Spojené státy vypravily z vlastního území poslední pilotovanou kosmickou loď před více než sedmi lety – 8. července 2011. O třináct dní později raketoplán Atlantis přistál, mise STS-135 skončila a s ní i třicetiletá éra raketoplánů. Stroje, které byly pýchou techniků, ale strašidlem ekonomů se přemístily do muzeí a američtí astronauti museli na své mise na Mezinárodní vesmírné stanici létat v ruských lodích Sojuz. Kromě americké hrdosti tak trpěla i finanční stránka – za každé místo v Sojuzu přeteklo do Ruska zhruba 65 milionů dolarů. Spojené státy proto již od začátku věděly, že musí vytvořit nový program, ve kterém budou hrát hlavní roli soukromé firmy. Včera jsme se dočkali oficiálního oznámení jmen astronautů, kteří mají jako první po téměř osmi letech opět startovat z amerického území.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Lodě Crew Dragon od SpaceX a Starliner od Boeingu čekají nejprve testovací lety – každá loď poletí nejprve v nepilotované a následně v pilotované verzi. Po těchto zkušebních misích přijde několik měsíců dlouhá certifikační fáze, po jejímž dokončení by měly začít operační mise. Crew Dragon by měl nepilotovanou misi SpX DM-1 zvládnout ještě letos v listopadu a Starliner by měl bez posádky na misi Boe OFT vyrazit na přelomu letošního a příštího roku. Ale teď už vzhůru k pilotovaným testovacím letům. Administrátor NASA, Jim Brindestine, na slavnostní konferenci oznámil toto složení posádek:
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
SpX DM-2 – nejdříve duben 2019
Robert Behnken – Držitel doktorátu ve strojnictví, letový testovací inženýr a plukovník amerického letectva se do oddílu astronautů přidal v roce 2000. Dvakrát letěl na raketoplánu Endeavour (STS-123 a STS-130). Během těchto misí stihnul provést šest výstupů do volného prostoru s celkovou délkou přes 37 hodin. Před lety jej NASA vybrala do skupiny čtyř astronautů, kteří měli za úkol podílet se na vývoji obou soukromých lodí. Jeho účast na prvním pilotovaném testovacím letu se tak dala očekávat.
Douglas Hurley – Testovací pilot námořní pěchoty, kde to dotáhl až na hodnost plukovníka. Dvakrát pilotoval raketoplán Enedeavour – kromě mise STS-127 i závěrečnou STS-135. Pokud bude aktuální harmonogram dodržen, bude tato mise mít tu čest dopravit z ISS americkou vlajku, kterou tu zanechala posádka poslední raketoplánové mise, aby ji na zemi přivezla první americká pilotovaná loď která odstartuje z území USA. Je tedy stylové, že by v obou posádkách měl být právě Douglas Hurley. I on byl členem čtveřice astronautů, kteří pomáhali s certifikací soukromých lodí.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Boe CFT – polovina roku 2019
Chris Ferguson – Již včera oficiálně oznámený účastník této mise, se kterým se nepočítalo, protože nebyl součástí výše zmíněné čtveřice. Ba co více! Není ani astronautem NASA. V minulosti však byl – Pilotoval třeba raketoplán Atlantis při misi STS-115, která se vracela do služby po havárii Columbie, letěl jako velitel na misi STS-126 a velel i závěrečné misi STS-135. Po ukončení provozu raketoplánů opustil oddíl NASA a šel pracovat do firmy Boeing jako šéf jejich pilotovaného programu.
Eric Boe – Do NASA přišel v roce 2000 od letectva a při svém prvním letu pilotoval raketoplán Endeavour na misi STS-126, které velel Chris Ferguson. Do vesmíru se vrátil jako pilot raketoplánu Discovery při poslední misi tohoto stroje, tedy při misi STS-133. Byl členem čtveřice astronautů, které NASA vybrala pro vývoj soukromých lodí.
Nicole Aunapu Mann – Asi nikdo nečekal, že při prvním pilotovaném letu nové neozkoušené lodě poletí nováček, který ve vesmíru ještě nebyl. Jelikož však v posádce jsou již dva zkušení členové, kteří mají mnoho zkušeností a jelikož NASA chce mít v každém testovacím letu dva své astronauty, není nominace této astronautky zase tak překvapivá. Nicole Aunapu Mann působila u námořní pěchoty, kde nasbírala 2500 letových hodin na 25 různých strojích a dotáhla to na hodnost podplukovníka. Do oddílu astronautů byla přijata při náboru v roce 2013.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com/
Jakmile budou dokončeny testovací lety, začne certifikační fáze, která by mohla být dokončena na konci roku 2019. Pak začnou obě lodě vozit astronauty na ISS v běžných misích, při kterých bude posádka na stanici půl roku. Tyto mise označuje NASA zkratkou PCM (Post-Certification Mission) a NASA dnes oznámila, kteří američtí astronauti na nich poletí. Do každé mise byli nominováni dva a tak se dá očekávat, že v dalších měsících dojde k nominaci dalších astronautů – třeba z Evropy, Kanady či Japonska. Mise PCM tedy zatím nemají kompletní posádky, ale pokud se nic nezmění, měli by v nich letět tito lidé:
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
SpaceX PCM-1
Victor Glover – Rodák z Kalifornie působil jako letec u námořnictva. Na svém kontě má 3000 hodin na 40 různých letounů, dále 400 přistání na letadlových lodích a byl nasazen na 24 misí. Půjde o jeho první let, protože do oddílu astronautů byl přijat v roce 2013.
Mike Hopkins – Plukovník amerického letectva, kde působil i jako letecký testovací inženýr. Na dlouhodobé misi na ISS již jednou byl – stal se součástí Expedic 37 a 38, během kterých strávil ve vesmíru 166 dní a stihl i dva výstupy do volného prostoru. Do oddílu astronautů byl přijat v roce 2009.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Boeing PCM-1
Josh Cassada – I v tomto případě jde o nováčka, který byl do oddílu astronautů přijat v roce 2013. Předtím působil u námořnictva jako testovací pilot. Má nalétáno více než 3 500 hodin na více než 40 letounech.
Sunita Williams – Sloužila u námořnictva, kde získala hodnost kapitána a v roce 1998 byla přijata do oddílu NASA. Strávila ve vesmíru dohromady 322 dní, provedla sedm výstupů do volného prostoru. Poprvé letěla na dlouhodobou misi v roce 2006, kdy ji nahoru vynesla mise STS-116 a dolů ji vrátila následující STS-117. Při svém druhém dlouhodobém pobytu se stala teprve druhou ženou, která vedla dlouhodobou expedici na ISS. Je to čtvrtá členka výše zmiňovaného oddílu astronautů. Očekávalo se že poletí už na testovací pilotované misi, ale svou roli mohla sehrát nominace Fergusona, takže by na jedné misi letěli tři astronauti s mnoha zkušenostmi. Sunita byla tedy pravděpodobně vlivem toho přesunuta na tuto misi.
Zdroj: https://pbs.twimg.com
Zbytek konference se nesl spíše v odlehčeném duchu. Samozřejmě nechyběla slova o tom, jak důležité bude vynášet americké astronauty v amerických lodích na amerických raketách z amerického území, ale při rozhovorech s astronauty došlo i na volnější diskusi. Kupříkladu Robert Behnken prohlásil, že raketoplány byly skvělá věc, ale v Crew Dragonu je mnohem méně tlačítek, za což sklidil velký potlesk a smích z publika. Po včerejšku je jisté, že Američané se mílovými kroky blíží k obnovení vlastního pilotovaného programu a bude jistě velmi zajímavé sledovat další vývoj v této oblasti.
Zdroje informací:
https://www.nasaspaceflight.com/
https://www.nasa.gov/
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165736.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-154636.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/SpaceX-Dm-2.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165334.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/Starliner.png
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165425.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2018/08/2018-08-03-165458.jpg
Hezke shrnuti. Diky za nej. Porad jen premyslim, SpaceX tedy nepodala zatim zadost, aby se jeji mise protahla tak jako Boeing? Nevybavuju si tolik podrobnosti, tak nechci sypat udaje, at me nekdo neopravuje. Konferenci sem kvalitne dnes zaspal, akorat mi pak kolega oznamil, ze je po ni. Ach jo. 😉
Pokud se nepletu, tak zatím o to nepožádali, ale času je zatím dost.
diky za souhrn
Rádo se stalo.
v diskusii pod clankom o problemoch boeingu sa pise, ze nasa dala tymto dvom firmam na tie lode 4.2 resp. 2.6 mld. co vsetko je v tej cene zahrnute? je to len cena za vyvoj, alebo v tom su uz aj nejake predplatene misie?
Jsou to částky za splnění všech milníků vývojové fáze CCtCap programu CCP. V této fázi musí dodavatelé dokončit certifikaci svých lodí+nosiču, včetně 2 certifikačních letů a provedení 6 postcertifikačních letů s rotací posádky.
Všude se mluví i „space suit“ vyrobených Boeing a SpaceX. Nezachytil jsem však informaci, jestli jsou kompatibilní, jestli se v jednom dá letět druhou lodí. Myslím třeba připojení na média lodí, energie, komunikace, kyslík atp. Nebo jsou autonomní a žádné připojení nepotřebují? Můžou letět dolů s rusama? Stát se může cokoliv, že.
O přípojkách na hadice s kyslíkem apod se píše, na skafandru od Boeingu jsou i vidět. A na vzájemnou kompatibilitu těchto nových bych moc nevěřil (a vůbec ne se Sokoly).
Na první testovací misi Boeingu 3 astronauti? Zajímavé. Je to dáno nominací Chrisa Fergusona, který není z Nasa nebo jsou v tom jiné příčiny?
Osobně se domnívám, že ano. NASA chce mít v každé testovací misi dva své astronauty.
Atlas nesl čtyři astronauty v Programu Mercury, posledním byl L.G.Cooper. Dalšího ponese po 56-ti letech.
A Space X nemá svůj tým astronautů?
Ne, Boeing taky nemá svůj oddíl astronautů.
V koutu duše jsem doufal, že SpaceX posadí do Crew Dragonu Garretta Reismana, škoda. Je to bývalý letový specialista a spacewalker STS podobně jako Behnken.
Garrett už od 1.6. tr. ve SpX nepracuje, pouze jako externí poradce. Odešel učit na univerzitu.
Tak…je určitě dobře, že už konečně zase bude mít NASA možnost vynášet lidi na oběžnou dráhu bez závislosti na kosmickém programu jiné země.
Ale když se na ty maličké, nepohodlné, primitivní kapsle podívám a porovnám je se 40 let starým Shuttlem a jeho možnostmi, je mně vážně smutno. To je holt pokrok – můžeme klidně zapomenout na akce jako byla např. oprava Hubblu začátkem 90. let, stavbu ISS, sedmičlenné posádky, opravy či odchycení jiných satelitů…
V 90. letech jsem si myslel, že možná teď někdy budou probíhat první lety nové generace raketoplánů…. Místo toho tohle… Ne moc zajímavé, ne moc pokročilejší než Sojuzy, založené na více než 50 let starém konceptu… Např. nesmyslné dotykové displeje v Muskově Dragonu žádným důležitým pokrokem přece nejsou 🙂 i když to vypadá při prezentaci efektně. Mohlo jím být motorické přistání – i to zahodili, takže pěkně na padáku jako před 50 lety.
Pro mě je to zklamání. Snad Orion bude stát za pozornost – ten má alespoň namířeno dál…
Inu pokud řeknete, že obě soukromé lodě nejsou moc zajímavé až tolik se neliší od Sojuzů, pak se asi nemáme o čem bavit. Ten rozdíl je propastný – už jen úroveň automatizace bude totálně jiný level. Oproti raketoplánu budou mít nové lodi až desetkrát méně ovládacích prvků protože to vše zvládne technika. Zkuste opustit nějaké extrémně optimistické vize či dřívější představy a dívejte se na celou věc reálně. Pak poznáte, že tohle škarohlídství a bagatelizování pokroku není na místě.
Měl jsem na mysli spíš pokrok co se týče možností využití. Že došlo k pokroku např. v automatizaci považuju za samozřejmost – hypotetická druhá generace Shuttlu by jej jistě prodělala taky. Mimochodem i Shuttly prošly tuším dvakrát(?) upgradem řídících počítačů(včetně rozhraní v kokpitu), stejně tak systém řízení jejich hlavních motorů dostal časem nový řídící systém – původní založený na starém embedded systému od Honeywellu byl časem upgradován na tehdy modernější, postavený na CPU Motorola 68000…
Použiju oblíbené srovnání s auty: I kdybyste do Fabie namontoval autonomní řízení poslední generace, 250kmh s ní po dálnici nikdy nepojedete. Ve starém Porsche ze 70. let naprosto v pohodě. Ani vám ta Fabie nenahradí starý otlučený náklaďák.
Analogicky sebevíce moderní elektronikou narvaná, ale jinak primitivní, kapsle vám např. Hubble nevynese ani ho neumožní opravit.
Proč by měla být kabina primitivní jen proto, že nedokáže servisovat jiná zařízení? V současné době se tyto úkoly budou přidělovat nepilotovaným družicím vybaveným robotickým ramenem. Záleží přece vždy na tom, co od lodi chceme. Primárně má být bezpečná, spolehlivá a snadno ovladatelná, což nové lodě splňují dokonale.
A k tomu příkladu s auty: Proč by měla být rychlost jízdy považována za něco extra? Pokud bych měl tu zmiňovanou Fabii s autonomním řízením, tak bych byl raději, než kdybych měl tak rychlé auto s tak silným motorem. A o tom to je – zvolit si priority a podle nich konstruovat produkt. Vy chcete mít kosmickou loď jako švýcarský nůž – prostě aby uměla všechno. Co na tom, že se při žádné misi nevyužije úplně všechno (něco třeba nikdy). Ale ta možnost, že to máte k dispozici je pro vás důležitá. Jenže tady je trend jiný. Mít spolehlivou, bezpečnou loď, jejíž provoz bude ekonomicky udržitelný. To jsou priority, podle kterých se lodě stavěly. Pokud se vám to nelíbí, pak obviňujte ta kritéria, ale nikoliv lodě nebo firmy, které je stavěly. Pokud by NASA řekla, že příští pilotované lodě budou mít tvar koule, tak by ty firmy postavily kulaté lodě. NASA chtěla v první řadě bezpečné a spolehlivé lodě, tak je dostala. NASA nechtěla drahé lodě, které by mohly umět všechno. Ty servisní mise budou v blízké době provádět roboti.
Servis čehokoliv jde vyřešit startem další rakety s přídavný modulem k pilotované lodi, který doplní její funkce, popřípadě poveze náhradní díly. Takto by se dala uskutečnit i ta oprava Hubbla a to mnohem levněji. Jde o to, že když chcete jen dopravu lidí nemusíte platit i ten zbytek.
„Ten rozdíl je propastný – už jen úroveň automatizace bude totálně jiný level. Oproti raketoplánu budou mít nové lodi až desetkrát méně ovládacích prvků protože to vše zvládne technika“
No jak se to vezme… Dragon je třeba mnohem jednodušší než STS, takže na něm ani není moc co automatizovat. A takové zásadní věci jako GNC byly automatizované vždycky i na raketoplánu. Jestli Dragon bude mít mnohem méně ovládacích prvků, bude to asi spíš proto, že se přešlo na interaktivní displeje. Když budou návrháři ovládacího rozhraní chtít, tak tam těch voleb můžou nacpat ještě více, než měl raketoplán (ale proč by to dělali…), protože nezabírají fyzické místo, takže ovládací panel nemusí být roztažený na tři metry šířky.
Shuttly byla prostě první generace něčeho od základu nového. V návrhu dalších generací by se jistě počítalo se všemi negativy generace předchozí a došlo k poučení se z chyb. Je to jen politika. My s tím pochopitelně nic nenaděláme, jsme jen fandové… Pokud je vůle, jsou výsledky a hledá se jak dál. Chybí – li vůle, nejsou výsledky a je plno zdůvodnění, proč to nejde. Před Muskem se také tvrdilo, že opakovaně použitelná raketa je nesmysl…
„Kdo malý je, má jen malý cíl,“ jak říká klasik…
Pan Majer je podle mě obětí takového toho dnešního hurátechnooptimismu, kdy do lidí média cpou očekávání jakési zázračné umělé inteligence apod. Možná nepracuje v nějakém příbuzném oboru třeba jako vývojář… Já ano a tak se občas trochu usmívám… Družice na orbitě prý budou opravovat roboty. Tak určitě… Jednoduchou činnost tam nejspíš zvládnou(pod dohledem a zásahy na dálku ze Země). Improvizaci jako člověk(zrovna ta oprava Hubblu je přímo ukázkový příklad) ani náhodou.
Mimochodem, raději si svoje auto budu řídit sám(autonomní řízení opravdu nepovažuji pro auto za něco úžasného)…a nejen proto, že řídím rád… 🙂
—
Aby to nevypadalo, že nějak kritizuju. Prostě stavím svůj názor, podepřený určitou zkušeností proti jinému. Jinak pana Majera a jeho kolegy obdivuju. Profesionalita, se kterou dělají tento Web mně přijde až neuvěřitelná… Vlastně skoro zázrak.
Opravdu to je jen hobby? Musí za tím být spousta času… Díky.
Jasně, oprava Hubblea je jiný level, ale před pár lety byly i ty jednoduché opravy satelitů sci-fi. Bude se to postupně zlepšovat. A hlavně – jak často je potřeba provádět záchranné mise, jaké byly potřeba u HST? Ospravedlní jejich nízká frekvence s tím spojené navýšení cen a komplexnosti daných lodí?
P.S. Tvorba webu je opravdu jen koníček, byť zabírá víc času než práce. 🙂
do budoucna si neumim predstavit hlavne kosmicky roboprumysl
– uz v navrhu se bude pocitat s robotickym servisem
– slozitejsi operace budou manipulovany na dalku, podobne jako dnes chirurgove
bez roboservisu nevyjde ekonomika druzic a o prumyslu v kosmu si muzeme necht jen zdat
samozrejme licska inspekce obcas nejakum BFS/BFR 🙂
lidska inspekce
1/5 profici
4/5 platici turiste 🙂
Chápu Váš pohled. Denně se kosmonautikou zabýváte a víte, jaká je reálná situace. Ale zkuste si poodstoupit a musíte přiznat, že (pokud budu brát Apollo jakožto vztažný bod) toto opravdu není pokrok hodný takřka 60 let! Jediné skutečně nové technologie, které jsou v nových systémech implementovány vlastně původně vůbec s kosmonautikou nesouvisí a jejich rozvoj zaplatily jiné obory (výpočetní technika, automatizace..). Je to znouzectnost a lze jen doufat, že soukromý sektor, nezatížený takovým strachem ze selhání jako dnešní státní agentury, přinese nové přístupy a výsledky.
Neni to ani tak o technologii,ale o penezich.
Tak jako se desitky let pouziva v namorni a ricni doprave lodni sroub, v automobilech spalovaci motor, tak se v kosmonautice pouziva raketovy motor. To neni ostuda.
Raketovy motor nabizi dostatecny vykon pro velkolepejsi projekty. Presto diky podfinancovani kosmonautika nemuze vyuzit svuj potencial. Jiz 50 let mame schopnosti pristat na Mesici, stavet velke konstrukce na obezne draze a presto tato moznost neni zdaleka vyuzivana. Jedinym velkym projektem za poslednich 30 let je ISS. To je dost bida. S pilotovanou vypravou na Mars za stavajicich technologii bych byl opatrnejsi.
Co se tyce strachu ze selhani v privatnim sektoru, myslim ze treba SS2 ma po havarii docela skluz.
Ono to bylo hodně tím, že v době programu Apollo byli všichni plni nekritického optimismu k dalšímu výzkumu. Vzhledem k tomu, že Apollo bylo v podstatě jen soubojem se Sovětským svazem, dostávalo ohromné finanční prostředky. Po jejich uzavření byl přechod k raketoplánům, které měly být levnější, logický. Já si opravdu myslím, že když se na celou věc podíváme reálným pohledem a necháme stranou sladké sny z dob Apolla, tak opravdu musíme vidět ten pokrok, který tyto lodě představují. Dříve nebylo možné postavit takto pokročilé lodě.
Počkejte si na BFS 😉
Pánové, já chápu oba názory…
Nové lodi jsou pro současné použití.. tzn. vynášení lidí na nízkou oběznou dráhu dostatečné… Navíc levnější než STS.
Navíc, STS jediné co reálně několikrát servisoval byl Hubble..
Pravdou ale je, že STS bylo něco technologicky revolučního.. Oproti Apollu, Sojuzu (a předchozích lodích ani nemluvě) to byla revoluce.. A daňoví poplatníci, kteří NASA platí viděli něco ohromného… STS byly nejlepší pilotované prostředky co jsme do vesmíru dostali (Buran by byl to samé)…
Byla zde analogie z auty..
Představte si že máme škodu 1000 MB… Ve své době to nej co jsme měli.. Potom přejdeme na octavii 3 generace… Silné motory, ohromný nákladový prostor, variabilita, navigace a tisíce elektroniky..
a potom vezmeme po 50ti letech Skodu 1000MB, upravíme přístrojovku, dáme tam navigavi, moderní motor a okna v elektrice a pošleme jí do světa. a upravíme desing… Je jedno že má v sobě novou techniku, ale koncepčně je to zastaralá věc, i když na sněhu dokážě zázraky… Je ale také o 60 procent levnější než Octavia 3…
Nové raketoplány s dnešní technologií a postaveny tak by údržba byla jendochá by byly skvělé.. Ale nic nemění natom to, že STS bylo drahé a nepraktické a to „nové“ lodi nemají…
Myslím že další revolucí bude BFR .. a víte co, ty soukromé a „laciné“ lodi nakonec mohou mít ještě velké uplatnění…
Protože pokud pojedte v zimě do hor.. Můžete si koupit supermodení a superdrahé auto a ono v réalu nemusí udělat tolik parády jako Škoda 1000MB..
To že je něco koncepčně starší neznamená, že je to na nic. Když to má možnost specifického využití a to vermír nabízí na milion procent.
Hubble byl největší akce podobného druhu. Na linku níže najdete ale i jiné případy, kdy prokázal jedinečné, dnes už bohužel nedostupné, schopnosti.
http://rammb.cira.colostate.edu/dev/hillger/Shuttle-related.htm
Pokud chtete okridelnou koncepci, tak X-37 B je mozna budoucnost.
STS bohuzel dostalo prednost pred pokracovanim programu Apollo, vzniklo predrazene monstrum, u ktereho se ke konci po kazdem startu modlili aby cast peny nezasahla neco kritickeho. Nevim nestalo to za to. Touhle dobou mohla byt na Mesici funkcni zakladna. Nebylo by ISS, byly by treba dva spojene Skylaby nebo Saljuty. Rusko postavilo Mir tez bez raketoplanu.
STS ve vysledku kosmicky program spise zbrzdila.
Cina a mozna Indie-jestli jeste uvazuje o pilotovanem programu, tez voli kabinky. Proc ne ,bezpecnost a efektivita, je dulezitejsi nez okridlena elegance.
Touhle dobou už bychom možná byli i na Marsu. Deset letů Saturnu V na LEO 1000+ tun,pro pět šest astronautů by stačilo se vším všudy,při využití v nedávném článku zmiňované NERVy dokonce i na velmi svižnou cestu. Je to ale klasické co by kdyby. Při pohledu na STS a Apollo těžko někoho napadlo,že zrovna STS není budoucnost.