Dva starty Falconů 9, jedno unikátní skoro přistání, start čínské lunární mise, obnovení pilotovaných letů k ISS, finální přiblížení k planetce Bennu a mnoho dalšího. Je na čase si utřít pot z čela, nebo oklepat fascinovanou hlavu a konstatovat, že tento týden byl kosmonautický nářez. Nicméně nyní je čas na Kosmotýdeník, tedy souhrn zajímavých událostí uplynulých sedmi dní. V hlavním článku se tentokrát podíváme na náklad, který dovezl Dragon CRS-16 k ISS. Podrobně prozkoumáme nepovedené přistání Falconu 9, podíváme se na pěkné fotky ze startu čínské lunární mise a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Drak doručil vědu

Ve středu se k Mezinárodní kosmické stanici vydala soukromá nákladní loď Dragon od společnosti SpaceX, která měla za úkol vynést přes dvě a půl tuny nákladu. Jedná se již o šestnáctou zásobovací misi, ostatně proto má mise název CRS-16. Jedná se o první misi druhého prodloužení kontraktu, který uzavřela NASA a SpaceX. Poprvé si NASA objednala 12 zásobovacích misí, posléze byly přidány lety CRS-13 – CRS-15 a mise CRS-16 je první z prodloužení, které je uzavřeno až do výpravy CRS-20. Níže si probereme náklad, který Dragon vynesl, zatím je důležité říci, že pro tuto loď to byl již druhý let. Po nutných úpravách byl k letu znovu připraven Dragon, který již letěl na misi CRS-10 v minulém roce.

Poněkud netradičně začneme tím, co Dragon při tomto letu nevezl. Dle původních plánů měl totiž v nehermetizovaném nákladním trunku lodi letět dokovací adaptér IDA-3, který byl vyroben jako náhrada za zničený IDA-1, jenž byl zničen při havárii Dragonu CRS-7. Nakonec však v trunku letěly dva zajímavé vědecké přístroje a adaptér IDA-3 se na stanici vypraví zřejmě v rámci mise CRS-18. Připomeňme, že adaptéry IDA jsou důležité pro zahájení letů soukromých pilotovaných lodí, které je budou využívat pro automatické připojení ke stanici. V současnosti je na stanici jen adaptér IDA-2.

Pojďme však k aktuálně přepravenému nákladu. Začněme v trunku, kde jsou v nehermetizovaném do volného prostoru otevřeném místě umístěny dva přístroje. Prvním z nich je GEDI, přičemž zkratka se čte jako Jedi, tedy stejně jako rytíři řádu Jedi ze sci-fi série Star Wars. Tento přístroj bude umístěn na externí plošině japonského modulu Kibo a bude zkoumat uhlíkový a vodní cyklus naší planety. Využije k tomu laserový LIDAR s vysokým rozlišením, kterým bude měřit hustotu, výšku a rozsah lesů na povrchu. Svým měřením se bude snažit zodpovědět, jaká je skutečná bilance nadzemního, tedy atmosférického CO2, jakou roli hrají rostliny a stromy v jeho snižování a jak ovlivňuje struktura a rozmanitost ekosystémů kvalitu biotopů. Odpovědi na tyto otázky jsou důležité pro pochopení budoucího vývoje změny klimatu a hlavně dopadů na ekosystém celé planety. Přístroj byl navržen univerzitou v Marylandu.

Druhým přístrojem v trunku je RRM-3 (Robotic Refueling Mission 3), což je experimentální přístroj, který bude testovat přečerpávání podchlazených pohonných hmot (metanu) ve vesmíru a naváže již na předešlé experimenty v tomto projektu. Výsledky z tohoto experimentu by měly jednou pomoci vzniku automatických „čerpacích stanic“ na oběžné dráze pro družice a prodloužit tak těmto družicím životnost. Podrobně jsme o tomto přístroji psali zde.

Pokud se přesuneme do interiéru lodi, narazíme tam například na biologický experiment zaměřený na studium myší ve stavu beztíže. Celkem 40 hlodavců obývá prostor, kde automaticky dostávají potravu a vodu a studuje se, jaký vliv má stav mikrogravitace na jejich imunitní systém, svaly a kosti. Informace, které vědci získají, mohou porovnat se stavem kontrolní skupiny myší sledovaných na Zemi. Myši jsou rozděleny také do několika skupin dle stáří, aby bylo možné studovat, jak stav mikrogravitace ovlivňuje stárnutí v různých fázích jejich života. Právě tento experiment způsobil odklad startu o jeden den. Krmivo pro myši totiž napadla plíseň a tak muselo být jídlo před startem ještě vyměněno. Jedná se o jeden z nejoriginálnějších důvodů odkladu startů raket.

Dalším biologickým experimentem je ten, který zkoumá růst velkých, takzvaných dokonalých bílkovinných krystalů pro neutronovou krystalografii (Perfect Crystals). Během experimentu se krystalizuje antioxidační protein nacházející se v lidském těle, aby byl následně analyzován jeho tvar. Tento výzkum může osvětlit, jak proteiny pomáhají chránit lidské tělo před ionizujícím zářením a volnými radikály, které jsou vytvořeny jako vedlejší produkt metabolismu.

Dále Dragon vezl některé náhradní díly pro stanici, jídlo a oblečení pro posádku a další náklad. Dragon CRS-16 byl připojen ke stanici v sobotu v 16:36 SEČ se zpožděním, protože při prvním pokusu o zachycení došlo k problémům s posíláním telemetrie ze stanice na Zemi přes systém TDRS. Po vyřešení tohoto problému byl Dragon pevně a hermeticky připojen. Loď bude u stanice kotvit až do ledna 2019, kdy se s necelými dvěma tunami nákladu vrátí zpět na Zemi.

Kosmický přehled týdne:

Jako dovětek k hlavnímu článku přidáme ještě zajímavé ohlédnutí za osudem prvního stupně z mise Falcon 9 – Dragon CRS-16. Při této misi bylo vůbec poprvé v misi pro NASA použito Falconu 9 ve finální verzi Block 5. Druhý stupeň měl například již vylepšené nádrže COPV a tento start se tedy pravděpodobně počítá do sedmičky certifikačních letů, než Falcon bude moci vynést pilotovaný Crew Dragon. První stupeň, který letěl na této misi, nesl číslo B1050 a jednalo se o nový (dosud nepoužitý) stupeň. V plánu bylo přistát na floridské pevninské plošině LZ-1, nicméně poté, co stupeň úspěšně vynesl loď Dragon s druhým stupněm, tak během přistávacího manévru došlo k poruše hydraulické pumpy a roštová kormidla přestala reagovat. Stupeň ztratil většinu svých prostředků pro správné ovlivnění letu.

Řídící systém se proto rozhodl během přistávacího zážehu nenavést stupeň nad pevninu, ale nechat ho ve směru letu dopadnout do oceánu. Stupeň se během sestupu začal nekontrolovatelně otáčet, nicméně při zážehu nad mořem se díky vyklopení přistávacích nohou i práci motoru (který snížil rychlost sestupu) podařilo stupeň zastavit a do oceánu dopadl relativně měkce. Stupeň po převalení do vody provedl přistávací procedury, vypustil tlak z nádrží a stal se tak bezpečným pro vylovení. V následujících dnech byl proto připraven k převozu do přístavu, odvezen a vyzvednut na pevninu. Některé díly budou ze stupně zřejmě zužitkovány pro další nové stupně. Během této operce vzniklo mnoho zajímavých snímků a videí, které si můžete prohlédnout níže.

V pátek odstartovala jedna z bezesporu nejdůležitějších misí letošního roku, ke které se však hledají informace velmi obtížně a mnohdy to připomíná špionážní práci. Čína úspěšně pomocí své rakety CZ-3B vyslala sondu Chang’e 4, která má jako vůbec první lidský lander v lednu příštího roku přistát na odvrácené straně Měsíce. Krom landeru s sebou veze i vozítko, které vychází z prvního čínského lunárního roveru Yutu. Sonda by se na oběžnou dráhu Měsíce měla dostat 11. prosince a dle aktuálních zpráv by měla přistát 4. ledna 2019 v oblasti South Pole-Aitken. Nakonec se objevilo i několik fotografií ze startu a ty naleznete níže.

Během tohoto týdne přišlo několik nových pěkných snímků ze sondy InSight, která se zatím rozhlíží po svém vybavení, aby řídicí tým zjistil, zda je vše v pořádku. Díky kameře na její robotické paži IDA už jsme mohli vidět lopatku i solární panely. Fotografie si prohlédněte níže.

Elon Musk ve svém tweetu prozradil, že připravovaný systém Super Heavy – Starship prošel důležitými změnami. Například se opouští záměr vyrobit loď z kompozitů a místo toho se postaví z kovů, které jsou sice těžší, ale zase pevnější. První exemplář lodě Starship se již staví a za čtyři týdny bychom se prý měli dočkat fotek. Super Heavy se začne stavět na jaře příštího roku.

Přehled z Kosmonautixu:

Až by se chtělo říct: „Uf, tohle byl tedy týden!“ Alespoň z pohledu kosmonautiky to byl pořádný nášup. Pojďme si shrnout, o čem jsme vám za ten týden přinesli zprávy formou našich článků. Většinou píšeme minimálně dva články denně, tento týden jich bylo ale více. Začněme pozvánkou na veledůležitý start pilotovaného Sojuzu MS-11, který umožnil obnovit lety s lidskou posádkou. Komentovali jsme jej Živě a česky. Mezinárodní kosmickou stanici ještě neopustíme. Shrnuli jsme vám chystaný start dalšího zásobovacího Dragonu od SpaceX. Pondělí bylo dnem, kdy jsme se dočkali hned dvou startů raket. Tím druhým byl Falcon 9, který vynášel rekordní počet družic a vůbec poprvé použil potřetí svůj první stupeň. Start jsme samozřejmě také komentovali Živě a česky. V úterý jsme se podívali nazpět časem v rámci seriálu Svět nad planetou o stanici MIR. Mezitím provedla sonda OSIRIS-REx závěrečný manévr, který sladil její dráhu s dráhou asteroidu Bennu. Představili jsme vám také novou velmi zajímavou soukromou firmu, která se snaží o lety do vesmíru – Exos Aerospace. Další Živě a česky komentovaný start jste s námi mohli sledovat díky SpaceX, která raketou Falcon 9 vynášela nákladní automatický Dragon. Zejména návrat prvního stupně, který neplánovaně skončil ve vlnách oceánu, udělal tento start divácky velmi zajímavým. Po havárii rakety Sojuz, která zapříčinila, že byla oslabena posádka ISS, se nyní na palubě opět nachází šest členů. Ani tento měsíc jste nepřišli o aktuální díl našeho nejstaršího video seriálu Vesmírné výzvy, který tentokrát shrnul kosmonautické události měsíce listopadu. Podívali jsme se také na evropskou environmentální družici Sentinel 5P, která opravdu přesně mapuje stav ozonu. Další Živě a česky komentovaný přenos jsme vám chtěli přinést z čínského startu rakety CZ-3B, která vynášela očekávaný lander a vozítko k Měsíci. Nakonec však nebyl k dispozici přenos ze startu a tak se neuskutečnil ani náš přenos. Stejně tak – neuskutečněným přenosem – skončil i start rakety Delta IV Heavy, která měla vynášet tajný armádní náklad. Tentokrát se však přenos neuskutečnil proto, že byl start o 24 hodin posunut. V dalším díle seriálu o evropsko-japonské misi BepiColombo jsme se dozvěděli detaily o dalších vědeckých přístrojích sondy MPO. Podívali jsme se také na to, jak to vypadá s přípravou dalších startů nové ruské rakety Angara A5. Na závěr týdne jsme připravili další Živě a česky komentovaný přenos, tentokrát z druhého pokusu o start druhé nejsilnější rakety současnosti: Delta IV Heavy, který ani tentokrát nevyšel, protože 7 sekund před vzletem byla detekována chyba a start byl zrušen.

Snímek týdne:

Byl to napínavý měsíc na Mezinárodní kosmické stanici, kdy po havárii rakety Sojuz FG s lodí Sojuz MS-10 nebylo z počátku jisté, zda nebude muset být stanice dočasně opuštěna. Nakonec se však Rusku podařilo havárii rychle vyšetřit, provést certifikační lety a po nezvykle dlouhou dobu oslabená posádka stanice nabyla úspěšným příletem lodi Sojuz MS-11 opět plného počtu šesti členů. Radost ve tvářích z chvíle, kdy byl otevřen průlez mezi lodí Sojuz a stanicí je všeříkající.

Video týdne:

Ve videu týdne si připomeneme finální přiblížení k planetky Bennu, při kterém sonda OSIRIS-REx srovnala dráhu s tímto tělesem. Je to důležitý krok k začátku významného vědeckého zkoumání, kterým teď sonda stráví více jak rok. Nabízíme celý třicetiminutový záznam, který připravila NASA k této události.

Zdroje informací:
https://directory.eoportal.org/
https://spaceflightnow.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.elonx.cz/

Zdroje obrázků:
https://i.imgur.com/or9CUbb.jpg
https://i.imgur.com/KJvUUtn.jpg
https://i.imgur.com/Y7Xws5g.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dt1BHQ_XcAAsJAH.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/crs16.png
https://pbs.twimg.com/media/Dt5S7YCXQAAMh6N.jpg
https://pbs.twimg.com/media/Dt5ozl5WsAAtchC.jpg:large
https://sspd.gsfc.nasa.gov/images/RRM3/SSPD-final0011.jpg
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/29308253738_875ba5737c_k.jpg
https://www.nasa.gov/…/image/gsfc_20180424_gedi_06211.jpg?itok=vGnhqITm
https://pbs.twimg.com/media/Dt6A88lXQAEPoJC.jpg
https://pbs.twimg.com/media/DtgmeO6UwAE0k2Q.jpg
https://blogs.nasa.gov/…./sites/240/2018/12/exp57_crew_greeting.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/18-113_0.jpg
https://i.imgur.com/je11Igg.jpg