10. prosince 2016
Povrch Marsu má zhruba stejnou rozlohu jako pozemská souš – nabízí proto celou řadu různorodých útvarů. Jedním z nich je Mawrth Vallis – 600 kilometrů dlouhý a místy až 2 kilometry hluboký kaňon, který leží na hranicích jižních vrchovin a severních plání. Napadlo nás, že na sobotu to chce něco klidného, oddechového a relaxačního. Myslíme si, že níže přiložené video splňuje tyto předpoklady měrou vrchovatou. A hlavně je to krásná ukázka toho, jak pokročilá technologie je dnes k dispozici – díky datům z evropské družice Mars Express na oběžné dráze Marsu dokážeme vymodelovat reálnou krajinu a pak se nad ní virtuálně proletět.
Zdroje informací:
https://www.youtube.com/
Zdroje obrázků:
http://www.dlr.de/…/Resources/bilder/missionen/mars_2016/Mawrth_Mosaic_3d_600.jpg
Rubrika 
Štítky: 
Nahrávání ...
Tak na sobotní den určitě jak dělané, ale já se na to díval dnes a je to stejně nebo i spíše lépe relaxační v pondělí v práci.
Takže díky za to :))
Je otázka jak zdaleka je to reálná animace dle dostupných dat či snímků, přece jenom dochází k různým interferencím a chybám a zpracování může být jiné, tím teď spíš myslím barevné podání povrchu 🙂
Taky 3D animace by byla fantastická pokud by byla k dispozici, ale to jsem líný to hledat.
Tak to máme radost, že se tohle video líbí i mimo sobotu. 🙂
Řekl bych, že specialisté si na tom dávají hodně záležet, aby jejich modely co nejvíce odpovídaly realitě. je potřeba si uvědomit, že mají k dispozici hodně dat, takže je možné eliminovat Vámi popisované neduhy.
Ve čtvrtek v práci taky dobrý 🙂
Nechci být za škarohlída, ale obávám se, že s hodně rychle postupujícími schopnostmi strojů s umělou inteligencí, se nám lidem ta opravdová, lidmi obýváná kolonie spíš vzdaluje než blíží. Kosmičtí ekonomové si dokážou spočítat, kolik místa navíc pro drahocenný technologický náklad se získá, když se při cestě na Mars nemusí řešit bezpečnost, životní prostor, samotné přežití i případný návrat lidské posádky. Proto se výstavba té kolonie svěří spíš stále víc inteligentním, ze Země velkým týmem operátorů instruovaným, robotům, než samotným lidským montérům. A jak bude průzkum terénu a pak hrubá stavba pokračovat, budou i ty schopnosti zdokonalovaných, nově příchozích robotů stále větší a tedy budou zvládat i to vnitřní zařizování, stále bez fyzické přítomnosti člověka. Ten tam asi přijede až úplně nakonec, po pár desítkách let, na „kolaudaci“.
Samozřejmě nemluvím o první symbolické stopě člověka, kterou si Amíci určitě nenechají jen tak ujít a těch pár kosmonautů tam na skok určitě pošlou. Ale samotná kolonizace bude spíš v režii těch dálkově instruovaných inteligentních strojů.
To je těžké. Pilotovaná kosmonautika přináší mnoho benefitů, které se dají uplatnit i v běžném životě.
Kdybychom tam poslali ty lidi hned, tak by vlastně jen bojovali o vlastní přežití a na samotný výzkum by toho času moc nezbylo. A ti stavební roboti jistě najdou uplatnění i na Zemi.
Z toho až trochu mrazí.
Nádherná podívaná,jen mě dost mrzí,že se nedožiju dne,kdy lidstvo reálně kolonizuje Mars. A to říkám,resp. píšu jako člověk,který v Elona Muska a jeho SpaceX dost věří.
Nejsem závistivý člověk,ale tomu,jenž jednoho dne stane na povrchu Marsu já závidím již dnes.
Je to moc hezké, díky za článek. Ještě lepší průlet kaňonem než ve StarWars. 🙂
Jenom mi při sledování, kdo ví proč, vytanul na mysli citát Buzze Aldrina o tom, jak mu slibovali kolonie na Marsu a dostal facebook…
Ale třeba se ještě nějakého reálnějšího videa z Marsu dočkám.
Musíme věřit a třeba to vyjde. 🙂
No dyť jo. Slibovali mu nějaké „pitomé“ kolonie na Marsu pro pár vyvolených a on dostal úžasný systém superlevné audiovizuální komunikace skoro se všemi lidmi na světě, držící celou tu komunikaci archivovanou, aby byla kdykoliv k dispozici. K tomu má distribuovaný systém okamžitého dosahu k obrovskému množství znalostí lidstva na dotyk prstu, motivující lidi do něj přispívat svými vědomosti a stále ho tak rozšiřovat. A distribuované nakupování v tisících obchodech s minimální ztrátou času je jen třešnička na dortu. Jo, a toto vše s aparátem, který muže nosit všude sebou v kapse od kalhot.
No tak co je vlastně lepší? Co je vlastně větší sci-fi?
Zaujimavo si to porovnal…
To je pravda. Když si pročtete starší sci-fi (před dobou internetu), tak se to hemží kosmickými loděmi, roboty a podobnými vynálezy, které jsou blíž jen o kousek, ale něčem jako internetu a mobilních telefonech se tam většinou nedočtete. Přitom to dnes považujeme za naprostou samozřejmost. Sci-fi tu za realitou slušně zaostalo.
Vždyť ani Návštěvníci neměli vlastně tušení, jak by takový CML měl vypadat. A máme ho tady v úplně jiné podobě.
Super článok!
To mne těší.