Dnes večer se budeme dívat směrem k Marsu. Na přistání se chystá americká sonda InSight, jejíž přístroje nám mají pomoct poznat nitro Marsu, které je zatím takřka neprozkoumané. Před devátou hodinou večerní našeho času už bude jasné, zda se vědci pohledu do nitra Marsu dočkají. InSight čeká sedm minut napětí, při kterých proběhnou všechny fáze přistání až k samotnému dosednutí. Na Zemi se výsledek dozvíme osm minut a sedm sekund poté, co se události odehrají na Marsu. My vám k této příležitosti otevíráme psaný online přenos, kde budeme sledovat, jak nakonec vše dopadne.
InSight má svého technologického předchůdce v sondě Phoenix, která využívala identické základní konstrukce. Proto je na místě srovnání. Krom očekávaného rozdílného vědeckého vybavení má InSight i rozdílné podmínky přistání. Základní sled událostí bude podobný: Vstup do atmosféry – tepelný štít – odhození tepelného štítu – padák – vysunutí přistávacích nohou – aktivace přistávacích motorů – dosednutí. Rozdíl je však v rozdílných výškách přistávacího místa a také v počasí. Jak ovlivňuje počasí přistání sondy na Marsu? Počítalo se, že v době přistání bude na Marsu doznívat prachová bouře, což je fakt, který se potvrdil. Tepelný štít má proto silnější vrstvu, která bude schopna odolávat zvýšenému počtu prachových zrníček v atmosféře.
Zdroj: https://img.purch.com/
Další zajímavostí přistání a rozdílnou záležitostí oproti Phoenixu je výška místa přistání. InSight bude mít o 1,5 kilometrů méně pro brzdění v atmosféře, protože přistávací místo je o jeden a půl kilometru výš než v případě místa Phoenixu. Tepelný štít a padák tak budou muset zvládnout odebrat více energie než v případě předchozího landeru. I z toho důvodu jsou například u padákového systému zesílena lana. Na druhou stranu má InSight od Phoenixe nižší vstupní rychlost – 5,5 km/s oproti 5,6 km/s u Phoenixu.
Na co se tedy dnes připravit? Náš psaný přenos začne zhruba dvě hodiny před přistáním, tedy v sedm hodin večer. O vstupu landeru do atmosféry Marsu se dozvíme v 20:47 SEČ, což bude přesně o 8 minut a 7 sekund později od událostí, které se staly u Marsu. Zemi a Mars aktuálně totiž dělí 150 milionů kilometrů. O úspěchu či neúspěchu přistání se dozvíme v 20:54 SEČ. Pokud vše dobře dopadne, bude InSight v té době už osm minut na povrchu Marsu. Místo přistání InSight leží v západní části Elysia Planitia na souřadnicích 4,5° N 135,9° E asi 600 kilometrů od aktuální polohy vozítka Curiosity.
Můžeme se také těšit na netradiční přenos informací od Marsu. Společně se sondou totiž letí i první dva cubesaty, které se dostaly až k Marsu. Jedná se o MarCO A a B (Které tvůrci nazývají WALL-E a EVA). Oba cubesaty budou přenášet data o sestupu ze sondy rovnou k Zemi. Před svým průletem kolem Marsu tak splní svoji roli jako retranslační body, díky kterým budeme mít data od Marsu takřka online. Mise však na technologických demonstrátorech, kterými MarCO A a B jsou, není závislá. O přistání se dozvíme i od InSight a od dalších sond u Marsu, ale až později, protože v době přistání nebude místo přistání příznivě natočeno směrem k Zemi.
Zdroj: https://upload.wikimedia.org/
Více informací již během psaného přenosu. Online přenos z kontrolní místnosti by měl běžet zde.
Zdroje informací:
https://mars.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://upload.wikimedia.org/…/PIA19388-Mars-InSight-MarCO-CubeSats-20150612.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/pia22100-16.jpg
https://img.purch.com/…LzA4MC82Nzcvb3JpZ2luYWwvaW5zaWdodC5qcGc=
Chci se zeptat, které antény DSN zachytávají signál? A které zachytávají MarCo? Díky
Aktuálně signál zachytává Madridská anténa DSS63 a to oba MarCo cubesaty i InSight
Zdravím zatím to jde přes všechny antény ve Španělsku. Ale tipoval bych že v době přístání to bude nejspíš Canberra v Australii
https://eyes.nasa.gov/dsn/dsn.html
No, to bude napinave, drzim palce!
Držím palce, nebude to jednoduché 😀
https://youtu.be/yjiGH9QNiU0
Řekl bych, že obě doprovodné sondy mají zejména přenášet “ barevné“, tj. jednoduché signály v době kdy jak Země tak i retlanslační družice Marsu budou mimo kužel ionizovaných plynů bránící radiovým vlnám v šíření vně kužele. Po otevření padáku již signály mohou přenášet retlanslační družice Marsu, pokud budou ovšem na dohled, dle schematu přistání by tam měla být MRO.
ja si neviem predstavit ako pocas brzdenia tepelnym stitom je mozne prenasat data ked je vsade naokolo ionizovany vzduch. ale asi sa to da
mne sa zda, ze proti smeru letu je v plazmovom „ohone“ klesajuceho telesa kanal ktorym sa daju posielat a prijimat data. experimentovalo sa s tym snad uz u raketoplanov, ak nie uz uz niektorych Sojuzov. A raketoplany to snad mali neskor aj nasadene.
Áno, je to presne tak ako píšeš. Raketoplány používali k prenosu družicový komunikačný systém TDRSS.
https://en.wikipedia.org/wiki/Tracking_and_Data_Relay_Satellite_System
Pri vstupe do atmosféry orbiter vytváral vďaka jeho aerodynamickým vlastnostiam ako keby tieň/závetrie/, v ktorom nebola plazma a tu bola umiestnená anténa pre komunikáciu s družicami na obežnej dráhe a tie následne fungovali ako retrasnlačný bod.
Predpokladám, že tento princíp komunikácie je využiteľný aj na iných telesách pristávajúcich v atmosfére planéty. Nutnou podmienkou je ten „plazmový tieň“..teda miesto, kadial môže signál preniknúť smerom nahor k družici.
Teoreticky by sonda mohla za sebou ťahať aj anténu na „lane“, len by to bolo náročnejšie na výrobu,ale keby sa použilo nejaké lano s ablatívnym povrchom a na konci by bola malá „parabola“ ktorá by zároveň fungovala ako malý tepelný štít/padák/anténa, tak by sa to dalo použiť. Samozrejme takýto „systém“ by mohol spôsobovať problémy padákovému systému, takže buď je anténa priamo na zostupovom module, ktorý to umožňuje,alebo to nejde a potom nastane tzv. blackout v komunikácii.
Ešte doplním odkaz na zaujímavé info ohľadom komunikácie raketoplánu.
https://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts-ovcomm.html
Doporučujem si v tom texte kliknúť na ďalšie linky napr tento
https://science.ksc.nasa.gov/shuttle/technology/sts-newsref/sts_asm.html#sts_ov
Je tam kopa zaujímavých technických detailov z rôznych oblastí, vrátane záchranného systému pre posádku, modifikácií atď…už nebudem spamovať, ale toto dúfam poteší každého fanúšika kozmonautiky.
PS: naša rodina je už na Marse tiež/aspoň virtuálne v podobe našich mien, celá rodina dostala minulý rok k vianociam certifikáty o tom, že ich meno letí na Mars, takže som o to viac neskutočne rád, že sa pristátie podarilo/…
Sice to přímo nesouvisí, ale už se ozval rover Oportunity – či případně se ví co je s ním. Žádnou informaci jsem nezachytil – možná proto, že sleduji jen zdroje v ČR.
Pokud je již považováno za nefunkční – bude ještě naslouchání signálu – třeba by mohlo dojít k s fouknutí prachu z panelů a tím i – teoretická možnost obnovení jeho činnosti.
Neozval se, ale pokusy stále probíhají.
Možno potrebuje pár rokov ako Magion 🙂
Po celou dobu letu byla na portálu NASA uváděna momentální vzdálenost od Marsu s přesností na 1 km a to v době kdy to bylo miliony km a nějakém tom km nezáleželo. Nyní, kdy by bylo zajímavé sledovat jak se sonda blíží do finále je tam jen “ landing“ , není to k vzteku ? Proto jen odhaduji, že by to nyní mohlo být již pod 50.000 km.
https://www.whereisroadster.com/insight/
tady ukazujou nějakých 23000 km od marsu
Včera v NASA priamy prenos o priebehu pristátia na Marse. Ako bude InSight pracovať na Marse https://eyes.jpl.nasa.gov/apps/experience-insight/InSight.html?animation=5
To jen me nefunguje liveblog, nebo to jeste nespustili?
Jak je psáno v článku, psaný přenos spustíme v sedm. Tedy už za chvilku 🙂
hhm, pro oci nevidim 🙂
Kde to môžem sledovať ?
Přímo v tomto článku dole.
Zdravím, jen dotaz. Už běží ten psaný přenos? Já tam mám jen
Last Updated:: 18:44
a prázdné místo pod tím.
Přenos začne v sedm hodin. Pokud se Vám pak dlouho nebudou načítat nové zprávy, doporučujeme obnovit stránku.
viz prispevek nad…
nic proti, ale dle webu https://www.whereisroadster.com/insight/ je přibližovací rychlost jen něco přes 3,2km/s a ne více než 5km/s jak se tu píše.
Tak se na ty údaje chvilku dívejte a uvidíte, že rychlost poroste. Mars sondu přitahuje, takže rychlost postupně stoupá. -;)
Cubesaty letí po jaké dráze – kolizní shoří – asi, proletí okolo Marsu – možná, stanou se oběžnicema Marsu – těžko.
Proletí kolem Marsu a zůstanou na dráze kolem Slunce – nebudou provádět manévry pro vstup na oběžnou dráhu.
zdravím, proč není youtube přenos, s manželkou se pravidelně u Vašich přenosů dobře bavíme.. Díky
Hezký den,
videopřenos z přistání není tolik obrazově atraktivní, nebudou online obrázky z místa, které jsou pro video důležité, takže jsme se spíše rozhodli pro psaný přenos.
Díky za odpověď, nicméně máte tak zajímavé vyprávění a dokážete lidi tak vtáhnout do akce, že bychom snesli i jenom zvukovou stopu:D Hodně Zdaru!
Díky za pochvalu, ale pro diváky by to většinou tak zajímavé nebylo.
Obrazově zajímavé to opravdu není, ale zvažoval jsem udělat k tomu český přenos s překladem informací, které v přenosu zaznívaly, ale pracovní věci mi to dnes nedovolily. Nakonec jsem jen tak tak stihl přenos od 20:48. Pokud to bude možné, rád se chopím přenosu někdy v roce 2020/21, pokud tam tou dobou něco poletí.
Určitě – jak EM 2020, tak Mars rover 2020. 😉
To si nechte az na Desato hodinu vecerni, nebo jak jste to myslel 🙂
Já myslím že Mars nemá tekuté jádro. Mars je tektonicky neaktivní, budou se budovat bezpečné tunely jak pro dopravu tak prostory pro bydlení.
A jak si můžete být jistý? nemůžete
Píše „myslím, že“, nekonstatuje to. Já tedy raději nemyslím a počkám na krtka 🙂
Zdravím,
jaktože by lidé letěli tak dlouho na mars oproti této sondě? Díky za odpoveď na laickou otázku 😀
Přeletová doba u pilotovaných výprav se nemá příliš lišit od této mise. Jen u SpaceX se plánuje urychlení přeletu na cca. 3 měsíce, ale to je výjimka.
Díky, žila jsem v dojmu, že cesta bude trvat 1,5 roku, ale to bylo asi myšleno zpáteční.
Přesně tak.
Ve zprávě v 19.01 je informace, že se sonda letí rychlostí 5km/s , později je info že letí 3.2 a teď zase pět. Jak to tedy je?
Informace o rychlosti 3,2 km/s nebyla správná.
ted už to ukazuje pouze 0,66 km/s
Ten odkaz to počítá špatně. Mají tam lineární odpočet, aby to mělo v době přistání nulovou rychlost. Stejně tak i vzdálenosti se n tom webu počítají lineárně, což je špatně.
Dobrý den,
Je možné najít fotku fyzického čipu, který je na sondě a podle jména se tam zvětšeně někde dohledat?
Dobrý den, třeba zde. 😉
Hmm, děkuji Použil jsem lupu a už se tam vidím
Smajlíci se mi cestou asi někam zatoulali:-)
Ma lander nejakou ochranu proti pisecnym bourim? Neco na prikryti solarnich panelu, moznost jejich slozeni a opetovneho rozvinuti po urcite dobe, nebo na jejich ocisteni? Prijde mi, ze spolehani se na vitr muze dopadnout jako u Oportunity, kdy takova „drobnost“ zapricinila konec tak uzasne mise (vim, stale se ceka, ale…).
Nikoliv. U Opportunity tato situace nastala až po mnoha letech provozu, takže jde poměrně málo pravděpodobnou událost.
Brněnská hvězdárna vysílá na YouTube přímý přenos z přistání s komentářem Tomáše Přibyla
Díky za info!
Nasa tv media channel jede i na youtube, a ma mission audion i kdyz proti usstreamu ma asi 20 s zpozdeni
https://youtu.be/P11y8N22Rq0
Bacha na ty jednotky! To už tady bylo 🙂
Buráky mají na sobě i logo mise. Takže je vše skutečně pod kontrolou.
Vymenit spodne pradlo a ide sa dalej!
O tomto sa môže Rusom iba zdať.
Uf, to byly nervy. Až budou přistávat lidi, bude to na infarkt. Ale mediální pokrytí bude perfektní, když už dnes si to člověk může pustit na velké televizi s českým komentářem. A díky i za psaný přenos.
Díky Vám za přenos, jdu otevřít láhev vína.
Uff, zrovna dnes nemáme
Velká gratulace
A díky
Atˇ mi nikdo nevykládá nesmysly o obtížnosti přistání na Marsu a do Amerických brilantních pokusů nemíchá ty zpackané – pro toho kdo to umí pro toho / Američany /je to velice snadné.
Kdo neumí, tak hotl zdůvodňuje , mlží nebo v hrdlo lže jako Sověti s Marsem 3.
Je velice těžké přemáhat škodolibost a nezasmát se.
Nekazte tuhle chvíli řečmi, které jsme tu už četli milionkrát.
Pane Majere, milion je velké číslo, nepřehánějte.
Jó, když se to umí a je z čeho dělat, vypadá to jako hračka.
Gratulace!
Ano, hyperbola, česky nadsázka je jazyková forma, která se v běžné řeči normálně používá. Nejsme roboti, abychom měli striktně matematicky přesné vyjadřování. 😉
Používat nadsázku (hyperbolu) na diskusi o kosmonautice mi připadá trochu mimo.
Zvlášť když se jedná o tak závažné tvrzení. Myslím, že si dám sám přestávku, abych sem nenapsal něco tvrdšího. Pane Majere, ztrácíte body (myšleno sportovně) :-)) a hlavně zbytečně …
Mícháte dohromady dvě věci. Je rozdíl když napíšu, že v sondě InSight je milion přístrojů, nebo když napíšu, že pan Alois něco píše po milionté. V prvním případě je to špatně, protože bych používal nadsázku tam, kde nemá co dělat, tedy v informacích o kosmonautice. Ale v druhém případě to není žádná nosná informace, což každý člověk s elementárními znalostmi češtiny jaksi vycítí. Pokud vám to připadá stejné, pak asi máte nějaký zvláštní jazykový cit, nebo se jen snažíte provokovat.
Abych nadále neztrácel body, tak by bylo nejlepší pana Aloise zabanovat. Právě on je rušivým elementem celé diskuse. Jenže já jsem tak hloupý a mám s ním nekonečnou trpělivost, čekám, že se změní. Místo toho se u každého jeho podobného příspěvku jen rozčílím a pak ztrácím body.
Alois,
v kosmonautice platí slovo „pokora“ víc než kde jinde.
Takže i vám by trocha pokory neškodilo.
Osm brilantních přistání z devíti a první dvě před padesáti lety, tak jakápak pokora, zejména když nikdo jiný na Marsu nepřistál.
Slovo pokora nikdy v kosmonautice neplatilo, právě naopak, doporučuji prostudovat historické prameny do přistání Američanů na Měsíci.
Sancta simplicitas…
Každopádně fantasticky povedený psaný přenos, Lukášovi se klaním až k zemi!
A že v řídícím středisku JPL lítaly piliny, jak okusovali tužky, je jen takový folklór, viďte pane Alois. Jo, brnkačka.
Diky za zprostredkovani tehle uzasnych momentu.
Díky, že jste byl s námi.
Děkujeme za parádní přenos! 🙂
Díky, že jste byl s námi.
Nádhera, ale nervy na pochodu! Dám si panáka a hodně štěstí na Marsu, InSight!
Na zdraví Vás i celé mise!
Veliké díky, v kombinaci s komentářem Tomáše Přibyla z Brna a občasným kouknutím na NASA TV to bylo skvělé.
Fotografie dorazila dříve než pípnutí protože světlo je rychlejší zvuku!
Parada!!!dekuji za prenos byl skveli a tesim se na visledky z insight.
Díky moc! Potvrzení „touchdown confirmed“ jsem viděl nejdříve textově v chatu a pak z control roomu … zážitek!!! 🙂
Paráda!
Díky Kosmonautixi !!!!
Jen díky tobě to sledovalo dnes tolik lidí zde či přenos z Brněnské hvězdárny nebo jinde v Česku 😀
Odvádíte skvělou práci !!! 😀 :U
Díky moc, jsme neskutečně rádi, že jsme Vám všem mohli tento moment zprostředkovat.
Gratulace InSight, držel jsem Ti palce! Teď Tě čeká práce pro kterou jsi byl stvořen, ať se daří!
Díky za textový přenos, bylo fajn Vás číst a v dalších oknech sledovat streamování 😉
Díky moc, jsme rádi, že jste byl s námi.
Perfektní. Gratulace do NASA a i nám všem, co jsme byli s nimi a někteří dokonce i přistáli. Já tedy ano 🙂 A co tandem MarCO?
Zcela jistě fungoval, dokonce si myslím, že se přes ně přenesla i fotka.
Ano zcela určitě. Psal jsem dříve, že jak je daleko doba kdy jako třetí úkon po přistání bude zasíláno video ze sestupu 😀 To je je ještě na chvilku, ale fotka co dorazí dříve než oficiální pípnutí přes MRO, tak ta doba je již tu !
Obrovská gratulace NASA alidem co stojí za tímto počinem.
A jo. Asi to tak bude. Takže sázka na rychlejší přenos než přes družici vyšla. Perfektní. Teď jsem zvědav, jak dlouho se s nimi bude dařit udržovat spojení. Pokud bude vůle, ta doba může být hodně dlouhá.
dobrá práce !
No a teď jen doufat, že se ukáže klasická vytrvalost amerických sond a já budu moci prvnímu vnoučeti říkat, že jsem “ byl u přistání“ 🙂
Myslím, že v případě InSight není důvod pochybovat o trvanlivosti. Světelné podmínky super, soláry obrovské, klima taky ujde, energetická náročnost celkem nízká. A ani to zaprášení panelů není velkou hrozbou, jak už jsme zjistili. To sesterský Phoenix to měl nesrovnatelně náročnější. Taky na polární zimu doplatil a námraza ho doslova polámala. Tedy po splnění úkolů.
Díky za informace 🙂
Rádo se stalo, díky, že jste byla s námi. 😉
Fantastické, paráda, ľudstvo sa opäť posunulo. Za slzu v oku sa vôbec nehanbím. Ďakujem za parádny prenos, teším sa na výsledky. Ešte raz vďaka!!!
Děkujeme, že jste byl s námi.
Paráda. Fakt těžká pohoda. Pan Alois má pravdu. Amíci to prostě umí. Jsou to borci.
Americká úspěšnost se zpochybnit nedá. Problém nastává ve chvíli, kdy někdo začne tvrdit, že přistání na Marsu je jednoduchá věc, protože Američané to zvládají. To je v podstatě i urážka těch amerických úspěchů.
Ale jo. Jasně. Ale tohle je prostě euforická chvíle, kdy se zas tak moc nemusí analyzovat. Tak jsem mu chtěl i trochu udělat radost 🙂
Rozumím, jak to myslíte, ale snažte se pochopit i náš přístup. On pak může získat dojem, že má vlastně pravdu, vždyť s ním ostatní souhlasí a jen my v redakci jsme zapškle proti němu.
Pristani insight bylo skvele,dekuji za prenos,v kombinaci s prenosem nasa to bylo vyborny.
Díky, že jste byl s námi.
Diky za zprostredkovani prenosu, bohuzel jsem to nestihl on-line, ale poctive jsem precetl cely textovy prenos a reknu Vam, ze takhle rychle jsem pozpaktu jeste nikdy necetl 😉
Gratulace vsem, drzim palce aby se vyklopeni solarnich panelu podarilo a vse fungovalo jak ma.
Děkujeme za pochvalu, jsme rádi, že přenos slouží i zpětně. 😉
12 703 visits today!
To je nádhera. Gratuluji Kosmonautixi!
😉
Ano, dneska to jelo hodně rychle! Jsme moc rádi, že jsme mohli tuto událost zprostředkovat tolika lidem.
Tak to jsem skutečně přehnal.
Naprosto souhlasím s redakcí, že na základě faktu, že pouze Američané jako jediní brilantně již několik desetiletí zvládají přistání na Marsu je nesprávné vyslovit obecný soud, že přistání na Marsu je snadné. Je tomu právě naopak, z výše uvedeného faktu jednoznačně plyne, že přistání na Marsu je velice obtížné.
Ach jo, třeba pochopíte, co se snažím říct na základě tohoto tweetu, který napsal AMERIČAN a člověk, který se v kosmonautice vyzná!
Didn’t want to say this until #InSight landed:
#NASA makes Mars landings look easy. They’re not. Successes like today’s are a testament to hard work of engineers, scientists, mission planners & prior failures. Take time to thank ANYONE anywhere who’s ever planned a #Mars landing.
Překlad:
Nechtěl jsem to psát ještě před přistáním InSightu. NASA způsobila, že přistání na Marsu vypadají snadně. Ale snadná nejsou. Úspěchy jako je ten dnešní, jsou závětí (lépe spíše odkazem) tvrdé práce inženýrů, vědců, plánovačů mise a dřívějších pochybení. Děkujme KAŽDÉMU, kdo se kdy pokoušel o přistání na Marsu.
Ano !
Amíci jsou neskutečně precizní, stojí za tím obrovské úsilí společně s věděním a jsou neobvykle důslední.
Tak třeba Curiosity, měla letět v roce 2009 v podstatě to stihli, ale zjistili, že jim drhne jeden ! JEDEN actuátor a protože v tu chvíli věděli, že to nestihnou rozebrat, analyzovat, odzkoušet a znovu sestavit ( plus veškeré další předstartovní procedury), včas do startu. Rozhodli o odkladu o dva roky.
Pokora, obří pokora z toho čiší. Mají můj respekt za obrovské penzum práce, které odvedli. A nejen oni vždyť většina vědeckých přístrojů na InSight je evropských…
Vidím to podobně – pokora je opravdu na místě.
Američané jsou teď velmi spolehliví, a není se co divit. Raketoplány je tvrdě vyškolily v tom, že i drobná chyba může přijít hodně draho. Proto se teď hodně snaží. Kromě lidského rozměru má každá případná chyba i dopad politický – kosmonautika je, ať to chceme nebo ne, výkladní skříní technologických schopností všech supervelmocí. Konkrétně se tu demonstruje spolehlivost a přesnost raket, a to ne jenom těch, co nesou vědu. Vím, že moje poznámka je na hraně toho, co sem patří, ale je třeba si uvědomovat i tento kontext. Každopádně povedlo se, a smekám, protože i když to vypadá trochu jako rutina, tak je to stále stejně technicky složité, stále se spoustou rizik, protože čert nikdy nespí. Ani na Marsu.
U nosicu zadna z velmoci vyrazne nevybocuje z normy. U misi ma NASA k dispozici vice prostredku a praktickych zkusenosti, coz je znat na spolehlivosti. Evropa ma bohuzel priority jinde, tak se hlavne veze na cizi ucet.
Raketoplany nemely tak spatne skore, 2 nehody z vice nez 100 letu neni s ohledem na puzite technologie tak spatne cislo. Kombinace politickych populistu a ustraseneho managementu vysponovala bezpecnostni protokoly tak, ze cena za jeden start se vysplhala snad na 1 mdl dolaru. Tak sly nakonec k ledu. Nedeljme si iluze, ze to do budoucna bude jine. Pokud to potka SLS, bude se scenar opakovat. V pripade tragicke nehody nebo velkeho problemu, je podle me politicky popularni snazit se poslat dany program do kytek a volici na to slisi.
A komedie pokracuje, tentokrat v jine rovine,ted se bude zrejme zkoumat kdo u Muska huli travu. Mozna ted budou muset firmy pracujici pro NASA delat testy na drogy, opet dalsi naklady na vic. 100 nic umorilo osla.
Nehody nosicu za minule dva roky:
http://spaceflight101.com/2017-space-launch-statistics/
http://spaceflight101.com/2016-space-launch-statistics/
ale fuj 🙂
volici na to slyyysi.
Rad by som sa opytal,ci ten algoritmus pristatia si pozicali technici z vikingu,mohlo to tak byt?dakujem
Celý proces se samozřejmě vyvíjí, modernizuje a přizpůsobuje aktuální misi a jejím požadavkům. ale stejně jako můžeme základní rysy dnešních raket vystopovat už u vojenské V2, tak i u přistávání InSight se dají najít prvky shodné s Vikingy.
Takze ak si to mozme zhrnut,nasa vyvinula 3 rozne metody pristatia na marse.1,pomocou airbagov 2,skycrane 3,pomocou motorov.
Ano, dá se to tak říct.