Juno už jen měsíc letu od Jupiteru

4. června 2016
Juno připravená k letu. Zdroj: NASA

31. května provedla sonda Juno plánovaný korekční manévr před příletem k Jupiteru. A za měsíc, v noci 4./5. července 2016, nás čeká velké finále v podobě navedení sondy na protáhlou oběžnou dráhu kolem Jupiteru. V perijovu se sonda dostane těsně nad oblaka (asi 5000 km) a bude na ni působit nebezpečné prostředí plné nabitých částic. Zvolená dráha jí pomůže se vyhnout nejnebezpečnějším oblastem radiačních pásů. Vědci budou spokojeni, pokud kamery sondy přežijí alespoň 8 obletů. Po prvním průletu 4./5. července se sonda vzdálí a podle simulace NASA Eyes by se k Jupiteru měla dostat opět 27. srpna a 19. října. Zatím se předpokládá, že by sonda mohla obíhat asi dva roky, než by se mise mohla přiblížit k závěru.

Bude určitě napínavé sledovat úchvatné výsledky této mise. My si ji měsíc před tím nejlepším připomeneme infografikou, kterou připravila NASA, a kterou nabízíme přeloženou do češtiny. Ukazuje, že JUNO je nyní nejvzdálenějším průzkumníkem sluneční soustavy se solárními panely (zde velká verze obrázku na kliknutí).

Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec

Juno infografika. NASA / JPL / Kim Orr / Martin Gembec

Zdroj:
http://www.jpl.nasa.gov/infographics/
http://www.jpl.nasa.gov/spaceimages

Kontaktujte autora článku - hlášení chyb a nepřesností, rady, či připomínky
Prosím čekejte...

Další podobné články

Sonda Juno napájená solárními panely u Jupiteru Severní pól plynného obra a něco navíc Juno u Jupiteru v představě malíře. Zdroj: NASA/JPLJuno po korekci dráhy pět měsíců letu od Jupiteru Kosmotýdeník 202 (25.7. – 31.7.)
Rubrika Aktuální dění, Foto a video Štítky: , , ,
«
»
Níže můžete zanechat svůj komentář.

19 komentářů ke článku “Juno už jen měsíc letu od Jupiteru”

  1. Kamil napsal:
    4. 6. 2016 (18:00)

    má sluneční panely, protože NASA došlo plutonium a není kde vzít nové?

  2. Spytihněv napsal:
    4. 6. 2016 (20:43)

    Perijov 5000 km. Navíc velké solární panely. Galileo měla perijov kolem 200 000 km a jaderný zdroj. Nebudou takové těsné průlety pro sondu příliš riskantní? Na první pohled to vypadá docela šíleně. Takto blízko se dostalo jen pouzdro JEP a samotná Galileo. Obě ale při sebevražedné akci, takže to se nedá počítat.

    • David napsal:
      5. 6. 2016 (3:19)

      Zas tak riskantní to není. Radiační pásy jsou podstatně výš, sonda proletí „dovnitř“ a „ven“ v oblasi pólů, kde je de facto díra. Navíc citlivá elektronika je dobře odstíněná. Solární panely mají zvýšenou ochranu proti radiaci, a na rozdíl od pamětí nebo procesorů je radiace „jen“ postupně degraduje (klesá jejich účinnost).

      Je ovšem naprosto unikátní provádět tak těsné průlety nad planetou této velikosti – s ohledem na graviatci a průměr Jupitera sonda musí letět rychlostí přes 60 km/s (tuto rychlost jí ovšem z velké části udělí sám Jupiter během nadcházejícího měsíce).

  3. David napsal:
    4. 6. 2016 (22:11)

    Měl bych jednu poznámku ohledně infografiky, a sice rozlišení obrázku. Z originálních 2093 x 1371 pixelů se smrsklo na 600 x 401 pixelů a přeložené texty jsou tudíž nečitelné. Práce s překladem tak byla nadarmo. Asi to dělá aplikace pro generování www stránek – a myslím, že to není poprvé. Čtu kosmonautix hodně často na mobilu, tak jsem si myslel, že za to může Android, ale teď koukám, že to je stejné v Exploreru i Firefoxu.

  4. Jaroslav Alois napsal:
    5. 6. 2016 (7:50)

    Jupiter je vlastně nedokonalá hvězda, kdyby byl o řád hmotnější mohla být Země “ planetou dvou sluncí „.

  5. Edemski napsal:
    5. 6. 2016 (9:46)

    Když kouknu na Rosettu, která má rozpětí 32m, „kostku“ 2.8×2.1x2m, odečtu cca 3m střed a dám 2,5m šířku, tak mi vychází 72,5m2

  6. Edemski napsal:
    5. 6. 2016 (9:59)

    Tak ještě do čtveřice Edit 🙂

    Takže ta plocha je teď 1155 archů A4 🙂

Zanechte komentář

Chcete-li přidat komentář, musíte se přihlásit.