Starý, známý a genderově nekorektní vtip říká: „Víte, co jsou to smíšené pocity? Když vidíte, jak se vaše nové auto potápí do jezera, ale víte, že uvnitř sedí Vaše tchyně.“ Podobně se dá charakterizovat i situace kolem evropského modulu EDM, který se včera pokusil o přistání na Marsu – i on přinesl smíšené pocit. Podle údajů, které jsou momentálně k dispozici víme, že modul potkaly při sestupu blíže nespecifikované problémy, ale i přesto jsme z něj dokázali získat cenná data, což bylo to nejdůležitější. Dnešní článek se pokusí shrnout informace, které ESA představila na dnešní tiskové konferenci, která probíhala od deseti hodin našeho času.
Všechno začalo nejlepší zprávou včerejšího dne – evropská sonda TGO se usadila na dráze, která velmi přesně odpovídá původním plánům. ESA tak má na oběžné dráze stroj, který má k dispozici 100 kilogramů vědeckých přístrojů a je schopná fungovat i jako retranslační družice pro misi ExoMars 2020. Co se týče vstupu TGO na oběžnou dráhu Marsu, tak všechno běželo přesně podle plánu, týmy mají nad strojem plnou kontrolu a v průběhu příštího roku pomocí jemného aerobrakingu (brzdění o horní vrstvy atmosféry) upraví dráhu sondy tak, aby mohla zahájit vědeckou fázi.
Zdroj: spaceflight101.com
Pak přišla řeč na modul EDM, kvůli kterému asi většina z Vás tento článek čte. Hned na začátku bylo zdůrazněno, že celý manévr spočíval z celé řady složitých úkolů. EDM byl technologický demonstrátor, který měl hlavně nasbírat data o průběhu přistání. A tento úkol se podařilo splnit. Sonda TGO během noci poslala na Zemi údaje z modulu EDM během průchodu atmosférou. Jak řekl ředitel ESA Johann Wörner: „Testy mohou dopadnout dobře, ale i špatně. Nejdůležitější ale je, aby produkovaly data, která potom mohou ukázat, jak přesně test probíhal a proč třeba selhal.“
K dispozici jsou všechna data ze vstupu do atmosféry i z průchodu skrz ni. Víme, že tepelný štít pracoval správně, což je pro další vývoj velmi důležité. Ve fázi padákového letu se ale data začínají odchylovat od toho, co bylo očekáváno, přičemž zatím není jasné proč tomu tak je. Všechny dosavadní analýzy jsou ale jen předběžné, protože na důkladné rozebrání všech údajů budou potřeba týdny.
Zdroj: http://www.esa.int/
Pozemní týmy už také vědí, že lander dokázal zapálit své přistávací motory, ale v této fázi jsou již data poměrně nekonzistentní, takže prozatím nevíme, zda se zapálily všechny motory, zda pracovaly správně, nebo jak dlouho hořely. Data nám ukazují, že hoření trvalo 3 – 4 sekundy. Možná motory pracovaly déle, ale data bude potřeba ještě důkladně analyzovat. Ke ztrátě údajů došlo zhruba 50 sekund před dosednutím.
Potěšující ale je, že pozemní týmy mají potvrzeno, že došlo k aktivaci radaru, který poskytoval aktuální údaje o rychlosti a výšce. ESA zatím nechce předbíhat, data budou potřebovat důkladnou analýzu – podle vyjádření expertů prý není vyloučeno, že je modul na povrchu v jednom kuse. Sonda MRO, která nad oblastí přelétala a měla stahovat data z modulu však nic nezaslechla.
Otázky z publika se točily především kolem toho, jak se problémy při přistání projeví při plánování mise Exomars 2020. Dotazovaní reagovali veskrze pozitivně, Andrea Accomazzo dokonce prohlásil, že věří tomu, že analýza nasbíraných dat povede k tomu, že bude možné naprosto přesně určit průběh všech událostí, které potkaly modul EDM, aby bylo možné se těchto problémů vyvarovat při příští misi.
Zdroj: spaceflight101.com
Na závěr ještě jednou připomenu, že pokud by modul havaroval a neodeslal žádná data, byla by to jednoznačná prohra. Pokud by přistál a odeslal data, jak se čekalo, byla by to jednoznačná výhra. Současnou situaci tak můžeme přirovnat k remíze. Nemůžeme mluvit o jednoznačné výhře, protože misi potkaly vážné problémy, ale také nemůžeme říct, že modul EDM nesplnil svůj úkol. Tím totiž byl sběr dat a jejich odeslání a to se podařilo minimálně z velké části.
Na závěr ještě malá omluva – Na Facebooku jsme před tiskovou konferencí avizovali, že součástí vysílání ESA TV budou i první snímky ze sestupové kamery DECA, což se samozřejmě nestalo. ESA měla zřejmě na svém webu předpřipravené texty, které měly vycházet v určitou dobu a nikdo si nevšiml toho, že by bylo potřeba je opravit. Omyl jsme tak přebrali i my.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/…/Schiaparelli_with_parachute_deployed_node_full_image_2.jpg
http://spaceflight101.com/exomars/wp-content/uploads/sites/79/2016/03/EDM16.jpg
http://www.esa.int/…/ExoMars_2016_Schiaparelli_descent_sequence.jpg
http://spaceflight101.com/…EDM_installation_on_top_of_TGO_20151125_1_1280.jpg
Juj. No tak to jsem rád za ty data z průběhu přistání. Vědecká data z povrchu vem čert. Takže v zásadě jsem spokojen.
Jakmile se odmlčel tak to bylo špatný, njn tak znovu a lépe.
Tentokrát bych prosil pouze za vaše peníze a daňové poplatníky z tohoto vašeho koníčku vynechte.
Prosím? Trochu nechápu vaši reakci.
Ale já to moc dobře chápu, pán asi patří mezi tu část lidstva, která hořekuje při sebemenším selhání. Samozřejmě, že tyto mise všichni platíme v podobě daní, já jsem na to hrdý. Ale výzkum kosmu je naprostá klíčová věc, bez které se nelze obejít. Problémům se též nelze vyhnout. Je třeba investovat do kosmického výzkumu, lidstvu to ohromně prospívá. Bohužel někteří si to neuvědomují a píší takto hnusné texty, ze kterých je mi mdlo. Pán si možná neuvědomuje, že výsledky výzkumů v kosmu v určité podobě využíváme i dnes. Nevidím do detailů, ale vím, že tomu tak je. Trochu mě trápí, že lidstvo si neumí poradit se svými trapnými problémy a raději se nesoustředí na cesty do vesmíru, které postupně vyřeší problémy. Jsem v tomto optimista. Pryč s politikou. 😉
to Libor. Skvelá reakcia. K vášmu konštatovaniu o hrdosti na dane, ktoré idú na kozmický výskum sa hlásim. Len chcem veriť, že je to tak vždy. Ale to je iná debata a tú tu nechcem otvárať.
Vaša reakcia by sa mala vytesať do kameňa!
Pane Libore, chápu vaše svaté rozhořčení nad lidmi, kteří mají odlišný názor než Vy, ale skutečně by i mě třeba zajímalo, jestli svou větu „Ale výzkum kosmu je naprostá klíčová věc, bez které se nelze obejít.“ myslíte vážně.
to Wrunx. Ak o dôležitosti kozmonautiky tak pochybujete, asi sem chodíte zbytočne, či nie. Je tu teraz čerstvá reakcia, ktorá vypichuje len malú oblasť prínosov kozmonautiky a aj to stačí. Skúste stručne napísať, čo nám dobré prinieslo zbrojenie napr. Viem, že sa niečo nájde ale za akú cenu.
Pro pana Wrunx: Ano, tu větu myslím zcela vážně. Proč bych neměl??
2 Jaro Pudelka: ehm, kdo mluvil o zbrojení, tedy kromě Vás?? Ostatně, z Vaší reakce usuzuji, že jste neporozuměl mému dotazu, jež byl krom toho určen někomu úplně jinému. Děkuji za Váš příspěvek, ale je pro mě zcela zbytečný.
2 Libor: děkuji za odpověď. Neříkám že byste neměl, nebo snad ano?
2 Wrunx: Mě jen zajímalo, proč vás to zajímá. 😉 Já se snažím, aby byla většina mých příspěvků naprosto k tématu a vážná. To, že mám svérázný přístup, to je jiná. 😉
Az se prestane z nasich dani platit sport, „kultura“* a nezmysly**, pak se muzeme bavit, jestli platit tu jedinou vec, ktera za poslednich 150 let zpusobila, ze mame v byte zachod, lednicku, mikrovlnku, pocitac a kouzelnou krabicku, na ktere muzeme psat komentare na kosmonautix, cist wikipedii, koukat se na kulturu, ci „kulturu“, psat kamaradum na druhe strane planety a ve zcela vyjimecnych pripadech se dokonce i vzdelavat.
Pak take nastane ta diskuse, zda-li se ma z verejnych penez platit jen zakladni vyzkum (ktery moc ze soukromych zaplatit nejde), nebo i aplikovany.
Nyni je vsak treba soustredit se na ten vetsi problem.
*) Nejsem si jist, jaka kombinace medikace a dusevniho poskozeni muze vest k oznaceni takovych del, jako napriklad „Babovresky 6***, hovnocucar se vraci“ za kulturu.
**) Dotace na veci, ktere nefunguji a z principu fungovat nemohou (biopaliva tak, jak je provozujeme; dotovany prodej cukru mimo EU a jeho castecny nakup zpet za vyssi cenu apod.) a na veci zcela nesmyslne predrazene (cyklostezka za 30 Mega/km).
***) Byvalo zvykem pouzivat v nazvech del rimske cislice, ale zda se, ze ze je obava, ze cilova skupina by tomu jiz neporozumnela.
A že vaše/naše dane idú na zbrojenie a teda rádovo vyššie ako na kozmonautiku, tak to vám asi nevadí. Že sa vaše/naše dane častokrát rozkradnú a veľmi neefektívne sa používajú, tak to asi tiež nevadí? Ale v podstate smiešne sumy na kozmonautiku vás vytáčajú do červena.
Díky za souhrn. Mě z toho plyne, že přistání se nepovedlo, ale naštěstí v té pozitivní variantě, kdy je mnohem víc dat, než jsem doufal. Já si přál, aby měli data alespoň ještě s padákové fáze sestupu. Jestli mají i zaplý radar a případný pokus o motorický sestup, považuji to skoro za úspěch, ve který jsem včera moc nedoufal. Myslím, že jestli si dají tu práci a najdou ho pak pomocí kamery MRO, bude mozaika úplnější.
Jelikoz tahle mise mela vyskouset mekke dosednuti pro ExoMars-2020, tak bych to nevidel tak pozitivne. Pristani se skratka nezdarilo, a je ted uplne putna jestli vse bylo ok do poslednich par metru, nebo ne. Bude zapotrebi zjistit, proc se to stalo, a to driv nez tam poslou dalsi misi…
Ten konec jste trefil naprosto přesně – jelikož máme data, tak bude možné rekonstruovat průběh přistání a určit, kde došlo k chybě, abychom se jí mohli pro příště vyvarovat.
„Andrea Accomazzo dokonce prohlásil, že věří tomu, že analýza nasbíraných dat povede k tomu, že bude možné naprosto přesně určit průběh všech událostí, které potkaly modul EDM, aby bylo možné se těchto problémů vyvarovat při příští misi“
…nebo požádat o spolupráci NASA aby se podělili aspoň o část své knowhow a nabídnout něco na oplátku.
Tohle spíš připomíná „Zase pozdě Cimrmane! Teď tu byl, teď tu byl! Museli jste se minout! Počkejte, podívám se. Nějakej Alfréd Nobel. Znáte ho?“
Prezentovat toto jinak než další fail chce hodně silné brýle, takové, co je fasují v Bruselu…
Pokud ten druhý lander je jiný design, tak tohle konkrétní selhání ale skutečně nemusí být relevantní.
Budem ti odporovať, ako už mnoho vecí ukázalo, z chýb sa naučíš viac ako z úspechu. Keď zistíš prečo a ako, je to cennejšie lbo vieš čoho sa máš nabudúce vyvarovať
Fail by to byl, pokud by EDM neodeslal žádná data. Tohle jistě není plný úspěch, spíše plichta. A není se co divit, že každá agentura se snaží si tu cestičku vyšlapat sama.
Nastastie budu ini rozhodovat, ci to bol uspech alebo nie. Ak dostanu zvysne peniaze na EM2020, tak to bude znamenat, ze ESA bola schopna presvedcit.
…no vidíte… a já jsem bláhově myslel, že o tom jestli to byl úspěch nebo ne rozhoduje to, jestli byl cíl mise splněn nebo ne.
Jestli byl cíl mise landeru „nasbírat data odhalující posloupnosti vedoucí k selhání přistání landeru“, tak to pak jo.
Jestli bylo cílem přistání landeru, tak se nezdařil. OK, můžeme říkat, že se cíl nezdařil, ale že jsme nasbírali cenné informace, ale něco jako zdravý rozum mi říká, že tvrzení „přistání se nezdařilo, máme asi část dat co nám objasní proč k tomu došlo, zas tolik se nestalo, cíl mise by v podstatě splněn“, je prostě falešné…
Jak už jsme řekl, mise by byla neúspěšná v případě, pokud bychom neměli ani data. Je jasné, že to neskutečnilo úspěchem, ale tady se nepohybujeme ve stavu 0 nebo 1. Skutečnost je někde uprostřed.
Nemyslim, ze by pristatie landeru bolo primarnym cielom misie-tym bolo nazbierat data, ktore budu viest k zvyseniu pravdepodobnosti pristatia dalsieho v poradi.
Sonda byla technologický demonstrátor, což znamená, že to byl prototyp nějaké větší technologie. Demonstrátory se používají pro testování a u toho je hlavním sbírat data a zkušenosti. Samozřejmě, pokud demonstrátor dosedne až na povrch planety, tak je dat více a tím pádem i více zkušeností. Nedokončení celé testovací procedury ve fázi prototypu není nic strašného a už vůbec ne nic výjimečného. Žádnou složitou technologii se nepodaří vytvořit na poprvé. Selhání by to bylo až ve chvíli, kdy by se nepodařilo přistát finální sondě, tedy roveru v další misi – to by totiž znamenalo, že bylo zanedbáno předchozí testování.
Doporučuji nastudovat fáze technologického vývoje (Technology Readiness Assesement).
Ak si zoberieme za ciel misie toto:
Pri prvom pokuse o pristatie sa nam puzdro roztrieskalo o povrch. Teraz nam leti orbiter, ktory by poletel aj tak, vyuzime zvysnu kapacitu nosica na nieco, co bude relativne lacne a lahke, overi nase vypoctove modely pristatia a keby sa to aj roztrieskalo o povrch, z telemertie snad zistime kde sme spravili chybu skor, nez sa nam o povrch roztrieska aj podstatne drahsi rover.
Tak to bude podla mna celkom uspech, ak z tej telemetrie vycitaju nejaky zasadny rozkol medzi simulaciami a skutocnostou (a to, ze co vylezie z pocitacovej simulacie nie vzdy zdaleka odpoveda realite mi mozete verit, je to tak trocha moj chleba). Trocha zbytocne by to bolo, ak by sa zistilo, ze problem bol technickeho, nie principialneho razu a celkom problem bude, ak sa zisti, ze sa nic nezistilo. Rad by som videl v dvojprojekcii planovany vs. skutocny (resp. to co sa z neho bude dat zrekonstruovat) priebeh aj s vysvetlenim, co bolo asi zle. Ak 5 sekund horeli motory, ta moja vcerajsia spekulacia s exploziou motora nemusi byt zasa az tak mimo 😛 Samozrejme stacilo, ze sa niektora banka nezapalila a sonda sa dostala do rotacie, alebo nieco menej filmove.
To, ze TGO bol orbiter sluziaci na komunikaciu s EDM (co vyplyva z ineho tvrdenia, ze naco je orbiter, ak nema s cim komunikovat) je – pardon za vyraz – volovina. Kto by naco posielal na orbitu Marsu nieco, coho ucelom je komunikovat s puzdrom, ale vzhladom k nebeskej mechanike dokaze za zivotnost puzdra nad nim preletiet len 4x? Robili to rusi s Venerami, tam to ale malo trocha ine dovody. Zaparkovat na orbite by bolo energeticky narocne a beztak by puzdro neprezilo do dalsej orbity. Svoju primarnu ulohu ma TGO v nazve a uloha komunikacneho prostrednika je vzhladom k mnozstvu misii smerovanych k Marsu akosi automaticka. Orbitery si robia navzajom relay misiam na povrchu (zatial len americkym).
Ked chcete hejtovat, tak aspon hejtujte vecne.
plne súhlasím s
ventYl napsal:
20.10.2016 (19:25)
No ono je síce pekné, že sa to ESA snaží prezentovať ako čiastočný úspech, ja by som to ale tak pozitívne nevidel. Predsalen, pri Exomarse 2020 už bude úplne jedno, či sa prežil vstup do atmosféry, či sa otvorili padáky a podobne, ked sa to rozbije o povrch, bude to proste prúser na n-tú. Pri pristátí na akomkoľvek telese je dôležité to, či sa podarí práve ona záverečná fáza, po ktorej bude modul bezpečne fungovať a odosielať dáta. Preto napr. hodnotím ako jednoznačný úspech pristátie Phillae na kométe (napriek tomu, že to nedopadlo úplne podľa očakávaní), avšak pristátie EDM hodnotím ako jednoznačný neúspech (a malá pridaná hodnota v podobe oných zostupových dát sa ukáže relevantnejšou iba v prípade, že sa z nich poučia pri Exomarse 2020 a ten dopadne úspešne).
Já myslím, že právě to, že máme data může tu ztrátu vyvážit. Z chyby se dá poučit a už ji neopakovat. Znovu připomínám, že totální neúspěch by byl, pokud by stroj selhal a my neměli žádná data.
Třeba kdyby shořel již během fáze brzdění v atmosféře, kdy není možné nic vysílat.
Díky za článek. S vtípkem se autor pouští na nebezpečnou půdu. 🙂 Jsem rád, že tu čtu i kritický komentář. Páni na tiskovce mohli alespoň trochu zahrát smutek nad současným stavem. Je jasné, že to mohlo dopadnout hůř, ale úspěch vypadá jinak.
Mě se prostě zdá, že když se podíváme na ten celý „big pikčr“, tak vidíme posloupnost — VELMI malý cíl (ve srovnání s tím, co a jak se už na Mars podařilo dostat výrazně chudší zemi která navíc „pořád někde válčí“ – USA vs EU) — ani tento cíl se nepodařilo naplnit (orbiter má přece sloužit jako podpora „něčeho“ co má být „dole“) — křečovitě se to prezentuje jako „skoro úplný úspěch“… dělám ve firmě s fr. majitelem a „všechno sedí“…
Souhlas. A poslední větě také rozumím. 🙂
Ach jo, vždyť to byl demonstrátor, s neúspěchem bylo třeba počítat. Já jsem naopak spokojen, nastal problém a my o něm víme. Pro mě je to mnohem, mnohem cennější než hladké přistání. Díky ESA a jedeme dál! Do tohoto výzkumu by se mělo dát 10x tolik. Minimálně.
„je to mnohem, mnohem cennější než hladké přistání.“
…tak v tom případě jsou s Marsem nejúspěšnější Rusové!!
Můj ty skutku..
No, zas tak bych to netvrdil. Ale porovnáváte neporovnatelné. Technické demo (právě určené k tomu, aby se nestala tragédie při ostré misi) a klasickou misi. Tak to chápu já. Takže já ESA tleskám i za tento výsledek a upřímně, jsem za něj raději než za hladké přistání!
Přiznám se, že to také moc nechápu. Kdyby proběhlo hladké přistání, vysílání a několikadenní mise podle plánu, tak bychom měli všechna potřebná data komplet a bylo by to třeba dokonalé. To by se vám jako vážně líbilo méně….??
Ako demonštrátor teda mohli poslať lander oholený až na kosť – bez vedeckých prístrojov. Odskúšali by si pristátie hw platformy. Keď si však predstavím štýl pristávania Curiosity, ktoré prebehlo bez demonštrátora. Ja držím palce ESA lebo sa považujem aj za európana ale stále z toho „cítim“ bruselských byrokratov. Škoda, je to plytvanie talentov, ktorých je v ESA určite nie menej ako v NASA.
Ty přístroje tam původně také vůbec být neměly.Ale změnou designu se ušetřilo trochu hmotnosti a tak dostala vědecká obec možnost umístit tam nějaké malé, lehké a hlavně jednoduché přístroje.
Myslím, že pánové to brali realisticky. Ona ta data jsou cennější, než se může zdát.
Jistě, uvidíme, je brzy skřípat zuby víc než je záhodno (ale trochu už teď).
Data – OK, dejme tomu, že z dat vyčteme, že některé z motorů se nezažehly a že se lander při sestupu roztancoval, převrátil atd. Jestli z toho vyplyne poučení „musíme ty motory udělat tak aby se zažehly všechny“, tak mi to přijde dost draze zjištěná samozřejmost…
Chybami se člověk učí. To platilo vždy a platit to i bude v oblasti kosmonautiky.
S tím samozřejmě souhlasím. Ale tohle není žádná pionýrská cesta, tohle je snaha o prošlapání vlastní cestičky hned vedle už poměrně široké cesty, kterou z trucu ignoruji (můj osobní subjektivní názor získaný kontaktem s EU institucemi).
Ale točíme se v kruhu, samozřejmě, přeju jim aby to „dobře dopadlo“, ale raději bych prostě držel palce něčemu co kosmonautiku jako celek posune někal dál. Ne jen EU kosmonautiku, ale celosvětovou kosmonautiku.
Michal Václavík z České kosmické kanceláře k tomu před pár dny na naše fórum napsal, cituji: „Průběh přistání byl velmi úzce probírán s experty NASA , kteří poskytli všechna dostupná data. I proto má EDM jedno prvenství, poprvé má mít možnost bezpečně přistát v prachové bouři. A ta spolupráce samozřejmě funguje i obráceně, NASA bude chtít tato data k dispozici.“
Na té sondě pracovalo obrovské množství velmi chytrých lidí, a nemyslím si, že by nikoho z nich nenapadlo, že se mají zapnout všechny motory… Každá jednotlivá součástka byla samozřejmě velice pečlivě testováná – testy ale probáhají pouze na Zemi a Mars je zkrátka něco úplně jiného. Teď se uskutečnil první test na Marsu a data z přistání nám tedy poskytnou cenné informace o chování v podmínkách, které bychom na Zemi prostě nenasimulovali. Sonda byla jen zkušební prototyp přistávací technologie.
Používat technologie NASA, které už jsou odzkoušené, není bohužel tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Za prvé, každá sonda je součástí většího ekosystému (schopné výrobní firmy, nosné rakety, informační/komunikační infrastrkuta, předpisy …) a americký ekosystém není bohužel úplně kompatibilní s tím evropským – takže buď bychom z NASA museli nakoupit úplně všechno a nebo velmi složitě přizpůsobovat jejich technologie našemu ekosystému (což v podstatě stejně znamené úplně nový vývoj).
Za druhé, velká část amerických vesmírných techologií se nesmí vyvážet mimo USA (stejně jako evropské nesmí mimo Evropu), protože to ohrožuje národní bezpečnost. Legislativně je to v podstatě neprůchozí (viz ITAR regulations). Jisté části se dají sdílet, ale všechno určitě ne.
Za třetí – jen tak na okraj, pro Evropu je to strategická věc, budování takového know-how má obrovské ekonomické a bezpečnostní benefity.
Uspech im lieta nad ‚hlavami‘ v podobe TGO 🙂
Tipuju to na to urvání nadzvukového padáku. Tohle je slabší článek každé mise. I ten padák pro Curiosity se trhal a trhal v aerodynamickém tunelu, než ho nějak vyladili a on se správně nafoukl bez roztržení. Přesto byli v JPL v roce 2012 při přistání velice napjatí, jestli fakt vydrží i na Marsu.
Ke ztrátě došlo až při motorické fázi sestupu.
To ano. Píšou že mají info o nějakých několika sekundách zapálení raket, ale to zapálení mohlo nastat jako automatická reakce na výšku i když by letěl hodně rychle kvůli špatné funci padáku. Ale data samozřejmě mají, takže i tu změnu rychlosti. Kdyby padák přežil, bylo by to samozřejmě lepší. Čím později se porucha vyskytla, tím líp.
Jsem hodně zvědavý, jak dopadne vyšetřování.
Celá sekvence, až do zapnutí radaru (po odhození spodního krytu s teleným štítem) je řízena časově (vlastně asi i odhození horního krytu s padákem a zapálení motorů), takže pokud některý z předpokládaných parametrů nesedí (např. okamžitá rychlost), může být dost zásadní problém.
Až se vyhodnotí data získaná z radaru (nějaká by měla být v získané telemetrii dostupná) – výška a okamžitá rychlost, bude jasněji (možná již je, ale jen u ESA).
Tip: Brzdění bylo pomalejší, než se předpokládalo (ať již z jakéhokoliv důvodu), a tak okamžitá rychlost u některé z operací časové sekvence byla podstatně vyšší, a následná fáze ji nestihla korigovat.
Pokud si dobře pamatuji, tak v dokumentu Curiosity na Marsu uváděli, že chyby padáku byly způsobené pomalým otevíráním, které ve skutečnosti probíhalo mnohem rychleji kvůli vyšší rychlosti landeru a tudíž na tu vyskytovanou chybu při skutečném přistání „nebyl čas“. Oni na něm tedy nic nevylepšovali. A i zde byl použit již prověřený a ozkoušený padák.
Co je na tom vtipu „genderově nekorektní“?
To že v tom autě neseděl i tchán.
To ale zavání spíš logickou disjunkcí. A samozřejmě platí A ⇒ A ⋁ B.
Do běžné mluvy nemůžete jít s matematickou logikou. Prostě tchán nebyl uveden a i když nikdo netuší jak by se pocity změnily, kdyby tam byl, někde na pozadí mozek „cítí“, že autor vtipu dobře věděl, proč ho do toho auta taky neposadil.
Pokud se nejedná o ekvivalentní definici (což zjevně není), ale o podmnožinu případů, není důvod předpokládat, že by to nemohl být i tchán, nebo oba současně.
Proč ne? Z běžné mluvy jsme naučeni, že u takovýchto tragických situací vyjmenováváme všechny zúčastněné, ke kterým má autor nějaký rodinný nebo emoční vztah, protože to má na zásadní vliv na výsledek jeho rozpoložení. Tedy určitě nepředpokládáme, že tam s tou tchýní seděla i jeho manželka, děda, děti. Vidíme ji tam samotnou, nebo maximálně s jejími kamarádkami či jinými cizími, pro nás citově neutrálními lidmi.
Prosímvás nerozebírejte vtipy. 😀
jojo. Už končím 🙂
Přesně tak, některé ženy jsou na podobné vtípky lehce citlivé. 🙂
ESA ma s tema landerama proste smulu 🙁
Awesome ze ty data dosly
Nebo prostě míň pořádných testů. I testování je drahé.
„Awesome“ by to bylo, kdyby ta data přišla z orbitru připlácého na Mars. Toto je spíš „so-so“ nebo možná ještě spíš „meh“…
Ano, analýza dat přinese mnoho zajímavých informací a jistě i poučení do budoucna.
Děkujem za rychlé, přehledné a vyčerpávající informace!!
Rádo se stalo.
Díky za informace !
Tohle je škoda . Vypadá to na problém s padákem a jestliže fungoval radar , a vědí tedy v jaké výšce jakou rychlostí , budou schopni složit velmi podrobný a přesný popis událostí . Můžu tak spekulovat a říci , že trysky začli pracovat nízko nad zemí , asi tak 200m místo 1100m , protože padáková část sestupu byla rychlejší než měla. A sonda EDM absolvovala slušný crashtest 🙁
I tak díky Vám pánové !
Osobně bych problém v padáku nehledal, když máme ještě data z motorického sestupu.
Jsme rádi, že jsme mohli čtenářům tyto ifnormace přinést.
Na BBC je v clanku zverejnena informacia.:
Telemetry data recovered from the probe during its descent indicates that its parachute was jettisoned too early.
Cize mozno na tom padaku asi nieco bude.
Je to jedna z možností.
Pane Majer, prosím neomlouvejte se za vtip, který je “ genderově“ nekorektní. Na tento web chodí lidi, kteří zvládnou vyhodnotit, že vtip je vtip. To, že sociopatické osobnosti v našem naprosto úžasně korektním světě nám chtějí vtlouci svoji představu toho, co je správné, mě dennodenně prudí velmi. Děkuji moc za odlehčení, páslo to perfektně. A co se týká EDM, no, přistál. Ale jinak jak jsme si mysleli. Trefil se do Marsu. Taky dobrý. Ale jinak smutek velký… Pocitově taky nevěřím padáku.
Já jsem se za vtip neomlouval, jen jsem naspal, že jej mohou někteří lidé považovat za nevhodný. 🙂
Možná mi to uniklo, ale proč byl vlastně lander navržen tak, aby vypnul brzdíci motory ve 2m a pak volně dopadl, místo toho, aby s jejich pomocí hladce přistál?
Je to jednodušší a také jde o snahu nepoškodit povrchu. U EDM to bylo vcelku nepodstatné, ale tenhle systém přistání vychází ještě z doby, kdy měl být modul mnohem více nabitý vědou a měl provádět rozsáhlou analýzu.
V tuto chvíli to tedy vypadá na problém buď s 1) padákem nebo 2) raketovým motorem.
ad 1) je méně pravděpodobné, máme data potvrzující zapálení brzdících motorů a jejich hoření (byť možná jen po krátkou dobu). To by bylo „menší zlo“. Ani jeden z účastníků nemá zkušenosti s padáky na Marsu, otevírání padáku v nadzvukové rychlosti je oříšek…
a proto mi ad 2) připadá jako pravděpodobnější. Toto by mi naopak přišlo na pováženou. I při vědomí, že kosmická technika má vysoké požadavky, pracuje v extrémních podmínkách a limitech a každý kus je do značné míry prototyp, mi přesto přijde, že se jedná o systém, který by selhat neměl. Otázkou je, pokud tedy vůbec, co selhalo. Ale, na rozdíl od padáku, oba účastníci jsou zkušení stavitelé raketových pohonů. Pokud se tedy raketový brzdící systém ukáže jako nejslabší článek řetězu, nebude moc důvod k prsení se.
Vtip na úvod sednul a mě překvapil a pobavil. Dušan vždycky vytáhne nějaké eso z rukávu, kterým jeho článek „vystoupí z řady“ 😉
Já osobně se klaním ke druhé možnosti, ale chápal bych selhání, protože motorický sestup atmosférou Marsu je možná ještě větší oříšek než nadzvukový padák. Navíc je potřeba si uvědomit, že motory měly být přímo řízeny údaji z radaru – mohla tam nastat nějaká špatná interpretace dat.
A k vtipu – inu všechno to vzniklo toho, že jsme chtěl napsat, že mám z přistání smíšené pocity a hned mi naskočila asociace s tímto vtipem. Jsem rád, že to čtenáři vzali a líbí se jim to. 🙂
Motorické přistávání v atmosféře je vždy riziko. Může přijít poryv větru nebo nějaký atmosférický jev…. Oběma Vikingům to dokonale vyšlo už před 40 ti lety z výšky asi 1,5 km. Doufám, že nebudu napomenut, když si jim dovolím vyjádřit obdiv 🙂
A co teprve ta Veněra v té šílené nelidské Venušácké atmosféře hrůzné kyseliny, hrůzných teplot a hrůzných tlaků, že? Co je proti tomu nějaký vánek na Marsu 😉
Je to tak. Veněry 9-14 a Vegy byly geniální stroje. Nejen, že dopadly po volném pádu z výšky 40-50 km jak měly, ale ještě fotily a pracovaly. Tedy některé. Jejich konstrukce byla skvělá.
Taky je testovali ve vražedně přetlakované peci.
Jenom nevím jestli pád na padácích je podle vás volný pád. Snad nemáte v hlavě takto pocuchanou definici.
Nic porouchaného nemám. Samozřejmě, že z výšky 40-50 km už padaly bez padáků bržděny jen samotnou svou konstrukcí. Omlouvat se mi nemusíte 🙂
Podle vás tedy i raketoplán přistál volným pádem. Neměl přece ani padáky, ani rakety k brždění. Měl jen jakousi zvláštní placku dole pod kabinou, která jaksi učinkovala v atmosféře. Zrovna jako ty Venery, jejichž brzdící disk taky dost účinkoval v atmosféře šedesátkrát hustší než je zemská podobným účinkem jako padák, nebo ta „placka“ pod raketoplánem.
🙂
Nějak nepobírám ten skepticismus. Mám pocit, že i kdyby ten lander přistál, tak mu v místní diskusi budete vytýkat, že má jen baterie a nemá kola. Evropě se podařilo usadit družici na orbitě Marsu, což se dá přirovnat k výstřelu z kanónu s tím, že se musíme trefit do oka jehly na vzdálenost 1000 km. Podařilo se navést přistávací modul do atmosféry a zjevně ho dostat do výšky pod jeden kilometr bez problémů. V posledních minutách se děje strašně moc věcí a žádná z nich nesmí selhat. Navíc se dějí o 10 světelných minut dál, takže všechno musí probíhat autonomně. Možná to nešlo podle plánu, ale mluvit o neúspěchu je přestřelené. Lander měl otestovat technologie potřebné k přistání, což udělal a zjistil, že takhle to nepůjde. K tomu ale potvrdil, že první fáze přistávání jsou bez problémů. I kdyby nežuchnul na povrch rychlostí několik set kilometrů za hodinu, tak stejně dole nic pořádného neudělá, ale takhle se mohou konstruktéři zaměřit na vylepšení celého procesu tam, kde ten u Schiaparelliho selhal.
Si představte, že by politik měl podobný názor a neviděl za tím úspěch. To bychom pak nemuseli mít už žádnou sondu na Marsu.
No jo. Jenže závěr „takhle to nepůjde“ není ten správný. Právě takhle to musí jít, jen to musí pořádně fungovat. Není moc jiných cest. Nafukovací balóny jako Airbagy byly dobré tak pro mrňouse typu Oportunity. Větší kus železa už musí dopravit raketové brždění.
Každý kdo někdy něco vyvíjel ví, že jakékoli zařízení má nekonečné množství kombinací parametrů a funkčních z toho moc není, takže je snadné udělat chybu, za kterou vývojový tým třeba ani nemůže, protože nikdo z nás na Marsu ještě nebyl. I přes úspěchy z minulosti je to pořád jen tipování. „Takhle to nepůjde“ neznamená zanevřít na raketové přistání, ale upravit parametry a možná i hardware tak, aby to šlo a vypadá to, že podklady nějaké budou.
Váš operační systém bude automaticky aktualizován na Windows 10. Restart sondy za 10, 9, 8,…
No, po bitve každý generál, ale nezdá se vám, že je něco lehce „shnilého“ ve státě Dánském??? Při každém zposledních EU pokusů o přistání se našla nějaká chyba, a navíc taková, krerá by se stávat neměla?? Beagle…žádná data …IMHO chyba už při návrhu, bez spojení při sestupu, Huygens… úspěch, ale …. hloupá chyba v programovém vybavení způsobila ztrátu poloviny získaných dat, Rosseta … úspěch, ale …. nefungoval ani jeden mechanizmus pro přichycení ke kometě, harpuna neharpunovala, trysky netryskaly 🙂 … co udělali konstruktéři špatne? A teď EDM.
Prostě když to srovnáme s NASA, tak něco v ESA nefunguje tak, jak má.
ESA má hlavně mnohem méně zkušeností i financí než NASA. Je obdivuhodné, co všechno přitom dokáže. Už jen to, že se při každém přistání něco podaří je skvělé. Neřeknu, kdyby to byla selhání ve stylu Beagle, ale takhle máme vždy aspoň něco.
Reálné zkoušky pořád dokola. Testování pořád dokola. Nespoléhat se, že to nějak dopadne. A hlavně reálnější simulace. Ten terén na kometě byla neskutečně rozoraná skála, s jakou se určitě nepočítalo. Nějaká harpuna úplně bez šance. Dlouhé pavoučí nohy by byly lepší. Ale to víme dnes.
A s tím omezeným rozpočtem co má ESA by třeba NASA udělala ještě míň. Co o tom můžeme vědět…
„Třeba by NASA udělala ještě míň“; „Klidně i ta Curiosity mohla dopadnout špatně“; „Rampožrout floridský mohl zničit rampy na Mysu a Apollo by na Měsíc neletělo“ 🙂 Jenže nic z toho se nestalo a neděje. V tom to je.
Všechno může v tomhle světě skončit dobře a nebo špatně, že? Takže nějaké očerňování, že v ESA „je něco špatně“ na základě problému s modulem je trochu mimo. S tím snad souhlasíte taky.
Oportunity mohla uvíznout zrovna jako Spirit. Curiosity se mohl utrhnout padák. Chalenger a Columbia mohly bezpečně přistát. Hoďte si kostkou.
Ano. Všeobecně řečeno, může se stát cokoliv kdykoliv kdekoliv 🙂 A s „očerňováním“ se obraťte jinam. Já to nepsal.
Tak je to prostě test nové technologie a sledoval jsem ho s napětím. Data se získat povedlo, takže defakto účel splnil. Jestli je to správná cesta se teprve ukáže, třeba za pár let přistane úspěšně šestitunový Red Dragon s tunou přístrojů motoricky a tyhle experimenty s padáky se ukážou jako slepá ulička vývoje. Ale dokud to nezkusíme, nemůžeme to tušit..
Jestli SpaceX úspěšně napoprvé přistane na Marsu s Red Dragonem, tak bych agenturu ESA nechal rozpustit. Jeden háček to přece ale má. Co s těmi nezaměstnanými.
To přece nemůžete myslet vážně. Kosmické agentury mají své nezastupitelné místo. Dělají primární vědu, která nikdy nebude zisková a tak ji nebudou dělat soukromé firmy.
Ano, uhádl jste :)), bylo to napsáno v nadsázce. Bohužel psaný text nedává tolik možností, jak správně pochopit, jak to pisatel vlastně myslí. Jsem velký fanda kosmonautiky a fandím všem kdo se v této oblasti angažuje, bohužel vůdči ESA jsem trochu skeptický, alespoň co se týče marsovkých misí. Už Beagle 2 byl pro mne velkým zklamáním. A nevěřil jsem, že se to bude opakovat i tentokrát. Můj názor je ten, že asi selhaly kontrolní mechanismy, které měly odhalit nedostatky ještě při výrobě a testování sondy. Nemyslím, si, že by ESA neznala dostatečně podmínky, do kterých se bude přistávat. Prostě někde byla chyba a nebyla odhalena. Jinak děkuji za web Kosmonautix. Mám nyní spousty aktuálních informací ze světa kosmonautiky, které byly dříve pro mě nedosažitelné.
Jsme rádi, že se Vám u nás líbí. Je radost dělat práci, která má význam a lidem se líbí.
Pokud bychom byli hnidopiši, tak Beagle 2 nebyl přistávací modul ESA. Ten in-kind poskytla Velká Británie a ESA umožnila, aby byl součástí sondy Mars Express.
…a proč ne?
Peníze, co by spotřebovala agentura, získá na stejnou činnost někdo jiný (samozřejmě musí fungovat transparentní systém získávání zakázek a hodnocení výsledků, tedy v EU by to nefungovalo moc dobře, a ještě hůře v tuzemsku).
Kosmické agentury mají zkušenosti s vědeckými misemi – to je základní předpoklad. Primární věda bude vždy ležet na bedrech států – stejně jako žádný podnikatel nepostaví urychlovač částic, tak i vědecký výzkum, vesmíru musí táhnout státní agentury.
Prosím nepleťte a nezaměňujte EU a ESA, obě to jsou naprosto odlišené organizace. Společné mají jenom to, že sídlí v Evropě.
to D.Majer:
Primární výzkum dělají ve světě nejčastěji univerzity nebo specializované vědecké instituce (obojí dotováno obvykle prostřednictvím grantového systému z daní anebo průmyslem), nezcela zanedbatelná část se ale dělá i v soukromých institucích (jejich financování je obvykle směsné – z daní, fondů i od jednotlivců).
Agentury jsou dnes prakticky hlavně organizátory (ano, mají i svoje vývojové a výrobní týmy, ale jejich podíl na výsledku se snižuje), kteří si najímají vědecké i výrobní instituce na návrh, výrobu i personální zajištění mise.
Podnikatel je schopen navrhnout, vyrobit i provozovat třeba pole radiových teleskopů nebo nosnou raketu, jen k tomu potřebuje motivaci (osobní nebo formou zisku) – nic víc, nic míň. Příkladů ze života je spousta.
Ano, v ideálním světě by to tak fungovalo, jenže v realitě soukromá firma nepůjde do něčeho tak nákladného, jako je prvovýzkum, pokud z toho nebude mít zisk.
to M. Václavík
Zmínka o EU (a tuzemsku) je v souvislosti s problematickou transparentností získávání zakázek v podobě projektů. Jak je na tom ESA nemám vlastní zkušenost, ale moc velké iluze si nedělám.
to D.Majer:
S tím rozhodně nemohu souhlasit, stačí se podívat třeba jen na financování ATA (i celou SETI Institute)… obdobných institucí (některé jsou o poznání, jiné o humanitě, a další třeba jen o plnění snů svých donátorů) bez vidiny zisku je nemálo (to, že o nich nevíte, neznamená, že reálně neexistují).
Prostě někteří lidé mají takový majetek, že si mohou dovolit financovat i značně nákladné projekty třeba jen pro své potěšení.
To jsme se ale dosti oddálili od původního tématu – soukromé firmy jsou ochotny a schopny realizovat základní výzkum, pokud jim někdo poskytne stejné finanční prostředky jako státním agenturám. Velmi často jsou ochotny přispět k tomu i nemalými vlastními finančními prostředky.
Jasně, to nepopírám, ale ruku na srdce, Vámi zmiňované projekty se svou finanční náročností nedají srovnat s kosmickými sondami, které vznikají ve státních agenturách. Tam je to opravdu jiný level (byť nechci Vaše příklady nijak shazovat – smekám před nimi).
No pokud tam přistane za dva roky, tak tu bude podle vás asi ještě jedna velká agentura na rozpuštění.
Nevím kterou myslíte. NASA? Ta má přece celkem slušnou úspěšnost přistání sond na Marsu. Už roky tam pořádají závody roverů. :))
Jo. Jenže tam taky bude posílat jakousi hodně drahou raketu snad s posádkou. Možná úplně zbytečně, když tu máme SpaceX.
A o nějakých sondách a družicích to asi nebude, protože ty má jaksi ESA úspěšné zrovna tak. Naposledy mě napadá … počkejte bude to těžké? Asi ne. TGO ze včerejška a Rosetta u komety…
Myslím, že nemusíme být příliš přísní. Data byla doručena, část sestupu proběhla podle plánu, navíc byl modul deklarován jako sběratel zkušeností a ne primárně jako vědecká expedice. To bude až ExoMars 2020 a tam by takovýto průběh byl naprosté fiasko bez pardonu. Pokud jde o ostatní přistání, tak Huygens super, Beagle 2 výsledek nula, navíc opravdu smutný příběh po zvážení pravděpodobného problému, a Philae byl úspěšný průkopník něčeho zcela nového a ode mne má čtyři hvězdy z pěti možných 🙂
Ano, pane znalče. Tenhle „neúspěch 2020 fiasko bez pardonu“ a výčet Beagle kiksů už tady máte potřetí. Nějak vás to musí bavit 🙂
Asi jste si nevšiml, že hodnotím vše a co se podařilo, to zase chválím…. Ale vy si vždy ze všeho vyberete jen něco. Zdá se, že rád vyhledáváte konflikty i tam, kde to není na místě. Se mnou nepočítejte. Evidentně vám chybí pan Alois 🙂
Jistě. Vaše „znalecké chválení“ jako podklad pro několikrát opakované „výstražné fiaskové varování“. Vy přece jste jen sofistikovanější pan Alois.
Pánové, prosím už dost! OBA!
🙂
Dušan: Vidím to stejně. Na mara už reagovat nebudu 🙂
Bude mít nějaký vliv TGO na Curiosity? Myslím ve smyslu, že Curiosity bude mít tak více komunikačních oken. Tím si mohou operátoři dovolit pořizovat více fotografií a dat, protože by tento potenciální nával dat stíhala přeposílat TGO.
Zkusím to ověřit.
To je zajímavý dotaz a jistě nás bude víc, koho to zajímá.
Jinak díky za skvělou reportáž. I díky vám to bylo tak napínavé.
Díky za pochvalu.
Celou věc jsem konzultoval s Michalem Václavíkem a jeho odpověď byla pozitivní – TGO se použije nejen jako retranslační družice pro misi ExoMars 2020, ale dá se využít i pro rover Curiosity.
Tak to je super. Čím více možností, tím lépe.
taky NASA rover 2020, elementy MSR a mnoho dalšího. V této oblasti je velmi univerzální.
Dusane, je mozne EDM este teoreticky zopakovat? Je to len cisto teoreticka otazka. V pripade, ze by ESA nasla budget a mali k dispozicii este jeden exemplar EDM. Dal by sa vyslat k Marsu v nasledujucom okne (rok 2018) a pokus zopakovat? Stacil by iba mensi nosic. Urcite by EDM potreboval nejaku adapter so solarnymi panelami ktory by cely system napajal po dobu letu k Marsu. (Napriklad keby by bol 1/3 velkosti TGO). Mal by Soyuz dostatocnu kapacitu to tam dostat?
Viem, ze ziskane data boli uzitocne, ale bez uspesneho prostatia to nie je ono.
Dik
To by byl šibeniční a hrozně uspěchaný projekt. To by se asi stihnout nedalo.
Ano chapem. Mne asi slo skor o tu nostnost nosica Soyuz. Nie je to realne a mozeme byt radi aspon za data ktore sa ziskali pri zostupe. Urcite to bol dobry tah od ESA. Zariadenie otestovat pred vyslanim roveru rovno na povrch. Teraz budu mat niekolko rokov na dalsie testovanie a vyvoj.
Nejde a není důvod. Podle dosavadních zpráv byla získána inženýrská data z průletu atmosférou a to byl největší cíl. Druhá mise by byla stále velmi nákladná, vyžadovala dodatečný vývoj za TGO a nepřinesla asi nic přelomového. Navíc pořád mějte na paměti, že programu ExoMars chybí stále přes 300 milionů euro pro zajištěni mise ExoMars 2020.
Ďakujem za info! To je pre mňa nová vec. A bohužial veľmi nepríjemná…
Mal som za to že keď sa preklenulo neisté obdobie, všetko je ok.
Ešte by som to upresnil – vedel som že sú problémy s financovaním ale nevedel som že sa jedná až o 300 miliónov Eur. Na to že to má byť len suma navyše na už schválenú misiu je to ozaj dosť…
Když už se o mně někdo opět “ otřel“ zareaguji, ačkoli jsem to neměl v úmyslu. Nedělejte z přistání na Marsu nějaký problém. Je to čistě inženýrská záležitost a ta znamená umím/neumím. Američané přistávají na Marsu jako na běžícím pásu, hned na první pokus před 40-ti lety !
Očekávám, že to za dva roky předvede Čína a to lander i rover a jako bonus předběhne manželství Rusko – EU.
Chápu že je to tristní, Rusko 4x nic a Evropa 2x nic.
Jásat nad jasným krachem mi připadá zábavné.
Samozřejmě bych byl ale velice spokojen, pokud by se nakonec ukázalo, že to Schiparelli přežil.
Ano, pan Alois a jeho „jasný krach“ s radostným otíráním se o Rusko. Co jiného čekat 🙂
No nic za dva roky znovu a třeba lépe. Nechme sýčky sýčkovat.
Ak myslíte sondu ExoMars 2018 tak tá už nebude štartovať v roku 2018 ale až v roku 2020 – takže opäť nie o dva ale o štyri roky.
Len by som doplnil že Čína plánuje vyslať sondu k Marsu(orbiter+lander+rover) v roku 2020 – teda nie o dva roky ale o štyri.
Že se tady rozumuje nad jakousi nekompetentností EU mne hodně mrzí, neboť o to vůbec nejde. Kosmický výzkum přece nemůže být jen výsadou USA, Ruska, nebo Číny. Špičková věda se nikdy nedělala pouze v těchto zemích. Mrzí mne pochopitelně, že se mise nezdařila úplně, jenže bylo by spíše nedobře, kdyby všechno vycházelo hned napoprvé, protože všichni se učíme hlavně z chyb.
Docela rád bych konstatoval více úcty k těm, kdo se zabývají kosmickým výzkumem, už jen proto, že se jedná o naplnění odvěké potřeby lidstva pronikat dále, než za humna.
Osobně se těším na výsledky analýzy dostupných dat, protože je možné, že bude odhaleno něco, co v budoucnosti velmi pomůže při dalších misích. Nevíme totiž o podmínkách na Marsu úplně všechno a přistát tam, rozhodně není brnkačka.
NO to je vrchol, že se Američanům daří přistávat bez problémů je “ nedobře“ a že Rusko a Evropa “ krachuje je “ dobře“. No to je logika. Bože ty to vidíš !
Nic takového řečeno nebylo.
Ten toho vidí! Napríklad vás.
Novinky.cz – Vysoce riskantní přistání šestikolového modulu Schiaparelli….. Záhada je vyřešena, zapomněli mu přidělat kola.
Ještě že je tu kosmonautix.cz, díky za něj.
Už jsem to četl v noci a říkal si, že je naděje, že zajel někam do rádiového stínu. 🙂
Ve zkratce z komentáře Anatolije Zaka na rusianspaceweb.com:
Hovoří o „selhání“ a uvádí:
že pravděpodobně došlo k předčasnému odhození horního štítu s padákem – 50s před dopadem, místo plánovaných 30s (pouzdro tedy bylo nedostatečně zpomaleno)
sestupová rychlost byla vyšší než plánovaná
brzdící motory pracovaly jen 3-4 sekundy (viz také článek výše)
Zbrzdilo to na 320 km/h, takže padák přežil. To je dost dobrá zpráva. Akorát zamrzí, že možná fakt moc nechybělo. Navedení, tepelný štít, padák zafungovalo dobře.
http://www.russianspaceweb.com
Hmm počkáme si na výsledky, ale aby to nebyla zas nějaká „zbytečná“ softwarová chyba jako ta co rozlámala Hitomi. Juno v safe modu nějak se 19 týho nedařilo.
Díky
Zdravím. Předně obrovské díky za servis, který nám poskytujete..! Na Kosmonautixu jsem od nedělní půlnoci prakticky nonstop.. 🙂
A dotaz; sestup modulu EDM se měla pokusit vyfotit Opportunity. Nevíte, v jaké vzdálenosti od dopadové elipsy vlastně teď Opportunity je a kdybychom se mohli dozvědět, jak tenhle pokus dopadl..?
Kráter Victoria nedaleko něhož je Opportunity je uvnitř dopadové elipsy EDM. Čistě odhadem při přistání doprostřed přistávací elipsy by byla Opportunity 50-70 km.
Hezký den, v první řadě moc díky za pochvalu. Jsem opravdu rád, že se k nám rád vracíte. je to pro nás opravdu obrovská pochvala.
50 sekund před plánovaným přistáním mělo dojít ke ztrátě signálu. Není možné, vzhledem k tomu, že došlo k nedostatečnému zpomalení, že ztráta signálu proběhla po nárazu na povrch Marsu, když EDM dopadl kvůli této rychlosti předčasně proti plánu?
Ne, ale potvrdí to až vyhodnocená data z RDA
Ta varianta ale bude přece nejlogičtější, ne? Samozřejmě tedy ne v případě, že posledním signálem bude údaj o výšce, která tomu nebude odpovídat.
Asi tak. Vyšší rychlost svědčí o problémech s padákem … nebo ne?
Samozřejmě. Přesně s tím se počítá
http://www.russianspaceweb.com/exomars2016-edm-landing.html#failure
…
Signals recorded by both the Pune station and by the Mars Express orbiter stopped shortly before the module was expected to touchdown on the surface.
…
Also, the lander was apparently descending at a speed higher than planned.
…
Touchdown znamenal konec vysílání.
Na takové závěry, př použití veřejně dostupných zdrojů, je ale brzy. Samozřejmě to tak ale mohlo i nemuselo být.
To je jedna z možností, ale dokud neznáme analýzu dat, můžeme jen spekulovat.
Ale podla pravidla Occamovej britvy najpravdepodobnejsia 🙂 Z priebehu rychlosti zostupu a jeho trvania uz riadiace stredisko musi tusit ako hlboko do atmosfery sa puzdro dostalo. Ak sa tie data prelozia so zameranim na orbite a vytycenim cielovej oblasti, aby sa zistila relativna vyska terenu, musi sa s nejakou celkom slusnou pravdepodobnostou dat zistit, ci to bol smash, alebo nie.
Potom bude zaujimave zistit, ci aerobreaking poskytol mensi brzdiaci tah ako sa cakalo, alebo vyskomery zasa dodavali americania 🙂
Díky za článek i zajímavé komentáře. V duchu úvodního vtipu to hodnotím, že zbalit holku není to samé co s ní jít na rande. ESA holt balit holky neumí. Zato NASA je min. na 2. metě. Pro širokou veřejnost jsou dílčí úspěchy něco jako plíseň v Petriho misce Sira Alexandra Fleminga. Tak zas příště raději na rande do divadla než na fotbalový zápas 😉
Pěkné přirovnání. 🙂
A děkujeme za pochvalu článku.
Celá tato situace kolem mise, mi příjde jako když Space X pošle nahoru raketu a pvní stupeň nepřestane správně a shoří, při nárazu o rampu. Cíl mise byl splněn, náklad je tam kde má být a pracuje, ale přistání prvního stupně se nepovedlo. Odrovské množství neocenitelných dat z těchto nepovedených přistání společnost dostalo tam, kde je dnes. Myslím, že přesně tak je potřeba na to koukat. Modul na orbitě Marsu je a funguje. Data, z průchodu atmosférou mají a jinak by je nezískali.
Myslím, že máte pravdu. Hranice mezi úspěchem a katastrofou je velice úzká. Děkuji týmu Kosmonautix.cz za perfektní práci!
Děkujeme!
My děkujeme Vám !!!! Takváhle stránka je splněný sen, pro nadšence našeho ražení. Děláte to skvěle!! Když už u toho všeho nemůžeme být osobně, můžeme to sledovat tady a s překladem, on-line.
Jen tak dál !!!!
Moc díky za krásná slova, je to pro nás úžasná odměna, když vidíme, že naše práce má smysl, protože Vy, čtenáři, jste náš hlavní cíl. A když jste spokojení, je naše práce úspěšná.
Lander ESA pri pokuse o prve pristatie na Marse vletel do turbulentneho prudu plynov, sposobeneho startom raketoplanu Advanced Interplanetary Transport System spolocnosti SpaceX. Modul stihol vyslat dolezite data, vratane spektroskopickej analyzy potvrdzujucej bezchybnu pracu motorov AITS.
Tlacova agentura Mars Today v kratkej sprave potvrdila, ze nedoslo k ziadnym skodam na AITS, ani na vybaveni kolonie. Prezident kolonie, vnuk zakladatela spolocnosti SpaceX ponukol – ako je uz dobrou tradiciou – pomoc teamu marsovskych specialistov pri zbere a analyze trosiek landeru a tiez poskytol odkaz na aktualny cestovny poriadok AITS.
Team ESA sa tesi z dosiahnutych upechov a veri, ze dalsi pokus o pristatie uz dopadne na vybornu.
Ovšem team ESA měl s překladem toho čínskěho jízdního řádu poněkud problémy.
P.S. Elon již dříve prodal celou společnost SpaceX i s rozpracovaným (ovšem na jeho možnosti přece jen příliš nákladným) projektem AITS čínské investorské skupině za důl na lithium, které nutně potřeboval pro baterie do automobilů vyráběných jeho společností Tesla.
Kosmonautix-je to pravda?
Omlouvám se, až po chvíli mi došlo, že to je v ironii 😀
omlouvám se za mystifikaci. Jen jsem se pokusil volně navázat…
Vdaka za pripomienku, zial Elon osobne si vlastnictvo bane dlho neuzil, stratil sa niekde v Hyperloope po Moebiovom upgrade.
Niekde tu zaznelo,ze nic tak komlikovane sa nepodari na prvy krat.omyl,spomente si na pristatie dvoch landarov viking.americania to zvladli na prvy krat.a dovod?testy,testy,testy.
Asi by bylo dobré napsat všem těm, co si myslí, že je Evropa nějak moc pozadu, že i ta úspěšná NASA má na Marsu pár ne úplně nejstarších mrtvolek, které byly totálními krachy.
Jedním z nich byl Mars Observer z roku 1992. Ztráta spojení ještě před dosažením oběžné dráhy.
Dalším byl Mars Climate Orbiter z roku 1998. Kvůli trapné softwarové chybě shořel v atmosféře Marsu.
A do třetice Mars Polar Lander z roku 1999. Brzdící motor se vypnul moc brzy a lander se rozbil tvrdým dopadem.
Ale NASA to navzdory všem sýčkům nevzdala a úspěchy jsou. A tak to má být.
Ako tu uz par ludi pisalo, jedna sa o problematiku po vsemoznych strankach na hranici nasich moznosti a ta hranica je velmi tenka – je uzasne, kam az ju dokazali posunut spickovi odbornici zo vestkych vesmirnych agentur, bez ohladu na narodnost. A bez ohladu na narodnost drzim palce cistej vede, technologii a jej mierovemu vyuzitiu.
Každopádně vždycky se musí počítat, vzhledem k náročné cestě i k jiné planetě a zejména ke vždy velmi náročnému přistávacímu manévru, že se něco pokazí. Proto chytré by bylo vyslat naráz sondy 2, aby se eliminovalo riziko dlouhotrvající mise. Když ne současně, tak alespoň hned za sebou.
Přesně toto bylo kdysi běžné. Rusové vysílali sondy Mars, Veněra nebo Vega vždy v páru, stejně tak dva byly Fobosy. Američani zase dvojici Vikingů a většinu Marinerů. Ale tenhle trend skončil před třiceti lety.
Redundance je dobrá věc, ale poslat dvě identické sondy pomůže pouze v případě, že chyba není systematická (např. v designu). Na druhou stranu, kdo by si mohl dovolit poslat dvě úplně nezávisle navržené a postavené sondy 🙂
Dúfam, že nerozpútam ďalší flamewar. Ale nedá mi podotknúť, že za posledných niekoľko desiatok rokov, samozrejme keď sú moje informácie správne, úspešne na Marse pristálo len sedem misií.
https://twitter.com/esascience/status/782948681267937281
Ono vlastně těch měkkých přistání na Marsu bylo devět. Sedm splnilo misi na jedničku, Mars 3 odeslal z povrchu alespoň minimální data a pak tu máme Beagle 2. Sice neodeslal nic, ale podle záběru z MRO leží na povrchu Marsu s částečně rozloženými panely, takže to vypadá, že přistání samotné se podařilo
http://www.cubasi.com/media/k2/items/cache/da7638623e1d48e03b974b8a665d6f4d_XL.jpg
Ano, jen je sporné, zda počítat nebo nepočítat sovětský Mars 3, který to měl jen tak tak. Ale krásně to demonstruje, jak je přistání na Marsu složité.
Přistál, udělal jakýsi šíleně hrubý snímek a po 14 sekundách komunikace se odmlčel.
Ale byl první! :]
Za strohé konstatování faktu, navíc pravdivého, přece nic nehrozí. Nějaké námitky by mohla mít jen skutečně paranoidní osobnost 🙂 Je to tak. V celé historii jen sedm přistání na Marsu, která byla nějakým přínosem.
Hej, a zabudol som, vďaka za tento web. Robíte fakt dobrú prácu a u vás si som vždy istý, že informácie su správne a overené. Navrch k niektorým by som sa ani nedostal. Takže len tak ďalej aj do budúcna.
Díky moc za pochvalu, velmi mne těší, že se Vám u nás líbí a budeme se snažit, aby tomu tak bylo i nadále.
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_missions_to_Mars
vďaka
Čerstvé snímky přistávací oblasti z MRO http://m.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Mars_Reconnaissance_Orbiter_views_Schiaparelli_landing_site
Díky za odkaz, je to smutný pohled.
No rozstřelený je to opravdu nehezky.
Ale jak píšou, „flek“ 15x40m je na předpokládanou rychlost dopadu 300km/h celkem dost. Jestli opravdu bouchlo palivo, tak jsem čím dál víc zvědavej na příčiny selhání. Předčasně odhozenej padák, nespotřebované palivo, to vypadá, že se nějaký programátor hodně blbě vyspal…
Počkejme si na vyhodnocení dat a snad se ESA z chyby poučí.
Achjo tak už to ,máme oficiální, schiaparelli se zřítil ze 2 až 4 km nebržděn (asi udaje z telemetrie) více info zde: http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/ExoMars/Mars_Reconnaissance_Orbiter_views_Schiaparelli_landing_site
Ha, pozdě, už byl někdo rychlejší, promiňte…
…2 až 4 km asi nebudou z telemetrie (použitý radar je podstatně přesnější a aktivovat se měl po odhození spodního krytu s tepelným štítem ve výšce cca 7km, takže je to jen odhad z časové sekvence nebo mlží).
Odhození horního krytu s padákem mělo proběhnout na základě radarových údajů ve výšce 1,2km a motory se měly zažehnout ve výšce 1,1km.
Pokud by ale radar nebo vyhodnocování dat z něho nefungovalo správně, pak mohlo dojít k odhození tohoto krytu předčasně a rozhodilo to celý systém.
No uvidíme, co vymyslí…
Tak jsem to tu taky přelouskal. Docela jste se rozepsali. Bylo by vhodné, kdyby tu někteří nedělali diskuzní hádky typu Novinky.cz.
Nejpravděpodobnější varianta, že se roztříštil o povrch a přestal vysílat až při dopadu se mi jeví jako nejpravděpodobnější. Pokud by nedostatečně zpomalil, tak by rakety působily jen krátkou dobu a nestihly ho zpomalit. Vypadá to, že to bylo o fous, uvidíme ještě, jestli MRO vyfotí další kusy HW. Ten snímek MRO je každopádně pecka, tak rychle po přistání. Fascinuje mě i pohled na kráter Endeavou vpravo, bylo to fakt blízko Opportunity.
Díky všem za perfektní servis, co se dodatečných informací týče.
https://www.novinky.cz/diskuse?id=462320&articleId=/zahranicni/evropa/418322-misto-zivota-nasel-modul-schiaparelli-na-marsu-smrt-pri-pristani-explodoval.html§ionId=742
Šestikolové vozítko?
Zdá se, že to napsali rychleji než to přečetli.
Jsem velice nadšen z jakéhokoli sebemenšího úspěcu v kosmonautice.Po přečtení všech zasvěcených názorů bych velice rád upozornil že tyto rádoby zasvěcené názory mají docela naivní podtext.Už Švejk řekl krásnou větu:Zaplať si pivo a kecej si co chceš…A v tom množství „zasvěcených názorů lidí,kteří nikdy o kosmonautice nic nevěděli a nyní si zosobují právo cokoliv komentovat mi přijde jako opravdu velice přízemní.A divím se těmto „zasvěcencům“,že je to dokonce baví,aniž by se zamysleli nad svojí malostí…A koneckonců,když jsou už teda tak chytří,proč nejsou součástí týmů,které sestavují sondy…..
… možná byste se ve své velikosti mohl zamyslet nad tím, jestli těm „kafralům“ nejde právě o ten pokrok v kosmonatice a ne o to, aby kafrali a hanili práci těch, kteří jsou u „toho“…
Možná je k tomu kafrání vede smutek nad padesátimetrovým „lendingsajtem“ a nad tím mediálním hyperkorektním oblakem který se nad místem „přistání“ vznáší…
Nebo myslíte, že se míra lásky ke kosmonautice měří mírou lhostejnosti k nezdarům? Nebo mírou ochoty vykládat nezdar za „užitečnější“ než úspěch a vlastně tedy za úspěch?
Je potřeba na věc nazírat realisticky. Osobně mám pocit, že některé komentáře zde byly až příliš pesimistické a některé dokonce až lehce posměšné. To opravdu není na místě.
Naprosto souhlasím pane Majer, realisticky ale podle mého názoru neznamená „říkejme jen krásné věci, protože kosmonautika je krásná a lidé co zřejmě (třeba ne) udělali chybu ji určitě neudělali naschvál a nejsou to žádní amatéři, naopak“.
Posměšný tón je bezpochyby špatný přístup. Leč často je to vlastně „zoufalý“ protinázor na v podstatě euforii v některých příspěvcích nad selháním přistání, protože „je to přece lepší než kdyby lander přistál“.
Chyby se stávají a stávat budou. Ale nejsou přece cílem.
Samozřejmě nejsem fanouškem ani přehnaného optimismu, správný cesta leží někde mezi – proto i v článku uvádím, že nejde ani o výhru, ani o prohru. Je to spíše plichta.
Doufám, že nepatřím k posměváčkům a nebudu za potrefenou husu. Občas se(třeba neuměle) snažím o odlehčení napětí. Když napíšu, že „šestikolý Schiaparelli“ zajel do rádiového stínu, tak se opravdu nevysmívám konstruktérům, ale s úsměvem se pozastavuji nad přípravou novinářů. Patřím k těm, kterým vadí vydávání zisku důležitých dat o průběhu sestupu za úspěch. Úspěch, že jsme získali další zkušenosti? Potom ano, Amíci mají hodně fotek a dat z povrchu Marsu a Evropa s Ruskem mají hodně zkušeností s přistáváním. Je skvělé mít data z průběhu havárie, ale není to úspěch. Zničení družice na rampě není úspěch ani v případě, že máte skvělou telemetrii a mraky dat (jo,vím, srovnání s posledním Falconem kulhá na obě nohy). Nejsem posměváček ani pesimista. Kdybychom přistáli (my, Evropané), upřímně bych se radoval.
Vypadá to na předčasně odhozený zadní kryt, pak se asi správně zažehly trysky, ale počítač zjistil, že je ještě vysoko a tak je zase vypnul. Kolik měl modul paliva? Pokud by nedošlo k fatálnímu vypnutí trysek, mohlo mu vystačit až k povrchu z větší výšky než bylo plánovaných 1200 m?
Zatím to vypadá jako poměrně reálná možnost, ale počkejme raději na oficiální výstup. jinak modul měl tři nádrže – každou pro jeden svazek trysek, každá uchovávala 15,4 kg hydrazinu.
Nemyslim ze posmech zazniva proto ze vse nedopadlo jako v simulacich. Vypada to ze spoustu diskuteru zarazil ten Newspeak pouzitej po nepodarenym pristani. Neuspech je Uspech,Valka je Mir:-D
Jenže v tom projevu nebylo žádné překroucení faktů. Všechno, co tam zaznělo, byla pravda. TGO na oběžné dráze a se všemi funkčními systémy, EDM nezdařené přistání, ale máme data, dokonce jsme se z tiskovky dozvěděli i první informace o tom, kdy se signál ztratil a z čeho ještě data jsou. Já nevím, jestli jsem moc málo náročný, ale za mne ta tiskovka splnila svůj účel a dozvěděl jsem se z ní mnoho zajímavých informací.
Něco prověřeno bylo, ale motorická fáze ne. Co s tím? Kde teď chce ESA ty zkušenosti nabrat?
ESA môže zaplatiť SpaceX prvý let Red Dragon a bude mať potrebné dáta. Myslím to seriózne, nechcem ale zachádzať do nejakých legislatívnych podrobností.
Ide mi o spoluprácu, nie o zosmiešňovanie ESA.
Zajímavý nápad. No každopádně je celkem jedno, jak se to udělá, podstatné je v pořádku dostat na povrch Marsu evropský rover. Přistávací plošina za čtyři roky už nebude žádným experimentálním modulem. Nebo by neměla být.
Takže tu máme fotky EDM na povrchu. Teda toho co na něm udělal. Pěkně ho očoudil :(.. musela to být šlupka. ¨Jsem zvědavý na analýzy problému.
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/veda/1941374-o-osudu-modulu-schiaparelli-je-jasno-roztristil-se-o-povrch-marsu
Dovolím si vložit „aktulity“ od Pavla Toufara z jeho Facabooku:
„REKONSTRUKCE DRAMATU
Rozbor telemetrie z modulu Schiaparelli, zaznamenané mateřskou sondou TGO, toto první zjištění upřesnil konstatováním, že problémy nastaly zřejmě již v okamžiku, kdy se ve výšce kolem 7 km od schránky ukrývající výsadkový modul a v té chvíli již brzděné padákem odhodila její spodní část s tepelným ochranným štítem. Proč však došlo k odchylkám od stanoveného programu zatím není jasné. V další sestupové fázi pod brzdicím padákem se modul Schiaparelli skutečně uvolnil z ochranného pouzdra a jeho brzdicí trysky začaly pracovat. Ovšem jinak, než jak stanovil sestupový program. K vyhození z ochranné schránky došlo podle analýzy dříve, než v 1 200 metrech, a co je nejpodstatnější, brzdicí trysky sice začaly pracovat, ale na pouhé 3 až 4 sekundy. Přitom bylo stanoveno, že budou pracovat 29 sekund a během této doby sníží sestupovou rychlost z 250 km/h tak, že ve výšce kolem 2 metrů nad povrchem bude menší než 4 km/h.
Z toho pak vyplynulo jediné – následoval neřízený pád modulu Schiaparelli a jeho příliš tvrdý dopad na povrch Marsu.
MARNÁ SNAHA ZACHYTIT VOLÁNÍ
Přestože byly minimální šance, že modul dosedl na Mars nepoškozený, byly podniknuty pokusy o možné zachycení signálů z modulu ve chvílích, kdy nad místem přistání přelétávaly družicové sondy ESA i NASA Již první přelet americké družice MRO (Mars Reconnaissance Orbiter) nad místem plánovaného přistání však odhalil krajně nepříjemné zjištění – žádné signály zachyceny nebyly!
SNÍMEK MÍSTA ZKÁZY
Dnes byl zveřejněn snímek pořízený americkou sondou MRO, zobrazující oblast, v níž měl přistát Schiaparelli. Na záběru s rozlišením 6 metrů na pixel jsou zcela jasně rozlišitelné dva nové „útvary“, které na snímku stejné oblasti, pořízeném stejnou sondou MRO letos v květnu nejsou! Jeden je bílý a s největší pravděpodobností jde o brzdící padák o průměru 12 m. Ve vzdálenosti asi 1 km severním směrem je nejasná tmavá skvrna o velikosti asi 15 x 40 m, která by měla být místem dopadu modulu Schiaparelli.
PŘÍLIŠ POZORNÝ PALUBNÍ POČÍTAČ?
Dosavadní analýzy odhalily, že k uvolnění výsadkového modulu z ochranné schránky došlo ve výšce nejméně 2 km, a možná až 4 km, tedy přibližně o 15 s dříve, než předpokládal plán. Že se skutečně zažehly brzdicí trysky, ale pouze nakrátko na 3 až 4 sekundy, a palubní počítač je vzápětí vypnul.
Následoval ničím nebrzděný volný pád a příliš tvrdý dopad rychlostí vyšší než 300 km/h, kdy nedošlo nejen k mechanické destrukci dopadem, ale mohly také explodovat plné nádrže pohonných hmot.
Tato předběžná interpretace dramatických událostí bude upřesněna další podrobnou analýzou získaných dat. Zdá se totiž, že palubní počítač zjistil z údajů Dooplerova radarového výškoměru, že motory se zažehly ve vyšší výšce, než byla plánovaná a v přemíře pečlivosti či opatrnosti je podle všeho vypnul. K jejich novému nastartování už nedošlo. S takovým restartem se v programovém vybavení ani v konstrukci motorů nepočítalo. Odborníci proto hovoří o možné softwarové chybě. Odhaduje se, že další analýza určí viníka a příčinu nezvládnutého závěru sestupu během, dvou až tří příštích týdnů. Pozornost se nyní soustředí především na otázku, proč byly motory předčasně vypnuty.“
…taky se mi nezdá, že by jásal nad nepřistáním „protože je to tak lepší“…
No je to samozřejmě mizérie. Jen spousta nových otázek. Sám jsem zvědav jestli se přijde na to, které přístroje nezafungovaly, nebo zafungovaly jinak než měly. Snad se z toho nestane stejně nerozluštitelná záhada jako ze zářijové exploze Falconu od SpaceX.
Sledoval jsem psaný přenos, sleduji články, čtu komentáře.
Co si více přát, dobrá práce!
Díky moc za to, že nás čtete.
Američané realizovali osm pokusů o přistání na Marsu a pouze jeden se nepovedl, tuším až třetí v pořadí. Ve sportovní terminologii mají aktivní score 7:1, Evropa má pasivní score 0:2 a Rusové též pasivní score 0:4. Pokud by se v případě Ruska započítaly i sondy, které měly na Marsu přistát a které k Marsu vůbec nedoletěly, pak by jejich score bylo 0:7 !
Výsledek současného pokusu Evropy o přistání na Marsu by byl dílčím úspěchem pokud byl na kalendáři letopočet 1974.
Zdravim.vie mi tu niekto povedat,ako daleko je opportunity od toho europskeho vraku?dakujem
Podle společné fotky dopadoveho mista EDM a kráteru Endeavour bych to videl na 47 km.
Kladu si otázku proč vůbec lander stavěla Itálie? Vždyť v klubu jsou členové s větším renomé, příkladně Británie a Francie. Nebo parcipující Rusko, tam by lander stál polovinu vyhozených peněz, navíc Rusko „hledané“ a draze zaplacené zkušenosti má, jejich Mars-6 vysílal z letu na padáku v atmosféře Marsu již před 40-ti lety dokonce vědecká měření až do dopadu a pokud by byl vybaven verniery místo vteřinové rakety na THP, byl by s velkou pravděpodobností blížící se jistotě hladce přistál, nehledě na fakt že finální lander pro rok 2020 stejně bude stavět Rusko.
Že by opět šlo v první řadě „jen“ o peníze ?
Zaujímavá otázka, takto položená by ma zaujímala odpoveď tiež. Vedel by niekto odpoveď??
Ja som odpovedal. Pre mňa zle postavený High Level Design. A je úplne jedno, kto to urobil.
Tady fakt nebude moc záležet na národnostech, ale na týmech, které jsou většinou stejně mezinárodní. A přestože s orbitery má zkušenosti kdekdo, tak s landery je na tom ta Itálie úplně stejně jako Francie, Británie, Německo. Nikdo žádné pořádné nemá. Teda kromě Británie s nešťastným Beagle.
Italský výrobce Thales Alenia Space má dost velké renomé v kosmických projektech.
A jestli bude lander dělat Rusko? V současné politické situaci teda nevím nevím. To spíš tipuju na další odklady.
Návrat p. Aloisa v starých koľajách. Poďme na to možno trochu ináč.
Počítač evidentne vypol pristávacie motory lebo sa zapli podľa neho v nevhodnú chvíľu. Pre mňa ako človeka so skúsenosťami z programovania to znamená, že program bol zabetónovaný v hraničných hodnotách. Tieto hraničné hodnoty boli brané ako axióma, čo je v tak neznámom prostredí ako je Mars zásadná chyba na úrovni High Level Design. Počítač mal hodnotiť situáciu flexibilne podľa aktuálnej výšky a jeho cieľom malo byť zbrzdenie na požadovanú dopadovú rýchlosť. Samozrejme, že to by si vyžadovalo aj palivovú rezervu. Keďže však bol očakávaný nebrzdený dopad, veľké množstvo zostávajúceho paliva by bol rizikovým faktorom. Preto si myslím, že už návrh takto koncipovaného pristátia bol chybný. Ako som už písal, mali nechať pristáť len čistú hw platformu tak ako to chcú urobiť v roku 2020.
tiež trošku programujem, ale v takýchto prípadoch nerozumiem vôbec funkcii vypnutia motorov. ja by som to programoval zhodnoť výšku a bbrzdi podla zadaných potrebných výsledných parametrov. takže zasbetonovanie by som tam ani nepreddpokladal. to už skôr zlihanie niektorého klúcového senzora
Problém začal ve chvíli, kdy byl z nějakého důvodu příliš brzy odhozen zadní kryt s padákem a začal nebržděný pád (což může být chyba výškoměru). Pak už nezbývalo nic jiného, než zahájit takto brzy i motorické brždění. Což se správně i stalo. Ovšem kdoví, jaké zmatené údaje v té chvíli dodal opět výškoměr a kvůli tomu mohlo dojít k vypnutí motorů po několika sekundách.
Když to trochu odlehčim – výškoměr věděl, že je součástí dopadové deformační zóny a po přistání ihned zahyne a tímto se pomstil 🙂
žeby to niekto programoval v palcoch a nie centimetroch?? to by ten rozdiel 2.54 aj zodpovedal.
Rozdíl? Snad násobek, ne?
Nemohu se dočkat oficiálního výstupu. Vzhledem k tomu, že máme nějaká data během sestupu atmosférou, nebude to tápání v tmách jako v případě třeba Mars Polar Landeru, kdy se přesně podle plánu před vstupem do atmosféry přerušilo spojení a už nikdy nenavázalo. A s těmi záměnami jednotek nestrašte, to už tu bylo 🙂
Opportunity si moze dat dalsi maraton k vraku esa.
Je sice na straně kráteru přivrácené k místu dopadu EDM, takže výhodná poloha, ale při vší úctě k té rekordmance – tohle už by asi nedala 🙂
Tak to by byla bomba! A teď se představte, že by ten modul měl odolnou záznamovou černou skříňku a Oportunity by dokázala přečíst data!
No čierna skrinka by už mala byť povinnou súčasťou výbavy!
To už jsme ale hodně v říši fantazie.