Gateway (duben 2020)

Hlavní náplní minulého dílu byla informace přidruženého administrátora NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Douga Loverra o oddělení pilotované mise Artemis III od projektu lunární orbitální kosmické lodě Gateway. V článku jsme se pokusili shromáždit dostupné informace o aktuálním stavu hardwaru mise, jejímž cílem je pokusit se o co nejdřívější pilotované přistání na Měsíci po více než padesátileté přestávce. Gateway zůstává i po vyvedení z kritické cesty pro Artemis III klíčovou součástí dlouhodobého programu Artemis. Po přehodnocení má revidovaný plán zaměřit Gateway víc pro přípravu budoucího vyslání lidí k Marsu. Gateway jako předobraz meziplanetární kosmické lodě má být dokonce využita pro analogickou misi na Mars, jejíž průběh má být maximálně realistický, aniž by loď musela opustit oběžnou dráhu Měsíce.

V tuto chvíli jsou z revidovaného plánu známy pouze kusé informace, které čtenář nalezne v závěru tohoto článku. Více podrobností mělo být z prostor NASA uvolněno ve dnech 14. a 15. dubna na zasedání Poradního výboru pro pilotovaný průzkum a provoz. První den měl Doug Loverro představit aktualizovaný plán programu Artemis a Dan Hartman měl vystoupit s prezentací Gateway. Druhý den měl Tom Whitmeyer představit nový časový harmonogram prací na Artemis I a II. Týden před termínem však bylo zasedání odloženo na neurčito. Pusťme se tedy do článku i bez znalosti těchto podrobností.

Startovní komplex LC2 na kosmodromu Mid-Atlantic Regional Spaceport ve Virginii. Odsud má raketa Electron počátkem roku 2021 vynést sondu CAPSTONE.

Startovní komplex LC2 na kosmodromu Mid-Atlantic Regional Spaceport ve Virginii. Odsud má raketa Electron počátkem roku 2021 vynést sondu CAPSTONE.
Zdroj: https://www.nasa.gov

kosmotýdeníku z 16. února jsme mimo jiné informovali o oznámeném výběru rakety Electron společnosti Rocket Lab k vynesení malé 25kilogramové družice Měsíce CAPSTONE z Wallops Flight Facility ve Virginii. Mise CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) má být zahájena v prvním čtvrtletí roku 2021. Navedení sondy na dráhu k Měsíci má zajistit plošina Photon. Po tříměsíčním přeletu má být CAPSTONE navedena zážehem vlastního motoru na sedmidenní eliptickou polární oběžnou dráhu Měsíce NRHO. Cílem této nízkonákladové mise je ověřit současné předpoklady vlastností dráhy NRHO a snížit nejistoty navigace. Hodnota kontraktu se společností Rocket Lab na startovní služby je 9,95 milionu USD. Hodnota kontraktu s Advanced Space na vývoj, stavbu a provoz CAPSTONE je 13,7 milionu USD. NASA certifikovala raketu Electron pro vědecké a technologické mise 17. března.

Ilustrace nákladní lodě Dragon XL po oddělení od druhého stupně rakety Falcon Heavy na vysoké oběžné dráze Země.

Ilustrace nákladní lodě Dragon XL (vpravo) po oddělení od druhého stupně rakety Falcon Heavy (vlevo) na vysoké oběžné dráze Země.
Zdroj: https://www.nasa.gov

27. března NASA oznámila, že vybrala společnost SpaceX jako prvního komerčního poskytovatele logistických služeb pro Gateway v rámci smlouvy GLS. Této události jsme se podrobně věnovali v samostatném článku. Nákladní lodě Dragon XL se budou ke Gateway připojovat autonomně. Budou dodávat náklad uvnitř i vně hermetizovaného prostoru. Předpokládá se také přímé využití interiéru i exteriéru lodě k provádění vědeckých experimentů. Pro výzkum nemůže Dragon XL spoléhat na energetický systém stanice, ale pouze na vlastní zdroje energie. Pro každou misi Orionu je očekávána jedna zásobovací mise, přičemž nákladní loď má zůstat u Gateway po dobu šesti až dvanácti měsíců. SpaceX má v současnosti zaručeny dvě mise. Předem zaslané zásoby mají umožnit pobyt posádky v délce 30 – 60 dnů.

Odůvodnění výběru Kenem Bowersoxem, zástupcem Douga Loverra (v plném znění tady), bylo zveřejněno 8. dubna. Nabídky podaly čtyři společnosti a byly vyhodnoceny v tomto pořadí: 1. SpaceX, 2. Northrop Grumman Innovation Systems, 3. Sierra Nevada Corporation, 4. Boeing.

Souhrn posouzení nabídek z odůvodnění rozhodnutí Kena Bowersoxe

Souhrn posouzení nabídek z odůvodnění rozhodnutí Kena Bowersoxe
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

SpaceX nabídla nejnižší cenu. Druhou nejnižší cenu měla SNC, ovšem ta byla výrazně vyšší než cena SpaceX. Třetí nejnižší cenu měla NGIS, ovšem opět výrazně vyšší než SNC. Technické přístupy SpaceX, SNC a NGIS byly vyhodnoceny jako schopné úspěšně splnit požadavky GLS, nicméně nabídka SpaceX se odlišuje vynikajícím přístupem k dodávce nákladu, její navrhovaná přepravní kapacita výrazně převyšuje požadavky a ve variantách pro rychlý i pomalý tranzit je zdaleka nejvyšší ze všech nabídek. Taktéž přepravní kapacita nehermetizovaného nákladu je nejvyšší ze všech nabídek a je přibližně dvojnásobná oproti požadavku. Rovněž prostorová kapacita lodě a konfigurovatelnost byly shledány jako impozantní. Prostorová kapacita umožnila přes výrazně nejvyšší hmotnost nákladu jeho mnohem nižší hustotu než u konkurenčních nabídek, a dokonce nižší, než je nominální hodnota při zásobování ISS (290 kg/m3). Stejně tak přístup posádky k nákladu, snadnost manipulace s ním a systém segregace odpadků byly silnou stránkou nabídky. Celkově byl technický přístup SpaceX shledán jako nejlepší. Jedinými zmíněnými slabinami byl mírně zpožděný rozvrh prací, přístup do lodě skrz servisní sekci, nejasné rozhraní k nosné raketě Falcon Heavy a její nejasná nosnost.

Návrh NGIS získal druhé nejvyšší celkové skóre vhodnosti mise. Návrh obsahoval druhou nejlepší technickou nabídku a třetí nejlepší cenu. Významná síla návrhu lodě Exploration Cygnus byla v designu, který výrazně překročil požadavky. Navržený hermetizovaný modul poskytuje posádce velký prostor pro vybalení a balení nákladu a pro další činnosti. K významným schopnostem přispívá i kapacita nákladu převyšující požadavky, efektivní návrh na využití prostoru včetně konkrétních míst pro uložení odpadu, úroveň tolerance k poruchám, životnost převyšující požadovaný rok v připojeném režimu, vysoká rychlost přenosu dat během tranzitu a velmi rychlá přeprava významně splňující požadavek 30denního tranzitu a tím umožňující NASA manifestní flexibilitu. Významná slabina NGIS byla v nejasné definici rozhraní lodě a nosné rakety, v nedostatečném popisu rezervy paliva pro rychlý tranzit a v nepředložení plánu bezpečnosti a ochrany zdraví.

SNC měla třetí nejlepší technickou nabídku a druhou nejlepší cenu. Návrh však obsahoval velmi optimistické předpoklady k dosažení požadavku minimálního nákladu. Rezerva nosné rakety byla vyhodnocena jako záporná a zjevně nebylo možno doručovat nehermetizovaný náklad. Nabídka byla ohodnocena nejnižší úrovní důvěry z hlediska referencí.

Boeing s lodí CLS-250 zcela propadl nedostatečným popisem schopností, nedostačujícím přístupem k požadavku NASA na přehled o projektu a nesplněním požadavků na zasílání informací prokazujících, že jsou poskytnuty všechny nutné kroky k maximalizaci pravděpodobnosti úspěchu mise. Další významnou slabinou byla neochota k poskytnutí požadovaného zdrojového kódu k softwaru pro jeho nezávislé ověření. V technických požadavcích bylo plusem překročení požadavku na roční životnost konstrukce a požadavku na přepravní kapacitu, mínusem nesprávné rozměry použité pro dodávku komponenty XLA kanadského robotického ramene. Nejnižší hodnocení technického přístupu v kombinaci s nejvyšší cenou, kde Boeing podmiňoval fixní cenu výjimkami z některých klíčových předpokladů žádosti, znemožnilo určit, zda je nabízená cena Boeingu přiměřená. Proto byla nabídka vyloučena z konečného posouzení se závěrem, že Boeing není v soutěži konkurenceschopný.

Ken Bowersox v rozhodnutí konstatoval, že mu vydaná výzva umožňuje přidělit zakázku více než jednomu uchazeči. Vzhledem k výsledkům hodnocení však rozhodl, že udělení více než jedné smlouvy není v současnosti v nejlepším vládním zájmu. Doložka ve výzvě však vyhrazuje právo NASA vyzvat v budoucnu dosavadní uchazeče k aktualizaci návrhů a v případě potřeby vybrat druhého poskytovatele logistických služeb.

Umělecká představa pilotované kosmické lodě Orion s horním stupněm EUS

Umělecká představa horního stupně EUS ve verzi s adaptérem USA a lodí Orion
Zdroj: https://forum.nasaspaceflight.com

Současným cílem NASA je provést co nejdříve pilotované přistání na Měsíci. Podle některých studií je pro vynesení pilotovaného landeru nejlepším řešením minimalizovat počet kritických událostí a tím snížit složitost architektury dosažení povrchu Měsíce, přičemž klíčem k tomuto řešení by bylo vynesení celého landeru nosnou raketou SLS Block IB s výkonným horním stupněm Exploration Upper Stage (EUS). Podle uniklé verze plánovacího dokumentu se touto možností zabývalo dokonce i Marshallovo středisko. Bez informací z odloženého zasedání Poradního výboru NASA pro pilotovaný průzkum a provoz je však nejasné, zda v tomto směru došlo k posunu v uvažování i v centrále NASA. Díky Kongresem přidělené finanční částce však práce na vývoji SLS Block IB stále pokračují.

Tři ze čtyř letových motorů RL-10 pro EUS již byly dodány od výrobce Aerojet Rocketdyne do Stennisova střediska spolu s motorem RL-10 pro horní stupeň ICPS rakety SLS Block I pro Artemis II.

Tři ze čtyř letových motorů RL-10 pro EUS již byly dodány od výrobce Aerojet Rocketdyne do Stennisova střediska spolu s motorem RL-10 pro horní stupeň ICPS pro Artemis II.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Společnost RUAG Space vyrobila v Decaturu neletový kompozitní demonstrační panel adaptéru Universal Stage Adapter (USA), který bude určený pro integraci Orionu na horní stupeň EUS. Panel bude předán do firmy Dynetics, která je hlavním dodavatelem adaptéru pro NASA. Samotný stupeň EUS by měl již brzy projít milníkem CDR, po němž by měla být zahájena výroba. Svařovací nástroj v budově 115 továrny Michoud je již připraven a Boeing před nedávným uzavřením továrny kvůli pandemii COVID-19 plánoval v létě zahájit testování kvality svarů na ověřovacím exempláři a ke konci roku zahájit montáž neletového exempláře pro strukturální testy.

Tři ze čtyř letových motorů RL-10 pro EUS byly v únoru dodány od výrobce Aerojet Rocketdyne do Stennisova střediska spolu s motorem RL-10 pro horní stupeň ICPS rakety SLS Block I pro Artemis II. Poslední, čtvrtý motor RL-10 pro první EUS má být dodán v příštím roce ve druhé várce, která má čítat šest motorů.

První panel pro Universal Stage Adapter vyrobený firmou RUAG Space v Decatur, březen 2020

Neletový demonstrační panel adaptéru Universal Stage Adapter (USA) vyrobený firmou RUAG Space, březen
Zdroj: https://pbs.twimg.com

Bez ohledu na to, kolik SLS poletí ve verzi Block I před Block IB, má NASA z dědictví raketoplánů motory RS-25 pouze pro čtyři centrální stupně. Na základě kontraktu s NASA proto Aerojet Rocketdyne vyrábí šest nových letových motorů RS-25. Čtyři z nich jsou určeny pro pátý start SLS, další dva mají sloužit jako záloha pro případ poruchy.

Certifikační tryska 6001 určená pro restart výroby, březen 2020. Letové trysky mají výrobní čísla 6002 až 6007.

Certifikační tryska 6001 určená pro restart výroby, březen 2020. Letové trysky mají výrobní čísla 6002 až 6007.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Prvním úplně novým vyráběným motorem je neletový certifikační motor, následovaný oněmi šesti letovými motory. V montážní lince v Canoga Park je v současné době v různých fázích výroby šest ze sedmi nových trysek. Plášť každé trysky se skládá z pouhých čtyř dílů na rozdíl od 37 dílů v době SSME. Certifikační tryska 6001 určená pro restart výroby a pro certifikační motor, a dále letová tryska 6002, již mají na plášti namontované všechny chladicí trubice. Tento proces nyní čeká trysku 6003. V nejbližší době se má na montážní lince objevit poslední objednaná tryska 6007.

V letošním roce je očekáváno uzavření smlouvy mezi NASA a Boeingem na další centrální stupně SLS. Podle představitelů Boeingu lze v případě, že NASA objedná sérii centrálních stupňů SLS a Boeing zprovozní nepřetržitou montážní linku, vyrábět se současnou infrastrukturou jeden centrální stupeň každých osm měsíců.

Komponenty motoru RS-25 a redukce nákladů oproti SSME z prezentace NASA. Cílem je 30% úspora nákladů při stejné spolehlivosti motoru. Požadavek na vyšší úsporu by vedl k neúměrně vysokému počtu testů.

Komponenty motoru RS-25 a redukce nákladů oproti SSME z prezentace NASA. Cílem je 30% úspora nákladů při stejné spolehlivosti motoru. Požadavek na vyšší úsporu by vedl k neúměrně vysokému počtu testů.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com

Posádky mají být na Gateway dopravovány kosmickými loděmi Orion. Kontrakt na výrobu Orionů pro Artemis III až V byl uzavřen loni v září, objednávka lodí pro Artemis VI až VIII by měla přijít za dva roky. Dohoda o dodávce evropského servisního modulu ESM-3 byla podepsána loni v červenci. Následovat by měla sériová sada ESM-4 až 6 a druhá sériová řada ESM-7 až 9. Pro servisní moduly bylo z programu raketoplánů převedeno pět motorů OMS. Nový hlavní motor Orionu tedy bude potřebný pro Artemis VI. Dne 19. března proto NASA zveřejnila výzvu k předložení návrhů na nové hlavní letové motory pro servisní moduly Orionů, nazvané OME (Orion Main Engine). Ve výzvě NASA žádá uchazeče, aby ocenili jednotkovou cenu motorů ve variantách dodání 1, 2, 3 a 4 motorů, a dále v členění podle základního data dodání certifikovaných motorů do 31.1.2025 a podle zrychleného dodání certifikovaných motorů nejpozději do 30.9.2024. Na základě tohoto ocenění NASA rozhodne, zda bude aktuální objednávka zahrnovat minimální stanovené množství čtyř motorů nebo více. Výzva uvádí, že nový hlavní motor Orionu má být kompatibilní se stávajícím rozhraním evropského servisního modulu, s jeho kapacitou a funkčními požadavky. Termín pro podání návrhů je do 11. června. Agentura očekává, že do 1. listopadu uzavře s vítěznou společností smlouvu o pevných cenách.

Vývoj aktivit na oběžné dráze a na povrchu Měsíce

Vývoj aktivit na oběžné dráze a na povrchu Měsíce
Zdroj: https://www.nasa.gov

NASA vydala 2. dubna zprávu „Plán NASA pro udržitelný lunární průzkum a rozvoj“, v níž představila svůj dlouhodobý přístup k průzkumu Měsíce. Třináctistránková zpráva popisuje plány agentury na mise po Artemis III. Pro účely plánování misí vyvíjí NASA sekvenci, jejímž výsledkem je demonstrace každoročního pokroku a postupné zvyšování délky a složitosti misí. Tyto mise mají vybudovat infrastrukturu umožňující udržitelnou přítomnost na povrchu Měsíce. Infrastruktura na jižním pólu Měsíce je ve zprávě nazvána „Artemis Base Camp“. Šlo by o občasně navštěvovanou základnu podporující mise v trvání jeden až dva měsíce. Klíčovými prvky by bylo nehermetizované lunární terénní vozidlo LTV analogické s roverem z misí Apolla, následované větším hermetizovaným roverem „Habitable Mobility Platform“ používaným pro 30-45denní cesty s dojezdem v desítkách kilometrů a povrchovým habitatem pro až čtyřčlennou posádku. Jako další prvky infrastruktury NASA ve zprávě uvedla energii a komunikace.

Pozemní prototyp nafukovacího modulu pro Gateway o průměru 8 metrů od Sierra Nevada v JSC

Pozemní prototyp nafukovacího modulu pro Gateway o průměru 8 metrů od Sierra Nevada v JSC
Zdroj: https://cdn.mos.cms.futurecdn.net

Dalším aspektem dlouhodobého lunárního průzkumného plánu je vybudování Gateway na oběžné dráze Měsíce. Zatímco cílem Apolla bylo přistání na Měsíci, v programu Artemis má být Měsíc využit jako testovací stanoviště pro lety k Marsu. Agentura podle zprávy počítá s přidáním velkoobjemového modulu do konfigurace Gateway, který umožní podporovat prodloužené mise. Gateway a Artemis Base Camp hrají společnou významnou roli ve scénáři mise, která by měla simulovat expedici na Mars. V této misi by čtyřčlenná posádka letěla ke Gateway a při simulované misi k Marsu by na ní zůstala několik měsíců. Dva astronauti by pak přistáli na povrchu Měsíce, zatímco zbývající dva by zůstali na Gateway. Po návratu z Měsíce by celá posádka zůstala několik dalších měsíců na Gateway v rámci simulace zpáteční cesty k Zemi. Zpráva hovoří o této misi jako o časově nejdelší pilotované kosmické misi v dosavadní historii. Zmiňuje se o každoročně se prodlužujících misích až po tuto dvouletou misi třídy Mars.

Zdroje informací:
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
https://beta.sam.gov/
https://beta.sam.gov/
https://www.rocket.com/
https://www.nasaspaceflight.com/
https://procurement.jsc.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48676.0;attach=1623892;image
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/rocket-lab-wallops-lc-2.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/spacex-xl-high-orbit.jpg
https://forum.nasaspaceflight.com/…dlattach;topic=48353.0;attach=1625149;image
https://forum.nasaspaceflight.com/assets/45947.0/1574853.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2019/12/19a5050-002_AR_logo.25pct.jpg
https://pbs.twimg.com/media/EVEt1GxU0AAzXwT?format=jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2020/03/RS-25-New-Nozzle-Jacket.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/uploads/2020/03/RS-25-Components-Cost-Objectives.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/moon_2028_20200403.png
https://cdn.mos.cms.futurecdn.net/7YwpPL9wd2MENhuUbdXEnP.jpg

Gateway (duben 2020), 5.0 out of 5 based on 12 ratings
Pin It
(Visited 3 917 times, 1 visits today)
Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky

Hlášení chyb a nepřesnostíClose

VN:F [1.9.22_1171]
Rating: 5.0/5 (12 votes cast)
(Visited 3 917 times, 1 visits today)
Níže můžete zanechat svůj komentář.

Více se o tomto tématu dočtete zde »
(odkaz vede na příslušné vlákno diskuzního fóra www.kosmonautix.cz)


17 komentářů ke článku “Gateway (duben 2020)”

  1. Vaclav napsal:

    Artemis dostává přednost před GAT, což dává optimismus pro návrat na Měsíc. Evropa udělala převzetím výroby SM pro Orion úžasné strategické rozhodnutí, pokud Artemis nebude zastavena po prvních přistáních, je jisté, že někdo z Evropy stane na Měsíci hluboko pod rokem 2030 jako druhý za Američany.

    • Dušan Majer napsal:

      Já nevím, zda umíte číst, nebo jestli to děláte schválně. V tom článku se jednoznačně píše, že Gateway je pro program Artemis nezbytná. Takže vaše první věta neplatí. Gateway se dá vypustit jen pro první misi.

      • Hawk napsal:

        Ono je otazka, zda to neni jen proklamace. Kdyz jde oddelit Artemis III od Gateway, tak neni problem oddelit IV, V atd..
        Je skoda, ze nebyla navaznost, t.j. dokoncit Gateway a pak pristani na Mesici. Takto se jedna defacto o dva konkurencni programy,alespon z pohledu financi, a to v  blizici se hluboke ekonomicke krizi.

        • Jiří Hošek napsal:

          On to problém je. Možnost oddělení Gateway jako vnímané potenciální brzdy vývoje landeru od Artemis III byla doplněna do poptávky na lander už před půl rokem, konkrétně 16.10.2019 – viz díl Gateway (říjen 2019). Pro další lunární mise je existence Gateway naopak vnímána jako hlavní důvod k udržení programu pilotovaných letů k Měsíci.
          Z pohledu financí se prvky Gateway ukazují jako nákladově efektivní (například pevná cena 375 milionů USD za výrobu a vynesení PPE oproti požadovaným 18,4 miliardám USD na lander do konce roku 2024).

    • gendibal napsal:

      EVROPA???
      To je co? Pokud si vzpomínám na hodiny zeměpisu ze základní školy, Evropa je všechno od Azor po Ural, takže pokud by na Měsíci přistáli Rusové, taky by to byl “někdo z Evropy”. Takže bych prosil o trochu exaktního vyjadřování. Jinak ovšem nechápu, co je na tom tak úžasně strategického a proč bych se měl roztékat nadšením, když na Měsíc vleze Němec nebo Francouz (nikdo jiný ani hypoteticky nepřipadá v úvahu).
      No, ale k obsahu článku samotného. Na té soutěži a jejím vyhodnocení mne zaujaly tři momenty:
      1. Suverénní a bezkonkurenční vítězství SpaceX ve všech posuzovaných parametrech. Zcela zjevně se tady ukazuje, že tato firma zbytku světa už teď ujíždí ne o parník, ale o letadlovou loď. A to přitom visí ve vzduchu Starship…
      2. Doslova potupný propadák Boeingu, který ani nedokázal splnit podmínky soutěže, ale přesto měl odvahu (někdo by řekl drzost) se do ní přihlásit. Přiznám se, že těm chlapíkům nerozumím, o co jim jde. Skoro to vypadá, jako by se rozhodli všem ukázat, jak se to nemá dělat. Očividně jim nevadí, že se tím ztrapňují, takže ani masivní politický lobbing je od určité meze nemusí zachránit.
      3. Druhé postupové místo (smlouva) nebylo uděleno. Je to celkem logické za situace, kdy SNC a NGIS byly na střídačku v něčem na druhém a v něčem na třetím místě, takže definitivní verdikt by se mohl setkat se silnou mediální i soudní odezvou. Každopádně se tím v návazném kole otevírá prostor i pro další případné zájemce. Jen doufám, že to není jakási obezlička, jak tam ještě jednou propašovat Boeing a “za zásluhy” jim to dát.

      • Dušan Majer napsal:

        Evropa je označení, které se v běžné řeči normálně používá pro státy ESA. Takže ne, kdyby Rusové přistáli na měsíci, opravdu bychom neříkali, že tam přistála Evropa.

        • gendibal napsal:

          Nechci to tu zahltit geografickou debatou, ale Evropa je jasně definovaný pojem, a nelze jej, jak někteří činí, ztotožňovat ani s EU (protože podle té logiky by Velká Británie, Švýcarsko, Norsko, Island, Srbsko, Ukrajina, Rusko atd. atd. do Evropy nepatřily), a už vůbec ne s ESA. Ostatně, napsat ESA si žádá 3 písmena, Evropa 6, co tedy vede člověka, že vynakládá 2x tolik práce, aby tím vyjádřil něco, co se míjí s realitou?
          Jen pro srovnání, za jakého ignoranta by tu byl člověk, který by si pletl nosnou raketu s kosmickou lodí…

          • Dušan Majer napsal:

            ESA má třeba problém, že se nedá skloňovat. Když řeknu evropské rakety, tak tím myslím Vega, Sojuz, Ariane 5 a ne třeba Proton – to je ruská raketa. Když řeknu evropské sondy myslím tím Rosettu, Gaiu, MPO, nebo JUICE a ne třeba Fobos-Grunt – to je ruská sonda. Tak to prostě je. I v angličtině se běžně píše: European rocket a myslí se tím rakety ESA. Stejně tak ve většině tabulek se dělí rakety podle národností stylem: American, Russian, European … Geografie v tom nehraje roli. Je to ustálené slovní spojení. Rusko v této souvislosti není Evropa, byť tam jeho část geograficky patří. Rusko má svůj vlastní kosmický program.
            Vaše přirovnání ke kosmické lodi vs. nosné raketě kulhá na obě nohy – je to něco úplně jiného. Ani jedno totiž není ustálené slovní spojení, ale velmi přesně definovaná technikálie. Nemusí se vám to líbit, ale nic s tím neuděláte.

      • Jiří Hošek napsal:

        Výběr druhého dodavatele se vůbec nemusí otevírat a pokud by k tomu přece jen někdy došlo, tak není praktické vyhlašovat novou plně otevřenou soutěž. Vždyť tato soutěž od vydání pracovní verze výzvy po výběr dodavatele trvala více než tři čtvrtě roku.

      • Kamil napsal:

        Problém Evropy je v tom, že právě vůbec jasně definovaná není. Na rozdíl od ostatních kontinentů není vymezena hranicí kontinentu ale její východní hranice je politicko-kulturní. A politická definice Evropy od Atlantiku po Ural, jak byla navrhována po 2.sv.válce je prakticky mrtvá s tím, že Rusko se samo jasné definuje jako vně Evropy. Ostatně nikoho až do 18.století by vůbec nenapadlo Rusko k Evropě počítat. S představou Ruska jako evropského státu přišel až car Petr Veliký a vlastně nikdy v samotném Rusku nezdomácněl, obyvatelé třeba Moskvy, když letí do Paříže nebo do Londýna běžné řeknou, že letí do Evropy, čili odněkud mimo Evropu. Opravdu bych přestal Rusy nutit být Evropany, když to tak necítí.Evropa by tak konečně našla svou východní hranici na hranici s Ruskem.

  2. Vaclav napsal:

    Píši o návratu na Měsíc a ten se má a doufejme i bude konat pouze při letu A-3 a při něm , jak se jistě shodneme bez invektiv, není GAT nezbytná, ba právě naopak, pokud by se s návratem na Měsíc čekalo na GAT, určitě by neplatil termín 2024. Pokud je dalším cílem Artemis dlouhodobější přítomnost lidí na Měsíci budou prioritní náklady, samozřejmě o cílech kosmonautiky v Americe rozhodují politici a tedy nový, nebo staronový prezident a všechno může být jinak a Artemis může být zastavena kdykoli. Oddělení obou programů je provedeno právě proto aby se program Artemis ve fázi do prvního přistání urychlil, čímž automaticky získává prioritu, což je dočasný stav trvající pouze do prvního přistání.
    Nechápu proč ty emoce, jasně píši že Artemis dostává přednost pro návrat a současně že Artemis může být zastavena.

  3. SFENCE napsal:

    Takze se aktualne pocita s tim, ze Gateway bude zasobovat jen kosmicka lod jednoho vyrobce?

  4. Ivo napsal:

    No vzhledem k tomu, co se děje v USA, tak jediné co je jisté je to, že nic není jisté.

Zanechte komentář

You must be logged in to post a comment.