sociální sítě

Přímé přenosy

Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.

    krátké zprávy

    GOVSATCOM

    Evropský komisař pro obranu a vesmír Andrius Kubilius uvedl, že vládní program Evropské unie pro družicovou komunikaci s názvem GOVSATCOM, který sdružuje kapacitu osmi geostacionárních družic na oběžné dráze, zahájil provoz minulý týden.

    MB Group

    Ománská průmyslová společnost MB Group si od společnosti Astranis objednala malou geostacionární širokopásmovou družici, jejíž start je plánován na letošní léto.

    NASA

    Divize NASA zabývající se vědou o Zemi zkoumá možnosti partnerství s externími organizacemi na podporu provozu přístrojů instalovaných na Mezinárodní vesmírné stanici a samostatných družicích.

    Space Beyond

    Společnost Space Beyond se sídlem na Floridě plánuje začít příští týden stavět svůj první pamětní cubesat. Za tímto účelem si rezervovala i start v rámci sdílené mise SpaceX v říjnu 2027.

    NASA

    NASA a ministerstvo energetiky se dohodly na spolupráci na vývoji jaderných reaktorů pro Měsíc, zatímco průmysl čeká na zveřejnění závěrečné výzvy k podávání návrhů.

    Naše podcasty

    Doporučujeme

    Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

    Poděkování

    Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

    Kosmotýdeník 239 (10.4. – 16.4.)

    Vizualizace průletu sondy Cassini skrz výtrysky na Enceladu.

    V nezadržitelném toku času by se člověk mohl snadno ztratit. Je proto vhodné se čas od času zastavit a ohlédnout zpět. A nejlépe když se takové ohlédnutí dělá pravidelně a stane se z něj rituál – podobně jako to děláme každou neděli už více než tři roky se seriálem Kosmotýdeník. Také dnes jsme si pro Vás připravili jedno velké téma a několik menších událostí, o kterých jsme Vás nestihli informovat v samostatných článcích. Stejně tak nepřijdete ani o souhrn všech článků, které jsme v tomto týdnu vydali, ani o snímek, či video týdne.

    Evropská mise k Jupiteru zajímá NASA

    Evropská kosmická agentura v posledních letech dělí své projekty na malé, střední a velké. Zatímco malé a střední projekty už se dočkaly popularizace, nyní přichází čas na rozbor první velké mise. Už několik let víme, o jaký projekt půjde – název JUpiter ICy Moons Explorer se skrývá pod zkratkou JUICE. Projekt, který má zkoumat Jupiter a jeho Měsíce sice vzniká pod taktovkou ESA, ale zájem projevuje i NASA. Partnerství v této zajímavé misi se navíc v posledních dnech dočkalo i významného pokroku, když americká agentura překonala fázi předběžného návrhu svého vědeckého přístroje a postoupila do fáze implementační.

    Umělecká představa sondy JUICE
    Umělecká představa sondy JUICE
    Zdroj: http://sci.esa.int/

    JUICE má startovat za pět let a jejím úkolem bude prozkoumat především měsíce Jupitera, které by mohly být příhodné pro život. K největší planetě sluneční soustavy má sonda dorazit v roce 2029, přičemž další čtyři roky stráví na oběžné dráze Jupitera, kde bude studovat především magnetosféru obří planety a velké ledové měsíce – Callisto, Ganymed a Europu.

    6. dubna došlo z hlediska NASA k milníku, který je úřední řečí označován jako KDP-C. Tato písmena asi běžnému čtenáři moc neřeknou a stejné je to i když uvedeme původ zkratky – Key Decision Point C, tedy v překladu Bod klíčového rozhodnutí C. Není to ale nic menšího, než rozhodnutí o tom, že se program přesunuje do výrobní fáze. Zároveň se rozhodlo i o financích – příspěvek americké strany bude mít hodnotu 114,4 milionů dolarů. Příštím velkým krokem pro NASA bude CDR (Critical Design Review) Kritické posouzení návrhu, ke kterému dojde zhruba za rok. Evropská CDR pro celou misi JUICE je plánována na jaro 2019.

    „Již ve velmi blízké době opustí JUICE technické výkresy a začne stavba přístrojů, aby se projekt mohl v roce 2022 postavit na startovní rampu,“ láká Jim Green, ředitel divize planetární vědy v hlavním ředitelství NASA. Sonda JUICE ponese na své palubě celkem deset vědeckých přístrojů. Americká agentura poskytne ultrafialový spektrograf UVS, ale také některé subsystémy a díly pro další dva vědecké přístroje – PEP (Particle Environment Package pro měření částic) a radar RIME (Radar for Icy Moon Exploration).

    Návrh přístroje UVS vychází z úspěšných předchůdců
    Návrh přístroje UVS vychází z úspěšných předchůdců
    Zdroj: http://www.swri.org

    Přístroj UVS byl vybrán ke sledování dynamiky a chemických dějů v atmosféře Jupitera i ledových měsíců a vulkanického měsíce Io. U planety samotné bude přístroj schopen určit vertikální rozložení stratosféry a určit vztahy mezi měnícími se magnetosférickými podmínkami a pozorovanými polárními zářemi. Přístroj za 41,2 milionů dolarů vyvine Southwest Research Institute (SwRI).

    PEP je v podstatě sada šesti senzorů, za které zodpovídá Švédský institut vesmírné fyziky (IRF). Tento přístroj vytvoří trojrozměrnou mapu plasmatu, které obklopuje Jupiter. Jeden ze šesti senzorů (označovaný jako PEP-Hi) poskytne americká strana – Johns Hopkins University Applied Physics Laboratory z města Laurel ve státě Maryland. Tento senzor je tvořen dvojicí samostatných detektorů JoEE a JENI. Zatímco JoEE bude primárně sledovat magnetosféru Ganymedu, JENI má odhalit strukturu a dynamiku prstencového oblaku plynů a plasmatu, který obklopuje Europu. Celková cena amerického příspěvku do přístroje PEP činí 42,4 milionů dolarů.

    Radar RIME má za úkol penetrovat led. Jedná se bez přehánění o klíčový přístroj, který má umožnit ty nejpřelomovější objevy této mise. Za jeho vývoj zodpovídá italská kosmická agentura ASI. Slavná kalifornská JPL má poskytnout důležité subsystémy tohoto přístroje. RIME svými radarovými vlnami pronikne skrz ledovou pokrývku Callisto, Ganymedu a Europy, aby pomohl odhalit nejen tloušťku ledu, ale i pochopit mechanismy, které vytváří podpovrchová ložiska vody. Na Europě bude tento přístroj pátrat i po oblastech s geologickou aktivitou, jako jsou v současné době proslavené výtrysky. NASA do tohoto přístroje přispěje technikou za 30,8 milionu dolarů. Prestižní je, že se na tomto přístroji bude podílet i Česká republika!

    Složená anténa přístrojeRIME
    Složená anténa přístrojeRIME
    Zdroj: http://www.spacetech-i.com

    Fanoušci kosmonautiky dobře vědí, že JICE není jedinou sondou, která by se měla k Jupiteru vydat. NASA sama připravuje misi Europa Clipper a obě agentury plánují, že toho využijí k výměně nasbíraných informací. „Clipper bude zaměřený na Europu a to, jak se vyvíjela její obyvatelnost. JUICE cílí na širší pochopení toho, jak vznikly a jak se vyvíjely všechny čtyři hlavní (Galileovské) měsíce,“ popisuje Curt Niebur, programový vědec z ředitelství NASA.

    Kosmický přehled týdne:

    Fandové přímých přenosů mohou mít radost z nové zprávy, kterou oznámila společnost United Launch Alliance. Na 18. dubna plánovaný start rakety Atlas V se zásobovací lodí Cygnus OA-7 totiž bude vysílaný na YouTube kanálu NASA TV ve formátu 360°. Jde o formát, ve kterém divák není odkázán na záběr kamery, ale může se libovolně rozhlížet po celé scéně a otáčet se záběrem podle libosti. Bude to poprvé v historii, kdy se tato technika použije v přímém přenosu ze startu kosmické rakety.

    Sojuz MS-02 jen pár sekund po dosednutí.
    Sojuz MS-02 jen pár sekund po dosednutí.
    Zdroj: https://assets.cdn.spaceflightnow.com

    Kosmická loď Sojuz MS-02 se úspěšně vrátila po téměř půlročním pobytu ve vesmíru zpět na Zemi. V jejích útrobách se vrátili Andrej Borisenko, Sergej Ryžikov a Robert Kimbrough, kteří strávili ve stavu beztíže 173 dní a 3 hodiny. Přistání bylo ozdobeno povedenými záběry, které byly vysílány na internet. Diváci tak byli svědky třeba odpouštění peroxidu vodíku, nebo menších problémů s neposedným padákem. Šlo ale o běžné přistání a posádce se rozhodně nic nestalo.

    Ve Spojených státech proběhl transport dokončené membrány pro Orion Spacecraft stage adapter, který dorazil k testování na Marshallovo středisko z výrobního závodu firmy Janicki Industries ve státě Washington. Tato membrána při misi EM-1 zajistí, aby se plyny z horního stupně ICPS nedostaly k samotné lodi Orion.

    Převoz membrány pro Orion Spacecraft stage adapter
    Převoz membrány pro Orion Spacecraft stage adapter
    Zdroj: https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net

    Americký Astronaut Robert Behnken, který se spolu s dalšími kolegy připravuje na první mise soukromých amerických pilotovaných lodí, očekává, že letos v létě, NASA rozhodne o přiřazení konkrétních astronautů k testovacím letům na jednotlivých lodích. Zatím se všichni 4 vybraní astronauti připravují formou obecného studia systémů pro lodě Crew Dragon a CST-100 Starliner. Již brzy by se mohli rozdělit na dvě dvojice, které se specializují pouze na daný typ lodi a začne tak jejich trénink na testovací let.

    Přehled z Kosmonautixu:

    Už v neděli jsme přinesli pozitivní zprávu o tom, že NASA ani Rusko se nebrání dalšímu prodloužení služby ISS. V pondělí jsme Vám přinesli již 20. várku fotek od Thoamse Pesqueta z ISS. Ze stanice se navíc v pondělí vracela tříčlenná posádka a celou událost jste mohli sledovat živě. U kosmických stanic jsme zůstali i nadále, jen jsme cestovali do minulosti – konkrétně k programu Saljut, kde vyšel již 9. díl oblíbeného seriálu. Podívali jsme se na novinky kolem blížícího se startu nové čínské zásobovací lodě a vrátili se do historie, abychom sledovali, jak se rodil návrh ISS. Čína vypustila první vysokokapacitní komunikační družici a SpaceX koketuje s myšlenkou na záchranu všech částí raket Falcon. Na čtvrteční večer NASA svolala tiskovou konferenci, kterou jste mohli sledovat živě. Objevy sondy Cassini a Hubbleova teleskopu představené na konferenci jsme Vám následně přinesli v samostatném článku. Podívali jsme se na působivé video, jak by se měly v dalších milionech let hýbat hvězdy v Mléčné dráze a vypravili jsme se i k Marsu, kde došlo k prvnímu mimozemskému objevu kovových iontů v atmosféře. Podívali jsme se i na vakuové zkoušky nové meteorologické družice GOES-S.

    Snímek týdne:

    V pondělí 10. dubna se z půlročního pobytu na ISS vrátili dva Rusové a jeden Američan. Detaily jsme rozepisovali výše, ale k celé události se vrátíme ještě jednou. Pohotoví fotografové dokázali pořídit hned několik působivých snímků návratového pouzdra. Pro naši rubriku Snímek týdne jsme nakonec vybrali fotku, na které je rozložený hlavní padák osvětlený zapadajícím kazašským sluncem nad pustou stepí. Jo, kosmonautika je sice chladný technický obor, ale umí vyčarovat scenérie, které zasáhnou i srdce umělecky založených lidí.

    Sojuz MS-02 se vrací domů.
    Sojuz MS-02 se vrací domů.
    Zdroj: https://www.nasa.gov

    Video týdne:

    V této rubrice se ještě jednou vrátíme ke konferenci, která se týkala výzkumu ledových světů. Tohle video je ale trochu delší – má celých 48 minut. je sice v angličtině, ale jeho tvůrci si dali záležet na tom, aby bylo co nejvíce srozumitelné. Dočkáme se proto obrázků, ale i velmi povedených modelů a demonstrací.

    Zdroje informací:
    https://www.nasa.gov/
    http://richardhynek.blog.idnes.cz/
    https://www.nasa.gov/
    https://spaceflightnow.com/
    http://spacenews.com/
    http://forum.kosmonautix.cz/

    Zdroje obrázků:
    https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/17-042_main_image.jpg
    http://sci.esa.int/science-e-media/img/9b/JUICE_artist-impression.jpg
    http://www.swri.org/3pubs/IRD2012/Images/158324fig1.JPG
    http://www.spacetech-i.com/images/news/2016-05-23-JUICE-RIME-Antenna-Proposal.jpg
    https://assets.cdn.spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/04/11042441/4008336363.jpg
    https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/…1ef0f8d9702a4cea8ddbb7d02121eed6&oe=5985A919
    https://www.nasa.gov/sites/default/files/thumbnails/image/33110046934_8e3808871c_o.jpg

    Hodnocení:

    0 / 5. Počet hlasů: 0

    Sdílejte tento článek:

    Další podobné články:

    Komentáře:

    Odběr komentářů
    Upozornit
    16 Komentáře
    Nejstarší
    Nejnovější Nejvíce hodnocený
    Inline Feedbacks
    Zobrazit všechny komentáře
    vh
    vh
    8 let před

    JUICE: podíl NASA je 114.4 miliard dolarů nebo 114.4 milionů dolarů ?

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  vh

    Pochopitelně milionů, díky za upozornění, opraveno. 114 miliard by bylo trochu moc. 🙂

    Štěpán
    Štěpán
    8 let před

    A poletí na Ariane V?

    Jiří Hošek
    Jiří Hošek
    8 let před
    Odpověď  Štěpán

    Ariane 5 ECA

    Spytihněv
    Spytihněv
    8 let před

    Tak na JUICE mají Brňáci z Frentechu na naše poměry opravdu prestižní účast. Mechanismus na rozvinutí dvou osmimetrových ramen radaru pod ledovou krustu. Paráda. Sice je možná trochu nešikovné, že tak dlouhá anténa poletí vesmírem zbytečně v rozvinutém stavu 7 let, ale panely to musí koneckonců taky přežít.

    Spytihněv
    Spytihněv
    8 let před

    Na začátku článku se uvádí, že ESA v posledních letech dělí své projekty na malé, střední a velké. A že malé a střední už se dočkaly realizace.

    Je tím myšlen program Cosmic Vision 2015-2025? Právě zde jsou kategorie L-class, M-class a S-class.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Přesně tak, jen místo realizace tam mělo být popularizace. Opraveno.

    Spytihněv
    Spytihněv
    8 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    Ano, to jsem měl na mysli, děkuji. Mám dotaz na odkazovaný článek na blogu iDnes. Je tam uvedeno, že radar RIME bude schopen proniknout 30 metrů pod povrch ledové krusty. Připadá mi to docela málo. Na to, že tloušťka ledu se na měsících Jupitera počítá minimálně v jednotkách, někde i ve stovkách kilometrů. Není to úplně jasné, ale 30 metrů tedy není nic moc.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Ano, taky se mi to zdá zvláštní. Přiznám se, že se v radarech příliš nevyznám. Je možné, že bude možné provádět i hlubší měření za cenu nižší citlivosti. A i těch 30 metrů může stačit k pochopení struktury, která je hlouběji, ale to jen spekuluju.

    Machi
    8 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Dosah je odhadován na hloubku až 9 km. Dle složení ledu a přítomnosti příměsí se může lišit (dle modelu povrchového složení 6-9 km).
    Mělo by to například stačit na rozlišení dvou konkurenčních modelů pro kůru Europy – tenká (~10km) vs. tlustá kůra (>30km).
    30-90 metrů je vertikální rozlišení podpovrchových vrstev, které zřejmě autor zaměnil za dosažitelnou hloubku.

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Machi

    Díky moc za informace! Takhle to dává smysl a zní to opravdu velmi dobře.

    Richard
    Richard
    8 let před
    Odpověď  Spytihněv

    Zdravím,
    díky moc za vysvětlení! V blogu na idnesu byla v celkovém dosahu chyba, taktéž nejsem expert na radarová pozorování 🙂

    Nedvidky
    Nedvidky
    8 let před

    Zaujalo me, ze NASA ma jen dva astronauty na kazdou soukromou pilotovanou lod. Jak to bude s letem? Poleti jen jeden astronaut a druhy je v zaloze nebo leti dva a nemaji zalohu (coz se mi zda zvlastni).

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Nedvidky

    Ono je to trochu složitější. Samozřejmě bude v soukromých lodích létat více astronautů, než jen aktuální čtveřice. Tito čtyři astronauti ale mají za úkol provést první testovací (ověřovací) lety – na každý testovací let poletí dva astronauti.

    Nedvidky
    Nedvidky
    8 let před
    Odpověď  Dušan Majer

    A jaky maji postup, kdyz jeden z astronautu nebude moct letet? At ze zdravotniho stavu (porad si muze nekde vyvrtnout kotnik) ci jineho duvodu. To odlozi start?
    Drive byly nahradni posadky samozrejmosti, dnes je to tedy jinak?
    Pokud je to prilis komplikovne napsat do komentaru, uvital bych clanek s touto tematikou. Jak to bylo v minulosti a jak je to dnes s nahradni posadkou.
    Dekuji 🙂

    Dušan Majer
    Dušan Majer
    8 let před
    Odpověď  Nedvidky

    Bohužel takové informace jsem nikde neviděl.

    Děkujeme za registraci! 

    Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

    Děkujeme za registraci! 

    Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.