Už více než půl roku uplynulo od chvíle, kdy se raketa Falcon 9 rozpadla ve vzduchu. Už tehdy bylo jasné, že se budou muset výrazně odkládat starty, nejméně o několik týdnů, mnohem pravděpodobněji ale v řádu měsíců. Postupně se objevovaly spekulace o tom, kolik by mohla SpaceX stihnout letos startů, číslo se pomalu snižovalo, až jsme nakonec zůstali pouze na start jediný. Pojďme sitedy říci, jak by mohl vypadat návrat Falconů do služby a na co se můžeme těšit v prvních dnech roku 2016.
SpaceX již na mys Canaveral doručila první exemplář prvního stupně, který je díky vylepšením schopen vynášet i těžší náklady a u těch slabších mít naopak dostatečnou rezervu pro motorická přistávání. Momentálně společnost při výběru termínu pro start míří na polovinu prosince. Technici už připravují flotilu malých družic Orbcomm, které by měly být při tomto startu vyneseny na oběžnou dráhu. Jejich úkolem je například monitorování pohybu lodí, nebo přenášení zpráv.
Podle ředitele společnosti Orbcomm, Marka Eisenberga, by mohlo ke startu dojít 15. prosince v deset hodin večer místního času – Středoevropané mohou „jásat“, protože to by znamenalo start ve 4:00 16. prosince našeho času. Ovšem termín startu zatím není oficiální, SpaceX musí nejprve raketu sestavit, přepravit na startovní rampu, tady vykonat statický zážeh devíti motorů Merlin a pak se pustit do finálních příprav na start.
První družice z jedenáctidílné zásilky satelitů Orbcomm začaly opouštět výrobní halu firmy Sierra Nevada Corporation v Coloradu na konci října a po necelém měsíci byly družice na Floridě. První stupeň Falconu 9 dorazil na kosmodrom v listopadu a druhý stupeň by měl na stejné místo dorazit v průběhu tohoto týdne – před pár dny totiž opustil testovací středisko firmy SpaceX v Texasu.
Asi je zbytečné zdůrazňovat, jak je tahle mise pro SpaceX důležitá. Každý návrat do služby po havárii je ostře sledovaný, ale v tomto případě se k tomuto faktoru přidává ještě jeden, který jsme nakousli už na začátku. Družice Orbcomm poletí na prvním exempláři vylepšené rakety Falcon, která prošla úpravami zajišťujícími větší výkon. Tady se ještě sluší poznamenat, že úpravy byly plánovány ještě předtím než došlo k havárii Falconu na konci června. Obě události spolu tedy nesouvisí a jejich souběh je dílem náhody.
Jak jsme již oznámili v tomto článku, příčinou byly nekvalitní držáky, které vyráběla subdodavatelská firma, která ale nedodržela výrobní specifikace. Po zlomení podpěry došlo k prasknutí heliové nádrže, což vedlo ke zničení kyslíkové nádrže ve druhém stupni a následně celé rakety. SpaceX tedy musela zkontrolovat a vyměnit držáky a kromě toho se věnovala vylepšením rakety Falcon.
U ní zatím není úplně jisté, jak se bude oficiálně označovat. Zatím se hovoří o raketě Falcon 9 v1.2, což by bylo logický pokračováním dosavadní tradice označování v1.0 a v1.1. Druhou možností, jak vylepšený Falcon označovat je „Full Thrust“, což bychom mohli přeložit jako „plný výkon“. Každý motor na prvním měl až doposud tah na hladině moře zhruba 67 tun, nyní bude generovat celých 77 tun, což ve výsledku dělá tah prvního stupně necelých 700 tun.
Horní stupeň s lehce upraveným motorem Merlin vyvine ve vakuu tah 95 tun a oproti minulým modelům se liší prodlouženou tryskou a také zvětšenými nádržemi. Upravit se musel i spojovací adaptér mezi prvním a druhým stupněm – aby bylo možné do něj schovat prodlouženou trysku horního stupně. Všechny tyto úpravy měly za následek, že raketa povyrostla o metr a půl, takže je vysoká 69,7 metru. Hlavní ale je, že výkon rakety stoupl o 30%. Díky tomu bude moci Falcon vynášet na dráhu přechodovou ke geostacionární i těžší náklady a přitom bude mít dostatečnou palivovou rezervu pro motorická přistávání.
V průběhu týdne se objevila zpráva z NASA, která naznačovala, že by SpaceX ráda při prosincovém startu zkusila měkce přistát s prvním stupněm na pevnině a nikoliv na plovoucí plošině jako doposud – tuto zprávu jsme zveřejnili v tomto článku. Carol Scott, která v NASA zodpovídá za komerční program tuto informaci zveřejnila před novináři z Florida Today. SpaceX samotná odmítla tyto informace potvrdit, nicméně Elon Musk na svém Twitteru nepřímo naznačil, že firma stále pokračuje v přípravách na znovupoužitelnost prvních stupňů. Je to klasická diplomatická odpověď, ze které se toho nedá mnoho vyčíst. Možná až další dny ukáží, kde je vlastně pravda.
Portál americaspace.com naznačil, že SpaceX stále jedná s federálním leteckým úřadem FAA (Federal Aviation Administration) o dvou věcech – jednak o samotném návratu do provozu, tak i o posuzování přistání na pevnině, nebo na plovoucí plošině. Souhlasné stanovisko úřadu je přitom v tomto případě nezbytné.
Zatím to tedy vypadá, že SpaceX letos stihne jediný start, při kterém by měla vypustit jedenáct družic Orbcomm. Po novém roce by ale mohlo být docela živo – na 4. ledna je zatím naplánován start poslední původní verze Falcon 9 v1.1 s družicí Jason-3. K tomuto startu by mělo dojít na Vandenbergově základně v Kalifornii, takže souběžně s tím by mohly na floridském kosmodromu probíhat přípravy na vypuštění osmé zásobovací lodě Dragon. Její termín startu je zatím neoficiálně stanoven na 8. ledna. Kdyby v tomto případě došlo k větším odkladům, musel by se start Dragona kvůli obdobím s nevýhodným beta-úhlem a také s ohledem na rotaci posádek na stanici odložit až na duben / květen.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://www.spaceflightinsider.com/
http://www.kosmo.cz/
http://www.americaspace.com/
http://www.kosmo.cz/
https://twitter.com/
Zdroje obrázků:
http://spaceflightnow.com/…/2015/12/16855243811_74a3e1357c_k-939×400.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/12/16856277485_46ee89fef1_z.jpg
https://pbs.twimg.com/media/CUQtZVZWcAAEgwo.jpg:large
http://www.nasaspaceflight.com/wp-content/uploads/2015/07/2015-07-21-000734-350×246.jpg
http://i.imgur.com/wYjEfZh.jpg
„Podle ředitele společnosti Orbcomm, Marka Eisenberga, by mohlo ke startu dojít 15. prosince v deset hodin večer místního času – Středoevropané mohou „jásat“, protože to by znamenalo start ve 3:00 16. prosince našeho času.“
Nenech se zmást chybou v článku na SFN v přepočtu na GMT. Deset hodin večer východního standarního času znamená 4:00 CET.
Start bude pak konkrétně v 3-hodinovém okně začínající NET 16.12. ve 3:54 CET.
Aha, díky za info! Je to sice o chlup lepší termín, ale pořád nic extra. 🙂
No – nakoniec som mal pravdu s tym poctom startov do konca roku. Aj ked ani to este nie je 100% Len dufam, ze sa splni aj druha cast mojho odhadu a tou je prianie USPESNEHO startu.
Otazka: Viem, ze by to bolo drahe, ale nebolo by lepsie vyskusat najprv novu verziu rakety bez nakladu? Ide o to, ze vzhladom na konkurencne tlaky, v pripade havarie, moze SpaceX v podstate skoncit…
Teoreticky by to možné bylo, ale i verze 1.1 se zalétávala naostro – tehdy byla na palubě družice Cassiope.
Snad se jim podaří s FAA vyjednat přistání na pevné Zemi. Když se podíváte na „tanečky“ v polední fázi návratu New Shepard, tak mít pevnou a velkou plochu k přistání je docela důležitý faktor.
Bezesporu, nedá se to srovnávat s přistáváním na poměrně malé plošině v moři.
Pořád mi není úplně jasné, jak dosáhnou té palivové rezervy pro návrat prvního stupně. To, že zvýší výkon motorů prvního stupně znamená, že se také zvýší spotřeba paliva (o tom, že by nějak zvýšili výkon vyšší efektivitou motorů se nikde nepíše). Mohou tak sice naložit raketu na startu právě palivem navíc, ale to už se asi nevejde do prvního stupně, který v tomto ohledu zůstal beze změny. Do druhého stupně se víc paliva vejde díky zvýšení objemu nádrže a podchlazení.
Znamená to tedy, že ve výsledku první stupeň může ukončit svou práci dříve, než doposud, protože to za něj odtáhne objemově posílený druhý stupeň? A první stupeň skončí o tolik dříve, že přestože startuje s větší zátěží než v minulosti, zůstane mu více paliva na návrat?
Vaše myšlenky se ubírají správným směrem. Ale mám dojem, že se zlepšila i efektivita práce s palivem, tedy že motory s výkonem zvýšeným o x% nemají o x% vyšší spotřebu, ale ten poměr je o něco výhodnější.