Týden utekl jako voda a je tu opět neděle. S ní přichází i tradiční seriál Kosmotýdeník, který na našem webu vychází již déle než dva a půl roku. Ani dnes nebude chybět rekapitulace tří nejdůležitějších událostí právě končícího týdne. Týdne, který by se bez velkého přehánění dal nazvat týdnem Sojuzu – právě tahle raketa se totiž postarala o dvě největší události uplynulých sedmi dní. Jednak dopravila na oběžnou dráhu trojici astronautů a jen o pár hodin později i dva evropské navigační satelity. A abychom měli oslí můstek kompletní, tak třetím tématem bude vypuštění dalšího navigačního satelitu – pro změnu amerického.

Roční mise na ISS začala
Až se za několik let, možná desítek let, bude hodnotit, jaké přínosy měla pro kosmonautiku Mezinárodní vesmírná stanice, bude jedna z významných kapitol patřit experimentu, který odstartoval v tomto týdnu – roční pobyt dvou lidí ve stavu beztíže. Tyto informace budou k nezaplacení, až se jednou lidé vydají na dlouhodobé cesty vesmírem mimo zemské gravitační pole – třeba k Marsu.

Jedna z nejvýznamnějších kosmonautických událostí letošního roku začala 27. března ve 20 hodin a 42 minut středoevropského času. Je velmi stylové, že na tuto mimořádnou misi startovala raketa Sojuz z rampy, odkud se na svou cestu před lety vydal Jurij Gagarin. Fotky ze startu jsou úžasné a všem zájemcům vřele doporučuji tento profil na Flickru.

Pod aerodynamickým krytem nosiče byla schovaná kosmická loď Sojuz TMA-16M a v ní leželi tři lidé – Rusové Gennadij Padalka a Michail Kornijenko a Američan Scott Kelly. Poslední dva jmenovaní vydrží na stanici téměř celý rok. Padalka sice absolvuje jen tradiční půlroční pobyt, ale během něj se dostane do čela historických tabulek v souhrnné délce pobytu ve vesmíru. Sojuz se po šesti hodinách na oběžné dráze spojil s Mezinárodní vesmírnou stanicí a 43. dlouhodobá expedice tak byla kompletní.

Nemůžeme říct, že by se dříve neexperimentovalo s dlouhodobým pobytem člověka ve vesmíru. V tabulkách bychom našli čtyři kosmonauty (všichni ze SSSR/Ruska), kteří strávili  v kosmu souvisle rok. Rekordmanem v tomto ohledu je Valerij Poljakov, který na MIRu pobýval nonstop 437 dní. Zajímavé je, že Kelly ani Kornijenko magickou hranici jednoho roku nepřekonají – bude jim chybět jen pár dní.

Ovšem současný experiment je v mnoha ohledech jedinečný – zúčastní se jej hned dva lidé a navíc nesmíme zapomínat, že Scott Kelly má bratra-dvojče. Mark Kelly, bývalý astronaut bude také součástí výzkumu, takže vědci budou mít navíc možnost studovat biologické změny vůči dvojčeti. Navíc, ruku na srdce, možnosti výzkumu lidského těla se za poslední roky rozšířily přímo neuvěřitelně a proto budou moci vědci změřit všechny změny mnohem komplexněji a zároveň detailněji. A aby těch prvenství nebylo málo, tak se Scott Kelly stane americkým rekordmanem v délce souvislého pobytu v kosmu.

Evropa rozšiřuje svůj navigační systém
Galileo je název, který se začíná čím dál více dostávat do povědomí lidí. Minulý týden se podařilo udělat další krok k jeho dokončení. Z evropského kosmodromu v Kourou odstartovala 27. března ve 22:46 našeho času raketa Sojuz. Ta dopravila na oběžnou dráhu dvě navigační družice systému Galileo. Konkrétně šlo o družice označené jako Galileo-FOC FM3 a Galileo-FOC FM4. Je hezkou tradicí, že každá družice Galileo má i své „neoficiální jméno“. Satelity je dostávají po dětech z evropských zemí. Zatímco český David již na oběžné dráze pracuje více než dva roky, tak minulý týden se do kosmu vydal irský Adam a řecká Anastasia.

Na definitivní potvrzení úspěšnosti všech systémů si budeme muset ještě chvíli počkat, ale zatím nic nenasvědčuje problémům. Podle aktuálních plánů se zdá, že uvidíme už pouze tři starty Sojuzů s družicemi Galileo. Ne sice, že by pak byl systém dokončený, ale ke slovu přijde Ariane 5, která dokáže při jediném startu vynést rovnou čtyři družice místo dvou v podání Sojuzu.

Modernizace GPS pokračuje
Zatímco Evropa svůj navigační systém teprve buduje, Američané už několik let vlastní dokončený systém. Ale to neznamená, že by se nemuseli starat o vypouštění nových družic. Satelity totiž mají jen omezenou životnost a pak je potřeba je nahradit. Nejen kvůli únavě materiálu, která je v kosmickém prostředí mimořádná, ale také kvůli pokrokům v technice. Nově vypuštěné družice jsou kvalitnější a výkonnější, než satelity, které nahrazují.

K jedné takové modernizaci došlo právě minulý týden – americká raketa Delta IV v konfiguraci Medium+ 4,2 odstartovala 25. března v 19:36 středoevropského času z rampy na mysu Canaveral. Jejím nákladem byla navigační družice GPS 2F-9, což znamená, že jde o devátý exemplář z vývojové řady 2F. Úkolem tohoto satelitu je nahradit družici GPS 2A-22, kterou 30. srpna roku 1993 vynesla raketa Delta 2. Jelikož  americký navigační systém spadá pod křídla armády, musí i jeho družice dostat speciální krycí označení. V tomto případě můžeme říci, že dosluhující USA-94 byl nahrazen novým satelitem USA-260.

Za zmínku určitě stojí, že tento start byl s největší pravděpodobností historicky posledním použitím originálního motoru RS-68, který najdeme na prvním stupni rakety Delta IV. Od příštího startu se totiž začne používat vylepšená verze RS-68A s vylepšenými parametry. Ale na to je zatím čas, na našem webu se tomuto tématu budeme detailněji věnovat ve speciálním článku.

Kosmické mini-zprávy

Pokud by někomu připadalo, že tenhle týden odstartovalo málo navigačních družic, tomu spravíme náladu informací o startu indické rakety PSLV, která 28.března ve 12:49 středoevropského času odstartovala k obloze. Vynášela v pořadí již čtvrtou navigační družici pro indický systém IRNSS.

Okolo robotické mise ARM, která má za pár let dopravit k Měsíci asteroid, který následně prozkoumá lidská posádka v lodi Orion začíná být živo.Odborníci momentálně studují, zda je vhodnější zachytit menší asteroid, nebo naopak doletět k asteroidu většímu a vzít si z jeho povrchu jen vhodně velký balvan.

Rusko spekuluje o možnosti vylepšené verze rakety Angara A5V, o kterou prý projevila zájem armáda. Vývoj by měl stát zhruba 40 miliard rublů. Tato raketa by měla mít na prvních dvou stupních motory RD-191, a na třetím stupni kyslíkovodíkový RD-0150. Aby raketa dopravila na nízkou dráhu 35 tun nákladu bude potřeba zvýšit tah motoru RD-191 o 10% na 40 sekund a tah RD-0150 ze 40 na 77 tun.

Poměrně zajímavě vypadá zpráva o objevu vozítka Curiosity, které našlo na Marsu dusík ve formě biologicky využitelných sloučenin. Této novince se budeme na blogu věnovat ve speciálním článku.

Americký rover Opportunity dokázal ujet na Marsu 42 kilometrů a 192 metrů, tedy ekvivalent proslulého maratonského běhu. Ještě žádné vozítko mimo naši planetu nedokázalo zdolat tak dlouhou trasu. Pokud uvážíme, že jde o stroj, který měl původně fungovat jen 90 dní a ujetá vzdálenost se měla počítat na stovky metrů, nezbývá než smeknout.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
https://www.flickr.com/
http://www.spaceflight101.com/
http://spaceflightnow.com/
http://spaceflightnow.com/
http://www.spaceflight101.com/
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmo.cz/
http://www.kosmo.cz/
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/4106992_orig.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7611/16327416694_54cbb5f265_b.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7281/16948519965_735176a55f_h.jpg
https://farm8.staticflickr.com/7622/16923953616_055df121cf_b.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3072133_orig.jpg?334
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/6046690_orig.jpg
http://spaceflightnow.com/wp-content/uploads/2015/03/div_gpsiif9_l2.jpg
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/9020969_orig.jpg
http://imgs.xkcd.com/comics/opportunity.png