Máme za sebou neuvěřitelně nabitý další prosincový týden. Tento prosinec si budeme dlouho pamatovat a to nejen díky (i když asi především), úspěšnému návratu Falconu 9. My se však v aktuálním vydání Kosmotýdenku podíváme v hlavním tématu na misi InSight, která byla odložena jen pár měsíců před startem, co to způsobilo a jak nejistá budoucnost sondu čeká? V dalších tématech se například zaměříme na náklad, který k ISS doručil modernizovaný Progress, zavítáme na Bajkonur, kde úspěšně startoval Proton a nevynecháme i další zprávy. Přeji vám příjemné nedělní čtení Kosmotýdeníku a dobré trávení povánočního klidu.

Nad InSight se stahují mraky

Jistě jste již zaznamenali zprávy o posunutí, nebo snad i možném úplném zrušení mise InSight, která měla v březnu 2016 vyrazit na cestu k Marsu. K planetě měla původně dorazit v září 2016 a po následující období podrobně zkoumat vnitřní složení Rudé planety. K tomu však potřebuje dobrý seismometr. Bohužel právě tento primární přístroj, francouzský seismometr SEIS se nedaří utěsnit a i přes velkou snahu všech se nakonec start nestihne. Co bude dál? Nabízí se dva scénáře. Než se na ně podíváme, pojďme si nejdříve něco bližšího říct o přístroji SEIS.

Tři kilogramy vážící vakuově zapouzdřené pouzdro obsahuje celkem tři velmi citlivá elektronická čidla. Na pohyblivé části každého čidla je umístěn senzor, který je elektricky spojen se senzorem na stabilní části. Pohyblivá část reaguje na gravitaci a udržuje svoji polohu ve svislé poloze vůči gravitačnímu působení. Jakmile dojde k pohybu, je pohyblivá část vychýlena a změna napětí mezi statickým a pohyblivým senzorem vyvolá odpovídající reakci, kterou vyhodnotí software a odešle k Zemi. Výrobce Centre National d’Etudes Spatiales (CNES) udává, že SEIS je schopen zaznamenat pohyby v řádu jednotek atomů. Je to jeden z nejcitlivějších seismometrů, jaký byl vyroben a vůbec první takto citlivý, jaký se měl podívat do vesmíru. SEIS má pomoci odhalit vnitřní strukturu Marsu, protože Mars se vnitřně dle současných představ přestal utvářet už nedlouho po svém vzniku a umožňuje tak pohled na strukturu kamenných planet v raných fázích jejich vývoje. Podobně mohla vypadat i Země. Navíc hlubší znalost vnitřní struktury Marsu by nám mohla napovědět více o jeho historii i budoucnosti. Aby přístroj mohl provádět svá přesná měření, potřebuje, aby jeho vybavení bylo ve vakuu s relativně stabilní teplotou. Pouzdro přístroje proto musí zůstat neprodyšné i při výkyvech teplot, které vládnou na povrchu Marsu. Kdyby pouzdro netěsnilo, došlo by k průniku nepříznivé atmosféry Marsu do pouzdra a to by se projevilo nejen většími teplotními výkyvy a tím pádem nižší přesností, ale také možným znečištěním, které by znemožnilo měření.

A právě to je problém, který odložil misi. Při testování pouzdra při teplotě – 45 stupňů Celsia byl zaznamenán únik vakua. Pouzdro netěsnilo a musí se přejít k podrobnému přezkoumání, co za únikem stojí. Již nedávno k podobnému úniku došlo, ale týmy z CNES se pokusily závadu opravit. Při nových testech se však únik objevil znovu. To znamená definitivní stopku startu v roce 2016.

Co ale čeká sondu nyní? První varianta počítá s tím, že se podaří přístroj s poměrně malými náklady opravit a sonda bude připravena pro startovací okno, které se otevírá v roce 2018. Musíme však připomenout, že rok 2018 je velmi nabitý různými misemi, které budou vyžadovat čas, prostředky i nosiče. S misí inSight se nepočítalo a bude poměrně obtížné pro ni najít volný termín.

Přesto však tu hraje roli ještě jedna věc. Mise InSight patří mezi takzvané low-cost mise v rámci programu Discovery. Jedná se tedy o nízkonákladovou misi, jejíž cena by neměla překročit hodnotu 675 milionů dolarů. Její úzké vědecké zamření a relativní jednoduchost jí staví do nehezké pozice, kde misi v případě navyšování rozpočtu, například kvůli dodatečným přípravám vzniklým kvůli zpoždění, může čekat úplné zrušení. NASA by samozřejmě případné prostředky navíc, které by musely být investovány dodatečně do InSight mnohem raději viděla například u mise Mars rover 2020 a dalších. Přesto si však zástupci programu jsou vědomi toho, jak důležitá data by mohlo přinést velmi úzké, ale velmi detailní zaměření výzkumných cílů. O osudu InSight se však ještě teprve rozhodně. Včera bylo pouze přidáno prohlášení, že případné zdržení, nebo zrušení této mise, by nijak nemělo ovlivnit stávající harmonogram letů k Marsu, ať už se jedná o misi ExoMars (2018), nebo Mars rover 2020.

Kosmický přehled týdne:

Největší událostí nejen tohoto týdne bylo rozhodně úspěšné přistání prvního stupně Falconu 9 v1.2. Vzhledem k tomu, že jsme se přistání věnovali v samostatném článku, na jehož odkaz narazíte v souhrnu z kosmonautixu na konci tohoto článku, nebudu se o tomto přelomovém okamžiku rozepisovat. Dodejme jen, že první stupeň již byl nadzvednut, byly z něj odmontovány nohy, poté byl položen do horizontální polohy a převezen do nového hangáru SpaceX, který vznikl při rampě 39A na Kennedyho kosmickém středisku. Nyní se první stupeň podrobí důkladnému přezkoumání, při kterém bude vyhodnocené, co a jak je znovupoužitelné a kolik péče budou přistanuvší stupně potřebovat, aby se daly opět použít. Tento první stupeň, který jako první přistál, se však o další start zřejmě nepokusí. Bude sloužit pro testování pozemního zařízení právě na kosmodromu 39A, ze kterého by v průběhu první poloviny roku 2016 měly odstartovat první rakety Falcon 9 a hlavně Falcon Heavy. Poté bude stupeň uschován a někde vystaven.

Po dvou dnech letu se k Mezinárodní kosmické stanici připojil 23. prosince Progress MS. Progress dovezl 880 kilogramů paliva pro motory ISS, 420 kg vody, 24 kg kyslíku, 22 kilogramů vzduchu a 1 252 kilogramů nákladu v hermetizovaném prostoru, zahrnující různé vybavení stanice, vědecké experimenty, jídla a vybavení pro posádku. Progress MS zůstane připojen k vesmírné stanici až do začátku července

Na Štědrý den, který se však v Rusku neslaví, z kosmodromu Bajkonur odstartovala raketa Proton, na jejíž palubě se nacházel velký evropsko-ruský telekomunikační satelit Express AMU1. Po devíti hodinách a několika zážezích posledního stupně Briz-M byl satelit umístěn na geostacionární dráhu. Satelit nese celkem 70 transpondéru v Ku a Ka pásmu. Satelit má plánovanou životnost 15 let a bude sloužit pro evropskou část Ruska a střední Afriku. Nahradí patnáctiletý satelit Eutelsat 36A, který kdysi startoval jako první na raketě Atlas IIIA, kterou premiérově poháněly ruské motory RD-180. Video ze startu je zde.

22. prosinec byl opravdu dnem nabitým emocemi. Poté, co se podařilo přistát Falconu, se objevila zpráva, že se po dlouhé odmlce ozvalo Philae. Philae se v posledních měsících ani ozvat nemohlo, protože se Rosetta nacházela na dráze, která to znemožňovala. Philae mělo poslat 51 paketů dat. Později se objevily zprávy, že mohlo jít o šum, ale tyto zprávy pak byly zase vyvráceny. Na rozbor stále čekáme.

Dvacátého prvního prosince proběhla neplánovaná kosmická vycházka na palubě ISS. Astronauti Scott Kelly a Tim Kopra museli vyrazit opravit zaseknutou platformu pro přesun nákladu po nosníku stanice. To se jim velmi rychle podařilo a po třech hodinách byly zpět uvnitř.

Přehled z Kosmonautixu:

Máme za sebou další velmi nabitý prosincový týden, který byl plný velkých událostí. Ty události, které utvářely kosmonautiku, jsme vám pokrývali skrz naše články a tak jste mohli živě a česky sledovat start prvního exempláře vylepšeného zásobovacího Progressu MS. Rozhodně však nejdůležitější a nejemotivnější události uplynulých sedmi dní byl start Falconu 9 v1.2 a následné přistání prvního stupně. I tento start jsme pro vás v živém přenosu česky komentovali. Sonda Dawn, která pobývá u trpasličí planety Ceres, se posunula na svoji nejnižší orbitu. Podívejte se na fotografie, které začala zasílat. Na Štědrý večer jsme si pro vás připravili tři příběhy z vesmíru, jako vzpomínku na silné okamžiky, které se staly nejen o Vánocích ve vesmíru. Znáte ten vtip, jak Američané za hodně dolarů vynaleznou pero, které píše v kosmu, zatímco Rusové prostě používají tužky? A jak to bylo opravdu, na to jsme se zeptali Vladimíra Remka. A nakonec jsme vám přinesli přehled, na jaké kosmické mise se můžete těšit mezi roky 2016–2020.

Snímek týdne:

Asi je zbytečné přemýšlet, jaký snímek byl tím, který přinesl nejzajímavější zaznamenaný moment. Ještě jednou gratulujeme SpaceX, za jejich nezdolnou touhu dělat stále něco o čem jiní tvrdí, že to nejde. 22. Prosince 2015 přistál první stupeň Falconu 9 v1.2 poté, co poslal na svoji cestu jedenáct družic ORBCOMM. Lepší návrat do služby si SpaceX ani přát nemohla.

Zdroje informací:
https://insight.cnes.fr/en/INSIGHT/GP_seis.htm
http://nasasearch.nasa.gov/search?utf8=%E2%9C%93&affiliate=nasa&query=InSight
http://www.space.com/31451-nasa-insight-mars-lander-delay-effects.html?cmpid=514630_20151226_56679236&adbid=10153223640071466&adbpl=fb&adbpr=17610706465
http://spaceflightnow.com/2015/12/23/progress-spaceship-docks-with-international-space-station/
http://www.parabola.cz/clanky/5743/proton-vynesl-satelit-express-amu1/
http://spaceflightnow.com/2015/12/21/successful-spacewalk-frees-up-robot-arm-transporter/

Zdroje obrázků:
http://www.geeky-gadgets.com/wp-content/uploads/2015/12/falcon-9-1.jpg
http://solarsystem.nasa.gov/insight/docs/pia19664-MAIN_InSight%20Solar%20Arrays%20Open%204-30-15_0011.jpg
http://www.extremetech.com/wp-content/uploads/2015/12/seis.jpg
http://www.astronomy.com/-/media/Images/News%20and%20Observing/News/2014/05/MarsInSightlander.jpg?mw=600
http://forum.nasaspaceflight.com/index.php?action=dlattach;topic=38148.0;attach=1089731;image
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/12/expressamu1_copyright-airbus-defence-and-space-sas-2015_500.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/12/23282658734_5af5f7dc34_k.jpg