Dobře se podívejte na náhledovou fotku dnešního článku. Je na ní největší planeta naší soustavy, tedy Jupiter. V jeho okolí pak vidíme měsíce, které se podle svého objevitele nazývají Galileovské, tedy Io, Europa, Ganymed a Callistó. Snímek pořídila americká sonda JUNO, konkrétně pak její jediný snímací přístroj JunoCam. Ta v těchto dnech pořizuje sérii snímků Jupitera a jeho rodiny měsíců – z fotek se dodatečně složí působivý časosběrný záznam. Kamera JunoCam ale bude mít velký význam i při práci u Jupitera. A pozor – NASA u tohoto přístroje počítá s širokým zapojením internetové veřejnosti.

Snímek, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku, a jehož verzi s popiskami najdete i v těle článku, byl pořízen 21. června. Sondu tehdy od planety dělilo 10,9 milionu kilometrů a NASA jej zveřejnila v pátek 24. června. Na snímku vidíme typické pásy Jupiterovy oblačnosti, ale zatím jen s minimem detailů – ty se začnou objevovat v dalších dnech, až se sonda více přiblíží. To hlavní ale přijde, až bude sonda pobývat na oběžné dráze kolem Jupiteru po plánovaných 20 měsíců. Celkově se počítá s tím, že JunoCam pořídí několik set snímků.

Časosběrné video, jehož snímky vznikají již několik dní, by mělo ukázat nebeský balet měsíců, které obíhají kolem plynného obra. Pro vědce je důležité i to, že JUNO přilétá k Jupiteru ve směru jeho severního pólu. Kolem této planety už prolétlo několik sond, které jej snímkovaly, ale vždy to bylo v rovině jeho rovníku. JUNO jako první v historii fotí přílet od pólu.

Kamera JunoCam se (stejně jako ostatní vědecké přístroje) vypnou 29. června, pět dní před klíčovým okamžikem celé mise. Na americký Den nezávislosti, tedy 4. července je naplánován brzdící zážeh, který bude mít za úkol usadit sondu na oběžnou dráhu kolem Jupiteru. Sonda by měla kolem planety obíhat po silně protáhlé dráze – zatímco nejnižší bod bude pouze 5 000 kilometrů nad horní vrstvou mraků, nejvzdálenější bod najdeme tři miliony kilometrů daleko.

Když bude sonda v nejvyšším bodě dráhy, JunoCam nebude schopná pořídit detailní snímky. JunoCam bude mít určitě i vědecký přínos, ale v první řadě má hrát popularizační roli, což je mimořádně cenné. NASA totiž slibuje, že bude spolupracovat s amatérskými astronomy, kteří by měli navrhovat zajímavé útvary, které by stály za vyfocení. Veřejnost by pak mohla hlasovat o tom, které objekty se budou fotit při větším přiblížení k planetě. Při každém přiblížení by měla sonda pořídit zhruba tucet snímků a momentálně se počítá s 37 oběhy kolem planety.

K první ostré zkoušce kamery JunoCam došlo už v říjnu 2013, kdy se sonda vrátila k Zemi, aby využila její gravitace, která ji vystřelila k Jupiteru. Kamera tehdy na několika snímcích zachytila naši planetu. NASA ale slibuje i další zapojení internetové veřejnosti. Kromě návrhů od amatérských astronomů a hlasování na webu o tom, co se bude fotit, bychom se mohli dočkat i možnosti, kdy by zájemci mohli na svých počítačích zpracovávat surové snímky z této kamery. Sonda JUNO ale samozřejmě disponuje i dalšími přístroji, které budou zkoumat jednotlivé atmosférické vrstvy planety, ale i gravitační a magnetické pole včetně radiačního pozadí v okolí planety.

Zajímavé je i to, že kamera JunoCam je technologicky velmi podobná kameře MARDI, která měla na vozítku Curiosity za úkol nahrávat sestup roveru na povrch. Právě z MARDI byl odvozen technologický návrh pro JunoCam. Tato kamera pořizuje snímky postupným řádkováním a jejím úkolem je nasnímat struktury v horních vrstvách Jupiterovy oblačnosti. Drobným problémem se může zdát rotace sondy (2 otočky / minutu), ale kamera je navržena tak, aby ani při maximálním přiblížení nevznikaly rozmazané snímky.

Tomuto velmi zajímavému aspektu celé mise JUNO, tedy spoluúčasti internetové veřejnosti se budeme na našem blogu ještě věnovat formou speciálního článku, kde si vysvětlíme všechny potřebné kroky. Ještě předtím Vám mohu slíbit, že 4. července vyjde na našem blogu článek, který bude obsahovat psaný online přenos, ve kterém Vám budeme poskytovat aktuální informace o průběhu brzdícího zážehu. Čtenáři, kteří sledovali náš přenos z průletu New Horizons kolem Pluta už vědí, jak takový článek vypadá. V případě JUNO ale bude frekvence aktualizací zřejmě menší, než jak tomu bylo v případě americké sondy u trpasličí planety.

Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
https://www.missionjuno.swri.edu/

Zdroje obrázků:
http://photojournal.jpl.nasa.gov/jpegMod/PIA20701_modest.jpg
http://photojournal.jpl.nasa.gov/figures/PIA20701_fig1.jpg
https://i.ytimg.com/vi/y8KuqumqBgM/maxresdefault.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/PIA14447-16.jpg
http://lh4.ggpht.com/-2Y4V-bqB1vw/…/Junocam_thumb.jpg?imgmax=800
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/06/JunoAboveClouds.jpg