O tom, co bude největší událostí kosmonautiky v letošním roce mají fanoušci jasno – bude to evropská mise sondy Rosetta, která po mnohaleté cestě vesmírem dorazí ke svému cíli – kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko. Evropská kosmická agentura ví moc dobře, jak velký popularizační vliv může tahle mise mít a proto čas od času vypustí velmi originální nápad, jak dostat Rosettu do povědomí veřejnosti. Dnes si povíme o tom, jak velmi stručně popsat všechny vědecké přístroje na sondě.
Zdánlivě nesouvisející otázka – používáte Twitter? Mikroblogovací systém, nebo chcete-li sociální síť, která je založena na posílání krátkých zpráv, jejichž limit je 140 znaků. Jak souvisí tato stránka s Rosettou? Evropská kosmická agentura si řekla, že zkusí jednotlivé vědecké přístroje popsat právě pomocí limitujícího pravidla Twitteru. Ostatně už sám Albert Einstein říkal, že pokud nedokážete problém popsat jednoduše a srozumitelně, pak mu dostatečně nerozumíte.
Originály v angličtině najdete zde a zde – nápad mne velmi zaujal a proto jsem se rozhodl jej převést do češtiny. V tomto článku tedy zkusím jednotlivé popisky nejen přeložit, ale zároveň i dodržet limit 140 znaků (včetně mezer) na jeden přístroj.
ALICE – Ultrafialový spektrometr analyzující složení a množství plynů vycházejících z jádra do ohonu – CO, CO2, H2O
CONSERT – Měřením změny radiových vln prozkoumá vnitřek jádra komety – spolupráce s Philae
COSIMA – Hmotnostní analyzátor iontů obsažených v prachových zrnech
GIADA – Měří počet, hmotnost, směr a rychlost pohybu prachových zrn, která opouští jádro komety
MIDAS – Zkoumá prachová zrna uvolněná z jádra s důrazem na mikroskopické snímání jejich velikosti, objemu a tvaru
MIRO – V mikrovlnném spektru měří množství plynů, jejich rychlost a zároveň snímá i podpovrchové teploty
OSIRIS – Optický spektroskop a infračervený snímač určený k fotografování jádra i ohonů komety – prachového i plynného
ROSINA – Spektrometr zkoumající složení plynů v okolí jádra komety, měří i rychlost plynových částic
RPC – Pět senzorů, které měří podmínky panující na povrchu jádra a ve vnitřním ohonu + interakci se slunečním větrem
RSI – Pomocí radiových vln měří hmotu jádra komety a sílu jejího gravitačního pole – určí hustotu a vnitřní strukturu, zpřesní oběžnou dráhu
VIRTIS – Spektrometr zkoumající podmínky v ohonu komety a zároveň měřící teplotu jádra
Tolik tedy přístroje na samotné sondě Rosetta. Bez přestávky pokračujeme rovnou k popisu přístrojů na pouzdru Philae, které by mělo dosednout na povrch jádra. I v tomto případě platí limit 140 znaků/přístroj.
APXS – rentgenový spektrometr bombardující vzorek jádry helia – odhalí základní složení kometárního povrchu
ÇIVA – šestice mikrokamer, které pořídí panoramatický snímek, spektroskopicky změří složení, texturu a odrazivost povrchu
CONSERT – Druhá část experimentu s radiovými vlnami pro průzkum vnitřku jádra – první část je na sondě
COSAC – Prozkoumá důkladně složení kometárního povrchu s důrazem na hledání složitějších organických látek
Ptolemy – miniaturní laboratoř určující izotopické složení materiálu unikajícího z jádra
MUPUS – Víceúčelová měření – např. jak vede jádro teplo, nebo jaké jsou mechanické vlastnosti povrchových vrstev
ROLIS – kamera, která bude snímat sestup k jádru a nafotí panoramatické snímky míst, kde budou pracovat další přístroje
ROMAP – Měří lokální magnetické pole a vzájemnou interakci jádra se solárním větrem
SD2 – Vrták, který pronikne 23 cm pod povrch , kde odebere vzorky a přepraví k analyzátorům
SESAME – Měří fyzikální a elektrické charakteristiky, navíc měří i množství prachových zrn dopadajících zpět na povrch jádra
Dnešní článek byl trochu jiný, než ty, které na našem blogu obvykle vychází. Doufám ale, že tento nápad z dílny Evropské kosmické agentury oceníte a že Vám třeba bude tato krátká charakteristika někdy užitečná. Dozajista to není poslední zajímavá PR akce spojená s Rosettou, o které pojednává článek na našem blogu.
Zdroje informací:
http://blogs.esa.int/
http://blogs.esa.int/
Zdroje obrázků:
Archiv autora
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/03/Rosetta_s_instruments_white_background.jpg
http://blogs.esa.int/rosetta/files/2014/04/Philae_instruments_white_background_Cropped.jpg
Niekedy málo je viac. Tu to platí. Skutočne zaujímavý projekt, ktorý ak sa podarí, prinesie nielen vzácne údaje ale aj pre nás laikov bude pútavý.
Neviem ako ostatný, ale každým dňom priblíženia môj tep narastá.
Konečně popisky přístrojů, kdy nerozumím maximálně 140 znakům. Jindy to bývají i celé odstavce 🙂
Díky a krásný stručný, výstižný a jednoduchý přehled!
Velký dík za veškerou péči o zpřístupnění informací. Nicméně – na obrázku jsem nenašel bod, k němuž se vztahuje popiska ROLIS. Nemohlo by se to vztahovat k jednomu ze čtyř bodů označených SESAME (např. vlevo od SD2)?
Určitě ani zdejší pomoc při sledování není zanedbatelná …
Ještě znovu: Díky!
Rádi našim čtenářům přinášíme informace o tomhle úžasném projektu. Kamera ROLIS na tomhle obrázku není vidět, protože se nachází na břiše Philae – na téhle ilustraci je dobře vidět. http://cdn1.vox-cdn.com/thumbor/SPIn4aH4kBBNLWyEkLd-F-CsdvQ=/cdn3.vox-cdn.com/uploads/chorus_asset/file/2455902/Atterrisseur-Philae-15494442575_099c1ff083_o.0.png