Nedávno jsem dostal od čtenáře dotaz, proč se už nikde nepíše o aktuálním dění okolo čínské mise Chang’e-3 a jejího šestikolového vozítka Yutu. Jelikož by tato tématika mohla zajímat více našich čtenářů, vznikl tento článek, který shrne problémy, které tuto misi provázejí. Zároveň ale vysekneme „nefritovému králíkovi“ velkou poklonu, protože i přes všechny problémy stále funguje. Ačkoliv měl podle původních očekávání přečkat pouze tři lunární dny a dvě noci, tak momentálně má za sebou už lunární den číslo devět a stále funguje – ale jen v omezené míře.
Čínský rover fungoval bez větších problémů do konce druhého lunárního dne. Jakmile se blížila noc, měl sklopit jeden solární panel a zakrýt tak své tělo, aby příliš neztrácel teplo. během lunární noci, která trvá 14 dní totiž teploty klesají mnoho desítek stupňů pod nulu. Po probuzení z následné hibernace se ale objevily problémy – rover správně nezazimoval a od této chvíle Číňané výrazně omezili zpravodajství o této misi.
Nakonec se ukázalo, že ještě před začátkem zazimování došlo k problému na systému řízení pohybu. Ten zodpovídá nejen za otáčení kol a tedy pohyb vozítka, ale i za sklápění kamerového stožáru, nebo ovládání solárního panelu. Podle všeho se zdá, že došlo k mechanickému poškození v důsledku najetí na kámen, nebo nárazu do něj. Závada je nejspíše mechanická – spekuluje se o prasknutí plošného spoje, což je na Měsíci neopravitelný problém.
Znamená to, že rover Yutu „ochrnul“. Neschopen jakéhokoliv pohybu ztratil zájem veřejnosti a i Čína o něm přestala informovat. Jeho kamery míří stále stejným směrem, takže ani fotografie nikoho neohromí. Jak tedy můžeme vědět, že vozítko stále žije? Díky radioamatérům! Například skupina UHF Satcom Group dlouhodobě monitoruje obousměrnou komunikaci mezi vozítkem a Zemí. zatímco lander se již odmlčel, „nefritový králík“ je stále při vědomí a to i během svého devátého lunárního dne. Díky tomu překonal očekávanou tříměsíční životnost.
Musíme si uvědomit, že i pokud by se vozítko Yutu odmlčelo po ujetí jediného metru, mise by byla splněna. Hlavním úkolem totiž bylo měkké přistání na Měsíci a sjetí roveru z rampy. Oba úkoly byly splněny hned na začátku mise a všechno ostatní byla jen nadstavba. Včetně avizované tříměsíční životnosti roveru.
O vědeckém přínosu celé mise se mluví poměrně málo, přesto bychom na něj zapomínat neměli. Lander poslal na Zemi celkem 118,5 GB dat a vozítko přidalo dalších 32 GB. Na landeru nainstalovaný lunární ultrafialový teleskop za první 4 měsíce pořídil 32 000 snímků, druhý přístroj na těle landeru, kamera pro extrémní UV oblast nafotila 600 fotek. Ovšem nejdůležitějším přínosem celé mise je studium samotné technologie.
Na základě dat, která mise Chang’e 3 naměřila a po prozkoumání všech dostupných údajů o technickém stavu přístrojů, bude moci Čína postavit výkonnější automaty, které provedou důkladnější průzkum lunárního povrchu. Mezi nimi bude hrát prim mise Chang’e-5 plánovaná na rok 2017, která počítá s odběrem měsíčních hornin a jejich následnou dopravou zpět na Zemi. Ostatně návratové pouzdro pro tuto misi se bude testovat už na konci tohoto roku a na našem webu budeme o této události podrobně informovat.
Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
Zdroje obrázků:
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/3353480_orig.png?446
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/722988_orig.png
http://www.spaceflight101.com/uploads/6/4/0/6/6406961/9710296_orig.jpg
Konecne prazdninovy clanok, ktory som si uzil. Vdaka!
Díky za pochvalu, ale myslím si, že tu během prázdnin vyšlo mnoho článků, které byly kvalitnější než tenhle můj. 😉
No to je asi subjektivne. Ja mam rad technologicke a historicke clanky. A hlavne take, kde su informacie unikatne, pripadne je unikatne to zhromazdenie informacii k teme. Sady fotiek mi vrati aj Google, testy ma velmi nechytili a to hlavne preto, ze casto je potrebne davat aj menej podstatne otazky, aby sa naplnil potrebny pocet na test. Osudy boli na zaciatku super a hltal som ich jeden za druhym, ale casom, ked bola vacsina „hviezd“ a „akcnych“ historickych momentov zdokumentovana ma uz nebavilo citat tak obsiahle texty. A musime si priznat, ze o ludoch z vychodneho bloku sa pise omnoho lahsie putavo, kedze s nimi rezim casto zametal, co sa neda povedat o amikoch. (Nechcem odradit autora od pisania osudov. Bude uzasne to mat zhromazdene, ked raz skonci) Kozmotyzdennik beriem ako spravodaj a nie ako clanok. A tak teda… tvoj (vas) clanok bol konecne nieco, co som zhltol na pockanie a nenechal otvorene v tabe prehliadaca „na neskor“. Akurat dnes som sa rovnako potesil clanku so sumarom ohladom SpaceX kozmodromu. Ale to uz nemame letnu prevadzku… Ci? 🙂
Díky za názor, ale během prázdnin u nás vyšly i jiné „rekapitulující články“ – třeba o sondě Gaia, nebo přípravách mise ExoMars. Kosmická hygiena byla také skvělá.
Odoberam kosmonautix cez RSS a clanok o druzici Gaia som musel prehliadnut. Prave som docital a mozem potvrdit, ze super! Takze tento clanok by bol druhy a nie prvy 🙂 O Exomars som mal detailne informacie uz predtym, tak mozno preto. Kazdopadne vdaka a ako by povedali za velkou mlakou: „Keep Up!“
Budeme se snažit. 😉
Tákovéto shrnutí a připomenutí „zapomenutých“ misí je k nezaplacení. Laik by pátrání po informacích roztroušených po webu brzy vzdal. Takhle dostává velmí příjemné „all inclusive“ – obsahem i formou ;-).
To mne velmi těší. 🙂
Dobrý večer, díky za velice zajímavý a nečekaný článek. V posledních dnech jsem se zajímavou náhodou snažil na světové síti právě o této misi najít nějaké nové zprávy. Nic moc jsem nenašel a právě proto mne tento článek velice potěšil. Je to pro Čínu úspěch, to se musí nechat, ať si už o jejím kosmickém programu myslíme co chceme. Sojuzy okopírovat (a trochu vylepšit, to se jim upřít nedá) je jedna věc, ale zvládnout přistání na Měsíci a k tomu ještě úspěšně „vypustit“ vozítko je věc druhá. To se okopírovat moc nedá. Úspěch, bez debaty.
Opravdu mám radost, že Vám náš článek „přišel vhod“.