Startovaly z ní lunární výpravy i desítky misí raketoplánů. Dnes patří rampa 39A firmě SpaceX, která ji chce využívat pro důležité starty, jejichž příprava zabere více času a které jsou náchylnější na odklady. Jmenovitě jde hlavně o mise raket Falcon Heavy a o pilotované výpravy v lodích Crew Dragon. V první polovině letošního roku by se z této rampy mělo startovat hned pětkrát a ve všech případech jde o mimořádně zajímavé mise. Především v případě prvních tří pak musíme mít na paměti i to, že odklad jedné způsobí i dominový posun těch následujících. Na co se tedy můžeme těšit?
Zdroj: https://c1.staticflickr.com
Zatímco z rampy číslo 40 budou startovat Falcony 9 s různými komunikačními družicemi případně se zásobovacími loděmi Dragon, rampu 39A má momentálně pro nejbližší start zamluvená loď Crew Dragon, kterou čeká první letová zkouška. Při ní zamíří ještě bez posádky na oběžnou dráhu a spojí se s Mezinárodní vesmírnou stanicí.
Statický zážeh této mise proběhl 24. ledna, ale start samotný je mnohem dál. Většinou dělí statický zážeh a start pár dní, maximálně týden, ale u mise označované jako DM-1 to bude více než měsíc. Start je totiž předběžně plánován na druhého března, ale misi již potkalo několik odkladů a nikdo nemůže zaručit, že nepřijdou další. Vhodný termín pro start neověřené lodi závisí na celé řadě faktorů.
Zdroj: https://www.teslarati.com
Na startu mise DM-1 je závislý i termín prvního komerčního startu nejtěžší rakety současnosti. Vypuštění prvního Falconu Heavy ve verzi Block 5 je plánováno bez nějakého upřesnění na březen letošního roku, přičemž SpaceX už otevřela akreditace pro novináře, kteří by se tohoto startu chtěli zúčastnit. Po startu mise DM-1 se do nedaleké montážní haly přesune konstrukce TEL, na které jsou rakety vyváženy na rampu a která se stará i o jejich vztyčení do vertikální polohy. Aby mohl TEL uzpůsobený pro starty Falconu 9 obsloužit Falcon Heavy, musí projít úpravami, které se týkají hlavně jeho základny. Jde o odstranění spodních desek a instalaci čelistí pro postranní stupně. Tyto úpravy sice již nebudou trvat tak dlouho, jako když se dělaly poprvé, ale pořád je to otázka zhruba týdne.
V rámci první operační mise má Falcon Heavy vynášet telekomunikační družici Arabsat 6A, přičemž se počítá s trojitým přistáním. Jak vyplývá z dokumentu pro Federální komunikační úřad, oba boční stupně budou přistávat na pevnině, zatímco centrální se pokusí přistát na mořské plošině. Všechny tři stupně by měly být během pár týdnů připraveny k opakovanému použití. Startovat se má opět z rampy 39A a Falcon Heavy vyrazí na misi STP-2. Při ní dopraví do vesmíru hned několik menších družic včetně sluneční plachetnice Lightsatil-2. Tento start je momentálně plánován nejdříve na 30. dubna, jak vyplývá z dokumentu pro Federální komunikační úřad.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Jakmile si Falcon Heavy odbude druhý (a podle všeho poslední) start v letošním roce, bude rampa 39A opět patřit Falconům 9. TEL se tedy vrátí do současné konfigurace a podle aktuálních plánů by měl už v květnu vyjet na rampu se speciální raketou Falcon 9. Její první stupeň nebude disponovat vybavením pro přistání, druhý stupeň bude vlastně jen maketa, na které bude usazena loď Crew Dragon z mise DM-1. Půjde o sestavu určenou k provedení tzv. In-flight Abort testu, tedy zkoušky záchranného systému lodi Crew Dragon pomocí motorů SuperDraco za letu.
Zdroj: http://i1-news.softpedia-static.com/
K aktivaci záchranného systému dojde ve fázi nejvyššího aerodynamického odporu, tedy v tu nejtěžší chvíli. Pokud se Crew Dragon dokáže zachránit během ní, pak by to měl zvládnout i kdykoliv jindy. Aktivování záchranného systému proběhne ve chvíli, kdy bude pracovat první stupeň, druhý se tedy během mise vůbec ke slovu nedostane a proto bude nahrazen maketou. Očekává se, že na první stupeň budou při záchraně Crew Dragonu působit takové síly, že dojde k jeho zničení – proto se nepočítá s jeho záchranou.
In-Flight Abort Test bude důležitou zkouškou z hlediska bezpečnosti – právě proto proběhne před poslední misí, které se v tomto článku budeme věnovat. Někdy na začátku letních prázdnin by mohl z rampy 39A odstartovat Falcon 9 s lodí Crew Dragon na misi DM-2. Při ní už budou na palubě astronauti – konkrétně Bob Behnken a Douglas Hurley. Loď se spojí s ISS a po několika dnech se zase vrátí zpět. Jelikož jde o součást certifikace nové lodi, dá se očekávat, že při bezproblémovém průběhu bude mít Crew Dragon otevřenou cestu k ostrým operačním misím.
Do komentářů nám můžete napsat, na kterou z těchto pěti misí se těšíte nejvíce.
Zdroje informací:
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
https://24liveblog.tradingfront.cn/event/2161648941111851398/20190103173028_139461.jpg
https://c1.staticflickr.com/5/4875/31433487787_c7bbb34c0a_k.jpg
https://www.teslarati.com/wp-content/uploads/2018/10/Arabsat-6A-Lockheed-Martin.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DvB4qB9VAAAEqHs.jpg:large
http://i1-news.softpedia-static.com/…Building-Launch-Abort-System-2.jpg
https://cdn.arstechnica.net/wp-content/uploads/2018/08/crew1.jpg
Nejvíce se těším na DM-1, i přes odklady, které ji potkávají, se v případě úspěšné mise otevře nová éra americké pilotované kosmonautiky. Jinak díky za fajn přehled 😉
Rádo se stalo a díky za reakci / názor. 🙂
Tesim se take, hlavne na FH. Novou eru pilotovane kosmonautiky nastartuje podle me az SLS-Orion, konecne se zase clovek po rade promrhanych desetiletich dostane dal za LEO.
Musk navic s Dragonem, jak jsem pochopil, bohuzel nic krome drozkareni k ISS uz neplanuje. Oblety Mesice pomoci kombinace FH-Dragon nakonec sam odpiskal.
Tak kolem Měsíce by měla letět rovnou Starship, to je přece jenom o level výše, takže mne ani to zrušení měsíčních Dragonů tolik nemrzí.
Zdravím, z článku to není moc jasné, mise STP-2 využije použitý první a boční stupně z Arabsat 6A ? (pokud se je povede zachránit)
Hezký den, myslím, že věta: „Všechny tři stupně by měly být během pár týdnů připraveny k opakovanému použití.“ Takže ano, STP-2 má použít oba boční a jeden centrální stupeň z mise Arabsat 6A. 😉
Znovupoužití centrálního stupně při misi STP-2 dorovnává v zajímavosti oproti ostatním atraktivním startům. Díky za tuto informaci.
Už se ví, jaký stupeň bude vynášet in-flight abort test? Čekal bych že si na to nechali jeden letěný že starší generace.
Ja by som osobne očakával že tam použijú ten čo sa im nedávno tak nekontrolovane roztočil no napriek tomu dosadol bezpečne na hladinu mora. Teda ak je funkčný (túto informáciu som nezachytil). Veď keď rátajú so zničením tak je to ideálny kandidát. Na reálne vynesenie nákladu ho už nepoužijú
Starsi generaci spis ne. Jsou tam pozadavky NASA pred Dm-2 na nekolik tankovacich testu. Ted z hlavy nevim, jestli uz je splnili, spis jeste ne. Pak tam byly i pochybnosti o kompatibilite ramp mezi blockem 4 a 5. Takze, osobne se domnivam, ze to spis bude block 5.
Tankovacích testů bude ještě dost a nevím, jestli pro ně není třeba i plnohodnotný druhý stupeň (tedy ten, který způsobil havárii). Pokud počítali s Blockem 4 pro test, tak by s rampou neměl být problém.
Přijde mi jako škoda zahodit Block 5. Sice by asi šel upravit, aby po abortu přistál, ale bylo by to konstrukčně hodně náročné. Asi by to vyžadovalo schovat čepičku z postranního boosteru FH pod maketu druhého stupně a ten zkonstruovat tak, aby se řízeně rozpadl.
Tak jsem si to ověřoval. Podle toho co psal šéfredaktor jednoho specializovaného serveru na SpaceX o tomto Inflight abort testu, tak se to tankování počítat bude.
Budu teď přímo z jeho článku citovat větu: „Druhý stupeň bude v podstatě vybaven jen komponenty potřebnými k tankování pohonných hmot do nádrží, které proběhne běžným způsobem. Z dřívějška víme, že díky tomu se tankování během této mise bude počítat do požadovaných 5 tankovacích cyklů…“. Z toho lze i odvodit, že použit bude block 5.
Zajímavé, takže to nebude ani tak maketa druhého stupně ale spíš osekaný druhý stupeň (bez motoru, avioniky, baterií…) Pak to dává smysl.
Ano, psal jsem to i v tomhle článku:
Podobná demonstrace se dá očekávat i u dalších misí, takže celkem by měla mít NASA k dispozici data hned z pěti plnění:
Statický zážeh DM-1
Start DM-1
Statický zážeh In-flight Abort testu
Start In-flight Abort test
Statický zážeh DM-2
NASA tato data vyhodnotí a pokud v nich neobjeví závadu, povolí použít tento tzv. Load-and-Go režim i u startu pilotované mise DM-2.
Na to je zatím brzy, ale jak už psali ostatní, starší generace se čekat nedá kvůli certifikaci rychlého plnění pro NASA.
Těším se na všechny starty, ale ta DM-1 to bude něco, už aby to letělo. Držím palce.
Bude to krasnych par mesicu.Vsechny starty vypadaji velmi slibne.
Diky za pekny clanek.
Rádo se stalo. 😉
Otázka je co budou obě soukromé lodi dělat po konci ISS.
IIS nikdy neskonci. Rikali to v jednom filmu – Valerian a mesto tisice planet 🙂
Snad se na LEO povede realizovat nějaká stanice na soukromé bázi. Třeba z modulů Bigelow Aerospace. Ale ani ISS bych moc rychle neodepisoval.
Možná bude z ISS nakonec první kosmický hotel – NASA uvažuje o soukromém provozu, federace taky potřebuje každý rubl/dolar a soukromé busy mohou dostat několikadenní výlet na ISS někam kolem 10 mil USD
Hotel určitě ne.
Pokud bude ISS převedena na soukromý subjekt, je-li to vůbec možné, bude to někdo, kdo ji bude dál využívat jako laboratoř. Výzkum by běžel dál, jen ne pod hlavičkou a za peníze NASA. Ta by si jen pronajímala kapacity, stejně jako ostatní zájemci, což by ji vyšlo levněji naž provozování.
Upravovat ISS na hotel by se nikomu nevyplatilo, pokud by to vůbec bylo technicky-kapacitně možné.
Federace, pokud někdy vůbec vzlétne, nebude schopná konkurovat Dragonu a Starlineru.
Na to je ale dost času. 😉
Těším se na všechny, ale start falconu heavy je zážitek, tři přistání najednou! In-flight abort test bude také zajímavý. Škoda že upustili od motorického přistávání Dragonů.
Osobně se na starty těším nejvíc v pořadí, jak jdou. S výjimkou druhého startu Heavy, ten je na konci seznamu:-)
To nám to ten shutdown a loňský Sojuz nepříjemné posunul, co. Jinak mám pocit, že letos bude z ISS větrník, jak se tam budou astronauti střídat…
Veta „Očekává se, že na první stupeň budou při záchraně Crew Dragonu působit takové síly, že dojde k jeho zničení – proto se nepočítá s jeho záchranou“ mne trochu zarazila. Chvili jsem dumal, jakéže to extremni sily mohou působit na první stupeň při zachrane vlastní kosmicke lodi na spicce rakety. Vlastní spusteni raketových motorku zachranne vezicky nebo vlastní Crew Dragon prvnímu stupni spis odlehci, rek bych.
Ale pak mne napadlo, ze problém nastane hned po oddeleni Crew Dragon – protože Falcon 9 bude stále ještě ve fazi nejvyššího aerodynamického odporu … který bez spicky rakety ještě naroste (kvůli méně příznivého tvaru horniho konce rakety).
Co na to fundovanejsi ctenari & diskuteri? Mam pravdu nebo je ve hre jeste něco?
Vážený kolego diskutére. No, sám za sebe si vzpomínám, když jsem se o plánovaném průběhu In-flight abortu dozvěděl, prakticky jsem uvažoval úplně stejně. Pokud by to byl nominální průběh mise, max by se opálil a pomačkal dopadem na hladinu. Ale tedy bude v trošku jiné situaci, neaerodynamickým tvarem poletí vzhůru. Schytá to ta raketa asi rychle. Fundovanější nejsem, jen jsem si sháněl nějaké informace.
Ano odpor okolní atmosféry bude hrát roli, navíc k tomu musíme přičíst i vliv spalin, které s aerodynamikou v okolí udělají taky slušné psí kusy.
Zajímalo by mne proč se letový abort test nepožaduje u cst100?
Pokud se nepletu, tak je to tím, že některé milníky byly dobrovolné a SpaceX si jej tam zařadila sama od sebe, aby ukázala spolehlivost.
Dle mých informací je to přesně jak píšeš. Pad abort byl povinný, tento test je nepovinný. Na druhou stranu, pokud se ho zavázala udělat, už ho SpaceX udělat musí.Aby si to osladila, jeho provedením získá 30 milionů dolarů.
http://www.parabolicarc.com/2015/03/04/spacex-cctcap-milestones/