Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů. Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.
- Finanční injekce by měla zajistit, že projekt infračerveného teleskopu WFIRST nebude muset být ukončen! Rozpočet by měl jeho přípravu pokrýt 150 miliony amerických dolarů.
- NASA momentálně připravuje misi Europa Clipper k výzkumu Jupiterova ledového měsíce Europa. Původní návrhy počítaly s raketou SLS, ale poslední dobou se začalo hovořit o možnosti přesunu na jiný (komerční nosič), což by ale prodloužilo délku letu. Nově schválený finanční plán ale počítá se startem této mimořádně atraktivní sondy v roce 2022 na raketě SLS. Aby toho nabylo málo, tak o dva roky později (v roce 2024) má SLS startovat k Europě znovu, ale tentokrát dokonce s landerem!
- Navýšení rozpočtu se dotkne i výzkumu Marsu, který má mít alokováno 660 milionů dolarů, přičemž část z těchto peněz poslouží přípravě svatého grálu kosmonautiky – mise Mars sample return pro dopravu vzorků z Marsu na Zemi.
- NASA dostane 350 milionů dolarů na stavbu druhé mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS. Agentura se má navíc zavázat, že učiní maximum pro urychlení realizace první pilotované mise lodi Orion (EM-2).
- Družice zkoumající Zemi dostanou stejný rozpočet jako mají v aktuálním fiskálním roce, takže by se jich nemělo dotknout nucené omezování provozu.
- Do rozpočtu se vrací položka zajišťující činnost vzdělávacího oddělení, které dostane sto milionů dolarů.
- Část financí spolkne i Dalekohled Jamese Webba, u kterého bylo potřeba zajistit finance pro některé předstartovní přípravy. Nyní by již měl být jeho projekt plně zafinancován.
Zdroje informací:
http://forum.kosmonautix.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
Zdroje obrázků:
http://www.nasa.gov/sites/default/files/future_of_exploration_sls.jpg
Jak dopadl MER, tomu také údajně hrozí vypnutí.
O tom se hovoří již několik let, ale věřím, že to klapne i tentokrát.
Na posledních snímcích je patrno, že vrtná hlava je stále funkční a MER stále vrtá, nikoli jen kartáčuje. Tím sále plní poslání geologa, což by bylo škoda ukončit.
MER je Oportunity. Pokud vim tak ta neni vybavena vrtakem. Myslim ze si pletete MER s MSL tj. Oportunity s Curiosity
Opportunity alebo MER-B nemá vrták iba špeciálnu brúsku ktorá dokáže vybrúsiť dieru max. 5mm hlbokú.
Dobrý bože, vždyť nejde o to jak funkční hlavu nazveme, jde o to, že po více než 10 letech funguje a že MER pokračuje v geologickém průzkumu pro který byl konstruován – to je meritem mého příspěvku.
Tihle hledači slovíček jsou vskutku trapní, nebo nemocní synromem poučovacím.
Z vašeho prvního komentáře se zdálo, že jste si spletl MER a MSL. Reakce čtenářů byla pochopitelná.
Zajímalo by mě, z čeho USA tyhle peníze berou, když jsou tak neskutečně zadlužené? Že by další půjčka? Ale to do téhle diskuse asi moc nepatří..
Není to zcela k věci, ale dejme tomu. Je ohromný rozdíl mezi tím mít dluhy a schopností je splácet. Proto USA půjčí kdekdo.
A k článku – to je jak zpráva z jiného světa 🙂 To odvolání zrušení WFIRST vysloveně potěšilo.
To by ma tiež zaujímalo. Správa iste poteší fandov kozmonautiky, ale popudí väčšinu bežných američanov, ktorí v ďalších voľbách zvolia ľudí ktorí chcú škrtať a škrtať. Takže to nakoniec bude pre kozmonautiku kontraproduktívne.
Nuž, taký je dar i prekliatie demokracie keď rozhodujú voliči. Po každých voľbách bude veľa spokojných, ale pribudne nespokojných. V diktatúrach rozhodne diktátor a všetci sú – či musia byť spokojní.
Mimoriadne ma potešili peniaze pre WFIRST.
Ale naj-najviac ma potešili peniaze pre vzdelávanie. Som presvedčený že je to najlepšia investícia aká môže byť.
pb 🙂
Ono ten údaj 20 miliard treba vidieť aj v kontexte s inými údajmi. Federálny rozpočet USA je cez 4 bil. dolárov. Mnoho financií, ktoré sa nalejú do NASA sa vrátia napr. v nových technológiách, ktoré zas vyprodukujú častokrát oveľa viac peňazí ako bolo do nich vložených.
A profituje z toho štát ale aj súkromný sektor. To je ten kapitalizmus, o ktorom my môžeme tu v strednej Európe len debatovať.
A som presvedčený, že navýšenie rozpočtu pre NASA, žiadnu väčšinu bežných američanov vôbec nepopudí.
To sú len také drístiky, tu u nás za humnami, podľa ktorých už USA 1000 krát skrachovali, ekonomika je na kolenách a celá krajina sa rúti do záhuby.
Takto to je áno no viem čo sa robilo pri SkCube pre necelých blbých 200 000 od štátu na štart… hlasná menšina má sylu a hlavne keď bežný občan nieje informovaný v USA je to lepšie pekne to ukázal Falcon Heavy no aj tak.
USA sú síce zadĺžené no pomer HDP k dlhu nieje až taký horozný (~108%) ako v prípade napríklad Japonska (~240%) ktoré aj napriek tomu funguje.
ČR se též neustále zadlužuje – rozpočet má totiž vždy schodkový a taky funguje normálně.
Co znamená „prodloužení ceny letu“?
Díky, má tam být délky.
Predĺženie dĺžky letu by mi nevadilo, bolo by to povedzme len pár mesiacov pri Marse a pod. a max o rok pri dlhších letov.
Hlavné je aby sa misia uskutočnila a hlavne úspešne !
Ušetrené peniaze by sa mohli použiť povedzme na 1-2 misie navyše, prípadne na vylepšenie už pripravovaných misií kde už boli nejaké škrty na úkor vedy.
pb 🙂
Předpokládám, že řeč je o sondě Europa Clipper. Omlouvám se za svá slova, ale v tom případě nechápete situaci. Tento článek je o navrženém navýšení rozpočtu agentury NASA ze státního rozpočtu na fiskální rok 2019 o 1,644 miliardy dolarů. Popisuje sedm položek, na které jsou tyto účelově vázané peníze určeny. Jednou z položek je start Europa Clipper na SLS místo komerčního nosiče. John Culberson, který toto navýšení rozpočtu prosadil, má situaci pevně v rukách. O SLS se nediskutuje. Jediná přípustná pružnost je v datu startu. Odklad z roku 2022 je možný, jen pokud to bude absolutně nezbytné.
https://twitter.com/jeff_foust/status/1005123333841711105
> NASA dostane 350 milionů dolarů na stavbu druhé mobilní odpalovací plošiny pro raketu SLS.
Mobilní odpalovací plošiny? To bude jako loď na moři nebo plošinu rozeberou, naloží do kamionů, někam převezou a tam to zase složí?
SLS se na rampu bude přepravovat podobně jako raketoplány – ve vertikální poloze společně s věží – vše je na mobilní odpalovací plošině.
díky za vysvětlení
uskromnit -> uskrovnit
Upřímně trochu Vašemu komentáři nerozumím . Chcete naznačit, že sloveso „uskromnit se“ neexistuje? Mýlíte se – např:
https://www.pravidla.cz/hledej/?qr=uskromnit
https://www.odpovedi.cz/otazky/nevvite-jaky-vyznamovy-rozdil-je-mezi-2-podobnymi-slovy-uskrovnit-a-uskromnit
https://twitter.com/pravidla/status/17153242571997184?lang=cs
Mě by zajímalo jak se členové Církve sv. Jelena Dlaska (a zároveň předpokládám, že fanoušci kosmonautiky) srovnávají s Trumpovou podporou NASA a Dlaskovým odporem k Trumpovi?
Normálně bych vám odpověděl, ale dokud budete používat své rádoby vtipné zkomoleniny jmen, tak jste pro mne v kategorii „troll“. Pokud napíšete svůj dotaz ještě jednou bez podobných opiček, dočkáte se normální odpovědi.
No až teď mi docvaklo, co se chtěl pan Libor zeptat. Že by byl tak cóóóól, nebo hustýýýý, nebo hustokrutopřísný ? (…řekla by moje 15 letá dcera ..) Anebo jenom prudič ( říkám já) ? Hezký den všem ostatním fandům kosmonautiky 🙂
Jojo, je škoda, že se neumí zeptat tak, aby mu byl DM ochoten odpovědět :-). Ale možná by bylo mnohem lepší, kdyby dokázal z článku pochopit, že kvůli návrhu rozpočtu Donalda Trumpa musela NASA škrtat a kongres byl tak laskav rozpočet zvýšil, aby se tam již rozjeté projety vešly.
Trolly je potřeba buďto ignorovat, nebo se snažit je vychovat. Já sázím na druhý přístup. Pokud o informace stojí, ať změní přístup a nebudu s ním mít problém.
Já za to nemůžu, že nemáte smysl pro humor.
Mám, ale komolení jmen mi vtipné nepřišlo.
Ako by sa Ti páčilo keby som skomolil Tvoje meno ? Predpokladám že by si sa náramne bavil, že ?
Čekal jsem nějakou sofistikovanější šifru. 🙂
Pokud Musk, Trump a NASA nebudou spolupracovat (i když neradi), předběhne USA velmi brzy Čína. Okopíruje znovupoužitelnost, začne kolonizovat Měsíc.
USA jsou pořád na špici, ale ani oni si nemohou dovolit paralelně vyvíjet tři kosmické lodi a tři superrakety.
A co na to Roskosmos, jejich novinky v Ruské kosmonautice, federácia a nauka. Jistě se také prodlouží lety Sojuzů a tím si zaplatí svůj vývoj.
Americké univerzity jsou otevřené všem studentům světa a ti se pak mohou uplatnit doma v dalším vzdělávání místních studentů a tak Američani otevírají cestu do kosmu celému světu. Nebo ke své záhubě?
Roskosmos zatím pokračuje ve vývoji svých programů. Ale jde to velmi pomalu, protože ruská kosmonautika prošla před několika lety brutálním seškrtáním rozpočtu, což výrazně zpomalilo vývoj nových technologií.
A nie len to. Všetky vedecké dáta zo všetkých misii sú na nete prístupné hocikomu aj v surovom nespracovanom formáte, takže každý si z nich môže vybrať hoci-čo čo ho zaujíma, američan, rus, číňan, niekto trebárs z Urunda-Urundni či Jožko Púčik z Horných-Dolných.
pb 🙂
ESA tak otvorená nie je, o Roskosmose nehovoriac.
Problémem Roskosmosu je paradoxně právě to, co NASA pomáhá. Ruská ekonomika, závislá převážně na exportu energií je už docela dlouho zasažena americkou těžbou plynu a ropy a jejich “ ropný fond“ je už prakticky vyčerpán. No a protože USA se, díky rozvoji těžby, někdy do 1,5 roku stanou čistým exportérem energie a ekonomika jim celkem šlape, tak se asi našly nějaké fondy….
Tady u nás nemohou naši fanoušci NASA svými názory nic změnit ani třeba radou aby konečně zrušili SLS na kterým tak křečovitě lpějí a daly prostor novinkám a posadili na pojízdnou odpalovací rampu BFR a třeba by se tím urychlila výstavba základny na Měsíci či na orbitu. I ten sen Elona Muska na kolonizaci Marsu lidmi by se kapánek přiblížil.
A k čemu by BFR byla pojízdná odpalovací rampa?
BFR bych dal do kategorie vyhlášeních typu letošního obletu Měsíce turisty.
To určite nie na BFR sa nepochybne pracuje a je len otázka možno roku kým uvidíme prvé reálne výsledky.
Dobrý den,
měl bych dvě otázky. Zaprvé, proč je potřeba druhá odpalovací plošina? Počítá se do budoucna se dvěma starty za sebou u nějaké mise? A druhá otázka je, jestli se liší hmotnost nákladu k Europě kdyby sonda statovala na jiném komerčním nosiči, nebo je tam jenom časový rozdíl doletu ? Díky
Hezký den,
hmotnost družice by byla v obou případech stejná, ale SLS by ji dokázala k Europě vystřelit přímo. Slabší raketa by toho nebyla schopná a sonda by musela být urychlena pomocí gravitačních manévrů u planet. Tím by se přeletová doba prodloužila o zhruba 5 let.
Ohledně druhé plošiny je to složitější. Doporučuju mrknout na naše fórum, kde se to detailněji popisuje. Začíná to tímto příspěvkem a doporučuju pak přečíst i pár dalších do konce – http://forum.kosmonautix.cz/viewtopic.php?f=63&t=1132&start=40#p87919
Asi jako proč je potřeba záložní dráha, záložní padák, záložní přistávací prostor, záložní spojovací systém nebo záložna 🙂
Zdá se, že NASA posune neznovupoužitelnost ještě o krok dál, k jednorázové raketě přidá i jednorázovou odpalovací rampu. Jako by se pro každý zaoceánský let stavělo nejen nové letadlo ale i nové letiště
Nepřekrucujte informace! Takhle to rozhodně není.
Ovšem 33 měsíců trvající přestavba rampy mezi prvním a druhým letem se tomu dost podobá. A taky jsem reagoval na příspěvek z fóra, kde tuhle záležitost s druhou odpalovací plošinou někdo komentoval právě tak, že tu první plošinu použijí jen jednou.
Nakonec by to ale mělo být jinak.
Z pohledu manažerů NASA a jejich výhledu s jistotou na rok dva se to dá i pochopit jak to lepí
Re: Kamil
Na fóru jste si evidentně přečetl jen stranu 5. Moje odpověď, kde jsem vše uvedl na pravou míru, je na straně 6. Po dočtení až do konce zjistíte, že
1) nikdy nebyla na stole varianta, že by ML-1 byla použita pouze jedenkrát
2) mezi 1. a 2. letem SLS žádná 33 měsíců trvající přestavba rampy nebude.
Samozřejmě, že to tak plánované není. Ale klidně to tak dopadnout může.
Pokud to půjde s BFR a New Glenn dobře, bude se SLS amen. Ani USA si nemohou dovolit vyvíjet tři superrakety.
No, to vypadá že bych se mohl zmiňovaných misí ještě dočkat 🙂
Mám ten samý pocit
Dopravu obou jupiterózních sond zařídí SLS a odpadne dlouhé čekání. To je prostě pecka. Ať si kdo chce co chce říká, SLS je dobrá věc 🙂 Jen aby to vydrželo. Známe ty politické turbulence.
SLS je předražený politicko-byrokratický recyklát zbytků raketoplánů. Nástroj pro přerozdělování peněz a tvorbu pracovních míst.
Jestli na to nakonec budou peníze a poletí, dlouhé čekání opravdu odpadne. Ty informace zásadní důležitosti a strategické hodnoty od Jupitera budeme mít o pět let dříve.
🙂 Ne vážně, já jsem taky rád, že se toho s větší pravděpodobností dožiju.
Přečetl jsem několik článků a nevím, zda jsem si správně vyhodnotil informace v nich obsažené:
SLS a Orion za roky 2017 a 2018 stály 8 miliard dolarů. Do roku 2023 budou stát dalších 18 miliard dolarů. Technologie srovnatelná s Apollem a STS – motory stejného typu a bez znovupoužitelnosti. A co tento sytém dokáže? Dopraví do roku 2023 na oběžnou dráhu kolem Měsíce základ stanice DSG za cenu dalších 2,7 miliard dolarů, o váze cca 20 tun, prostoru cca 10m3 (plus 25 tun a 9 m3 – Orion), na které budou přítomni 4 lidé cca 20 dní a s možností dělat vědecké pokusy v prostoru 1m3 na přístrojích o váze 200 kg.
Nechtěl bych být na místě šéfů NASA v roce 2023 v případě, že se SpaceX podaří do tohoto roku zprovoznit systém BFR/BFS. Nová koncepce, nové motory, maximální znovupoužitelnost. Prostor, nebudu přehánět, cca 400 m3, návrat na Zemi s 20 tunami vědeckých přístrojů. Posádka 4 lidé. Možná více. Délka trvání letu na orbitě Měsíce? Že by minimálně jako u současného Dragonu na LEO? A cena za jeden start? Zkuste si tipnout! Já si to netroufám odhadnout.
Bude to pět napínavých let. Už nezávidím lidem, kteří naživo sledovali závod o Měsíc v šedesátých letech minulého století.
kouzlo je v tom, že prostě NASA nemá jinou možnost, nikdo totiž neví, jak se bude firma Spacex, jako soukromý subjekt chovat v budoucnu, Elon má už svůj věk, třeba napne celou kapacitu firmy směrem který bude vyhovovat jemu , je možné že krachne, je možné že osobně půjde do virtuální reality, je možné že přijde zásadní průlom v pohonu a přijde jiný systém jiná firma jiný stát. Je možné že na celý ten systém skočí aktivisté a dají to zaracha, viz třeba poslední články o tom jak Falcon otřásl ozonosférou … Je dobré, že NASA nemá všechna vejce v jednom košíku. Ještě připomínka, nejde o nějaký závod, jde o to dostat vejce lidstva z jednoho košíku.
NASA nemá jinou možnost, protože má prostě politické zadání na „recyklaci“ raketoplánu do podoby rakety. Sice jsou všechny ty recyklované kusy úplně změněné a tudíž finanční i časové náklady „lehce“ vzrostly, ale nevadí, karavana jede dál.
V USA jsou převážně soukromé firmy, NASA toho sama vyrábí jen velmi málo. Rozdíl mezi SpaceX a Boeingem je velký, ale oba jsou to pořád soukromé subjekty.
Jistě toho jsem si všiml dávno,že jsou tam soukromé firmy 🙂 a že pro Boeing je kosmický program jen jeden z mnoha kdežto pro Spacex jeden jediný… Osobně si nemyslím, že zadání je recyklovat raketoplán do podoby rakety. Spacex zjevně směřuje kam chce pan Musk, Boeing kam chtějí jeho zákazníci, politické zadání v tom nevidím…
Osobně si nemyslím, že zadání je recyklovat raketoplán do podoby rakety.
NASA to měla nařízeno autorizačním zákonem z roku 2010, konkrétně v SEC. 302 až SEC. 306. Plné znění zákona:
https://spaceflight.nasa.gov/outreach/nasa_auth_act_2010.pdf
BFR bude tak za 10-20 r. * Elonova konštanta.
Zaujímalo by ma čo bude 100 ľudí na Marse robiť ?
V prvom rade bude potrebné urobiť hoci len malé terénne úpravy na ubytovanie, 100 ľudí predsa nebude môcť trvalo žiť v rakete. Bodú to robiť čakanom a lopatou ?
„Bude to pět napínavých let. Už nezávidím lidem, kteří naživo sledovali závod o Měsíc v šedesátých letech minulého století.“
Ano, je to podobně napínavé 🙂
Celkem není co závidět, jedna strana nezávodila a ověřené informace o tom jak probíhal její „závod“ než to krachlo jsem se dozvěděli až za 30 let.
Závod evidentně běželi dva, i když jeden křičel, že to není závod, ale běh za mír. Bohužel vítěz pak zavedl sám sebe do tak tmavé slepé uličky, že se z ní možná vypotácí až letos.