„Všichni poletí na kosmickou stanici, jeden z nich se projde po Měsíci,“ sliboval při představování nového evropského oddílu kosmonautů ředitel ESA Jean-Jacques Dordain. S Měsícem se trochu zmýlil, což ale bylo dáno veletočem v americké kosmonautice o rok později. S cestou na kosmickou stanici ale zřejmě ne: všichni členové oddílu ji už mají za sebou, jsou na ISS nebo se na cestu intenzivně připravují. A první z nich se dokonce začal připravovat k druhé návštěvě této základny. Ale hezky popořádku. Jako první ze šestice dostal příležitost ochutnat slasti i strasti stavu beztíže italský kandidát Luca Parmitano: letěl v lodi Sojuz TMA 09M od 28. května do 11. listopadu 2013 a byl členem 36./37. základní posádky. „Proslavil“ se především tím, že se mu během druhého výstupu do otevřeného prostoru dostala do přilby skafandru voda – a on se (ne vlastní vinou) málem utopil.
Méně známá je skutečnost, že se stal historicky nejmladším kosmonautem, který absolvoval dlouhodobý let: v den startu mu bylo 36 let a 8 měsíců. Následoval let německého kosmonauta Alexandra Gersta. V lodi Sojuz TMA13M startoval 28. května a přistál 10. listopadu 2014 (člen 40./41. základní posádky). Na ISS si přitom téměř „podal kliku“ s italskou kosmonautkou Samanthou Cristoforetti, která vzlétla 23. listopadu 2014 v Sojuzu TMA15M a stala se členkou 42./43. základní posádky ISS. Dosud krouží nad našimi hlavami, vracet zpět na Zemi se má 14. května letošního roku.
kolega Pesquet poslouží taky dobře.
Zdroj: Tomáš Přibyl
V obou letošních lodích Sojuz s plánovaným termínem startu ve druhé polovině roku bude evropský zástupce. Nejprve navštíví na jedenáct dní stanici dánský kosmonaut Andreas Mogensen (start v Sojuzu TMA18M 1. září, přistání v Sojuzu TMA16M 11. září 2015). A v Sojuzu TMA19M (start 20. listopadu 2015, návrat 16. května 2016) přiletí na ISS člen 46./47. základní posádky: Timothy Peake z Velké Británie. Původně měl tento dlouhodobý let absolvovat Mogensen s tím, že Peake měl letět na „jeho“ krátkodobé misi. Jenže v tu chvíli se zástupci Velké Británie v ESA vzbouřili: vadilo jim, že „jejich“ kosmonaut má dostat jen krátkodobý let. (Argumentace? Dánsko přispívá ročně do rozpočtu ESA řádově 27 mil. euro, Velká Británie 322 mil. euro. Nějak se pozapomnělo, že zatímco Dánsko je dlouhodobým podporovatelem ISS, Británie se k projektu přidala až v posledních letech.) Aby měla ESA klid, tak si Mogensen a Peake vyměnili místa. Je vidět, opravdu o nominacích rozhoduje pouze kvalita kandidáta a nikoliv země původu, jak donekonečna ESA prohlašuje.
Poslední člen oddílu ESA z roku 2009, který se podívá na oběžnou dráhu, bude Thomas Pesquet (Francie). Odstartuje v lodi Sojuz MS3 30. listopadu 2016, přistane v květnu 2017. Půjde o 50./51. základní expedici na ISS. Zajímavé je, že to bude první dlouhodobý pobyt francouzského kosmonauta na této stanici: sice tu už v roce 2008 pracoval krajan Léopold Eyharts, ale jen něco málo přes 48 dní. Jeho misi tak lze považovat za střednědobou, nikoliv dlouhodobou. Přitom Francie je dlouhodobě největším přispěvatelem do rozpočtu ESA (byť ji v posledních letech krátce nahradilo Německo, ale to už zase neplatí) a před Pesquetem navštíví ISS dlouhodobě osm Evropanů.
To Itálie si na nedostatek letových příležitostí nemůže stěžovat. Je to dáno tím, že před lety vyrobila hardware pro ISS, za který si u NASA vyjednala realizaci tří krátkodobých a tří dlouhodobých letů svých kosmonautů. Z této kvóty byly zatím vybrány dva krátkodobé a dva dlouhodobé lety (včetně stávající mise kosmonautky Samanthy Cristoforettiové na ISS); k tomu je třeba připočíst regulérní lety kosmonautů italské národnosti v rámci programů ESA. Všechny lety (národní i nadnárodní) jsou ovšem realizovány pod hlavičkou ESA, což souvisí se závazkem členských zemí z devadesátých let netříštit aktivity na národní programy.
veřejné vystoupení oddílu kosmonautů ESA v roce 2009 v Kolíně nad
Rýnem.)
Zdroj: Tomáš Přibyl
Nyní se ale chystá třetí italská dlouhodobá mise z výše uvedené kvóty (de facto tyto lety probíhají z času vyhrazeného americkým astronautům a v místech v lodích Sojuz placených americkou stranou). Půjde o součást 52./53. základní expedice ISS a plánovaná je od května do listopadu 2017.
Italská kosmická agentura jako kandidáta navrhla Lucu Parmitana. Pokud proti jeho misi nebudou mít ostatní partneři projektu ISS námitek, již za 25 měsíců se vrátí na kosmickou stanici.
Zdroje informací:
http://en.wikipedia.org/
http://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/,,,/Luca_Parmitano_EMU.jpg/819px-Luca_Parmitano_EMU.jpg
Fotoarchiv Tomáše Přibyla
bude tam někdy i český kosmonaut ?
V oddílu astronautů ESA není žádný Čech a momentálně ESA žádný nový nábor neplánuje. V dohledné době se tedy bohužel češtiny z vesmíru nedočkáme…
Momentálně ČR nikoho v oddílu astronautů nemá. Třeba ale někdo uspěje až bude ESA pořádat nějaký další nábor.
Svého času se hovořilo o novém výběru kosmonautů plus mínus v roce 2016. Nakolik jsou tyto plány aktuální, nevím.
Každopádně příští výběr bude první, do kterého se budou moci přihlásit občané České republiky.
Čistě teoreticky pak bude záležet jen na kvalitě kandidátů, zdali některý z nich pronikne do oddílu kosmonautů – a na oběžnou dráhu. Čistě prakticky je jasné, že roli budou hrát i jiné faktory. Můj osobní názor je, že nové členské země ESA dostanou jedno místo v oddíle kosmonautů. No, a kromě Česka o něho bude i zástupce Rumunska, Polska, Estonska, Maďarska a dalších zemí. Z nich většina je přece jen důraznější při prosazování svých kosmických zájmů.
Jinak termín dalšího výběru kosmonautů ESA bude záležet na budoucích potřebách: myslím, že stávající parta je schopná zajistit lety na ISS do roku 2024. Pak je (dosud nezodpovězená) otázka, kolik kosmonautů a pro jaké mise bude dále potřeba. Bude další stanice? S evropskou účastí? Budou Evropané létat na Orionu? Budou létat na čínskou stanici, jak se v poslední době často avizuje?