Ráno 12. dubna 1961 na kosmodromu Bajkonur stála připravena k letu raketa 8K72K, na jejímž vrcholku byla připevněna kosmická loď 3KA s výrobním číslem 3, známá také jako Vostok. V jejím interiéru se na svoji velkou chvíli připravoval sedmadvacetiletý muž, jehož jméno mělo za několik desítek minut vejít ve známost po celém světě. Jmenoval se Jurij Alexejevič Gagarin a na tuto chvíli se připravoval více než rok. Konečně byly přípravy u konce a ozval se povel k zažehnutí motorů nosné rakety. Přesně v 06:06:59.7 UTC se nosič majestátně zvedl ze startovní rampy a začal nabírat rychlost směrem k jasnému nebi nad kazašskou stepí. O 9 minut a 18 sekund později se kosmická loď oddělila od třetího stupně rakety a vydala se se svým drahocenným nákladem na samostatnou cestu okolo Země. Téměř celá atmosféra naší mateřské planety byla pod ní, kolem se rozprostíralo téměř absolutní vakuum. Člověk právě zaťukal na brány vesmíru. Odvěký sen lidstva se právě stal skutečností…
Od onoho slavného dne dnes uplynulo přesně 55 let. 55 let od chvíle, kdy se člověk konečně vydal na cestu, po které toužily celé generace snílků, romantiků, myslitelů a teoretiků. Během následujících pěti a půl dekád se v Gagarinových stopách vydalo dalších 543 mužů a žen a jejich výkony jsou oproti Gagarinově letu nesrovnatelné. Na orbit se už dnes nelétá pro pouhých 108 minut, tráví se zde měsíce a v některých případech i roky. Člověk už také opustil bezpečí stěn svých lodí a vykonal už neuvěřitelných 382 výstupů do volného prostoru. Do tohoto čísla je nutno také započíst i 15 výstupů na povrch Měsíce, kam jsme se dostali pouhých osm let po historické Gagarinově misi. Létali jsme do vesmíru na strojích, které bylo možné opakovaně použít a podařilo se nám postupně provozovat 8 „předsunutých základen“ v podobě orbitálních stanic, přičemž zatím poslední kus s názvem ISS je skutečným divem techniky.
Člověk toho za 55 let ve vesmíru dokázal opravdu mnoho, ovšem Gagarin už navždy zůstane tím prvním. Datum 12. dubna 1961 zůstane už navždy okamžikem, který v jistém smyslu rozděluje dvě období existence lidstva: na dobu pozemskou a dobu kosmickou.
Ve vztahu k letošnímu půlkulatému výročí probíhá mnoho akcí po celém světě, jako příklady lze jmenovat ruskou kampaň „Подними голову! (Zvedni hlavu)“ nebo tradiční celosvětovou akci „Yuri’s Night (Jurijova noc)“. Na našem portále jsme se osobnosti Jurije Gagarina i jeho historické misi věnovali mimo jiné v seriálech „Kritické momenty kosmonautiky“ nebo „Vesmírné osudy“. V těchto seriálech jsme se snažili pokrýt ty nejdůležitější aspekty i zajímavé detaily tohoto velkého tématu. K dnešnímu výročí čtenářům proto přinášíme něco trochu jiného.
Zdroj: sbírka autora (kredit: Tomáš Kohout)
V roce 2010 přišel dokumentarista Christopher Riley s nápadem oslavit padesáté výročí Gagarinova letu filmem, jenž by ukazoval výhled, jaký se Gagarinovi naskýtal z okének jeho Vostoku v dubnu 1961. Orbitální stanice ISS prolétává stejnou dráhu vzhledem k zemskému povrchu zhruba jednou za týden, problémem je ovšem osvit Sluncem. Podobné světelné podmínky, jaké Gagarin zažíval, se opakují přibližně jednou za šest týdnů. Po dlouhém plánování, výpočtech, přípravách a testovacích záběrech přišla ta pravá chvíle počátkem ledna 2011. Kamery se ujal člen Expedice 26/27, italský astronaut Paolo Nespoli a výsledek byl dechberoucí.
Film dostal název „First Orbit (První orbit)“ a do distribuce se dostal prostřednictvím premiérového streamu na Youtube 12. dubna 2011, přesně padesát let po Gagarinově letu. Snímek obsahuje také audiozáznam Gagarinovy korespondence se sledovacími stanicemi, načasované tak, aby odpovídaly dané fázi letu. Díky fanouškům se podařilo vytvořit překlady do více než třiceti jazyků a rozjela se crowdfundingová kampaň na podporu vydání filmu na DVD a BluRay i s fanouškovskými překlady. Podařilo se nasbírat pouze 20 % cílové částky, přesto se filmaři rozhodli film vydat a v roce 2012 byla vydána limitovaná edice prostřednictvím Amazonu. Dnes jsou již všechny disky rozebrány, je však možné je ještě objednat přímo prostřednictvím webové stránky projektu.
Pro ty, kteří na překladu netrvají, je tady ještě další možnost: shlédnout film na Youtube zdarma a v HD rozlišení. Zveme tedy naše čtenáře, aby v tento den věnovali vzpomínku přelomovému momentu v dějinách a pokochali se výhledem, který se v onu dubnovou středu naskytl mladému muži, jenž byl hrdinou a průkopníkem v pravém slova smyslu…
Zdroje informací:
firstorbit.org
youtube.com
wikipedia.org
kosmonautix.cz
roscosmos.ru
yurisnight.net
Zdroje obrázků:
https://www.flickr.com/photos/29233640@N07/5612257068 (kredit: Robert Couse-Baker)
sbírka autora (kredit: Tomáš Kohout)
Velmi pěkný článek 🙂
Rád bych také připomenul, že dnes uplynulo 35 let od mise STS-1.
Díky, jsem rád, pokud se článek líbil. Snad si užijete i film.
A ohledně té premiéry Shuttlu – nestíhám psát, takže pokud někdo chce, musí vzít zavděk starším článkem z Vesmírných osudů:
https://kosmonautix.cz/2015/01/vesmirne-osudy-89-dil-john-young/
Fíha, to už je 55 rokov? Ako to len letí…
Film First orbit dobre poznám. Obávam sa však, že pre bežného diváka nie je dychberúci. Obsahuje priveľa statických pasáží a pasáží, v ktorých takmer nič nevidno. Dojem tiež kazia panely ISS trčiace do niektorých záberov. V našej firme ho skúsili pustiť bežným divákom a výsledok bol… nu, rozpačitý. Autentickosť snímky si cením, ale dnešný laický divák očakáva predsa len niečo iného. Prišla som preto s návrhom oživiť statické časti filmu videami zo simulácie Gagarinovho letu v programe Orbiter (taktiež pod slobodnou licenciou), ktoré by snímali Vostok 1 z exteriéru. Na tomto projekte som pracovala dlho, napokon sa ale z technickým príčin neuskutočnil. Nahradil sa plánom na tvorbu úplne nového dokumentu o Gagarinovi z našej produkcie. Aspoň tak mu môžeme vzdať hold…
A dnešné výročie štartu STS-1 mám prinajmenšom rovnako rada. 🙂
Záleží na úhlu pohledu. Jako memento je to moc pěkný film.
Ovšem až večer jsem dostal na fóru tip na simulaci letu Gagarina na v
hlavní stránce vyhledávače yandex.ru. Byla opatřena dobovým audiem a koukalo se na to moc pěkně. Bohužel, dnes už na yandexu není…
Áno, je to pekný film, aj s dobrou hudbou. Len pre bežného diváka sa veľmi nehodí. I keď… tie solárne panely si v ňom fakt mohli odpustiť. Istotne bolo možné nastaviť kameru aj tak, aby nešpatili.
Pri tejto príležitosti by som dal do pozornosti aspoň skrátenú ukážku letu Vostoku 1 v simulátore Orbiter 🙂 https://www.youtube.com/watch?v=ygVYP79AHE0
Jo, pamatuji. Tenkrát jsme zrovna měli hodinu dějepisu a náhle to hlášení školního rozhlasu … ohromné nadšení a křičeli jsme hurááá…. a ten den se už moc neučilo … No a za pár dní příjezd Gagarina do Prahy a my žáci stáli na tehdejší Velvarské (později Leninova, dnes prozatím Evropská) mezi tisícovkami nadšených lidí a mávali a něco křičeli a Gagarin v tom autě stál a smál se na nás a mával květinami v ruce a občas je vyhodil a my kluci se o ně seprali za mocného řevu soušky oušky která nikdy neměla k ráně daleko, no, nějakej lísteček jsem tehdy ukořistil, dlouho jsem je skladoval v nějaké knížce, až je čas ztratil … Jen vzpomínka na tohoto velkého člověka, který stál tak maličký v tom velkém autě tuším stál vedle tehdejšího presidenta Novotného, mi zůstala.
Ale jo, občas jsme vítali i rádi. No vlastně i jindy, ta ulejvka ze školy taky nebyla marná, že.
Malinko (ne, vlastně hodně) závidím, mě to minulo o patnáct let…
Nezáviďte, vždyť se děje tolik úžasných a zajímavých věcí o kterých se nám tehdy nesnilo, ale že budem jezdit touhle dobou na dovolenou na Mars, o tom tehdy skoro nikdo nepochyboval. Inu, zase máme jiné zázraky, stejně úžasné.
Tu závist myslím samozřejmě v dobrém, nicméně mám strach, že jsem se ocitnul v mezidobí mezi lety na Měsíc a návratem na něj, eventuálně letem na Mars. Apollo jsem prošvihl a bojím se, abych stihnul alespoň ten návrat na Měsíc… 😀
Jojo. Já měl rád ulejvku při cyklistickém Závodu míru.
Moc pěkná vzpomínka, díky za ní!
Vítání Gagarina v Praze muselo stát za to a ta zmiňovaná ulejvka ze školy taky. To já se zmohl jen na vítání Kim Ir-sena u Mariánských hradeb někdy na začátku 80. let (taky lepší než škola) a další ulejvárny byly oslavy (oficiálně státní smutek) Brežněv, Černěnko, Andropov rychle za sebou 🙂
Díky za připomenutí článech,
Dnes jsem na technetu prečetl 2 články od Pavla Toufara a rad bych poprosil o váš komentář:
1) P.T. Zpochybňuje známou teorii o neodděleném kabelu při oddělování přístrojové sekce při návratu. O problému s kabelem jsem už četl několikrát a považoval jsem za potvrzené. V druhém článku P.T: píše, že problémy s kabelem byly až při letu dalších. Máte nějaké informace které by věc uváděli na pravou míru ?
2) V článku P.T. je tento odstavec
„Povel k oddělení rozměrné zástrčky elektrického spoje měl přenést malý kabel a teprve až potom měly pyrotechnické spoje oddělit kovové pásy spojující kabinu s přístrojovou sekcí lodě. Jenže tento malý kabel byl nevhodně umístěný, a byl tudíž poškozen zážehem pyropatrony. Povel k odpojení rozměrné zástrčky elektrického kabelu proto neprošel.“
Což považuji za nesmysl, povel musel přijít před, a proto příčina jeho selhání nemohla být zážeh pyropatrony.
Dekuji
Zdroj: http://technet.idnes.cz/jurij-gagarin-kosmonaut-0ws-/tec_vesmir.aspx?c=A160411_145150_tec_vesmir_kuz#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=technet&utm_content=main
Přiznám se, že jsem přelétl článek pana Toufara jen zběžně a teprve teď jsem se podíval na detaily.
Zajímavé je použití knihy „Starman“ jako východiska pro popis technických problémů během Gagarinovy mise. Mám za to, že kniha je to sice dobrá, přesto však v některých detailech ne zcela přesná. Nicméně nakonec k témuž závěru dochází i Pavel Toufar.
Obávám se však, že jeho tvrzení, že Boris Čertok se ani slůvkem nezmiňuje o problémech při oddělování kabelu během Gagarinova letu, je mylné. Stačí se podívat v knize „Rakety a lidé, díl III.“ na stranu 64 a 85. Já osobně mám spíše tendenci věřit člověku, který byl přímo „u toho“ (což neznamená, že se nemohu mýlit).
Co se týče té pyropatrony – povel pro oddělení úseků měl rozběhnout celou sekvenci událostí. Jednou z nich (nikoli však jedinou!) mělo být také vyhození lišty s kabelovým svazkem ze zásuvky v přistávacím modulu. Ovšem právě vodič, který měl v rámci sekvence tento povel přenést, byl přeseknut pyrogilotinou dříve, než mohl povel k liště přenést.
konstrukční chyba
Tak nějak. 😉
To přeci museli zjistit v rámci pozemních testů. Jestli je tedy prováděli.
Evidentně nezjistili. Vytanula mi na mysli paralela s problémem při vynášení družic Galileo přede dvěma lety. Tehdy selhal urychlovací stupeň Fregat, protože palivové vedení s hydrazinem bylo blízko/dotýkalo se trubek se superchladným tlakovacím héliem a hydrazin tím pádem zamrznul.
Ex post se zjistilo, že to nikdo moc neprožíval, v dokumentaci nebylo rozmístění trubek řešeno příliš do detailů a trubky tak byly vedeny v každém Fregatu malinko jinak.
Tipnul bych to na podobný problém i v případě Vostoku.