Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.

Abychom byli přesní, celý dokument nese název  NASA Transition Authorization Act of 2017 – na tomto návrhu pracovali zástupci Senátu a Sněmovny reprezentantů několik měsíců. Obsahem dokumentu je, že NASA dostane 19,508 miliardy dolarů – v roce 2016 přijala 19,3 miliardy, což tvořilo 0,5% federálního rozpočtu. 17. února návrh prošel Senátem a 7. března ve Sněmovny reprezentantů proběhla jen krátká diskuse, nikdo proti němu nevystoupil a neprotestoval, jak uvedl Jeff Foust ze Space News.

Kdo by si ale myslel, že obsahem 146 stránkového dokumentu jsou jen finance, ten by se mýlil. Ukrývá se v něm i nástin cesty, kterou by se měla NASA ubírat. Hlavní důraz je kladen na pilotovanou výpravu, která by se měla ve třicátých letech dostat blízko k Marsu, nebo rovnou na jeho povrch. Pozitivní je, že dokument zároveň nabádá NASA k tomu, aby pokračovala ve vývoji gigantické rakety SLS. Ačkoliv tento nosič mnoha fanouškům kosmonautiky příliš k srdci nepřirostl, asi se shodneme na tom, že jeho vývoj už stál značné prostředky a bylo by neekonomické v tomto směru měnit plány a vyvíjet něco nového. Vývoj má pokračovat i u sesterského projektu, tedy lodi Orion, která má umožnit cesty lidí k Měsíci, Marsu a třeba i někam dál.

Důležité je, že NASA zatím peníze nemá jisté – rozpočet sice prošel Kongresem, ale teď jej dostane na stůl prezident Donald Trump, který jej může schválit, nebo vetovat. Americký specializovaný portál Business Insider se snažil od prezidentské kanceláře získat vyjádření ohledně názoru na rozpočet, nicméně odpověď nepřišla.

Neoficiálně se ale spekuluje o tom, že Trump by v tomto případě neměl dělat problémy. Už dříve vyjádřil svou podporu pilotovanému letu na Mars a i ve svém inauguračním projevu zmínil odhodlání „odemknout tajemství vesmíru“. Vládní úředníci zatím oznámili, že chtějí, aby se NASA ve dvacátých letech vrátila k Měsíci, což odpovídá plánu vybudovat v cislunárním prostoru nástupce ISS. Na druhou stranu má skončit 58 let trvající mandát NASA studovat Zemi a její klima. Návrh samotný tyto detaily nezmiňuje. Dalším důvodem, který by naznačoval, že by Trump mohl rozpočet schválit souvisí s politickými vztahy. Americký prezident má relativně úzkou spolupráci s legislativním odborem, který spravuje strana Republikánů.

Podle American Astronomical Society by měl návrh obsahovat nejen plány na pilotovaný průzkum, vývoj kosmických stanic, nebo vědu, ale i mnoho dalších zajímavých detailů. Zde můžeme jmenovat několik základních oborů, kterých se nový rozpočet dotkne:

• Zajištění základních funkcí pro průzkum – NEpilotovaný let rakety SLS s lodí Orion v roce 2018, následovaný pilotovaným letem stejné sestavy k Měsíci v roce 2021 a další cesty vstříc Měsíci a Marsu v dalších letech
• Cesta k Marsu – Tento bod udává NASA, aby se snažila dostat lidi k Marsu v roce 2033. Kromě toho tento bod také mění plány co se týče mise Asteroid Redirect Mission (zachycení asteroidu, jeho dovlečení k Zemi a následná pilotovaná výprava k jeho průzkumu). Spíše se očekává opuštění rozvoje této mise.
• Pilotované lety, průzkum záměrů a cílů – Tento bod se dá shrnout do relativně jednoduchého hesla – NASA se má snažit rozšířit trvalou lidskou přítomnost dál, než jen na nízkou oběžnou dráhu Země.
• Letectví – bod, který fandy kosmonautiky až tolik nezajímá, přesto má v NASA nezastupitelnou roli a nachází se už v jejím názvu. Agentura má být lídrem v oblasti vývoje ve oblasti letectví a hypersonických letadel. NASA má zároveň rozvíjet výzkum supersonického letadla, které by „otevřelo nový globální trh a umožnilo nové přepravní možnosti“.
• Mars rover 2020 – Kongres podpořil plán NASA poslat k Marsu rover o velikosti auta, který má pomoci určit, zda na této planetě někdy existoval život.
• Europa – Schvaluje plán NASA poslat sondu k Jupiterovu ledovému měsíci Europě. Na tomto tělese by se měl nacházet podpovrchový oceán kapalné vody, který může hostit život.
• Kongresové prohlášení o politice a účelu – Novelizuje dosavadní zákony a nařízení tak, aby se staly součástí projektu NASA, který se snaží o hledání původu života, jeho evoluce, rozložení a budoucnosti ve vesmíru.
• Strategie výzkumu extrasolárních planet – Žádá NASA, aby vysvětlila, jak se při hledání exoplanet uplatní Dalekohled Jamese Webba a další instrumenty.
• Blízkozemní objekty – Žádá NASA, aby urychlila program určený k hledání zabijáckého asteroidu, který by se mohl srazit se Zemí.
• Systémy radioizotopových zdrojů – Prosí NASA o dodání hlášení o tom, jak chce vyrábět plutonium-238, velmi vzácný zdroj energie pro sondy v hlubokém vesmíru. Agentura má zároveň detailněji rozpracovat, jaké jsou její plány se sondami, které by měly radioizotopový zdroj.

Vývoj rozpočtu a rozložení financí do jednotlivých kategorií ukazuje přiložená tabulka, ve které jsou čísla v miliardách amerických dolarů.

Zdroje informací:
http://www.businessinsider.com/
http://spacenews.com/
https://www.congress.gov/
https://aas.org/posts/

Zdroje obrázků:
http://spacenews.com/…/2015/06/us_capitol_nasa_1040-879×485.jpg
http://www.spaceflightinsider.com/wp-content/uploads/2016/02/table.jpg
http://www.davidreneke.com/wp-content/uploads/2016/11/Don.jpg
https://www.nasaspaceflight.com/…/2015/11/2015-11-11-162855-350×234.jpg