sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Sierra Space

Společnost Sierra Space oznámila memorandum o porozumění se společnostmi Astral Materials a Space Forge Inc., o studiu využití technologie lodi Dream Chaser k podpoře mikrogravitační výroby polovodičů.

Umbra Space

Společnost Umbra Space získala prodloužení smlouvy s National Reconnaissance Office. Kalifornský startup, který se specializuje na družicovou radarovou technologii se syntetickou aperturou, spolupracuje s agenturou od roku 2022 v rámci strategické iniciativy komerčních vylepšení.

Telesat

Společnost Telesat uvedla, že předběžná kontrola návrhu konstelace Lightspeed ukázala, že družice, které jako první využívají přeprogramovatelnou platformu Aurora společnosti MDA Space, jsou v souladu s funkčními a výkonnostními požadavky programu.

BentoBox

Společnosti Atmos Space Cargo a Space Cargo Unlimited oznámily 3. prosince, že budou spolupracovat na sérii sedmi misí zařízení BentoBox, které ponese mikrogravitační náklad na oběžné dráze a poté jej vrátí na Zemi.

CZ-3B

Z kosmodromu Si-čchang odstartovala raketa CZ-3B ve verzi s vylepšeným prvním stupněm a pomocnými urychlovacími motory. Na oběžnou dráhu dopravila vojenskou družici TJS 13. Družice bude sloužit k telekomunikaci a také ke sběru zpravodajských informací.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

X-37 má výdrž

Na to, že miniraketoplán americké armády skrytý pod označením X-37 stále krouží, si vzpomene málokdo. Je to tajná vojenská technologie a tak je jasné, že se o ní příliš nemluví. Jednou za čas je si ale uvědomíme, že tenhle okřídlený stroj pořád nepřistál a stále krouží na oběžné dráze. Třetí mise už překročila magickou hranici 500 dnů ve vesmíru. Náš dnešní článek shrne dosavadní průběh a na závěr si ukážeme, že ač je X-37 tajným projektem, tak internetové veřejnosti neuteče nikdy nic.

První X-37 startoval pod aerodynamickým krytem rakety Atlas V 22. dubna 2010. Jeho orbitální mise označovaná krycím kódem USA-212 netrvala dlouho. Po 224 dnech na oběžné dráze přistál 30. listopadu téhož roku na Vandenbergově základně v Kalifornii. Jednalo se o první automatické přistání amerického okřídleného stroje. Letový exemplář ale neputoval do muzea. Ujali se jej technici, kteří začali kontrolovat jednotlivé systémy a připravovat stroj na další misi.

První letový exemplář X-37 po přistání
První letový exemplář X-37 po přistání
Zdroj: http://4.bp.blogspot.com/

Druhý start se uskutečnil 11. března 2011. Do vesmíru se vydal druhý exemplář miniraketoplánu a pod označením USA- 226 kroužil kolem naší planety 469 dní, než 16. června 2012 přistál opět na ranveji základny Vandenberg. Třetí start přišel ještě téhož roku – 11. prosince se na oběžnou dráhu vydal již jednou letěný stroj – byl to ten, který zvládl už premiérovou misi.

X-37 čerpá energii ze solárních panelů.
X-37 čerpá energii ze solárních panelů.
Zdroj: http://assets.inhabitat.com/

Tentokrát pro něj ale technici připravili mnohem delší pobyt ve vesmíru. 25. března stroj překonal dosavadní rekord v délce pobytu na oběžné dráze, který ustanovila druhá mise. V těchto dnech se navíc přehoupnul přes kulatou hranici 500 dní na oběžné dráze. Vlastní životnost může být prakticky neomezená, protože X-37 čerpá elektrickou energii ze solárních panelů.

Co přesně armádní miniraketoplán na oběžné dráze dělá nevíme. Oficiální prohlášení se omezují jen na „zkoušky návratu do zemské atmosféry“ a „letové experimenty“. Odborníci často hovoří o možnosti, že by na palubě miniraketoplánu mohly být senzory včasné výstrahy hlídající, zda někde na světě nestartuje nepřátelská raketa. Druhou možností by mohlo být snímkování zemského povrchu. V obou případech by ale bylo pravděpodobné, že by se jednalo o zkoušky nových technologií. Co ale můžeme prakticky s jistotou vyloučit je to, že by X-37 nesl na palubě zbraně. Jednak by to odporovalo mezinárodním úmluvám a navíc umístění zbraní na oběžnou dráhu není technologicky zrovna dvakrát výhodné.

Oběžná dráha X-37 při třetí misi
Oběžná dráha X-37 při třetí misi
Zdroj: http://www.heavens-above.com/

Existuje poměrně velká část lidí, kteří se zaměřují na sledování noční oblohy, na které pátrají po satelitech. A právě tajné družice jsou pro ně ještě atraktivnější. Díky nim máme přehled i o skutečnostech, které by armáda sama rozhodně nevyzradila.

Díky „družicovým spotterům“ jsme například zjistili, že stroj při první misi poměrně výrazně manévroval – často zvyšoval a a následně snižoval svou oběžnou dráhu – zřejmě v rámci základních zkoušek. Tentokrát je ale jeho dráha mnohem stabilnější. Třetí mise měla na začátku oběžnou dráhu 345 x 363 km skloněnou o 43,5° vůči rovníku. V současné době se dráha liší jen nepatrně – 382 x 406 km, přičemž sklon zůstává stejný.

To znamená, že při třetí misi stroj prakticky nemanévruje, tudíž v jeho nádržích zůstává i více než 500 dní po startu stále dost paliva. Pokud se tedy bude mise jednou chýlit ke konci, nebude to způsobeno nedostatkem pohonných hmot pro manévry. Prozatím nevíme, kdy by měl X-37 přistát, nicméně z prvních dvou misí víme, že se tento moment dá vysledovat poměrně přesně. Stroj jednak sníží svou oběžnou dráhu a navíc si obyvatelé v okolí Vandenbergovy základny všímají zvýšeného ruchu. U třetí mise zatím ani jeden z těchto náznaků nepřišel, takže minimálně v okruhu měsíce by X-37 přistávat neměl. Co bude se strojem, až se vrátí na Zemi je také zahaleno rouškou tajemství. Jistě si jej vezmou do parády technici, kteří budou mít možnost detailně prostudovat, jaké následky přinesl téměř dvouletý pobyt na oběžné dráze.

X-37 navíc můžete i sami pozorovat. Jeho oběžná dráha sice nevede nad naší republiku, nicméně občas se vyhoupne maximálně 25° nad jižní horizont. termíny přeletů můžete zjistit zde.

Zdroje informací:
http://www.spaceflight101.com/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://space.skyrocket.de/img_sat/x-37__1.jpg
http://4.bp.blogspot.com/…/156181_490812449896_95781119896_5530916_1170466_n.jpg
http://assets.inhabitat.com/…/06/X-37B-Solar-Panel-e1338565010930.jpg
http://www.heavens-above.com…&height=300&mode=M&satid=39025

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
MRR
MRR
10 let před

Na heavense dosť často sledujem trajektóriu X-37, nie sú k dispozícii aspoň čiastočné informácie čo vlastne ten raketoplán robí ?
Vôbec by ma neprekvapilo ak by mal nainštalované vysokovýkonné sledovacie systémy a v hľadáčiku Ukrajinu….
Koľko zásob paliva má ešte X-37 ?
Ďakujem, s pozdravom MRR.

Dušan Majer
Dušan Majer
10 let před
Odpověď  MRR

Bohužel, tyhle informace není možné nikde dohledat.Objem nádrží bude stejně jako přesné úkoly součástí vojenského tajemství.

Honza
Honza
10 let před

Pokud uvažujeme pragmaticky, existují jenom dvě věci dost cenné na to, aby je stálo za to vozit z vesmíru raketoplánem. Lidi a jaderné zbraně. Tenhle miniraketoplán lidi „nevozí“.
Na druhou stranu, američani se ve vesmírném programu naprosto nechovají pragmaticky a efektivně. Možná je to opravdu jenom „lepší“ špionážní družice, která umí přistát na letišti.

MRR
MRR
10 let před

To-Honza. Bombardovanie z vesmíru, a to aj z suborbitu je mimoriadne náročné, neefektívne a neekonomické. ZSSR a USA sa o  to pokúšali počas „studenej vojny“ došli ale k rovnakému zisteniu. Pre tento účel sa omnoho viac hodia balistické rakety (ICBM), ktoré je navyše v prípade ohrozenia možné odpáliť do dvoch hodín. Okrem toho platí zmluva o nezbrojení vo vesmíre.
X-37 pravdepodobne naozaj bude len lepšia špionážna družica, alebo ( nepravdepodobne) má zaridenie pre plnenie úkolov alá Dyna Soar.

lek
lek
10 let před

Jeden důvod pro tak dlouhý pobyt v kosmu může být i zjištění, jak nový keramický štít vydrží vliv kosmického prostředí. Štít z dlaždic je přece jen jiný než u raketoplánů. Je stavěný na vyšší teploty a tím pádem dovoluje rychlejší profil trajektorie přistání než raketoplány. Obecně bych ale řekl, že cílem letů OTV je testování technologií. (Pro sledování povrchu Země (v budoucnu) jsou lepší specializovanější, menší a hůře zjistitelné družice jako jsou např. nedávno vypuštěné družice typu 3U Cubesat, nazývané Flock).
Manévrovací motor OTV nemusí být příliš výkonný, možná, že používají jen katalyticky rozkládaného hydrazinu (to je jen odhad, na fotografiích z přistání jsou zbytky pohonné látky odčerpávány z nádrže jen jednou hadicí. Kdyby se použila kombinace hydrazin a N2O4, musely by být dvě hadice jako u raketoplánu. Kromě toho monergol je bezpečnější, nicméně nepříliš výkonný).

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.