Až bude v roce 2021 na Marsu přistávat evropsko-ruská mise ExoMars 2020, bude se spoléhat na 70 kg vážící padák. Jeho demonstrátor nedávno podstoupil zkušební sterilizaci laboratoři Life, Physical Sciences and Life Support Laboratory v Technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC. Mars měl kdysi dávno podmínky pro vznik života, který mohl teoreticky přežít dodnes. V zájmu planetární ochrany jsou vyžadovány určité předpisy a regulace, které musí splňovat mise mířící k Rudé planetě. Velmi důležitá je sterilizace veškeré techniky, abychom na Mars zavlekli pokud možno co nejméně pozemských mikroorganismů.
„Momentálně pracujeme s kvalifikačním modelem padáku o průměru 35 metrů, což je vlastně testovací verze, která nám umožňuje finalizovat sterilizační postupy ještě předtím, než dorazí letový model padáku,“ říká Alan Dowson z laboratoře, kde sterilizace probíhá a dodává: „Tento exemplář je protkán tepelnými senzory, které nám umožní sledovat, jak dlouho to trvá, než se ve všech částech složeného padáku dosáhne potřebné sterilizační teploty. Naším cílem je sterilizovat padák na 125°C po dobu 35 hodin a 26 minut. Sterilizační komoře trvalo 44 hodin než dosáhla podmínek, kdy mohla začít samotná sterilizace.“
Zdroj: https://www.esa.int
Samotná sterilizační pec je součástí jednoho z nejčistších míst v Evropě – laboratoře o ploše 35 metrů čtverečních se specifikací ISO Class 1. Veškerý vzduch v laboratoři prochází dvoustupňovým filtrovacím systémem. Každý, kdo chce vstoupit dovnitř, se musí obléct důkladněji než chirurg před operací. Následně pak projde vzduchovou sprchou, která z něj odfoukne případné zbytkové znečištění.
„Pokud bychom si naši čistou místnost zvětšili tak, že by byla velká jako celá pozemská atmosféra, tak by veškeré tolerovatelné nečistoty v ní zabíraly prostor jako horkovzdušný balón,“ přirovnává Dowson a dodává: „Naše certifikace ISO 1 znamená, že v čisté místnosti máme méně než deset prachových částic o průměru desetimilióntiny metru na krychlový metr vzduchu.“
Zdroj: http://www.esa.int
Samotný padák vyrobila společnost Arescosmo a je tvořen především kevlarem a nylonem, přičemž po sbalení má průměr zhruba 80 centimetrů. Tato kvalifikační jednotka bude nyní odeslána zpět na zkoušky, které prověří, že sterilizační proces nijak neovlivnil mechanické vlastnosti padáku. „Na konci jara bychom měli dostat letový model padáku, který bude čekat stejný sterilizační proces – jen s tím rozdílem, že v něm už nebudou tepelné senzory,“ vysvětluje Dowson.
V této peci již sterilizací prošel menší padák mise ExoMars 2020 o průměru 15 metrů. Ten se bude otevírat v první fázi nadzvukového průchodu atmosférou. Druhý, větší padák se otevře až po zpomalení na podzvukovou rychlost. V laboratoři už pracovali s různými přístroji a subsystémy programu ExoMars, ale aktuální padák je největším samostatným dílem, který bude sterilizován. Pokud bude celý proces proveden správně, měl by zredukovat původní počet mikroorganismů na pouhou desetitisícinu.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://exploration.esa.int/…/d8/ESA_ExoMars2020_parachute_sequence_625.jpg
https://www.esa.int/…Life_Support_Laboratory_s_35_sq._m_ISO_Class_1_clean_room.jpg
http://www.esa.int/…/Heat_sterilisation_of_ExoMars_parachute.jpg
No nevím jak dlouho ta sterilizace vydrží, … jestli na Marsu přistanou lidé a budou si tam pěstovat potraviny.
pokud se tam budou pěstovat potraviny, tak v hermeticky uzavřených modulech zcela izolovaných od okolního prostředí.
A není možné, že se stane nehoda?
A co až zařízení zastará, co potom? Odveze se celé zpět na zem? Nebo tam prostě zůstane?
Myslím že na dřívější mise takové nároky na sterilizaci kladeny nebyly. Takové mise již zcela jistě „dovezly“ na Mars mnoho mikroorganismů. Sterilizace je však důležitá pro zkoumání potenciálního původního života na Marsu. S případnou kolonizací bude na Mars „zavlečen“ pozemský život cíleně.
To je, prosím pěkně, pitomost. Nebo se snad budou před každým výstupem kompletně sterilizovat skafandry a všechny přístroje, se kterými se půjde pracovat „ven“?
Uz sem to tu psal, s pristanim cloveka na Marsu dle J. Novakove padne planetarni ochrana Marsu, muzeme spekulovat, hadat se ci nesouhlasit, ale je to tak.
Není nic jednoduššího než to přistaní lidí na Marsu zakázat. Tím myslím především plánované aktivity SpaceX. K tomu přispěje jistě i vyvolaná panika možného zavlečení nebezpečných mikrobů z Marsu na Zem.
„Vyvolaná panika“. Spontánní a pochopitelné paniky vznikají třeba když se prohání Godzilla po městě nebo se hroutí domy, ale podobné nehmatatelné věci, které jsou jen teoretické, paniku samy o sobě nevyvolají. Není důvod. Jen když se toho někdo chopí a začne vypočítavě kázat o té hrůze, co nás čeká. Doufám, že se nikdo takový nenajde nebo se lidi nenechají zmanipulovat a vyděsit. Svět je zahlcen informacemi a nějaký marťanský život nebude mít zdaleka takový dopad, jak si někdo představuje. Chvíli palcové titulky, ale pak to zapadne.
„Doufám, že se nikdo takový nenajde“
Klidně to udělají po případném nálezu mikrobů ti vědci co se budou snažit Mars zachovat jako biologickou rezervaci pro další zkoumání sondy. Pilotovaná kosmonautika nemá podporu ani mnohých vědců.
Tak to zapomeňte, že by to bylo dokonalé. V okamžiku až toto bude možné, tak budeme na 100% vědět že tam život není. POkud tam život bude objeven, tak zapomeňte, že by tam člověk kdy výrazněji vkročil.
Pokud tam život objeven bude, tak se kolem toho místa natáhne páska a okolo se bude vesele kutat dál. Tak jako kolem poslední rezervace bílých nosorožců v Africe.
Také si myslím, že pokud bude lidstvo připraveno k cestě na Mars, tak případně objevený život v jakékoliv formě tomu nezabrání. Návštěva nebo nějaké osídlení Marsu je příliš mocná myšlenka na to, aby ustoupila. Ale bude se to muset zdůvodnit. Což se samozřejmě podaří 🙂
Obava z Marťanských mikrobů u veřejnosti bude zcela jistě pádným argumentem pro politiky proč cestu na Marsu nefinancovat.
Lidé tam budou nejen pěstovat potraviny, ale taky jíst a ehm. Takže, zdrojů ke kontaminaci bude mnoho a i přes veškerá opatření bude časem masivní. Otázka je, budou li tyto mikroorganismy na Marsu aktivně přežít a rozmnožovat se. Osobně o tom silně pochybuji.
Proto bude nutné před cestou člověka se řádně ujistit, zdali tam život v nějaké formě existuje a ev. prozkoumat jeho vlastnosti a interakce se vzorky pozemského života. Do té doby by měl být let lidí na Mars rozhodně tabu.
To by mě zajímalo, kdo si kdy troufne rozhodnout, že tam žádný život není. To, že ho nenajdeme na těch pár místech, které prozkoumáme neznamená, že není o pár kilometrů jinde. Takže militantní ochránci mohou protestovat proti přítomnosti člověka na Marsu (i jinde) v podstatě donekonečna.
Něco vysonduje Rosalind, pak Mars Rover 2020 připraví vzorky, ty se dostanou na Zemi, analyzují a když se nic nenajde, tak se pomalu začne uznávat, že není. Potvrdit existenci života je snadné, stačí najít jeden průkazný vzorek, ale plně ho vyloučit v rámci celého Marsu nelze. Vždyť si vezměte, v jakých místech a v jakých formách ho máme na Zemi. Takže se jednou udělá tlustá čára a pak přijde člověk.
Biosféra 2 :
https://en.wikipedia.org/wiki/Biosphere_2
https://www.google.sk/search?q=Biosphere+2&safe=active&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjx8J7ElPvgAhWSL1AKHboDDrkQ_AUIDigB&biw=1920&bih=955
Za poslední, řekněme dvě miliardy let spadly na Zemi tuny meteoritů z Marsu pocházející z jeho povrchových vrstev a zcela jistě podobně spadly na Mars tuny meteoritů ze Země, tak jakápak sterilizace.
Krom toho na Mars dopadly tři sovětské sondy, silně pochybuji, že byly sterilizovány stejně kvalitně jako americké, pokud vůbec sterilizovány byly.
To je samozřejmě validní poznámka, ale protože to někdo (Rusáci) pos*al, tak to zkazíme ještě víc?
Zadalší, pokud na meteoritech byla nějaká kontaminace, byla určitého typu. Zatímco na sondách vyrobených člověkem můžou být bakterie z jiného prostředí a jiného typu.
Jenom doplním, že při první testovací sterilizaci padáku (pokud se dobře pamatuji bylo to někdy na konci roku 2017), se materiál vrchlíku rozpadl.
Díky moc za zajímavou informaci!
Tak pokud lidi chtějí na Marsu objevit život, tak samozřejmě především proto, aby se zjistilo, jestli je případně kompatibilní s pozemskou RNA a tedy jestli se může nějak do té pozemské přimíchat, jako to dělají viry a ohrozit pozemské živé organismy. Druhá možnost je, že by byl založet na jiných molekulách a tehdy by nás samozřejmě neohrožoval a byl by zajímavý jen kvůli poznání těchto molekul. I na zemi už máme víc molekul, které jsou použitelné jako základ živých organismů a nejsou přitom kompatibilní s RNA pozemský živočichů. Ať už tak nebo tak, lidi taková skutečnost rozhodně neodradí od osídlování Marsu. Nakonec přímo doma na Zemi nám každý rok zmizí několik živočišných druhů, jejich DNA je nenávratně ztraceno a nijak zvlášť nás to netankuje.
Streptococcus mitis byl údajně objeven na Měsíci v kabelu kamery Surveyoru 3 🙂
Tak zrovna na Měsíci samozřejmě pozemské mikroorganismy budou minimálně od dob Apolla. Ti kosmonauti samozřejmě uvnitř lunárního modulu otvírali skafandry a zase zavírali a vyráželi v nich znovu ven. Nakonec kontaminovali je už při prvním oblečení.
apollo 11
05:11:13 UT: Průlez uzavřen.
07:40:13 UT: Druhá dekomprese kabiny LM pro vyhození odpadu 🙂
No jo. Surveyor 3 stál na Měsíci dva a půl roku, než ho Conrad s Beanem připravili o kameru a na Zemi byl pak objeven živý kok.
Jo, byl tam schovaný, ale neaktivní. Na povrchu Měsíce by dlouho nepřežil.
Jak moc je k věci třeba „Kmen Andromeda“ od Crichtona? Objeví se nákaza a časem zmutuje. Takže se skoro nic nestane.
Možný je i opačný proces, jak známe ze Země. Chřipkový virus zmutuje a zabije 17 mil. lidí.
Podle mne – pokud bude na Marsu život objeven – tak veškeré plány na přistání lidí budou zrušeny. Jistě k tomu přispěje i vyvolaná panika z Marťanských mikrobů zavlečených na Zemi.