V pondělí pozdě večer našeho času čekaly tisíce lidí na celém světě na oznámení, které o několik hodin dříve avizoval Elon Musk. Na internetu se okamžitě rozhořely divoké spekulace o tom, co přesně by to mohlo být. Jak se blížila desátá hodina večer, kdy mělo oznámení přijít, tak stále přibývalo „zaručených zpráv“. Nejvíce se preferovala možnost, že SpaceX představí nové skafandry, ale hovořilo se i o oznámení nákladu pro premiérový let Falconu Heavy, o novinkách v přípravě systému ITS pro let k Marsu a některé zdroje preferovaly novinky o chystané telekomunikační satelitní síti. SpaceX ale všem vytřela zrak – pustila se totiž do oboru, který zatím nechávala bez povšimnutí – do kosmické turistiky.
Zpráva o tom, že tato soukromá firma pošle ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018 dva lidi na oblet Měsíce byla doslova šokující, protože s touto možností nikdo nepočítal. Ještě zajímavější je, že k Měsíci nevyrazí profesionální astronauti od NASA, ale dva obyčejní lidé, byť jistě velmi bohatí. Podle dostupných informací měla SpaceX více zájemců, ale tito dva již složili poměrně vysokou zálohu. Ještě na konci letošního roku by měli začít podstupovat komplexní přípravu včetně fyzických testů.
Zdroj: http://spaceflight101.com
Podle všeho se zdá, že by posádka měla být pouze dvoučlenná, což znamená, že kromě platících turistů by na palubě nebyl žádný profesionál. O řízení se bude starat počítač, do kterého by se daly posílat pokyny ze Země. Víme už, že ke startu rakety Falcon Heavy dojde na rampě 39-A, což má hezkou souvislost s historií, protože z této rampy létaly i lunární expedice. V rámci připravované mise se lidé k Měsíci vrátí po více než 45 letech. Samotná mise by trvala řádově několik dní – hovoří se zhruba o týdnu.
SpaceX ve svém oficiálním prohlášení nezapomněla poděkovat agentuře NASA, bez které „by tohle vůbec nebylo možné“. Státní agentura totiž díky výzvě Commercial Crew Program umožnila vybudovat loď Dragon 2, která je pro Měsíční misi klíčovou součástkou. Letos na podzim by měl Crew Dragon, tedy verze Dragonu 2 určená pro lety s posádkou, vyrazit v nepilotovaném režimu k ISS. První lidi poveze SpaceX ve druhém čtvrtletí roku 2018.
Zdroj: https://www.nasaspaceflight.com
Mohlo by tak dojít k poměrně nečekané situaci, že návrat lidí k Měsíci zajistí soukromá firma. Astronauti v lodi Orion by tak přiletěli až po turistech. Elon Musk už podobné otázky od novinářů dostal a zachoval se jako pravý diplomat: „Lety Orionu a SLS budou jistě také úžasné. Nevím, jaký je jejich časový harmonogram, ale jsem si jistý, že je jedno, jestli se nám to povede před nimi, nebo po nich. Důležitý je pokrok v průzkumu vesmíru, navázání na odkaz programu Apollo a těšení se na úžasnou kosmickou budoucnost.“
Na internetu se samozřejmě hned začalo spekulovat, zda aktuální oznámení SpaceX nesouvisí s nedávnými snahami NASA o změnu původně nepilotované mise EM-1 (premiéra lodi Orion a rakety SLS) na pilotovanou. Tedy abych byl přesnější, zda tento krok ze strany NASA není účelový a nepřichází jen proto, aby státní agentura nebyla pozadu oproti SpaceX. K této variantě se přiklání i portál nasaspaceflight.com. Jisté je, že se v kosmonautice děje něco, co bychom mohli nazvat kosmickým závodem nové generace.
Zdroj: http://spaceflightnow.com/
Co se týče ceny lunárního výletu, tak podle dostupných informací by cena letenky měla být jen o trochu vyšší, než kolik platí kosmičtí turisté za pobyt na ISS. Bavíme se tedy řádově o desítkách milionů dolarů. Na tomto místě se sluší poznamenat, že se SpaceX bude muset vyrovnat s fenoménem, který trápil už ruskou kosmickou agenturu, která svého času nabízela lety platících turistů na ISS. Když ze své mise odstoupila Sarah Brightman, která zaplatila jen za část související s pozemním výcvikem, neletěl ani její náhradník Satoši Takamacu. I on zaplatil jen za první část a na samotný kosmický let už neměl dostatek financí. Nezbývá nic jiného, než věřit, že SpaceX takové problémy nebude muset řešit. Na druhou stranu oblet Měsíce je možná ještě větší lákadlo než pobyt na ISS – navíc za srovnatelnou cenu. Zájemců by tedy mohlo být více.
Otázkou také je, kdo jsou ti dva majetní zájemci, kteří se chtějí podívat nad odvrácenou stranu našeho věrného souputníka. SpaceX zatím jejich jména neoznámila, víme jen, že se navzájem znají, ale internetová veřejnost má jako vždy hned několik tipů. Píše se třeba o režiséru Jamesi Cameronovi, spoluzakladateli Googlu Larry Pageovi, nebo o osvědčeném kosmickém turistovi Dennisi Titovi, vtipálci navrhují Richarda Bransona, nebo Barracka Obamu. Nechme se raději překvapit a počkejme si na oficiální informace – v pondělí večer jsme viděli, jak důvěryhodné jsou ty zaručené zdroje. Ze skafandrů se nakonec vyklubalo něco mnohem zajímavějšího.
Je pravda, že u SpaceX je potřeba počítat s odklady, ale tato mise není časově citlivá na startovní okno. Díky tomu se dá bez problémů posunout. Navíc je to více než dobrá náhrada za to, že Red Dragon v roce 2018 nepoletí k Marsu a SpaceX se zaměří až na startovní okno v roce 2020. Důležité je, že tímto krokem SpaceX opět rozšiřuje své portfolio. Od vynášení malých družic, přes zásobování ISS, telekomunikační satelity a armádní družice až k pilotovaným letům na zakázku.
Zdroj: http://spaceflightnow.com
Na závěr článku bych chtěl ještě detailněji rozebrat jedno téma, o kterém se začalo spekulovat i v komentářích. Zastávám názor, že v článku si to přečte víc lidí. Jde o to, proč lidé, kteří varovně zvedali ukazovák při oznámení o možnosti začlenit do mise EM-1 posádku (ano, patřím mezi ně i já) nyní nevidí žádný problém v podobné misi v podání SpaceX. Je potřeba si uvědomit, že mezi oběma misemi je značný rozdíl. Osobně mám u nového plánu EM-1 největší problém s tím, že se mění původní plány když už se vyrábí hardware. Ještě větší problém ale vidím v tom, že EM-1 bude prvním ostrým letem rakety SLS i lodi Orion. Let Orionu na misi EFT-1 ani zdaleka nepokryl všechny důležité oblasti.
U SpaceX je tomu jinak. K misi má dojít ve čtvrtém čtvrtletí roku 2018, přičemž Falcon Heavy by měl mít premiéru letos v létě. Do konce roku má startovat ještě jednou a v roce 2018 jistě přijde také nějaký start. U lodi Crew Dragon je to podobné. První nepilotovaný let je stále plánovaný na konec letošního roku, první posádka poletí k ISS na jaře roku 2018. To znamená, že do pilotovaného obletu Měsíce dojde nejméně ke třem startů Falconu Heavy. Stejný počet misí bude mít i Crew Dragonu – vše za předpokladu, že nedojde k haváriím a odkladům. Loď i raketa tedy budou již ověřené. Nejde o to, že tyto lety budou mířit jen na nízkou oběžnou dráhu. Rozhodující je, že prověří systémy lodi a rakety jak v nepilotovaném tak v pilotovaném režimu.
Upřímně ani plán SpaceX není úplně ideální. Bezpečnější by jistě bylo, kdyby před pilotovaným letem k Měsíci došlo k nepilotované zkoušce, ale i tak je tento nový plán minimálně o jednu úroveň bezpečnější než pilotovaná EM-1. Pokud bych měl imaginární osu rizika, pak by na levé straně byla pilotovaná EM-1, let lidí v Crew Dragonu k Měsíci bychom našli zhruba uprostřed a vpravo je pak tahle mise s tím, že předtím ještě dojde k nepilotovanému obletu. Je také pravda, že SpaceX zatím neoznámila náklad pro premiérovou misi Falconu Heavy. Nenabízí se díky tomu teoretická možnost vyslání nepilotovaného Dragonu k Měsíci – třeba hned při premiéře téhle rakety, u které zatím nebyl oznámen náklad?
Zdroje informací:
http://www.spacex.com/
http://spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/02/2027764_orig.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2017/02/2745466_orig.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/05/2015-05-11-153742-350×241.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/02/9349937439_b498a21c3f_b.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2017/02/16787988882_56b85ac11e_k.jpg
Na demonstrační misi Falconu Heavy Dragon pravděpodobně nepoletí, jelikož hned druhá mise FH je pro USAF a ti po SpaceX požadují alespoň jeden předchozí úspěšný let, při kterém by se otestoval aerodynamický kryt. A Falcon samozřejmě může letět buď s Dragonem, nebo s krytem, obojí zkomobinovat nejspíš nejde (nebo minimálně ne dostatečně snadno, aby se to vůbec vyplatilo řešit). Takže pokud SpaceX mezitím USAF nějak neukecá, aby polevili na svých požadavcích, Dragon asi na první misi nepoletí.
A máme odkaz na zdroj, kde USAF požaduje před druhou misí FH jeden předchozí let s aerodynamickým krytem?
Konečně mi došlo, proč se má letět k měsíci na konci roku 2018.
Bude to totiž 50 let od letu Apola 8, které na vánoce 1968 létako kolem měsíc.
Spíše jde o náhodu. Falcon Heavy bude v té době již otestovaný a to samé by mělo platit i pro Crew Dragon.
Pěkný den, děkuji za shrnutí. Pěkné shrnutí některých faktů. Jen bych byl opatrný s cenou. Není jisté s jakou se počítá, s tou za svezená na Soyuzu nebo v rámci CC , které NASA sama prozradila na úrovni někde kolem ~$52 M. Na zahraničních webech to někde pochopili i jako s cenou za komerční vynesení Sat na FH.
Pozoruji určitou emocionální nepřiměřenost v tvrzení, že letový hardware SLS je od začátku určen pro nepilotovanou misi. Toto je velká nepravda, vše ve výrobním procesu je jistě nastaveno, aby zachovalo nejvyšší kvalitu a ve výrobě by se nemělo projevit přístup v kvalitě práce podle vědomí, jestli jde o misi Crew or noCrew. To bychom se dostali na úroveň růských nosičů, kdy je jasně patrné kde supply lety selhávají častěji. Přijde mi to nefér toto používat na popularizačním vědeckem webu. SLS je celou dobu unifikované pro lety pouze na orbit nebo k astoroidu. Není to žádný speciální hardware pouze pro EM-1. Pokud by to byla pravda, tak je jedno kolik noCrew EM misí uděláte, ale první EM crew mise by vlastě měla 1. unikátní hardware a pak by měli všichni pravdy, že noCrew EM-1 není potřeba. Protože nesnižuje žádně rizko Crew EM.
Dále zde cítím, že opravdu je potřeba zapátrat, co znamená riziko, management rizik atd. toto je obor, i věděcký obor, který má svá pravidla, riziko není co jedna paní povídala, předpoklad, že se může obecně stát. Již v článku o Crew EM se to poměrně zvrhlo. A často zde vypadá, že tomu všichni rozumí, ale je to daleko složitější. U rizika určujeme v basic formě, pravděpodobnost a dopad. Součinem získáme ohodnocení rizik. Jde o jejich přesné určení a rozhodnutí, postupů, které vedou k jejich zvládnutí. Je zde možnost eliminace-akceptace-mitigace. Většina končí mitigaci. Analyzují se možnosti selhání jednotlivých malých částí atd. Opravdu není riziko a jeho zvládání to, že to zkusíme poprvé bez lidí a pak s lidmi. To je absolutní nepochopení. Převážná část průšvihů vzniká v operativě a ve výrobě, kde to způsobí katastrofu až v průběhu další serie, tolerance odchylek, snižování standardu výsledné faily selhání(raketoplány, SpaceX, Soyuz atd.). V dnešní době je bezpečnější si sednou do první rakety než do 3-4-5. Myslíte, že stejně jako 19.2. bude odvolávat Elon start při každém startu? Určitě ne. Zase to jen bude uvolnění napětí a prostor pro více chyb. Obor managementu a managementu rizik vznikal a „objevoval se“ v době 2. WW a programu Apollo. Dnes je vše na jiné úrovni, co do testování, zvládání rizik a plánování. Stále ale selhává lidský faktor v přechodu do rutiny.
První lety jsou vždycky nebezpečnější. Podívejte se na Ariane 5, Falcon 1, přistávání Falconu 9, Shiparelli, Philae, Hubble… Technologické systémy vyvíjím a vím, že otestovat vše, aby bylo možné ihned přejít do ostrého provozu s normálním rizikem, je nemožné. Pokud to někdo požaduje, musí počítat s rizikem vyšším. To se dá v určité míře eliminovat důkladnějšími testy všeho možného, ale za cenu vyšších nákladů a posunutí termínu.
Chyby typu standardizace odchylek nebo lidského faktoru u dalších misí se samozřejmě budou objevovat také a testování prvního kusu jim nezabrání, to je bohužel fakt.
Kde v rovnici: „eliminace-akceptace-mitigace“ je posadenie posádky na prvý FH ?
Elon zasa rozvíril vody, ale prvý FH ešte neletel takže …
Čo sa týka SLS, zmenou prezidenta a riaditeľa sa menia aj názory odborníkov, ktorý navrhli pôvodný plán? Alebo len tápali a čakali na nové osvietené vedenie, ktoré im manažuje lacnejšiu cestu. No určite sa máme načo tešiť.
Kosmonautix je super portál, nekazme to tu obviňovaním Dušana a ostatných, že niekomu nadŕža a niekomu krivdí to ukáže čas. Netreba kritizovať za názor na niečo čo je len v pláne.
Ako ten vtip o imaginárnom prasiatku a synovi, ktorý z prasiatka už jedol klobásky a dostal reálnu facku od otca, pretože ich jedol bez chleba.
Pri EM-1 noCrew sú dosť osekané resp. žiadne systémy podpory života taktiež je to z vežičkou LAS ktorá nemá motory tým sú myslené tie HW rozdiely a to určite nekončí.
A ako toto súvisí so zmenami HW ktorý je momentálne vo výrobe. Nijako! Alebo si myslíš že ten korpus Orionu čo je momentálne zrobený nie je optimalizovaný na pridanie systémov podpory života (veľká časť ktorých mala aj tak byť otestovaná už v prípade nepilotovanej EM-1)? Alebo že vyrobený druhý a „polovyrobený“ prvý stupeň nejako nie je pripravený na to, aby bola na vrchol Orionu pridaná vežička LAS (ktorej vývoj sa akurát troche urýchli)? Tieto argumenty tipu že „nie preto, lebo HW už vo výrobe“ považujem za hlúposť.
Jak už psal čtenář Samo, rozdíly v konstrukci mezi pilotovanou a nepilotovanou misí EM-1 tam jsou – jde o systémy podpory života, nebo záchrannou věžičku.
Takže až po úroveň, kde na raketu posadíme Orion je všechno stejné. To v článku opravdu takto napsano není. Pokud by tu mělo jít o snížení rizika a test, tak by na EM-1 měl letět hotový identický Orion se všemy systémy.
A příslušné HW změny opravu nejsou nestihnutelné, o posunu cca rok i víc stejně už hovoří.
Osobně jsem pro 1. let bez posádky u SLS. Ale má to smysl pouze, pokud bude bude identický stroj. Jinak je to jen PR hra a posadka jde na první dobrou.
„Pozoruji určitou emocionální nepřiměřenost v tvrzení, že letový hardware SLS je od začátku určen pro nepilotovanou misi. Toto je velká nepravda, vše ve výrobním procesu je jistě nastaveno, aby zachovalo nejvyšší kvalitu a ve výrobě by se nemělo projevit přístup v kvalitě práce podle vědomí, jestli jde o misi Crew or noCrew. To bychom se dostali na úroveň růských nosičů, kdy je jasně patrné kde supply lety selhávají častěji. “
Pokud jsem vás správně pochopil, tak vyjadřujete nelibost nad autorovými výroky o nižší kvalitě výroby hardwaru pro EM-1 způsobené faktem, že mělo původně jít o nepilotovanou misi. Nepravdu v tomto případě píšete vy. Domnívám se, že Dušan psal o výrobních procesech, které ne, že by byly šizeny, ale které vůbec s posádkou nepočítají. Tím je myšlena např. certifikace druhého stupně pro let s posádkou, absence funkční záchranné věžičky a řada dalších věcí, jejichž výroba již probíhá nebo které již nějak figutují v plánu. Nejde o to, že by se to vyrábělo tak, že to nemusí být úplně 100%, protože tam nikdo nebude sedět. Jde o to, že se to vyrábí tak, že tam nemusí být všechno právě proto, že tam nebude nikdo sedět.
Volte prosím slova mířená na autora, který obětuje nepředstavitelné množství času proto, abyste vy měl co číst a na co se dívat, a hlavně(!), který si vždy zakládal na maximální nestrannosti a slušném jednání. Děkuji.
Certifikace je validace výrobního procesu a daného typu stroje. Ne jednoho konkrétního vyrobeného kusu. Proces musí být stejný. Takže až po nasazení Orionu na špičku by mělo jít HW a o stejný proces výroby.
Věřte mi, že autora si vážím. U nás není zvykem, že existuje konstruktivní kritika a 95% lidí ji neumí přijmout a bere to jako útok. A lidé mají potřebu/pocit, že kritika je projev neslušného chování…
Takže neděkuje. Bude se dál snažit o konstruktivní kritiku a doplňování. Tento dialog posunuje společnost a vědu dále.
Pokud jde o konstruktivní kritiku, je lepší to tam napsat přímo, ze to nemyslíte zle, protože teď ve světě plném dvojsmyslů a sarkazmu a plno dalšího to nelze poznat. Dekuji 🙂
No, řekl bych, že nejlepší bude si sednout do rakety číslo 2, 3. Jedničku opravdu může potkat něco zcela nečekaného a kvalita výroby u dvojky a trojky bude stejná jak u jedničky.
Nechci se zapojovat do diskuze, ale představa, že posadí do kosmické lodi k obletu Měsíce dva turisty a astronauti nikde, je šílená. To jim úřady nikdy nepovolí.
Zdá se, že NASA souhlasí a dokonce nějak spolupracuje
Nepředpokládám, že by s tímto mohl kdokoliv v NASA souhlasit. Ani jinde.
Oni budou mit ročni trenink nebude to vyrostek od vedle, ktery nasedl do autobusu.
Nebudou zde zadne ukony jako na Appolech – spojovani se serv. modulem atd.
Urcite stravi stovky hodin na simulatorech. Moc nevim, co si predstavujete pod „profesionalem – astronautem“ ale dnes je to spis priprava na misi, dane ukoly, znalost lodi (ISS), cviceni volnych vystupu – znalost uchytu, ovladani rob. ramene. Psych. priprava 3-6 mesicu. Nic z toho zde skoro nebude potreba.
Modul bude mnohem víc automatický než tehdy – třeba zdroj proudu budou solární panely a akumulátory (pro let ve stínu) na rozdíl od palivových článků vyžadující úkony od posádky.
Též telemetrie a tím řízení na dálku je někde jinde než za dob Appola. Též jak bylo napsáno – oni budou jen letět – tedy žádné spojování s čímkoliv.
Je tam pri scenari obletu mesiaca po trajektorii volneho navratu nejaky zasadny rozdiel oproti suborbitalnemu skoku? Podla mna nie. Jediny ukon, ktory je po navedeni na obeznu drahu (co sa da pokladat za spolahlivo zvladnute) kriticky je asi urychlenie smerom k mesiacu (co do nacasovania a dlzky) a ten sa bude robit na LEO, takze sa da riadit zo zeme. Potom uz je to len na nebeskej mechanike. A pri komplikovanosti dnesnych strojov pochybujem, ze ak by sa vyskytla zavada podobna zavade na Apolle 13, bol by ju ktokolvek schopny za letu opravit.
Ovládáme sondy daleko ve vesmíru u jiných planet. A najednou se hrozný problém z toho, když se nakoště posadí člověk. I při tomto letu budou klíčový okamžik od startu po vypnutí motorů druhého stupně. To jsou tam přesné ty okamžiky, kdy člověk nijak zasahovat nemůže a vše je v rukou počítače.
Klidně jim můžou dát v ceně tři přemety. Jak rychle manévruji s 1. stupněm po oddělení na burstback zážech, tak na tom jde vidět, že ty matematické modely mají hodně dobře zvládnuté. tzn. orientace v prostory, synchronizace trysek atd.
Je to dráha volného návratu, kde se o dráhu pro přistání postará horní stupeň při navedení k Měsíci.
Abych to trochu odlehčil: Elon Musk v podstatě kopíruje čínskou firmu, která začne někde v Dubaji dopravovat turisty pomocí dronů. Taky budou dva a taky nebudou dron řídit. A dokonce nebudou předem ani trénovat.
No, míň bych se bál v tom Dragonu než v tom čínském dronu… 🙂
No ale bude to trochu dražší …
Jaký bude 2.stupeň? Větší a silnější než u F9? A co urychlí loď k Měsíci? 3.stupeň nebo restart druhého? Jaké budou zásoby v Dragonu? Bude v trunku dodatečné palivo?
Bude stačit FH, tak jak je zatím známa. FH dokáže dopravit k Marsu tabulkově 13,6t. Dragon nebude mít více než 10t plně naložen. Takže spíše tak 8t. Odhaduji, že budou aby přistály všechny 3 „1. stupně“.
Snaha nasadit/vyvinout/otestovat ještě 3. stupeň by už stihnutelná nebyla. NASA to trvá tak 12 let 😀 SpaceX by to asi trvalo 4. 😀
Určite pri takomto lete nebudú pristávať všetky 3 stupne. Skôr ani jeden. Inak by FH nemal dostatočnú nosnosť.
Proč? Dejte prosím čísla. Jinak je to pouze Váš předpoklad.
Všichni vždy první řeknou, že to nejde.
to Ondra: Prečo? Zeby preto lebo čísla čo si sem dal ty sú uvádzané pre non-reusable FH? 😀
Problém nejspíš nebude v celkové nosnosti, ale v tom, že druhý stupeň je pro Falcon Heavy dost slabý, takže centrální stupeň bude hořet hodně dlouho a dostane sestavu na vysokou rychlost. Jestli bude mít dost paliva na tak dlouhý boostback zážeh, aby přežil návrat atmosférou, těžko říct, ale nebude to snadné. S přistáním postranních boosterů to nebude tak hrozné. U těch bych to viděl na pokus o přistání v každém případě.
To Marian:
Současná verze F9 FT (1.2) byla plánovaná s nosností a možností navratu i pro satelity velikosti EchoStar23 na GEO, který váží cca 5.5t, musí tankovat po AMOSu-6 pomaleji, tzn. nyní je nosnost FT na GEO nižší takže se nezachraňuje.
Block – 4 a Block – 5 mají oba ještě navýšíš výkon a nosnost nad F9 1.2 (FT).
Teď k číslům. Pokud F9 FT (1.2) mělo na Geo vynést EchoStar23 a přistát. Tak jde o minimálně 66 % zachování nosnosti při zachránění 1 stupně.
Pokud by veškeré vylepšení nosnosti až do Bloku 5 padlo na udržení nosností na 66 % FH (Nelze očekávat stejné nebo lepší číslo než samostatná F9 (F9 Block5 vs. FH Block5)). Tak bychom se dostali na číslo, při kterém zachraňujeme 1st stage – 14.6t na GEO, 9t na Mars. Potřebná nosnost k měsíci bude někde mezi a Dragon V2 tak určitě vleze.
Prozradí to i cena za sedadlo: Cena dragonu + cena FH > než deklarovaná cena cca svezení turistů byla přirovnána v ceně za sedadlo na ISS v budoucím CrewDragonu. Tu NASA sama prozradila, že bude cca za $53 mio za sedadlo. Budou chtít letat 4 lidé. Tzn. NASA dá $212 mio za start k ISS. V ceně: F9 se záchranou, Dragon se záchranou.
Výsledke: Opravdu by SpX za $106 mio chtěli přijít o 27 motorů Falcon, resp. celé 1. stupně a zůstane jim jen Dragon? To je hodně dotovaná dovolená.
Nějak věřím, že nosnost u Block 5 se zvedne v desítkách procent. Protože to bylo i prezentováno jako výrazné zlepšení.
Nevím jistě, jestli druhý stupeň nebude mít větší nádrže, ale určitě bude mít ten samý motor. Ano, bude použit na urychlení k Měsíci nejspíš na dráhu volného návratu, Dragon na to nemá dost paliva ani přizpůsobené motory. Palivo v trunku asi nebude, musel by tam být buď i motor (jeden SuperDraco by bohatě stačil) nebo trubka, která by palivo vyvedla do nádrží samotného Dragonu bokem (což asi není moc rozumné řešení), který má navíc pro pohon vpřed ve volném prostoru motory nevhodně umístěné (přetlačují se navzájem). Navíc by se to celé muselo vejít do hmotnosti, která umožňuje záchranu z rampy nebo za letu, protože Dragon při tom odlétá i s trunkem. Pokud však neplánují motorické přistání, na které je nejspíš brzy, mělo by tam být paliva na manévry a úpravu trajektorie dost i s velkou rezervou.
Druhý stupeň by měl být stejně velký, nedá se čekat, že by SpaceX začala pracovat na větším typu. To by realizaci hodně oddálilo. Horní stupeň se postará o navedení lodi k Měsíci. Detaily ohledně zásob zatím nemáme, ale na týden to nemusí být nic extra. Palivo v trunku můžeme asi vyloučit.
Taky Rusové plánují kosmickou turistiku k Luně – 22.2. Solncev http://www.roscosmos.ru/23267/:
Jednají asi s 8 zájemci, let lze uskutečnit do 5 roků od podepsání smlouvy.
Takových ruských plánů bylo nepočítaně, skutek utek. Na rozdíl od SX jim nevěřím ani slovo. Čím poletí? 50 let starým Sojuzem? Nebo Federaci, kterou nikdo neviděl ani na papíře?
Nedávno tu byl článek o Federaci.
To by som videl velmi blede a injekcia radovo vo vyske desiatok az stovak milionov dolarov na jej vyvoji asi nic zasadne nezmeni.
Strašně bych si přál, aby to hravé soutěžení mezi SpX a Nasa a vzájemná podpora. Donutilo i Rusko začít více investovat do kosmonautiky než do zbrojení.
Rusové tak tak stíhají udržovat level s USA a Čínou ve zbrojení a vojenských raketových a komunikačních systémech. Na kosmonautiku při dnešních cenách ropy už moc peněz nezbude. Navíc už asi ty kosmické úspěchy nemají na jejich občany až takový propagační účinek, jako měl v dobách začátků kosmonautiky.
A proč ne? Sojuz byl od začátku plánovaný s variantou pro let k měsíci. Tak když můžeme dnes látat Sojuzem k ISS, proč ne k měsíci?
Chýba dostatočne silný nosič na ktorý aktuálne Rusko nemá 🙁
Zdravím, objevil jsem velmi zajímavý rozbor toho, proč Rusové nikdy na měsíci nebyli. Autorem je sice Američan, ale i tak bych řekl, že zachovává velkou míru objektivity.
https://www.quora.com/Did-any-Soviet-cosmonauts-walk-on-the-Moon
Díky za odkaz.
Díky za info.
Rusové by si tak v podstatě zopakovali závod s NASA o Měsíc ze šedesátých let, tentokrát by „běželi“ se soukromou firmou. A jak to vypadá, zase skončí na pěkném druhém místě (ne-li třetím, ale pořád by byli „na bedně“).
To je asi neprůchodné. Nakonec, svou hlínu z Měsíce už mají, těžko by to mělo nějaký větší efekt.
Pro realizaci celé mise a založení základny na Marsu s pomocí ITS budou potřeba peníze i Ruska.
Elon ví a bude hrát na ega současných prezidentů. A ty zrovna jsou pro toto příhodné. Macho-efekt.
Země už je mala a jde vidět, jak se vyostřuje situace ohledně Arktidy. Žádná velmoc si nebude moct dovoli si nechat zabrat jedinou příhodnou planetu.
Buď to bude společný projekt nebo se začne soutěžit a pak US ty prachy do SpX taky nalije.
Takže business plan je dokonalý.
Situace kolem Arktidy se nevyostřuje proto, že je Země malá, ale proto, že jsou tam zatraceně velké zásoby ropy. Na druhé straně je Antarktida, obrovský kontinent. A nikdo se tam zrovna moc nehrne. I to obydlování pouští (něco jako Mars) nám jde nějak ztuha.
Ale ale, pod Antarktidou se toho očekává k nalezení daleko více. Je to hlavně pevná zem. Spoustu lidí neví, že je to kontinent s největší průměrnou nadmořskou výškou. Zde zatím platí mezinárodní dohody, že je to země nikoho.
Lide, velmoci a život měli vždy tentenci jít kupředu, zvětšovat své území. Upevnit svou moc a zajistit přežití svého rodu. Na Zemi už moc není kam.
Dovolím si upozornit, že diskuse utíká off-topic směrem!
Ondra> Omlouvám se, je to offtopic, ale Antarktidu si představujete takovou, jaká není. V podstatě je to skupina ostrovů a průměrnou nadmořskou výšku dělá ledový příkrov, který asi nikdo zatím těžit nechce. Ale s bohatostí na nerostné suroviny pod příkrovem souhlasím. Jen to není tak růžové, jak to vidíte.
http://i.dailymail.co.uk/i/pix/2011/12/06/article-0-0F10F89700000578-639_634x481.jpg
Jen ať NASA, SpaceX a další klidně soupeří. Pokud to bude férová hra a nebudou si navzájem házet klacky pod nohy a nebudou podceňovat bezpečnost, tak to může kosmonautice jen prospět. Jako každá konkurence. Kdyby se SpaceX pustila do měsíční turistiky naplno, tak movitých lidí je dost a jak to vypadá, jsou mezi nimi i dobrodruzi 🙂
Myslím, že soupeření bude spíše virtuální.
Co sa tyka toho, ci posadit alebo neposadit ludi do Dragonu a poslat ich okolo mesiaca a paralela s tym, ci posadit alebo neposadit ludi do Oriona… ja si myslim, ze tu je este jeden rozdiel:
Zatial co v pripade Oriona sa jedna defakto o zamestnancov Nasa, ktori by boli poslani na dost neistu misiu – sice dobrovolne, ale odmietnutim by zaprve zmarili svoju sancu na nejaky dalsi let a zaroven by zmarili niekolko rokov svojho treningu a vsetko to, co kvoli nemu obetovali – a toho urcite nebolo malo. Takze nie az tak ‚dobrovolne‘ a pochybujem, ze by ktory kozmonaut kedy odmietol misiu na ktoru bol nominovany.
V pripade vesmirnych turistov je to ich slobodne rozhodnutie. Samozrejme ze aj oni podstupia nejaky trening, ale nemuseli sa pre karieru kozmonauta rozhodnut dekadu predtym a obetovat tomu cely svoj zivot a rodinu. Ano existuje riziko, ze pri tom zahynu. Ale vzhladom k tomu, ze sa beztak jedna o velmi majetnych ludi, ktori su vo svojich zivotoch zrejme znudeni cimkolvek pri com nejde o zivot je pre nich asi predstava smrti „v priamom prenose“ a mimo zemskeho povrchu rovnako lakava ako navrat na zem.
Mozno to brat tak, ze maju tolko penazi, ze nemaju uctu voci svojmu vlastnemu zivotu. Ale ked sa to tak vezme, tak kazdy, kto robi nejaky extremny sport, kde je konstantna miera rizika zranenia s trvalymi nasledkami alebo smrti je na tom rovnako. Uz to ci zomrie na povrchu zeme alebo mimo jej povrchu na tom ziaden velky rozdiel necini. A ak je to jeho slobodne rozhodnutie, nemyslim si, ze ktokolvek iny ma moznost mu do toho kecat.
Ofc neuspech takej misie by bol asi pre marketingove oddelenie SpX celkom tvrdym orieskom.
Kdybych byl dolarovy milionar az miliardar, vubec bych se nerozmyslel, jestli mam letet nebo ne. Kdyby byla ta moznost, okamzite bych ji prijal. A rozhodne ne z neucty k zivotu nebo lasky k adrenalinu. Proste, rad bych to vsechno videl pekne shora a uzil si vsechno to co k tomu patri. A kdybych mel opravdu hodne penez, vzal bych Dusana Majera a Ondreje Samarka s sebou. Abych pak mel zase o cem na kosmonautixu cist 😉
Zapomel jsem dodat, ze bych jen doufal, aby takovy let nespadal do „Kritickych momentu kosmonautiky“ 🙂
Lidem se hodně změní priority, když jsou bohatí a zároveň pracovně vytížení ve firmě, kterou vybudovali nebo zdědili. Je to trochu jako druhá rodina. Proto nejspíš ještě dlouho nepoletí Elon Musk osobně, i když by asi celkem rád a příležitost má. Moc dobře ví, že je potřebnější živý tady na Zemi.
Souhlasim. Krome toho, proc riskovat, kdyz chce stravit duchod na Marsu 🙂 A take si myslim, ze na to realne nema penize 🙂
Tipují, že Elon se posadí tak do 5. až 10. Dragona. Čili tak v roce 2020.
1) astronauti svému povolání rodiny neobětují. Naopak, většina rodinu má a zpravidla taky větší počet dětí.
Neobětují mu ani své životy. Naopak jim dává smysl a náplň a určitě to nepovažují za oběť. Kamijoňák, který 3 týdny brázdí Evropu a týden tráví s rodinou je na tom podstatně hůř než astronaut.
2) Nálepka, že bohatý kapitalista je znuděný flákač, který tráví život tím, že utrácí peníze za riskantní/ adrenalinové zážitky a nezná hodnotu lidského života je levičácké klišé (mimochodem dost nechutné). Slyšel jsi někdy o Muskovi, Gatesovi, Kellnerovi, Jágrovi…? Turisté, kteří doposud letěli na ISS, Tvoji charakteristice rozhodně neodpovídají.
To už je docala ubohé začít dělit lidi na levičáky a pravičáky.
1) Vacsina astronautov rodiny ma, ale co sa tyka astronautov, ktori v minulosti leteli na tazke programy ako napr. Apollo, tak tazky vycvik astronauta mal az privelmi casto velmi negativny vplyv na tieto rodiny a nezriedka viedol k rozvodom. Takze ano, astronauti svoje rodiny vycviku obetovali.
2) To je velmi super, ze moja domnienka, ze v pripade tychto ludi, ktori boli ochotni podstupit riziko posadit sa na raketu a do lodi, ktora na takuto misiu nikdy predtym neletela bola extrapolovana na to, ze vsetci kapitalisticki bohaci su znudeni a potrebuju adrenalin (zvlast ked sa v tom dalsom odstavci nehovori o majetkovom statuse ludi vyhladavajucich adrenalin zhola nic). Uplne mimo misu.
„… pochybujem, ze by ktory kozmonaut kedy odmietol misiu na ktoru bol nominovany.“
V programu Apollo astronauti odmítali mise k Měsíci i na něj z různých důvodů zcela běžně.
Borman, McDivitt, Collins, Cernan, Anders, možná i další. Dlouhodobé mise na ISS byly taky některými kosmonauty odmítnuty (Dmitrij Kondratěv).
Díky za výpis, pane Straka. Když se nad tím zamýšlím, různé důvody odmítnuntí Měsíce jsou docela zajímavé a určitě by to stálo za zpracování. Co na to náš Ondra?
Štouravý faktografický dotaz – co se týče první věty, nemá tam být „V pondělí pozdě večer“? Tohle přece bylo uveřejněno předevčírem, ne?
https://kosmonautix.cz/2017/02/spacex-dnes-neco-oznami/
Každopádně díky za shrnutí… 🙂
Máte pravdu, díky za upozornění, opraveno.
Technicka otazka: Druhy stupen FH bude pouzity iba na TLI?
Ak bude, tak 3 prve stupne FH musia dostat lod a druhy stupen na orbitu, cize na rychlost cca 7 km/s, v tom pripade by asi nemohli pristavat. Teraz predsa pristavaju z rychlosti zhruba 3 km/s (ak sa nemylim, co moze byt kludne mozne :-))
Ak nebude, tak bude mat potom druhy stupen dost paliva na to, aby dostal Dragona na orbitu a potom aj na drahu k mesiacu?
Mozno mi usla nejaka podstatna informacia ohladom FH, ale zatial to vidim takto.
Letový profil by měl být stejný, jako u každého jiného letu FH. Postranní urychlovací bloky vyvedou loď z nejhustších vrstev atmosféry, centrální stupeň se vypne také na suborbitální dráze. Horní stupeň dráhu zakulatí a pošle loď k Měsíci – podobně jako dělá dva zážehy u vynášení telekomunikačních družic.
Da sa spocitat kolko nakladu dokaze Falcon Heavy pri zachrane aspon prvych stupnov poslat na drahu volneho navratu k mesiacu? Vie sa presne kolko vazi Dragon2?
Začnu od konce – Dragon 2 má vážit přibližně deset tun. Myslím, že postranní bloky by mohly jít zachránit. Centrální už asi ne. Ostatně o podobném scénáři se spekulovalo i při letu Red Dragonu k Marsu. Ale stále to není oficiální, informace budou přicházet v průběhu času.
Nějak pořád nevidím ten rozdíl mezi F9 a FH. Komplex na LEO musí přeci vážit víc jak 50 tun, aby měl palivo na let k Měsíci. Co bude v těch padesáti tunách? Dragon (10 t), druhý stupeň a palivo? Kolik? Takže při prvním zážehu musí druhý stupeň hořet o dost míň jak při F9, čili centrální díl prvního stupně musí hořet o dost víc.
Nene, ty nosnosti se uvádějí i s využitím nosností 2 stupně. Dragon V2 bude vrhnut k měsící, tak jak ho známe pouze s trunkem. Nepotáhne za sebou žádný servisní modul a Vacc motory. Dragon nebude naveden na orbit měsíce, takže se vratí zpět k Zemi bez použití motorů, odhodí trunk a šup do atmosfery. Na všechny korekce budou stačit jen trysky na Dragonu. Přistání nebude motorické.
Jsou zde dva scénaře vstupu do atmosféry:
1. veškeré palivo Dragonu spotřebuje na zpomalení rychlosti před vstupem do atmosféry
2. tepelný štít opravdu nebude mít problém s návratovou rychlostí (vzniklým třením) a pokusí se o motorické přistání bez přibrždění a případně to padáky jistí. Toto určitě ani ne při prvním turistickém obletu.
3. pouze padáky a jemný dosed možná s pomoci trysek
Zařazení těchto letů má i důvod pro naučení se vstupování do atmosféry vyšší rychlostí než z Leo, motorického vstupování. Ona je to potřebná zkušenost i pro přílet Red Dragonu a motorické přistání na Marsu.
Dostat Dragon na LEO zvládne i F9, proč tedy používat FH? Snad proto, že je třeba na LEO dostat i motor a palivo pro zrychlení k letu k Měsíci… Kolik tedy bude vážit soulodí na LEO před restartem druhého stupně? Apollo v této konfiguraci dělalo až 2 oblety Země, jak dlouho to potrvá Dragonu?
Konkrétní scénář letu zatím neznáme, na to je moc brzy. Počkejme si pár měsíců.
Nějak nerozumím některým pojmům.
… Letový profil jako u každého letu FH… mělo být F9? FH zatím nikdy neletěl.
…urychlovací bloky vyvedou loď z nejhustších vrstev atmosféry, centrální stupeň se vypne také na suborbitální dráze… Je tím myšleno, že letový profil bude stejný jako u F9? Budou odhozeny ve stejné výšce jako 1. st. F9? Centrální stupeň nebude hořet déle než obvyklou dobu 1. st. F9?
Pak 3 identické F9 stupně mají za úkol vynést užitečnou zátěž do bodu standardního pro lety F9 a hmotnost nákladu bude kolem 10 tun.
… Horní stupeň dráhu zakulatí a pošle loď k Měsíci – podobně jako dělá dva zážehy u vynášení telekomunikačních družic… Tak tomuhle už vůbec nerozumím. Jaké zakulacení.? Excetrické dráhy jako při vynášení družic na GTO (vlastním pohonem družice)? Jaký má smysl dostat Dragon na vyšší LEO? Pokud se nymýlím, tak Apola prováděla únikový manévr z dosti extrémně nízké dráhy (cca 200 km).
Jestli jsem to pochopil blbě, tak se omlouvám.
Ano, mělo tam být F9 🙂
Ano, stejný profil jako u F9, jen s těmi odhozenými bloky navíc. Co se jejich odhození týče, mohly by se oddělovat zhruba v době, kdy klasický F9 odhazuje první stupeň. Centrální stupeň bude hořet déle, protože při startu během práce postranních bloků nebude mít plný výkon, ale najede na něj až po odhození boosterů – podobně to dělá Delta IV Heavy.
Ve chvíli, kdy se vypne centrální stupeň FH (nebo klasický první stupeň F9), je sestava na suborbitální dráze a pokud by se horní stupeň nezapálil, vstoupila by do atmosféry a shořela. První zážeh horního stupně má vždy za úkol zakulatit oběžnou dráhu – dosáhnout první kosmické rychlosti a usadit se na parkovací dráze. Následuje několikaminutová přeletová fáze a pak přijde druhý zážeh horního stupně, který dráhu protáhne do elipsy.
Ano, pak to dává smysl. Nicméně centrální stupeň se musí dostat před odhozením na téměř přechodnou parkovací dráhu a rychlost sestavy při odhození centrálního stupně pak bude podstatně vyšší než při odhození 1.st. F9 a tedy pravděpodobnost jeho přežití při sestupu je asi dost nejistá. Cílem je tedy dostat na parkovací dráhu prakticky plně natankovaný 2. st., který tak převezme funkci chybějícího sevisního modulu pro dosažení únikové rychlosti. Je to dost atypické oproti běžné praxi. Z tohoto pohledu tedy asi nepůjde o žádnou rutinní záležitost a vyvstávají další otazníky do diskuse o bezpečnosti celého podniku. No, budeme se těšit, snad se to povede na jedničku, neboť bez výkonného servisního modulu by korekce na dráze k a od měsíce byly asi docela průšvih.
Největší problém vidím v tom, že NASA staví desítky let starou a šíleně drahou raketu v době, kdy se ostatní snaží o znovupoužitelnost a docela se jim to i daří (SpaceX, Blue Origin). Vidím to spíš jako vyhozené peníze a NASA by se měla soustředit spíš na něco, co ostatní neufinancují. Například výzkum asteroidů, Marsu,… Nosiče bych nechal na soukromnících, kteří to udělají za výrazně nižší cenu.
Start FH bude stát přibližně 90 milionů dolarů s tím, že se to v budoucnu pravděpodobně sníží díky znovupoužitelnosti. Start SLS s o 30% větší nosností, odhadovaná cena 500 milionů dolarů.
Doufám v co největši konkurenční boj, který by nás posunul co nejdále, ale SLS mi přijde spíše jako politický projekt (ukážeme, že na to pořád máme), než něco, co by nás mělo někam posunout…
No v dobe ked sa rozbehol projekt SLS sa este nepredpokladalo, ze SpX dokaze znovupouzit prve stupne. Bola to este neoverena technologia a potrva este nejaku dobu pokial sa skutocne ukaze ze Falcon / FH sa bude dat pouzivat opakovane (napriklad viac nez 10x). Ja verim, ze ano, ale chce to este par startov.
Na druhu stranu NASA je statna organizacia, ktora podlieha politickym tlakom. Ked sa ukoncil projekt raketoplanov, nemohli len tak prepustit tisice ludi pracujucich pre kontraktorov NASA v roznych statoch USA. Muselo sa vyuzit v podstate vsetko co sa pouzivalo v minulosti co velmi zvazuje ruky. Obcas zacat z cistou hlavou na zelenej luke je lepsie nez vyuzit vsetky technologie a vyrobne centra len preto aby sa ukazalo ze prostriedky minute v minulosti neboli vyhodene do vzduchu.
NASA mozeme dakovat, ze sa nakoniec rozhodla cast aktivit outsourcovat sukromnikom a pomohli vzniknut SpX. SpX by existoval aj bez NASA ale urcite by neboli tam kde su dnes bez ich pomoci.
No pokial sa ukaze, ze SpX dokaze opakovane pouzivat Falcony x krat bez problemov rovnako ako Blue Origin obavam sa ze cely projekt SLS bude mat problem. NASA sa otrasie v zakladoch. Asi by sa skutocne mali venovat vede a posielat sondy a teleskopy do vesmiru.
Obávám se, že SpaceX bude mít znovupoužitelnost vyřešenou dřív než vůbec dojde k prvnímu startu SLS. Nevím v jaké fázy SLS přesně je, ale podle mě by bylo mnohem levnější to teď zaříznout a objednat si pár startů u SpaceX, kde to bude stát pětinu a urychlí to vývoj FH. NASA ty peníze může investovat do jiných projektů.
To zas ne. Řekl bych, že je ve finální části od roku 2006. 17 miliard .. „použito“. SLS je jiná kategorie než FH.
Srovnatelná se Saturnem V a v budoucnu i silnější.
Nejbližší konkurent je booster od SpX k ITS, ale na ten si počkáme ještě tak 5 let.
$500 mio je smyšlená cena rozpočtářů stáního a NASA rozpočtu.
Program včetně letošního roku sežral 17 miliard dolarů.
Takže pokud bychom zítra startovali a vyroba nosiče by byla zadarmo, platy by nikdo nechtěl, tak se na $500 mio dostanete za 34 startů.
Reálná cena bude kolem $1,5 miliardy za start.
Toto pokřivování reality je veliče časté u státních projektů, horší na tom je, že většina peněz nejde na platy zaměstnanců NASA, ale 95% do firem, kde to generuje vysoké zisky. A ty ceny jsou extrémní, protože zde vniklo vákuum po konkurenci.
ULA je krásný příklad. Nejdřív se SpX vysmívala, a když získala SpX certifikaci i pro Army zakázky, tak najednou jde cena o desítky procent dolů. Myslíte si, že u SLS do tunel na rozpočet NASA?
SpX se chce dostat na $90 mio u FH, to ale ještě potrvá. Zde se musí započítat i vývoj, pozemní vybavení atd. Elon má vyšší cíl než si pořídit jachtu a další blbosti, jako akcionáři ULA, Boing a další. SpX většina peněz zůstavá pro další rozvoj.
To zní jako velice sofistikovaná technologická „hladová zeď“. Ale zase to dá množství práce Američanům. Věřím, že se vše, co se používá pro NASA, vyrábí na území USA.
„Servisní část“ k Orionu dodává ESA, resp. některé Evropské státy.
Jo, to je fakt. Ale to je aspoň úspora ve využití technologie, kterou ESA vyvinula pro svůj ATV.
Hledal jsem na internetu srovnání Dragon v1 a Dragon v2 a nenašel jsem žádné přehledové schéma nebo popis obou verzí v jednom. Nedalo by se časem, až se objeví víc informací o v2 zveřejnit nějaké srovnání, byť v rovině zásobovacích Dragonů?
Časem něco takového určitě rádi připravíme, díky za tip. Jen je potřeba mít dostatek materiálů. 🙂
Myslím si, že SpaceX nesoutěží s NASA o to, kdo doveze první lidi k Měsíci.
Pro SpaceX je NASA největší zákazník, o kterého nechce přijít a nechce s ním soutěžit. Staví se do pozice, mám zákazníka, který chce obletět Měsíc a mám prostředky – a jen tak mimochodem stanoví termín dřív než letí SLS. A podruhé jen tak mimochodem nabídne NASA, že jestli chce letět se SpaceX dřív než turisti, tak protože je NASA dobrý zákazník, tak je SpaceX ochotné let turistů posunout na později a upřednostnit kosmonauty NASA.
Imho je NASA jedno jestli letí se SLS nebo SpaceX. Jedno to není senátorům států, kde se vyrábí komponenty SLS. Také to není jedno těm zaměstnancům NASA, kteří již do SLS investovali spoustu času a případně prostředků. A ano, v době kdy se na SLS začínalo dělat ještě nebylo jasné zda bude možné použít Falcon Heavy – koneckonců Falcon Heavy zatím ještě neletěl a není to jasné ani teď.
Tak jsem zvědavý, jestli Muskovi tento smělý tah vyjde a Trump mu skočí na špek nebo ne. V každém případě si myslím, že by to pro SpaceX neměla být ztráta a neměli by ztratit zakázky, protože soutěží s NASA. Možná se pletu.
Je trochu odvazne tvrdit ci mu “Trump skočí na špek nebo ne“. Trump je businessman a bude vyckavat. V jeho poradenskom teame ma jak Elona Muska tak Jeffa Bezosa, pricom Jeff je velky podporovatel Trumpa. Posielam odkaz na ich uvodnu schodzku
https://www.youtube.com/watch?v=SV9qjNpDhTg&t=150s
Elon sa trochu branil otvorene podporovat Trumpa, ale k jeho administrative hlavne k state secletary svoje sympatie vyjadril niekolko krat.
Trump podla ma vyckava. Nemoze, len tak spravit velke zmeny v NASA. Pokial SpX dokaze poslat cloveka okolo mesiaca a zaroven Jeff Bezos pokroci vo vyvoji svojho tazkeho nosica bude to mat svoj osud SLS velmi nahnute.
Pokial sa obe spolocnosti zaviazu presunut vyrobu ich tazkych nosicov do oblasti, kde su zamestnani ludia pri vyrobe SLS tak si myslim, ze SLS sa odpise. 130t na LEO neuveritelny vykon, lenze za cenu USD 38 miliard vyvoja + obrovske naklady na obsluhu to bude neobhajitelny projekt.
Dnes sa to moze zdat byt este trochu nerealne, lenze za 10-rokov uz nikto nebude chciet vidiet ako sa hardware za 1 miliardu dolarov vrha do oceanu kde sa roztriesti o hladinu. Kde bola kozmonaultika v roku 2007 a kde je dnes. Kde bude v roku 2017 a kolko bude mat SLS na konte startov. Podla mna SLS NASA velmi vycerpava a nemoze sa venovat svojmu ucelu. Uz nie su 60-roky a NASA nema taky rozpocet ako vtedy. NASA nemoze sluzit na to aby udrzovala zamestnanost.
Ok, právo rozhodovat o této záležitosti nebude jenom Trump, ale samozřejmě o ostatní američtí senátoři. Ve chvíli, kdy se turisti vrátí úspěšně z této mise zpět, tak jistě budou mít o čem mluvit.
Ta schůzka je moc hezká. Každý se tam představuje, jeden po druhém, každý za svou neskutečně hvězdnou společnost, jakoby je ostatní prostě neznali.
Ale řekl jim to hezky. Největší zaměstnavatelé, tahouni technologií, „nejchytřejší lidé světa“, jsem tu pro vás, aby se vám dařilo tak jak se vám daří dosud, kdykoliv něco vidíte, co já nebo mí lidé nevidí, prosím, sdělte mi to, přímo zavolejte, žádné formální kanály.
Na druhou stranu na youtube už jsou videa minimálně ze tří různých takových schůzek (vždy je tam Musk, Cook, Googlisti, Microsoft, IBM …). Tak je otázka jak dlouho je to bude bavit.
To nie je o tom ci ich to bude bavit, alebo nie. Je to pre ich zivotne dolezite, pretoze statna regulacia ma obrovsky dopad na ich podnikanie. Napriklad Tesla a SpX uz zamestnavaju take mnozstvo ludi ze su velmi silny hraci. Na druhu stranu tieto podniky su priamo zavisle bud na velkych vladnych zakazkach (aj vojenskych) tak na roznych incentivach. SpX moze usetrit americkej vlade mnozstvo financii, kedze ich technologie su omnoho lacnejsie nez ULA, ktore ma sice bezpecne starty, ale stale pouziva R-180. Je to partnerstvo z rozumu. Urcite je pre americku vladu lakave, ked americka spolocnost dokaze poslat ludi do hlbokeho vesmiru za zlomok penazi a podla mna americka vlada moze SpX pomoct aj financne pokial budu uspesny. Dokonca si dokaze predstavit situaciu, ze im prispeju aj na misie na Mars a vyvoj ITS. Kludne moze NASA vypisat sutaz na dopravu heavy nakladu na LEO napriklad na 100t. To vsetko dokazu tieto meetingy ovplyvnit.
Tak samozřejmě. Je to příležitost komunikovat a řešit věci relativně osobně. Takové kontakty jsou v byznys světě k nezaplacení a určitě tyhle dýchánky můžou mít vliv i třeba na nějakou kooperaci těch velkých firem mezi sebou. I když to může vypadat jako setkání na golfovém hřišti (I na něm se nakonec díky neformálnímu osobnímu kontaku uzavřelo určitě dost obchodů).
Jen tak na okraj (tj. off topic, ale zas snad ne tak moc): poslouchal jsem dnes v noci Trumpův projev (prý první prezidentský) a byl jsem poněkud zklamán. Protože zřejmě velikost a budoucnost Ameriky vidí ve všem možném (např. v silnicích, železnicích, ropovodech, oživování starých továren, dokonce ve „skvělých hornících“), ale o vědeckém a technickém pokroku (kam jistě patří i kosmonautika) v projevu nepadlo jediné slovo. Doufejme, že při skutečném rozhodování se bude řídit kvalitními poradci podobně jako se to už děje v zahraniční politice.
Kdo ho volil? Vysoce kvalifikovaná pracovní síla ne. Většina technologických firem se postavilo proti němu. Takže uspokojuje pouze své voliče. Je to populistické. Btw. který prezident z Evropské unie mu nejvíce přitakával. A má stejné demografické voličské jádro. 🙂 Fakt off-topic.
Pokrok vyrůstá vždy na technologické, výzkumné a výrobní základně a v té začíná USA, ale i Evropa silně ztrácet. Tohle Trump jako člověk praxe velmi dobře pochopil a ví, že s tím musí něco udělat. Ekonomika služeb je sice krásná idea, akorát spíš spotřebovává než tvoří.
Ty investice do infrastruktury je tam ale dost nutná. Nedávno třeba hrozilo snad dokonce protržení jedné hodně velké přehrady. A jen přehrad v havarijním stavu mají prý dva tisíce. S tím prostě musí něco dělat:
http://www.ussdams.org/our-news/americas-aging-dams-in-need-of-repair/
Vyborna stranka.chodim sem kazdy den a hlcem kazdy novy clanok.dakujem autorovi a celemu tymu ze spravuju takuto fantasticku stranku.pretoze ako povedal Einstein ,najkrasnejsie su veci ktore nechapeme.
Díky moc za pochvalu. Velice si vážíme toho, že se k nám vracíte a že se Vám u nás líbí. Budeme se i nadále snažit o udržení nasazené kvality.
Hmm. Takže žádných několik oběhů kolem Měsíce, jen tolik energie, aby se Orion dostal za librační bod Země-Měsíc. Odtud už jen „pád“ k Měsíci a za něj, až se zase „zastaví“ za Měsícem, tak odtud zase pád k Měsíci a za něj znovu do toho libračního bodu, a odtud „pád“ k Zemi. Vše samozřejmě ve smyčce, aby ty „pády“ nesměřovaly do Měsíce, ale kolem Měsíce.
Žádné drama Apolla 8, které se muselo dostat z oběžné dráhy Měsíce. Žádné zapalování motorů na odvrácené straně. Vlastně po vypálení paliva u Země už nebude vůbec potřebovat zapnout motory na celé té dlouhé cestě. Ideální houpačka pro turisty.
… aj aj. Žádný Orion, Dragon je to …
Muskovi zřejmě radí stejný vtipálek který svého času nakukal Obamovi nápad přitáhnout asteroid na dráhu kolem Měsíce.
Když se najdou zájemci o podobnou cestu, proč jim nevyhovět.
Nene. Ono to vypadá šíleně, ale ta loď nebude dělat žádné šílené manévry. A elektronická navigace podle planet, Země, Slunce, Měsíce, velkých hvězd je taky dnes úplně jinde, než byla před 50 lety u Apolla. Žádný sextant za okýnkem dnes rozhodně nehrozí. I když je samozřejmě možné, že tuhle manuální navigaci bude některý z těch turistů i z vlastního zájmu studovat.
I když moje znalosti nejsou zdaleka dokonalé, dovolím si upřesnit několik věcí, které zazněly v diskuzi.
1. Suchá hmotnost Crew Dragonu je 6400 kg, paliva je tam 1700 kg. Se dvěma turisty, jejich osobními věcmi, potravinami a vodou to odhaduji na max. 8500 kg. FH je schopen urychlit k Marsu 13600 kg (to je maximum čili bez přistání prvního stupně), to znamená že na oblet Měsíce ještě víc. FH má tedy opravdu bezpečnou rezervu na to, aby mohly přistát jak postranní, tak i centrální stupeň.
2. Druhý stupeň FH je skutečně identický s druhým stupněm F9. Není o nic větší. S ohledem na mnohem vyšší nosnost FH proti F9 to působí dost nelogicky, a 1. stupeň musí udělat mnohem víc práce, protože „dvojka“ je slabá. Jenže FH je de facto třístupňová raketa, centrální stupeň po odhození postranních bloků de facto pracuje jako druhý stupeň. A to znamená, že centrální stupeň bude dosahovat značně vyšší rychlosti, než u F9. Jeho záchrana bude podstatně náročnější. Mimochodem: První centrální stupeň FH není schopen dosáhnout LEO, ani kdyby vynášená zátěž byla nulová (za předpokladu že by tam byl plný druhý stupeň).
3. Letový profil není vždy stejný. Liší se podle zátěže (mj. se mění čas vypnutí motorů centrálního stupně) a tento profil bude extrémní, protože zátěž je malá. To znamená, že centrální blok 1. stupně bude muset hodně brzdit, aby při návratu neshořel. Ale SpaceX ho také může s klidem obětovat, protože zájemci o recyklované stupně se zatím nijak nehrnou. Z psychologického hlediska to může být lepší, než jej ztratit nedobrovolně na vysoce sledované misi.
4. Trajektorie volného návratu neobsahuje žádné zakulacování oběžné dráhy, ani neprochází libračním bodem. Je to střelba na pohyblivý cíl, který ovšem nesmí být zasažen 🙂 a tvar osmičky je volen proto, aby došlo při obletu Měsíce ke zpomalení, a ne k urychlení. Zde je hezká animace: http://www.braeunig.us/apollo/free-return.htm Ale i tak je návratová rychlost značná a přetížení klade vysoké požadavky na zdravotní stav turistů.
5. Crew Dragon má palivo dostačující na změnu rychlosti o 1,4 km/s. To je řádově víc, než co je třeba na korekce dráhy. Asi by to i stačilo i na vstup na nějako šišatou oběžnou dráhu kolem měsíce, ale to pochopitelně nikdo nechce s turisty riskovat. Také by tam mohli obíhat už na věky. Každopádně s tímto množstvím paliva nelze s Crew Dragonem na Měsíci přistát, ani kdyby šlo o jednosměrnou letenku. Na to je třeba minimálně 2,4 km/s. (Na Marsu je to jiná káva, tam hodně pomáhá atmosféra.) Je pravděpodobné, že většina tohoto paliva se použije na přibrzdění před vstupem do atmosféry. Přistávat se bude asi s minimem paliva, kvůli bezpečnosti, podobně jako u letadel.
Na závěr jedna netechnická poznámka: Nechci spekulovat o znuděnosti miliardářů apod., já myslím že s X firmami na krku se člověk moc nenudí, ale vezměme jako fakt, že část z nich jsou prostě dobrodruzi, jako třeba Branson. Jak riziko, tak i určité nepohodlí a extrémní zátěž je spíš lákadlem, než že by tyhle lidi odrazovala. Dokonce bych si tipnul, že opovrhnou měkkým motorickým přistáním a budou volit poctivé „retro“ do vln oceánu s následným vylovením, ideálně do vojenského vrtulníku.
Velice pěkně „rozpitvaný“ přehled všech fází letu, včetně konkrétních čísel a ne jen domněnky. Díky. Těch 1,4 km/sec jsem netušil. Dá se říci, že to supluje docela slušně absenci servisního modulu a obavy o bezpečnost jsou tedy podstatně menší (i když nikdo není prorokem a stát se může cokoliv).
Ten centrální stupeň se na na LEO samozřejmě nedostane, píši výše že „témeř na parkovací dráhu“. Paliva na brždění bude mít asi dost, ale je otázkou, co udělají dynamické síly při brzdících zážezích s tryskami. Někde bylo uváděno, že výtokové plyny do jisté míry chrání trysky při vstupu do hustších vrstev atmosféry, ale jak to bude v tomto do jisté míry extrémním případě je otázka.
Ta animace je parádní. Člověk si teprve pak uvědomí, na jak vzdálený pohyblivý cíl se míří.
Jasně, slovem „energie potřebná k dosažení libračního bodu neznamená, že musí letět přímo libračním bodem, ale že potřebuje vydat právě tolik energie aby se za něj dostal.Pak už si letí jen „volným pádem“. Ve vaší tabulce je to přibližně řádek „Equigravisphere“ (i když ne úplně přesně – Note 2). Tam už se doslova vleče (829m/s). Měsíc ho nijak nebrzdí (neubírá mu energii) ani neurychluje (nepřidává energii), protože ta dráha lodi je kolmá na dráhu Měsíce při příletu i při odletu. Jen tu dráhu víc zakřivuje a tedy smyčka má najvzdálenější bod mnohem blíž Zemi než by měla elipsa bez něj. Ale i bez něj by se loď vrátila na Zem. Proto má při letu zpět v tom místě „Equigravisphere“ prakticky stejnou rychlost (při prakticky stejné vzdálenosti od Země).
Ano, je to přesně vystřelení lodi určitým směrem do kosmického prostoru s tím, že se tam „zrovna připlete“ Měsíc. Bez něj by dráha měla tvar protáhlejší elipsy, s ním je to kratší smyčka.
Mel by byt pokoren i rekord, posadka se dostane do nejvetsi vzdalenosti od Zeme v historii pilotovane kosmonautiky:
„Mise by měla sestávat z dlouhého letu kolem Měsíce, lidé se tedy dostanou ještě do větších hlubin vesmíru než při misích Apollo.“
http://zahranicni.ihned.cz/c1-65640480-spacex-zamiri-k-mesici-pristi-rok-ho-obleti-dva-lide-poprve-od-konce-misi-apollo
Fandim jim, ale je to stale daleko, jakakoliv havarie nosne rakety behem zkousek, ci nepovedeny navrat kabiny do atmosfery muze znamenat konec tohoto ambicizniho projektu.
Konec určitě ne. Havárie rakety nebo nepovedený návrat Dragona bez lidí by určitě nebyl důvodem ke zrušení celého projektu měsíční turistiky. Jen by došlo k odkladu jako obvykle. Tedy pokud by to nevyděsilo platící zákazníky 🙂 Ale myslím, že kdyby jim stačilo tak málo, vůbec by do toho nešli.
Dobrý den, je to můj první komentář na tomto báječném webu, tak mám trochu ostych, že zrovna začnu takovým trochu bulvarním tématem gale myslim na něj víc z vědeckého hlediska). Nezamysleli jste se někdo nad možností, že by se mohlo jednat třeba o pár, který by této unikátní příležitosti využil k tomu, co asi dosud vyzkoušené nebylo? To by určitě posunulo naše vědění o chování a možnostech člověka. Pro mise na Mars důležité. A pro SpaceX publicita až navěky…
Hezký večer, jsme moc rádi, že jste se zapojil do diskusí na našem webu – čím víc lidí tu bude diskutovat, tím lépe. 😉
A k nápadu – zní to velmi zajímavě, ale myslím si, že podobné věci asi bude mít pod kontrolou ten daný pár. Nikdo jim to nemůže nařizovat a kdyby jim to někdo zakázal, a oni moc chtěli, tak jim na tu dálku nijak nezabrání. 😉
A třeba to nakonec budou dva muži, takže tahle možnost padne. 😉
No i mě tohle napadlo 🙂 Intimita jen ve dvou k tomu přímo vybízí. A musím říci, že kdybych já měl s sebou osobu blízkou, tento experiment bych si rozhodně ujít nenechal 🙂
Nešťastníče, nevíš co … prostě já bych třeba dal v tomto případě přednost havárii nosiče.
Tak to já jsem ještě pro tyto experimenty způsobilý. Ale chápu 🙂
Také jsem na to téma chtěla něco poznamenat. Spíš něco v tom smyslu, že až by byl pár v kosmu, dostal by ze Země zprávu, že dokud jeden z nich neotěhotní, nepustí je zpět 🙂 . No ale pak jsem si vzpomněla na nějaké poznatky týkající se… jaksi schopnosti, vlastně spíš neschopnosti spojené s prokrvením… Zkrátka že ve stavu beztíže „se nepostaví.“ Takže by mě zajímalo, jestli v tomhle ohledu už pokročili, nebo jak to teda vlastně je 🙂 . Vlastně jde o záludnou otázku technického rázu 🙂 .
Obávám se, že podle toho, co astronauti a kosmonauti prozradili, i tato funkce ve stavu beztíže funguje bez problémů, dokonce jeden astronaut označil stav po probuzení jako „diamant“ (když se podíváme na tabulku tvrdosti nerostů, pochopíme proč). 🙂
Takze je to duvod k radosti a ne obavam 😀
Tak nějak… 😀
Tohle jsem musel…
?w=640&h=486