Nedělní poledne patří již tradičně Kosmotýdeníku, který vám tentokrát shrne opravdu událostmi nabitý poslední květnový týden. Tentokrát budeme hlavně v Rusku. Podíváme se na stěží uvěřitelných 1,8 miliardy dolarů, které byly dle posledního vyšetřování zpronevěřeny v ruské kosmické agentuře. Nově jsou známy i příčiny havárie rakety Proton, představíme vám proto navrhovaná řešení, aby se další havárii předešlo. Neunikly nám však ani pozitivní zprávy, které představuje předběžný termín prvního letu lodě CST-100 s posádkou k ISS, nebo třeba úspěšný start rakety Ariane 5 s dvěma telekomunikačními satelity. Přejeme příjemné čtení zřejmě nejobsáhlejšího Kosmotýdeníku a příjemnou neděli.

Ruský audit odhalil ztracených 1,8 miliardy dolarů

Ruský kosmický program se v současnosti potýká s krizí. Tento neoddiskutovatelný fakt, který byl často odůvodňován jako důsledek hlubokého podfinancování, podtrhl v tomto týdnu ještě audit, který nalezl velké finanční ztráty spojené s korupcí. Audit je samozřejmě důsledkem nehezké tváře ruského kosmického programu v zahraničí, což je důsledek několika po sobě jdoucích havárií. Ty se obzvlášť v případě posledního zásobovacího Progressu a nepodařeného startu rakety Proton dostaly časově příliš blízko k sobě.

Šéfka ruské kontrolní komory Taťána Golikovová v úterý oznámila, že její auditoři při poslední kontrole stavu financování kosmického programu objevili nesrovnalosti ve výši devadesáti čtyř miliard rublů, což je zmiňovaných 1,8 miliardy dolarů. Státní korporace Roskosmos, do které byl transformován poměrně nedávno, hospodaří s průměrným rozpočtem kolem čtyř miliard dolarů. Kdyby to byly ztráty, které nastaly v rámci jednoho roku, jednalo by se skoro o polovinu celkového rozpočtu. Nicméně i když Golikovová mluvila o kontrolování činnosti v roce 2014, později byla zpráva upravena a nyní se mluví o blíže neurčeném časovém období. S poznámkou, že k dramatickému zvýšení rozpočtových ztrát došlo v roce 2014 a oproti roku 2013 je to velmi markantní. Černé peníze přitom neplynuly pouze na soukromé účty, ale mnoho ztráty bylo označeno jako důsledek neefektivního využívání financí.

Největší černé toky peněz byly zaznamenány při stavbě nového ruského kosmodromu Vostočnyj, který má nahradit Bajkonur, který, uzavřený v hranicích Kazachstánu, není pro Rusko dlouhodobě výhodný. Při poslední návštěvě rozestavěného kosmodromu slíbil Vladimír Putin , že přidá požadovanou miliardu rublů do rozpočtu za podmínky, že bude splněn plán a v prosinci 2015 vzlétne z kosmodromu první raketa. Dodal, že pokud bude odhalena korupce, tak ten, kdo v ní bude zainteresován, bude trestně stíhán a přijde k velmi tvrdému trestu. Už nyní je jasné, že pokud v prosinci odstartuje z kosmodromu první raketa, bude to jen divadlo podmíněné mnoha ústupky. Kosmodrom má k dokončení ještě daleko a to i přesto, že už nyní je z původních plánů realizováno jen málo. Navíc se minulý měsíc objevila zpráva, že k dokončení kosmodromu jsou potřeba ještě další finance a úřady zodpovídajících za dostavbu kosmodromu požádají vládu o dodatečných 20 miliard rublů, aby se stihl první start v prosinci tohoto roku.

Golikovová však není jediným, kdo veřejně ukazuje na špatný stav kosmického programu. V minulém měsíci se k tématu vyjádřil vicepremiér Dimitrij Rogozin, který upozorňoval na morální a společenský úpadek v agentuře Roskosmos, což je příčina ztráty vitality celého programu. Rogozinova slova však jako vždy jsou jen politickým výkřikem, bez znalosti problematiky. Vicepremiér je svými velikášskými projevy o čemkoli známý. Dlouhodobé podfinancování kosmického programu, za nějž má politicky odpovídat právě on, řeší dle svých receptů, mezi které patřilo převedení Roskosmosu pod správu státu, nebo časté výměny vedoucích pozic celé organizace, či jednotlivých provozů, což není nejlepší recept na vnitřní stabilizaci organizace. Možná to v posledních dnech pochopil i Rogozin, který při svém vyjádření o příčinách nepodařeného posledního letu rakety Proton prohlásil, že je na čase zvednout platy specialistům, kteří raketu připravují, aby byli více motivováni. Mimochodem od doby, co Vladimír Putin navštívil Vostočnyj, začalo trestní stíhání 228 úředníků odpovídajících za stavbu kosmodromu, kteří jsou obviněni z celkem dvaceti trestných činů spojených s úniky peněz.

Celá situace je velmi nepřehledná a sledovat vyjádření všech zúčastněných je vzhledem k ruské uzavřenosti těžké. Neoddiskutovatelné však je, že ruský kosmický program má velké vnitřní problémy, spojené s korupcí, velkým podfinancováním a častými personálními změnami ve vedoucích pozicích. Přejeme však Rusku, aby se mu podařilo problémy vyřešit a aby například i po skončení projektu Mezinárodní vesmírné stanice stále ještě nějaký kosmický program mělo.

Kosmický přehled týdne

Příčiny havárie rakety Proton při jejím posledním letu jsou již známé. Za havárii dle komise může řízení motoru třetího stupně, které selhalo kvůli nadměrnému zatížení vibracemi, které byly způsobeny rostoucí nerovnováhou rotoru turbočerpadla. Problém byl spojen s degradací materiálu rotoru pod vlivem vysokých teplot a kvůli špatnému vyvážení celého systému. Kvůli tomuto zjištění byly navrhnuty tři způsoby, jak další havárii zabránit:

• Použití jiného materiálu pro hřídel rotoru
• Vylepšit způsoby vyvažování rotoru
• Změna způsobu přichycení turbočerpadla k hlavnímu motoru tak, aby svými případnými vibracemi nedocházelo k tak fatálním následkům

Ve středu se na kosmodromu v jihoamerickém Kourou zažehly motory rakety Ariane 5 a ta odstartovala k misi, při které měla za úkol vynést dva komunikační satelity. DirecTV 15 a Sky Mexico 1 vynesla na dráhu přechodovou ke geostacionární, ze které se satelity vlastními silami vydaly na dráhu geostacionární. Záznam startu si můžete prohlédnout zde.

Na Mezinárodní kosmické stanici došlo k očekávanému stěhování nákladního PMM modulu známého pod názvem Leonardo. Modul uvolnil místo, které budou v budoucnosti požívat soukromé lodě s lidskou posádkou. Záznam z přesunu si můžete prohlédnout zde.

U Mezinárodní kosmické stanice ještě zůstaneme. Na internetu se objevily úchvatné záběry pořízené při příletu lodi Sojuz TMA-16M. Vidíme na nich závěrečné momenty příletu ke stanici a opravdu stojí za zhlédnutí.

Společnost Boeing poslala NASA první objednávku k vynesení posádky k Mezinárodní kosmické stanici. Společnost stojí za vývojem lodi CST-100, která společně s lodí Dragon V2 od SpaceX soutěží o dopravu posádek ke stanici. Nově Boeing oznámil, že bude schopen poslat první posádku na konci roku 2017 poté, co provede bezpilotní zkušební let své lodi.

Nedlouho po získání certifikace 2. kategorie pro vědecké družice NASA si raketa Falcon 9 od společnosti SpaceX připsala další důležité „razítko“. Nosič byl certifikován pro armádní družice. Už v červnu se tedy bude moci ucházet o vynesení družice systému GPS. Stává se tak vážným konkurentem pro společnost United Launch Aliance, která je v současnosti jednou certifikovanou společností pro vynášení armádního nákladu Spojených států.

Velmi pěkná gif animace nám ukazuje, jak si při současné znalosti komety 67P u které je v současnosti evropská sonda Rosetta, představujeme vznik jejího podivného tvaru. Z animace je patrné, že jde zřejmě skutečně o dvě tělesa, která po vzájemné poměrně pomalé srážce se spojila do tvaru, který můžeme vidět na fotografiích.

Tato velká kryogenní nádrž je určena pro zkoušky strukturální pevnosti. Využití by měla najít v příštích letech na vylepšených urychlovacích blocích rakety SLS, které už budou na kapalné pohonné hmoty. (Při prvních letech se budou používat o jeden segment větší původní urychlovací bloky SRB, které znáte z dob raketoplánů a které létají na tuhé pohonné látky) 12. března nádrž technici naložili ve městě Huntsville (stát Alabama) na loď, která ji po řece Tennessee dopravila na testovací stanoviště ve městě Luka (stát Mississippi).

Na závěr přikládáme fotografii známé lokality Cydonia Mensae na Marsu, kterou mnozí znají jako tvář na Marsu. Nasnímala ji sonda MRO a stojí rozhodně za prohlídku.

Souhrn z Kosmonautixu:

Tento týden jste se na kosmonautixu mohli dočíst o velmi časově omezené možnosti vyslat svůj vědecký přístroj na Mars. Prozradili jsme vám, jaké vědecké vybavení bude mít možná sonda k měsíci Europa. Ukázali jsme vám nejnovější fotografie trpasličí planety Pluto, které pořizuje sonda New Horizons. Blíže jsme se podívali na plánovaný první mimozemský těžební stroj. A na závěr jsme vás upozornili na poslední šanci, jak kamerami sondy Cassini spatřit měsíc Hyperion.

Zdroje informací:
http://www.themoscowtimes.com/
http://tass.ru/
http://tass.ru/
http://forum.nasaspaceflight.com/
http://www.russianspaceweb.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/

 Zdroje obrázků:
http://cdn2.spiegel.de/images/image-251909-panoV9free-owej.jpg
http://www.themoscowtimes.com/upload/iblock/459/5615-golikova.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2b/Dmitry_Rogozin_Moscow_Interfax_02-2011.jpg
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e5/Map_of_Russia_-_Amur_Oblast_%282008-03%29.svg/2000px-Map_of_Russia_-_Amur_Oblast_%282008-03%29.svg.png
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/05/CGDVNgFUoAA7WGC.jpg-large.jpeg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/05/CST-100_dock_high-res.jpg
https://lh6.googleusercontent.com/-m9rHDUwehjg/VWlAw10uSGI/AAAAAAAAFoM/n139lNDSC1E/w624-h480-no/67P%2BChurymov%2BGerasimenko%2Bcollision%2Bscenario%2Bforming%2Bbi-lobed%2Bnucleus.gif
https://lh3.googleusercontent.com/-jfC-h1OwMGM/VWmlG2cgF9I/AAAAAAAAB_k/JYNlHYw33Y4/s0/MRO-cydonia.jpg