Japonská sonda Hayabusa 2 dorazila k asteroidu Ryugu před několika týdny a od té doby pracuje na plné obrátky. Vědecké týmy postupně uvolňují první poznatky, které se dozvěděli o tomto objektu s průměrem zhruba 900 metrů. Dnes se podíváme, jak vypadá topografie Ryugu, nebo jak se od sebe liší severní a jižní polokoule tohoto asteroidu. Jako náhledovou fotku tohoto článku jsme použili výsledky získané laserovým dálkoměrem. Díky pozici, kterou sonda vůči asteroidu zaujímá, je nejvíce dat z okolí rovníku, naopak některá místa u pólů jsou zatím neprozkoumaná.
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
Zdroj: http://www.hayabusa2.jaxa.jp
Sonda v těchto dnech pracovala v oblasti BOX-B ve výšce 20 km od asteroidu s bočními odchylkami 9 kilometrů. Už za pár dní, 11. září (příští úterý) bychom se měli dočkat prvního nácviku sestupu k povrchu. Půjde o test systémů a postupů, které se uplatní při samotném odběru vzorků. Zatím se ještě materiál odebírat nebude, ale sonda klesne až do výšky pouhých 30 metrů (možná i méně) a pořídí zde mimořádně detailní snímky místa, které by připadalo v úvahu pro odběr materiálu. Stejně tak by měla v této fázi vůbec poprvé aktivovat laserový snímač LRF s krátkým dosahem. Právě s jeho pomocí by měla vytvořit velmi přesný výškový profil.
Zdroje informací:
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180831d/img/fig1.png
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180831c/img/tir_thermography_20180630.gif
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180831b/img/fig1.jpg
http://www.hayabusa2.jaxa.jp/topics/20180831b/img/fig2.jpg
Jen bych doplnil, že byla vybrána oblast pro vysazení prvého ze tří modulů Minerva, výsadek by měl být 21.9 a dále byla vybrána oblast pro vysazení evropského modulu Mascot, výsadek by měl být 3.10.. Výsadkové elipsy jsou poměrně veliké, v rozměrech řádu 100 km.
„Výsadkové elipsy jsou poměrně veliké, v rozměrech řádu 100 km.“
Ušlo mi něco, nebo to znamená, že je velká šance, že se do zhruba kilometrového Ryugu moduly vůbec netrefí?
… To je zlomyslne….
Pokud má planetka průměr 880 metrů, její povrch odpovídá čtverci o velikosti ~ 3×3 km.
Vytipovaná místa jsou na povrchu zakreslená tady: http://planetary.s3.amazonaws.com/assets/images/charts-diagrams/2018/20180824_landing-site-selection-map-20180823_f840.jpg
Půjde tedy spíš o desítky/stovky metrů.
Nemám tyhle “ lovce překlepů “ rád, zejména mne dopalují, když překlepy hledají ve skvělých článcích místních autorů a jako na potvoru jim sám nahraji, no není to k popukání ?
Snad spíš desítky, stovky by se mi taky jevily celkem k ničemu. Nebo do toho jsou již zahrnuté odskoky? Čistě z hlediska mechaniky by totiž neměl být problém trefit se o dost přesněji.
Tak podle toho obrázku má ta horní elipsa delší rozměr asi 460 metrů a ta dolní asi 330 metrů.
Úžasní Japonci … tomu se říké originální a důkladný vědecký přístup. A já ještě zažil doby, kdy se říkalo že umí jen kopírovat a auta Japonec nakonec. Co dnes dokáže automat, že.
Jsem zvědav, jak moc se liší a co to vlastně je za materiál, z něhož je ona „bílá“ skála na pólu, kterou jsme měli možnost pozorovat při příletu. Je to otázka času, kdy přijdou detailní fotky i toho místa. Pokud se nepletu, měla by se nacházet na severním pólu a tudíž netradičně dole.
Ten laserový snímač LRF (Laser Range Finder) je určen spíše ke změření orientace sondy vzhledem k lokálním povrchovým nerovnostem tak, aby odběrová hlavice mohla vždy směřovat „dolů“ kolmo k povrchu. Manévrování v tak slabém gravitačním poli je velká výzva. Sonda může sice začít sestupovat dolů ve směru gravitačního pole, ale skutečný povrch v místě doteku může (a pravděpodobně bude) neočekávaně skloněn vůči ideálnímu svislému směru.
Jak se v tom zorientovat?
Čtyři lasery snímače LRF změří vzdálenosti od povrchových nerovností v různých směrech a sonda se podle toho zorientuje a manévrovacími tryskami srovná svojí pozici s lokálním vertikálním směrem.
Snažím se dozjistit, jestli se LRF kvalifikuje i jako vědecký přístroj k získávání onoho výškového profilu nebo jestli je to „jen“ inženýrská záležitost pro orientaci sondy v prostoru (součást attitude-control).
Každopádně součástí LRF je ještě pátý laser, který zaznamená pohyb odběrové hlavy při doteku s povrchem a na základě toho vydá pokyn k vystřelení projektilu, který zvíří prach/kamínky/regolit/granule/nebo-jak-si-to-představit, jež následně (doufejme) ulpí v odběrovém zařízení.
Jen drobná poznámka: Teplotní škála na druhém obrázku je -předpokládám- v nějakých instrumentálních jednotkách. Jestli jo, pak by možná bylo dobré to zmínit v popisu obrázku, aby někdo z čtenářů nenabyl dojmu že je Ryugu velmi žhavá.
Jo, souhlasím, taky mi vrtá hlavou která teplotní stupnice má dolní mez -2000.
Ikdyby to byly Kelviny, tak to hodnoty srazí jen o 273°, tj to nic nevyřeší, takže to musí být něco jiného. Já zase dumal, jestli severní pól není dole, protože z obrázku mám přesně opačný dojem, že je teplejší severní část asteroidu. Asi půjdu na originální stránku. Tak tam jsem taky nepochodil, nemůžu najít onen obrázek, a abych to prolézal komplet, na to není v práci čas.
Určitě bude jasno po tom, co zjistíme, co ta teplotní škála znamená a v jakých je jednotkách.
Ohledně toho severního a jižního pólu to na konci srpna krásně popsal slappy z našeho fóra:
Doposud byly zveřejňované obrázky orientovány tak, že nahoře byl směr, kde má Země severní pól (od ekliptiky nahoru). Jelikož Ryugu ale rotuje kolem vlastní osy v opačném směru (retrográdně), tak to co má nahoře, je kartograficky jeho jižní pól. Proto mnou výše uvedené mapy i ten gif, co přidal Evžen, jsou otočené tak, aby severní pól Ryugu byl nahoře. (Jako orientační bod poslouží ten velký světlý polární balvan, který je najednou dole.) V budoucnu zveřejňované obrázky by už měly být orientovány tímto způsobem – sever Ryugu nahoře, tedy naopak než je tomu ve skutečnosti.
V tom případě je to jasné, jen ta informace o retrográdní rotaci chyběla, nebo o tom, že se otočil obrázek, protože běžně uvažuji, že sever je nahoře.
Každopádně, děkuju za vysvětlení.
Pod rotujícím teplotním obrázkem se píše, že jižní polokoule je teplejší. A teplejší je evidentně ta horní. Jde o retrográdní rotaci, takže asi proto se póly zobrazují opačně. Ale nejsem si jist, jestli dvě dolní fotografie jsou orientovány také tak. Ta bílá polární skála je v případě dodržení kartografické logiky na severu nebo na jihu? Řekl bych, že na severu a proto na těch dvou spodních fotografiích by měl být sever také dole.
Google mi v té zprávě JAXA přeložil mimo jiné:
„(9/6 postscript) Kromě toho samotná číselná hodnota popsaná ve sloupci barevné stupnice nemá žádný význam. Červená barva označuje vyšší teplotu a modrá barva znamená nižší teplotu. “
Ty čísla tam jsou vlastně jen pro okrasu 🙂
Před třinácti lety měla Hayabusa jen jeden modul na povrch (MINERVA)a ten minul a teď krouží kolem Slunce. Taky měla už tehdy plaketu se jmény fanoušků a měla ji odložit na planetce. U druhé Hayabusy by měla být tato jména součástí MASCOTu. Nevíte někdo, kde to bylo umístěno u první Hayabusy a zda se zájemci na povrch Itokawy opravdu dostali?
Os-Rx je 1 mil.km od cíle.