Nejsilnější evropská raketa Ariane 5 by měla dnes ve 22:59 odstartovat na další misi. Při ní dopraví na dráhu přechodovou ke geostacionární jako obvykle dvě družice. První z nich je Hellas-Sat 3/Inmarsat S EAN postavená firmou Thales Alenia, která bude umístěna na horní pozici pod švýcarským aerodynamickým krytem. Spolucestujícím bude indická družice GSAT-17, která zajistí telekomunikační služby pro Indii. Startovní okno trvá 77 minut a v níže přiloženém okně můžete sledovat celý start.
EDIT: Nový termín startu: 23:10 SELČ.
https://www.youtube.com/watch?v=m-ezlz5rLfY
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://www.arianespace.com/
Zdroje obrázků:
https://assets.cdn.spaceflightnow.com/…/28003350/6-27-2017-VA238_rollout.jpg
Nerad brblám, protože všichni na kosmonautix odvádíte výbornou práci, ale Flash je už opravdu pasé…
Co je k dispozici, to vkládáme. 😉
No vida, našel jsem přenos na YouTube, nahrazeno.
Problém je že samotná Arianespace na svojich stránkach vysiela cez Flash. Je divné že ešte neprešli na HTML5 ale tak na druhú stranu tie štarty mnoho ľudí nepozerá tak asi nemajú potrebu rozhádzať zaužívané. 🙂
tak úspěch! jsem rád že evropa má tak spolehlivou raketu.
Zajímavý průběh dráhy při vzletu. Druhý stupeň vynesl raketu cca 180km vysoko a třetí stupeň snížil dráhu až k 150km při neustálém zrychlování.
Teda může mi to někdo vysvětlit? V KSP podobnou dráhu považuju za chybnou a používám jí když něco předtim seslonim.
Dyť to není ekonomická dráha. Nebo snad je?
Na youtube streamu bylo cca 6000 lidí.
Horní stupeň je relativně slabý a náklad je těžký. Hlavní úkol centrálního stupně a bočních bloků je vyhnat raketu vysoko a dostat ji do horizontální fáze letu. Horní stupeň pak jen nabírá boční rychlost a to i za cenu toho, že už projde apogeem a začne klesat. Ale je to přesně vypočítáno, aby to vyšlo a asi ani ty ztráty výkonu nebudou výrazné.
aha.. to mne taky teda mohlo napadnout 🙂 Zas na druhou stranu považuji ariane 5 za silnou raketu. Celkem se divim že to dotáhla jen na těch 180km. Kolik váží ty dvě družice dokupy? To to opravdu líže ten 10000kg limit na GTO?
5 780 kg pro Inmarsat-S/HellasSat-3 a 3 477 kg GSAT-17, do toho adaptér SYLDA, který může mít kolem 500 kg a jsme na 9757 kg.
Nemyslim ze je to neefektivne, vo vakuu nemas trenie a zakon zachovania energie plati, takze premenis vysku na rychlost.
Osobne si myslim ze v KSP preboostovavame 2.stupne (ty co pracuji ve vacuu). Prece jenom koho by bavilo cekat treba 10 minut, nez malej motor drahu zakulati byt nesezere tolik paliva.
Přesně tak. V KSP máme zaprvé malou první kosmickou, za druhé horní stupně obecně předimenzované. Navíc tento profil dráhy je pro Ariane 5 typický, alespoň co jsem sledoval jiné její starty.
Mohu se zeptat proc indicka druzice leti na evropske rakete? Dik
Ze stejného důvodu, jako nedávno letěl americký Echostar na ruském Protonu, nebo evropské SES na americkém Falconu. Každý zákazník si může vybrat z globálního trhu poskytovatelů nosič, který mu nejvíce vyhovuje. Někdy je potřeba upřednostnit nízké náklady, roli hraje mnoho faktorů – od ceny, přes časovou flexibilitu až po zákulisní vztahy (čímž pochopitelně nemyslím nic pokoutného, nebo dokonce nezákonného).
Vyberu Echostar a SES bych rozumel, ze maji lepsi cenu. I kdyz polovina ceny Ariane muze byt zajimava. Je fakt, ze jsem nikde nezaznamenal cenu za indickou raketu.
Spise se klonim k dostupnosti rakety, indove je zatim nesekaji tak rychle.
Ona ta cena není polovina. Horní slot je za 90, dolní za 60 milionů dolarů. Navíc indický satelit má téměř poloviční hmotnost oproti řeckému.
Indické rakety jsou hodně levné, ale je možné, že Arianespace potřebovala párový satelit, která by hmotností sednul k těžšímu nákladu. Možná to bylo doprovázeno i nějakou slevou, těžko říct. Je ale pravda, že párování družic kvůli velké nosnosti (a ceně) Ariane 5 je jeden z největších problémů – proto by její nástupce Ariane 6 měla vynášet vždy jen jednu družici.