Soukromá raketa Falcon (sokol) 9 v 1.1 se chystá na floridském kosmodromu na svůj další let. Opět zamíří k Mezinárodní vesmírné stanici, na kterou dopraví již třetí plnohodnotnou zásobovací loď Dragon. V našem dnešním článku si celou misi rozebereme, seznámíme se s nákladem na palubě Dragonu a nastíníme si i bližší informace o chystaném měkkém přistání prvního stupně rakety Falcon.
Pojďme hezky od začátku – potíže se zkratem na sledovacím radaru se již podařilo vyřešit (ve čtvrtek startoval odložený vojenský satelit NROL-67), takže pokud se nestane nic mimořádného, odstartuje Falcon na svou misi v pondělí 14. dubna ve 22:58 SELČ. Přímý přenos můžete očekávat na NASA TV a samozřejmě i na webu SpaceX.
Jak jsme psali už v tomto článku, při aktuálním startu budou první stupeň rakety zdobit čtyři výklopné nohy. Po startu a plánovaném oddělení zůstane v nádržích prvního stupně ještě trocha paliva, které se použije pro brzdící zážeh. Cílem SpaceX je měkké dosednutí prvního stupně na mořskou hladinu, což je první krok k budoucí znovupoužitelnosti raket. NASA se to samozřejmě líbí a proto by nad vytipovanou oblastí kroužit letadlo NASA, které by mělo zážeh nasnímat.
SpaceX dbá na mezinárodní úmluvy o neznečišťování oběžné dráhy nepotřebnými částmi a proto se po uvolnění lodi Dragon horní stupeň nosiče otočí proti směru letu, zažehne svůj motor a vstoupí do atmosféry. Jeho zbytky by měly dopadnout do oblasti na jihozápad od pobřeží Austrálie. Nedá se vyloučit, že SpaceX umístí na svůj horní stupeň monitorovací zařízení, které bude sbírat údaje během průchodu atmosférou.
Pokud se během přibližování k ISS neobjeví žádné problémy, tak dva dny po startu, 16. dubna zachytí astronaut Richard Mastracchio loď Dragon pomocí roboticky ovládané paže a připojí ji ke spodnímu stykovacímu uzlu modulu Harmony. Začne tím zhruba měsíc trvající pobyt Dragonu na ISS. Loď dopraví na stanici dvě tuny nákladu. O co konkrétně půjde? Větší část bude uložena v hermetizované části lodi – tady bude na posádku čekat celkem 1518 kg nákladu. Největší část tvoří vědecké přístroje a potřeby (715 kg), které si rozebereme v další části článku, kromě toho jsou tu zásoby (476 kg), hardware pro provoz stanice (204 kg), potřeby pro výstupy do volného kosmu (123 kg) a zapomenout nesmíme ani na 600 gramů počítačového vybavení. V nehermetizované části lodi, takzvaném trunku je uloženo dalších 571 kilogramů nákladu, který bude vyložený pomocí manipulátoru Dextre.
Velkou část nákladu ve třetí objednané lodi Dragon tvoří vědecké experimenty. Pojďme si říct alespoň pár slov o těch nejzajímavějších, se kterými bude pracovat posádka 39. a 40. dlouhodobé expedice na ISS.
Optical Payload for Lasercomm Science (OPALS) – Tento systém bude zkoušet využití laserové komunikace mezi orbitálním komplexem a Zemí. Pokud by v budoucnu ISS opustila komunikaci přes radiové vlny a vrhla se na pole laserové komunikace, vzrostl by objem předávaných informací sto- až tisícínásobně. Mimochodem, laserovou komunikaci před nedávnem úspěšně testovala u Měsíce americká sonda LADEE.
Vegetable Production System (VEGGIE) – jedná se o malý, rozkládací skleník, ve kterém je možné pěstovat plodiny jako třeba salát. Do budoucna by na základě těchto technologií mohly vzniknout orbitální zahrádky, ve kterých by posádka sama pěstovala ovoce a zeleninu. Výhody asi není potřeba důkladně rozebírat – astronauti by měli přístup k čerstvým potravinám se všemi vitamíny a minerálními látkami. Svou roli by hrála i jistá relaxace a uvolnění při péči o „zahrádku“. Experiment VEGGIE poskytne rostlinám osvětlení i dodávky živin. Jedná se o další experiment z řady pokusů zaměřených na studium růstu rostlin ve stavu beztíže. Nicméně jedná se o objemově doposud největší experiment s rostlinami na o běžné dráze. Až plodiny dorostou, posádka je sklidí a pokud rozbory ukáží, že nejsou škodlivé, poslouží rovnou na oběžné dráze k obohacení jídelníčku. Výsledky se využijí nejen pro budoucí pěstování jídla při dlouhodobých vesmírných letech, ale očekává se i jejich aplikace na pozemské pěstování.
T-Cell Activation in Space – O tom, jak je důležité studovat projevy imunitního systému ve stavu beztíže, jsme psali v tomto článku. Tento výzkum podporuje i americký Institut národního zdraví a zaměřuje se na podrobné zkoumání aktivace T-lymfocytů – bílých krvinek, které jako první dávají organismu vědět, že něco není v pořádku. V rámci tohoto experimentu se bude zkoumat chování T-lymfocytů při kontaktu s různými antigeny. Výsledky mohou v budoucnu posloužit k pochopení autoimunitních poruch, artrózy, či cukrovky. Jednou se třeba díky takovým procesům podaří zabránit tomu, aby imunitní systém s postupujícím věkem člověka slábnul.
High Definition Earth Viewing (HDEV) – Na vnějším plášti stanice budou umístěny čtyři kamery s vysokým rozlišením a jejich signál se bude přenášet na Zemi, odkud se má streamovat na internet. Součástí vědeckého průzkumu je studium ochranných obalů, které kryjí kamery a chrání je před kosmickým zářením. Nejedná se totiž o žádné speciální kamery, ale o běžně dostupné modely. Inženýři zároveň budou sledovat, jak se na provozu těchto přístrojů odráží pobyt v kosmu. Cílem je vyvinout běžně dostupné kamery, které by zvládly i práci v kosmu. Je to logické – nebylo by potřeba vyvíjet speciální, jednoúčelové přístroje, stačilo by nakoupit běžně komerčně dostupné modely. Na tomto experimentu se podílí i studenti amerických středních škol.
Až posádka vynosí z útrob lodi Dragon veškerý náklad, přijde na řadu jeho plnění. Většinou se odlétávající lodě plní odpadky a nepotřebnými věcmi, protože je čeká zánik v atmosféře. Ale jelikož Dragon disponuje tepelným štítem, bude do něj naložen cennější náklad. Přesně ho bude 1563 kilogramů. Konkrétně půjde o výsledky vědeckých experimentů (741 kg), nepotřebné součástky stanice, rozbité přístroje atd. (376 kg), potřeby pro výstupy do volného kosmu (285 kg), osobní věci posádky (158 kg) a počítačový hardware )4 kg.
Dragon po oddělení od stanice zažehne své motory proti směru letu, proletí atmosférou a na padácích se snese do moře. Aby se neopakovala situace z loňského roku, inženýři SpaceX vylepšili systém palubních chladniček, které by měly udržet vzorky při správné teplotě po delší dobu. Náklad, který doveze Dragon na zemi se bude důkladně zkoumat – nejde jen o samotné výsledky experimentů, ale o všechny věci, které pobývaly na ISS. Vědcům na Zemi totiž mohou prozradit informace o tom, jak působí kosmický prostor na materiály. Stejně důležité budou i zkoušky porouchaných přístrojů. Díky tomu, že technici najdou chybu, budou moci vypracovat lepší systémy, které v budoucnu podobným selháním zabrání.
Zdroje informací:
http://www.nasa.gov/
http://www.nasa.gov/
http://www.kosmo.cz/
http://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://fbcdn-sphotos-d-a.akamaihd.net/…7134127365279192010_o.jpg
http://forum.nasaspaceflight.com/…attach=578235;image
http://forum.nasaspaceflight.com/…attach=578404;image
http://www.nasa.gov/images/content/694026main_VEGGIE-1.JPG
http://www.nasa.gov/sites/default/files/esatool.png
zaujimavy clanok, o Falcon a Dragon sa zacinam zaujimat stale viac, nakolko by na nom mal v r. 2017 ist na ISS experiment JEM-EUSO. Prave o tomto experimente je moja bakalarska praca. Takze budem velmi rad, ked pribudnu podobne clanky mozno aj o tomto projekte.
Vdaka.
Prajem pekny den
Dominik Imrich
Pri čítaní o tom, čo prinesie Dragon späť na Zem ma napadlo, či pri odlete sa využije aj „trunk“ na tie veci, ktoré nieje potrebné nosiť späť na zem (myslím samozrejme nejaký nepotrebný hardware z vonkajšku stanice a pod.), alebo či sa s takou možnosťou vôbec ráta.
Vďak
Na Váš dotaz jsem bohužel nikde odpověď nenašel, ačkoliv by tomu technicky nic bránit nemělo. Uvidíme, zda tuto otázku rozlouskne průběh mise – třeba se objeví informace, že se něco uložilo do trunku.