Přístroj SEIS má být zlatým hřebem americké mise InSight, která si klade za cíl průzkum vnitřních vrstev planety Mars. Tento přístroj ale na konci roku 2015 postihly vážné konstrukční problémy, které nakonec způsobily dvouletý odklad startu celé mise. Nyní se zdá, že se konečně celá situace vrací do normálních kolejí. Přístroj byl přepracován především v oblasti uložení senzorů a minulý týden prošel důkladným testováním. Roste tak pravděpodobnost, že by se start v roce 2018 mohl opravdu uskutečnit. Vědci se už nemohou dočkat nového, unikátní pohledu na Mars.
Francouzský experiment SEIS (Seismic Experiment for Interior Structure) je tvořený třemi senzory, které jsou uložené ve vakuové dutině o velikosti volejbalového míče. Neprodyšný kontejner má citlivé senzory chránit od prachu, větru a dalších nepříznivých vlivů, které by mohly zhoršit přesnost měření. Právě tato vakuová komora ale v roce 2015 při zkouškách před odesláním do USA, začala vykazovat netěsnosti.
Bylo jasné, že oprava nebude v žádném případě rychlá a do startu plánovaného na březen 2016 se to určitě nestihne. Vypustit lander bez tohoto přístroje by sice šlo, ale extrémně by tím klesl vědecký přínos a množství nových informací. SEIS je totiž klíčovým dílem celé sondy. Právě s jeho pomocí InSight nahlédne do vnitřních vrstev planety a pomůže odhalit, jak se formují kamenné planety.
Další týdny ukázaly, že problém způsobili francouzští inženýři, kteří se snažili vést kabely skrz stěnu vakuové komory. To je samozřejmě pochopitelné, protože uvnitř jsou senzory, které musí komunikovat se zvykem sondy, ale volný prostor kolem kabelů se nedařilo utěsnit. Start se proto posunul na další startovní okno a dokonce nad ním viselo riziko kompletního zrušení. To se podařilo odvrátit a před několika měsíci technici předložili kvalifikační exemplář s novým řešením a všechno fungovalo správně. Minulý týden skončily zkoušky upraveného letového hardwaru – v té doby už za redesign komory zodpovídala JPL, zatímco francouzské agentuře CNES zůstává zodpovědnost za senzory samotné.
Zkoušky ověřily, že komora těsní jak za pokojové teploty, tak i při teplotách, kterým bude čelit na Marsu. Vypadá to tedy, že by se nové startovní okno začínající 5. května 2018, mělo stihnout. Pokud se start na raketě Atlas V z Vandenbergovy základny, několikaměsíční přelet i přistání povedou, můžeme se na konci listopadu dočkat motorického přistání. Lander založený na odkazu sondy Phoenix pak s pomocí robotického ramene uloží vědecké přístroje na povrch.
Tady bude přístroj SEIS schopen detekovat pohyby povrchu, které jsou naprosto minimální – řeč je o velikosti poloviny průměru atomu vodíku! Tento přístroj by tak mohl zachytit i velmi slabá „marsotřesení“, která jsme zatím ještě nikdy nepozorovali. Studium zachycených vln pak umožní nahlédnout hluboko pod povrch.
Odklad mise o dva roky je sice nepříjemný z hlediska vědeckého, ale je tu i problém ekonomický. Uložení sondy, přepracování přístroje SEIS a všechny další související náklady dělají dohromady navýšení ceny mise o 153,8 milionu dolarů, přičemž mise InSight před těmito problémy byla okolo 675 milionů. Do těchto peněz přitom nejsou započítány podíly francouzské agentury CNES a německé DLR, které dodají na sondu své přístroje.
Zdroje informací:
https://spaceflightnow.com/
http://insight.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://cnes.fr/sites/default/files/drupal/201507/image/is_seis_p49548.jpg
https://regmedia.co.uk/2015/05/28/insight_mars_lander.jpg?x=1200&y=794
http://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2015/12/seis.jpg
https://www.jpl.nasa.gov/images/mars/insight/20151203/pia19811-16.jpg
Zajímá mě,jak to,že start bude z Vandenbergu a ne z Floridy.Už nějaká sonda k Marsu odtud startovala?
Dokonce si troufám tvrdit, že z Vandenbergu nestartovalo do meziplanetárního prostoru ještě nic a k Měsíci jen Clementine 1, což ale byla v podstatě vojenská mise.
Máte pravdu, půjde o první meziplanetární misi, která odstartuje z Kalifornie. Ale důvod jsem nikde nenašel.
Mělo by to být z duvodu vysoke deklinace potřebné parkovaci drahy pro dané startovací okno. Podobně to mela v planu take mise Mars Surveyor Orbiter v roce 2001. Vzájemná poloha Země a Marsu se opakuje každých 15 – 17 let.
Díky moc za informaci!
Ve zmiňovaném oknu 2001 startovala Mars Odyssey. A z Floridy. Není to v rozporu?
Pospíšil: Uvádíte, že start z Vandenbergu měla v plánu ve svém startovacím okně také mise Mars Surveyor Orbiter 2001. Tato sonda byla v tomto okně realizována, i když pod jménem 2001 Mars Odyssey. Ale přitom byl start normálně z Floridy. Jak to tedy je? Došlo k přehodnocení a Florida náhle vyhovovala?
Dobře, že je hotovo takto s předstihem a nehrozí (snad) zase tlak na poslední chvíli. Německý přístroj byl vzorně hotov už minule.
Jen to navýšení ceny mise je opravdu podivuhodné. Laik asi těžko pochopí, za co se muselo vydat těch dalších 153 milionů USD. Zvlášť když sonda už byla v podstatě komplet a vlastně připravena k uzavření pod kryt. Tedy s výjimkou SEIS.
153m USD mozu tvorit zmluvne pokuty od dopravcu nakladu ULA, kedze oni mali pripravenu raketu podla presnych specifikacii a start sa zrusil a im usiel ciastocne zisk. Naklady na zakonzervovanie projektu mozu byt teoreticky aj mzdove naklady teamu celeho projektu. Nemozes len tak rozpustit team aby sa venovali upne niecomu inemu. Mnohe veci sa musia znovu pretestovat tak aby bolo jasne ci dvojrocna pauza neznamena nejake poskodenie harwaru a pod.
Ale aj tak sa mi zda 153m USD dost velka suma. Lenze NASA ma celkovo velke fixne naklady, nedokaze skutocne realizovat misie do 100 az 200 milionov USD. Ale budme radi, ze sa aspon zrealizovalo to co sa zrealizovalo.
Tak som rád, že je už hotovo.
A do štartu nám ostáva k dnešnému dňu(t.j. 29.3.2017) ešte 414 dní.
Článek z druhu těch, co nejvíc miluji.
A je to zároveň druh článku, který rádi píšeme. 😉