sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Josef Aschbacher

Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.

Artemis Accords

Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.

Solestial

Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.

OneWeb

Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.

Zeno Power

Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.

Arabsat

Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.

Varda Space Industries

Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.

Aspera

NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Proton se do služby vrátí až příští rok

Nyní je již jasné, že raketa Proton M svůj návrat do služby v letošním roce nestihne. Po problémech při červnovém startu musel být start znovu (již po několikáté) odložen, aby přípravné týmy získaly dodatečný čas, který je údajně nezbytný pro kontrolu nosné rakety. Státní agentura Roskosmos to oficiálně přiznala v prohlášení vydaném v pátek 23. prosince. Proton měl podle nedávných plánů právě dnes vynést na oběžnou dráhu 6 870 kg těžkou telekomunikační družici Echostar 21, čímž měla skončit téměř půlroční pauza nejsilnějších ruských raket současnosti.

Úplně původní plány počítaly se startem družice Echostar 21 už na začátku roku 2016, ale později mise sklouzla do poloviny letošního roku. Echostar byl další družicí v pořadí, která měla startovat po satelitu Intelsat 31. Při této misi letěla poprvé verze Proton Phase IV, která přinesla vylepšení výkonu a raketa tak mohla vynášet i těžší náklady.

Start Protonu-M s družicí Intelsat 31
Start Protonu-M s družicí Intelsat 31
Zdroj: http://spaceflight101.com/

9. června startoval Proton-M na misi, která měla trvat celý den – družice Intelsat 31 cestovala na tzv. supersynchronní přechodovou dráhu. Raketu ale v závěru práce druhého stupně potkal problém když jeden ze čtyř motorů zhasnul o celých devět sekund dříve, než měl. Tato chyba způsobila, že Proton-M měl menší rychlost, než měl mít. Rozdíl není na první pohled velký – „jen“ 28 m/s, ale to znamenalo, že horní stupeň Briz-M musel spálit o 200 kg paliva více, než měl, aby usadil celou sestavu na dočasné parkovací dráze.

Naštěstí to horní stupeň zvládl se ctí a perfektně provedl nejen usazení na oběžné dráze, ale i následující zážehy. Intelsat 31 se tak mohl od horního stupně oddělit na správné dráze zhruba patnáct a půl hodiny po startu. Když si operátoři oddychli, jak dobře celá mise nakonec dopadla, pustili se do rozsáhlého vyšetřování, které mělo za cíl odhalit, příčinu předčasného vypnutí motoru druhého stupně. Cílem je pochopitelně zkontrolovat další exempláře Protonů a ověřit, zda u nich podobná chyba nehrozí. Snaha o bezproblémovou práci druhého stupně tak odsunula start družice Echostar 21 na říjen, pak na konec listopadu a nakonec na závěr prosince podle toho, jak výrobce – závod Chruničev zpřesňoval odhady konce vyšetřování.

Příprava aerodynamického krytu pro družici EchoStar 21
Příprava aerodynamického krytu pro družici EchoStar 21
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Když se zdálo, že ke startu dojde 22. prosince, začala finální příprava – 22. listopadu dorazila na Bajkonur zásilka s družicí Echostar, která tak zakončila svůj dlouhý let z Kalifornie, kde ji vyrobila společnost Space Systems/Loral. Satelit pak prošel typickou předstartovní prověrkou předtím, než se do jeho nádrží napustilo jedovaté palivo na bázi hydrazinu. Tankování bylo dokončeno 14. prosince a souhlas se zahájením spojovacích operací byl vydán 16. prosince. V té době už byl start odložen na 28. prosince.

Třístupňová raketa Proton-M dorazila na Bajkonur 28. listopadu a v dalších dnech ji technici sestavili, aby mohla přijmout vynášený náklad. Družice se s horním stupněm Briz-M spojila 21. prosince a celá formace se uzavřela do aerodynamického krytu. O dva dny později – 23. prosince Roskosmos oznámil,  že se start odkládá kvůli dodatečným kontrolám rakety i jejího horního stupně.

EchoStar 21 během pozemních zkoušek
EchoStar 21 během pozemních zkoušek
Zdroj: http://spaceflight101.com/

Neoficiální zdroje ale hovoří o tom, že odklad byl způsoben tím, že technici museli sestavenou raketu rozebrat a některý z jejích stupňů se měl transportovat do sídla závodu Chruničev u Moskvy. Informace z těchto zdrojů ale není možné ověřit, proto je potřeba je brát s rezervou. Provozovatel startu – společnost ILS oznámila, že start byl pozdržen z logistických důvodů. Nový termín startu zatím neznáme. Oficiální údaje říkají, že k němu nedojde dříve, než v lednu 2017.

Od roku 2004 platilo, že celoroční pořadí států podle počtu odpálených raket, vyhrávalo Rusko. Letos tomu ale bude jinak – i kvůli problémům Protonů Rusové obsadili až třetí místo a zařadili se za Američany a Číňany. Hlavní tahoun ruské flotily, Proton, letos startoval jen třikrát. 29. ledna s družicí Eutelsat 9B, 13. března s mimořádně důležitou evropsko-ruskou misí ExoMars 2016 a 9. června s již zmíněnou Intelsat 31. Tento nosič měl méně než tři starty za rok naposledy v roce 1973. Další statistiky související s pořadím států Vám přineseme v tradičním rekapitulačním článku, který na našem webu vyjde v dalších dnech.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://www.russianspaceweb.com/
http://www.interfax.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/proton-ekspress-amu-1/wp-content/uploads/2015/12/IMG_3256.jpg
http://spaceflight101.com/proton-intelsat-31/wp-content/uploads/2016/06/3216826213-1.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/2016/12/C0NuISWXAAEoKsH.jpg
http://spaceflight101.com/…/wp-content/uploads/sites/131/2016/12/EchoStar-XXI.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.