sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (O3b mPower 11-13)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Adrianos Golemis

První řecký astronaut se v roce 2027 vydá na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) v rámci soukromé astronautické mise, zatímco Evropa diskutuje o rozvoji vlastních schopností pro lety lidí do vesmíru.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly vybraly Lake Kickapoo v Texasu jako preferované místo pro třetí a poslední stanoviště globální radarové sítě, kterou společně budují Spojené státy, Austrálie a Spojené království. Síť má sloužit ke sledování družic a dalších objektů v hlubokém vesmíru.

FCC

Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.

U.S. Space Command

Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.

Pixxel

Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.

Pandora

První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Převratný systém mikrozávěrek před fotosenzory JWST

Když jsem se poprvé dozvěděl o této technické finese připravovaného teleskopu Jamese Webba (a to samozřejmě nepatřím mezi znalce techniky fotografie) s pokleslou čelistí jsem nevěřícně pokyvoval hlavou nad tím, kam až došel vývoj technologií, a co se podařilo realizovat vědeckotechnickému týmu budoucího nástupce HST a nastávající vlajkové lodi (nejen) infračervené astronomie – teleskopu Jamese Webba, který bude pozorovat vzdálené objekty v chladu vesmírného prostoru daleko od tepelného rušení pozemské atmosféry.

Každému kdo fotí (ať už klasickým analogem či digitálem) je zbytečné vysvětlovat funkci závěrky. Pro ty co nefotí a neorientují se v terminologii, vysvětluje tento termín Wikipedie jasně a krátce:  Závěrka fotoaparátu je zařízení umožňující vstup světla na film (nebo snímací prvek) po přesně určenou dobu (tzv. doba expozice). S touto definicí si bohatě vystačíme, i když před ní připojíme předložku a zároveň i zaříkávadlo moderních technologií.

Mikrozávěrky

Je tomu stejně jako v případě polovodičů: představte si jich mnoho v relativně malém prostoru, kde se běžně vyskytuje jen jeden. Princip je stejný, ale technické řešení se liší,  protože zařízení se má stát součástí jednoho z nejpřesněji měřících senzorů, který byl kdy instalován na palubě kosmické sondy – spektrografu pro blízkou infračervenou oblast jako součásti hlavní přístrojové desky Webbova teleskopu pod názvem NIRSpec (Near Infrared Spectrograph) čili detektor pro měření spekter v infračervené oblasti .

detail desky mikrozávěrek o čtyřech polích, na snímku je patrné otevření/uzavření různých mikrozávěrek
detail desky mikrozávěrek o čtyřech polích, na snímku je patrné otevření/uzavření různých mikrozávěrek
Zdroj: http://www.nasa.gov

Co víc – jedná se o inovativní technologické řešení vyvinuté speciálně pro Webbův teleskop. Mikrozávěrky tvoří klíčové zařízení pro citlivé fotoelektrické senzory. Propustí jen světlo vybraných bodových objektů, a tím zvýší citlivost měření spekter v zorném poli teleskopu. A samozřejmě budou plně programovatelné podle požadavků různých druhů pozorování. A těch objektů bude moci být až sto v reálném čase jediné expozice. Jejich vývoj a provoz je o to těžší, že NIRSpec je chlazen na velmi nízké teploty.

Čím tedy vlastně mikrozávěrky jsou? Jde o miniaturní „světelné propustě“  (každá o velikosti 100 x 200 mikronů, čili o průměru několika lidských vlasů) se samostatnými závěrkami, jenž umožňují propouštět nebo naopak blokovat světlo bodových objektů v zorném poli. Pracovní plocha je rozdělena na čtyři pole – každé zhruba o velikosti poštovní známky spárovaných po dvou. Na desce se nachází 62 000 mikrozávěrek, které můžou být v poloze otevřeno/zavřeno pomocí elektromagnetického čidla v závislosti od hodnoty elektrického proudu, který buďto prochází nebo je blokován u jednotlivých mikrosegmentů. To umožňuje technické obsluze vybrat vždy až sto objektů a světlo ostatních zablokovat – a tím přesněji měřit spektra vzdálených ( a v případě snímkování dalekého vesmíru) bodových zdrojů.

Přístrojový segment mikrozávěrek JWST absolvuje první termální, akustické a vibrační testy před tím, než bude osazen do konstrukce  jádra teleskopu ISIM  (Integrated Science Instrument Module), pokud absolvuje všechny testy na výbornou, budou následovat další zkoušky  ve vakuové komoře Goddardova vesmírného centra NASA v Greenbeltu.

uspořádané řady mikrozávěrek NIRspec ve velkém přiblížení
uspořádané řady mikrozávěrek NIRspec ve velkém přiblížení
Zdroj: http://www.nasa.gov/

 

showreel JWST ve formě plakátu
showreel JWST ve formě plakátu
Zdroj: http://lh5.googleusercontent.com/

Pro technický personál JWST teleskopu nastala dlouho očekávaná chvíle: Jádro teleskopu – skelet jeho nervové soustavy – konstrukce ISIM se všemi připojenými čidly a přístroji se přesunula do kryogenní komory, kde ji čekají  čtyřměsíční zkoušky při teplotách -253.15° C (20 K). Testy probíhají v Goddard Space Flight Center v Greenbeltu  (Maryland). Integrovaný modul pro vědecké přístroje ISIM (Integrated Science Instrument Module) váží zhruba tolik co dospělý slon…

Termální komora v Goddardově centru NASA používá osm vakuových pump a směs dusíku a hélia pro simulaci podmínek v kosmickém prostoru. V průběhu testování budou vědci sledovat na tisíc teplotních čidel, dvouset chladících okruhů. Vše je v současné době době ve stádiu počátečního propojování všech segmentů.

Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
http://jwst.nasa.gov/images2/jwst_whiteback_med.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/micro7_0.jpg
http://www.nasa.gov/sites/default/files/micro4_0.jpg
http://lh5.googleusercontent.com/…/w936-h716-no/4885815945_34812cdf7b_o.jpg

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.