I během velikonočních svátků je po vás připraven tradiční souhrn nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden v kosmonautice. Ve 184. vydání Kosmotýdeníku se podíváme na start mapovacího armádního ruského satelitu Bars-M. Projdeme si i důležitý milník ve vývoji nové rakety společnosti United Launch Alliance – Vulcanu. Nemůžeme samozřejmě vynechat ani úspěšný start a úspěšné připojení soukromé zásobovací lodi Cygnus k Mezinárodní vesmírné stanici. To a mnohem více naleznete uvnitř článku. Přeji vám hezké čtení a příjemnou sváteční neděli.

Bars-M zpřesňuje vojenské mapy

Raketa Sojuz 2.1A z kosmodromu Plescek úspěšně vynesla sledovací a mapovací satelit Bars-M. Velmi zajímavý satelit se zajímavou historií se vznesl k obloze 24. března v 9:42 UTC. Přesné parametry výsledné dráhy nebyly oznámeny. Předchozí satelit stejné konstrukce obíhá po dráze o parametrech 328 x 540 kilometrů se sklonem 97,6 stupňů. Satelit Bars-M bude mít dráhu velmi podobnou. Oba satelity doplnily ruskou mapovací flotilu a napomohl k obnovení zastarávající sledovací a kartografické sítě ruských satelitů Kometa, které svojí koncepcí i technickým stavem značně zastarávají. Jednalo se již o třetí start rakety Sojuz v jednom měsíci.

Nástupce řady Kometa to však se svým vznikem neměl moc jednoduché. Satelity řady Kometa poprvé vzlétly na začátku devadesátých let a kombinovaly digitální technologii s opticko-mechanickou. Výsledky nasnímaných oblastí pak posílaly formou návratové kapsle zpět na Zem. Tento koncept byl však v průběhu devadesátých let shledán jako značně zastaralý. Přesto byla však nasazená optika a fotografie, které pořizovala velmi kvalitní a vývoj zcela digitálního nástupce, který by své výsledky posílal zašifrovaně na Zem a jeho nasnímané výsledky by byly stejně kvalitní, vyžadoval značné investice a vývoj nových technologií.

Vývoj nástupnické řady satelitů Bars začal v polovině devadesátých let. Avšak nesčetné technické obtíže a neustále se krátící rozpočet na projekt, nakonec vývoj předčasně ukončily na začátku 21. století. K jeho obnovení došlo až v roce 2007, kdy pod názvem Bars-M začal opět vývoj v závodě TsSKB Progress. Mezitím značně zestárly satelity řady Kometa a nátlak na jejich nástupce byl značný. Výsledky kartograficky aktuálního povrchu byly pro armádu samozřejmě velmi žádané. Satelity byly koncipovány jako opticko digitální a hmotností kolem čtyř tun. Po několika odkladech odstartoval první Bars-M v únoru roku 2015. V srpnu měl následovat druhý exemplář, nicméně došlo k havárii rakety Sojuz 2.1A, která vynášela nešťastný Progress 27M. Shodné horní stupně si vynutily odklad a do vesmíru se tak satelit podíval až nyní.

Bars-M je vybaven dvojicí hlavních mapovacích přístrojů společně označovaných jako Karat. Jde jednak o snímací kameru s vysokým rozlišením až jednoho metru a přístroj s nižším rozlišením, zabírající širší pás povrchu, který vytváří stereo obraz pro topografické účely. Získaná data jsou především použita pro vytvoření přesných vojenských map, ale mají sloužit i hospodářským účelům Ruska.

Vulcan má schválené projekční práce

Společnost United Launch Alliance (ULA), která provozuje rodiny raket Atlas a Delta, úspěšně pokročila ve vývoji plně americké náhrady těchto raket, rakety Vulcan. Nosič, který má v první řadě nahradit rakety Atlas a posléze s vylepšeným druhým stupněm i Detly vznikla v podstatě jako reakce na dvě zásadní věci. Jednak Atlasy létají na ruských motorech RD-180, jejichž nákup je i přes embargo možný, ale špatně obhajitelný. Druhým důvodem, proč se začalo mluvit o raketě Vulcan, byly aktivity společnosti SpaceX a její dravost na do této chvíle monotónním trhu amerických vojenských zakázek.

Právě v tomto týdnu prošel návrh rakety prvním velkým milníkem na cestě k realizaci. Došlo totiž k takzvanému základnímu Design reviev, kdy tým nezávislých odborníků pečlivě přezkoumal plány Vulcanu zda jsou realizovatelné a doporučil uvolnění finančních prostředků na samotnou realizaci stroje. Díky tomu je ULA dle svého prohlášení schopná zajistit první start nového nosiče již v průběhu roku 2019.

První stupeň Vulcanu by měly pohánět dva metanové motory BE-4 od společnosti Blue Origin. Pokud by Blue Origin nestihla vývoj BE-4 včas, v záloze jsou souběžně vyvíjené motory AR-1 od Aerojet Rocketdyne. Konečné rozhodnutí o tom, které motory nakonec budou použity, by mělo padnout na konci tohoto roku, nebo začátkem roku příštího. Raketa bude dále vybavena až šesti pomocnými bloky na tuhé palivo, které se budou používat v množství, které bude ideální pro právě vynášený náklad. Podobně je tomu i u Atlasu. Druhý stupeň bude v prvních letech sloužit v současnosti používaný druhý stupeň Atlasu, Centaru. Ten by měl být později vylepšen na nový kryogenní stupeň, který by svou nosností měl umožnit, aby Vulcan mohl nahradit i v současnosti nejsilnější raketu Delta IV Heavy.

Kosmický přehled týdne:

Ve středu v 04:05 SEČ došlo k vynesení automatické zásobovací soukromé lodě Cygnus OA 6 (Rick Husband) raketou Atlas V. Start na raketě Atlas 5 proběhl podruhé a naposledy, napříště už bude Cygnus startovat na vylepšené raketě Antares. V sobotu v 11:51 byla loď zachycena robotickou paží, kterou řídil Tim Kopra, a kolem druhé hodiny byla připojena ke spodnímu uzlu modulu Unity. Posádka v lodi nalezla i malé velikonoční překvapení v podobě velikonočního vajíčka. Na stanici loď dovezla tři tuny nákladu. Na česky komentovaný živý přenos se můžete podívat zde.

Osmého dubna by měl odstartovat Falcon 9 s lodí Dragon, která v rámci mise CRS-8 mimo jiné dopraví k Mezinárodní kosmické stanici nafukovací modul BEAM. Náhodný kolemjedoucí při této příležitosti zachytil převoz prvního stupně rakety na dálnici na Floridě. Mise CRS-8 bude první misí lodi Dragon od havárie, která potkala raketu Falcon 9 minulý rok.

Ve Vertical Assembly Center došlo k svaření kyslíkové nádrže pro raketu SLS. Zatím však nejde o letový hardware, ale o zkušební kus, který má prověřit, zda současný proces svařování je naprosto v pořádku. Na této fotografii si kyslíkovou nádrž u svařovacího centra můžete prohlédnout.

Zbývá 99 dní do příletu americké sondy Juno k největší planetě sluneční soustavy Jupiteru. Což znamená, že před sondou je 54 milionů kilometrů.

Evropská kosmická agentura ve středisku ESTEC testuje nový typ kosmické antény. Testovací exemplář, jehož průměr činí 5 metrů, má talíř tvořený fólií o síle několika desetin milimetru. ESA zatím nebyla schopná vyrábět antény s průměrem větším než 4 metry – nová technika by jí k tomu měla pomoci.

Dalekohled Jamese Webba, který již má nainstalované všechna primární zrcadla a dokončena byla montáž i zrcadla sekundárního, byl na začátku tohoto týdne přesunut z montážního místa zrcadel na novou pozici sklopného stanoviště. Na novém stanovišti půjde s dalekohledem otáčet a naklánět. Fotografie z přesunu můžete vidět zde, zde a zde. Jak vypadá v současnosti montážní hala a jaký úkol se na dalekohledu právě provádí, můžete sledovat na webové kameře.

Přehled z Kosmonautixu:

I tento týden, který se blíží ke svému konci, byl plný kosmonautických událostí, které jsme se vám pokusili zprostředkovat na portálu kosmonautix.cz formou psaných článků. Hlavní událostí týdne byl start lodi Cygnus k ISS. Podívali jsme se proto nejdříve na to, že start na Atlasu 5 bude tentokrát poslední. Poté jsme pro vás připravili česky komentovaný živý přenos ze startu. Hned poté následoval článek o třech tunách nákladu, který loď Cygnus dopravila k Mezinárodní kosmické stanici. Start však nebyl bez problémů a proto jsme se rozepsali o zazlobení Atlasu 5. Na závěr jste se mohli podívat na přenos z připojení lodě ke stanici. Mezi tím se však děly i jiné věci. Podívali jsme se, jak bombardovat asteroid. Navštívili jsme trpasličí planetu Ceres a prozkoumali kráter Occator. Na novém ruském kosmodromu Vostočnyj došlo k prvnímu vývozu rakety Sojuz na rampu. Zatím jen zkušebně. Stupeň Briz-M, který vynášel ExoMars 2016 měl zřejmě problémy, mohl ohrozit misi? A na závěr jsme se podívali do Spojených států, kde Pentagon prověřuje kontrakty společnosti ULA.

Snímek týdne:

Tento týden se soukromá zásobovací loď Cygnus naposledy vydala k Mezinárodní vesmírné stanici na raketě Atlas V. Od příštího letu, který by měl přijít nejdříve v květnu, by už měla letět s vylepšenou raketou Antares. Byl to tedy zřejmě i poslední start Atlasu k ISS. Během startu byl pořízen tento krásný snímek.

Zdroje informací:
http://spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/

Zdroje obrázků:
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/03/12512373_1723671644542251_1878175863320101150_n-2.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/03/12495078_1723671724542243_8910071367258698252_n-1.jpg
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/03/5802090.gif
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/03/8844798_orig-512×423.png
http://spaceflight101.com/wp-content/uploads/2016/03/8094420_orig.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2016/03/Vulcan_441_Side413201562153PM63.png
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2016/03/labum_reflector_lowered_into_lss/15894726-1-eng-GB/LABUM_reflector_lowered_into_LSS.jpg
https://scontent-fra3-1.xx.fbcdn.net/hphotos-xtf1/t31.0-8/12898307_979699425432790_6938244639857291149_o.jpg
http://blogs.nasa.gov/spacestation/wp-content/uploads/sites/240/2016/03/ISS_03-26-16.jpg