O tom, že americká sonda Cassini patří mezi nejúspěšnější lidské výtvory v kosmu není potřeba spekulovat. Tato unikátní družice nám umožnila prozkoumat druhou největší planetu Sluneční soustavy, Saturn, s rozlišením, o kterém se nikomu předtím ani nezdálo. Cassini bude již brzy slavit desáté narozeniny na oběžné dráze prstencem ozdobené planety. Díky této dlouhodobé službě můžeme lépe pochopit nejen krátkodobé jevy, ale také změny, které se počítají na roky. Nebavíme se přitom jen o samotné planetě, ale i o její početné rodině měsíců.
Mezi nimi si mimořádnou pozornost zaslouží hlavně Titan. Měsíc, který má pro svou dusíkovo-metanovou atmosféru a povrch pokrytý uhlovodíkovými jezery velmi dobré podmínky pro vznik života. Spolu s Marsem a Jupiterovým měsícem Europa patří mezi nejžhavější kandidáty, kteří by mohli hostit život. Sonda Cassini se mu při své misi rozhodně nevyhýbá. Zrovna včera zaznamenala jubilejní, stý průlet.
Zdroj: http://2.bp.blogspot.com/
Sonda se mihla 1500 kilometrů nad povrchem měsíce a s pomocí několika vědeckých přístrojů se zaměřila především na gravitační pole a jeho interakci s planetou Saturn. Ke slovu se dostane i měření radiových vln vyslaných ze sondy. Jejich analýza má pomoci detekovat, zda se pod povrchem měsíce nenachází oceán kapalné vody.
Cassini má po dvou prodlouženích služby zajištěno, že bude kolem Saturnu kroužit do roku 2017. To je velmi důležité, protože díky tomu zmapuje téměř celý „půlrok“ na Saturnu. Tato obří planeta oběhne kolem Slunce jednou za téměř 30 let. Jelikož Cassini přiletěla k Saturnu v roce 2004, bude v roce 2017 kroutit už 13. rok služby. Díky tomu zmapuje jevy v různých ročních obdobích – od zimy na severní polokouli až po její léto.
Zdroj: http://www.nasa.gov/
Již brzy začne na severní polokouli Saturnu přechod z jara na léto. To s sebou přinese mnoho změn – nejen v atmosféře planety, ale i na jejích měsících. Třeba na Titanu se očekává větší počet bouří podobných pozemským hurikánům. To bude přímý důsledek toho, že na severní polokouli Titanu začne dopadat více slunečního světla.
Ruku v ruce s tím by mohly následovat i změny hladin uhlovodíkových řek a jezer. Výzkumníci dokonce spekulují, že pokud budou rozmary počasí dostatečně silné, bude možné z oběžné dráhy detekovat i vlny na hladině! Samozřejmě ale nebude možné je pozorovat přímo – tomu brání hustá atmosféra měsíce. Nicméně Cassini disponuje řadou vědeckých přístrojů, které umí v různých vlnových délkách prohlédnout skrz neprostupnou oblačnost.
Saturn a Titan čekají v dalších letech zajímavé změny. Pro tato tělesa se jedná o běžné střídání ročních období, kterých byly už tisíce. Ale pro lidstvo se jedná o něco mimořádného – ještě nikdy v historii jsme neměli průzkumníka přímo na místě. Díky sofistikovaným vědeckým přístrojům může Cassini v přímém přenosu sledovat všechny změny. Její dlouhá životnost navíc umožňuje vědcům důkladně porovnat všechna data a najít mezi nimi souvislosti, které by jim jinak při krátkodobém průzkumu zůstaly skryté.
Zdroje informací:
http://spaceflightnow.com/
http://saturn.jpl.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
http://saturn.jpl.nasa.gov/multimedia/images/artwork/images/IMG003405-br500.jpg
http://2.bp.blogspot.com/…/AAAAAAAAH40/7vYoj7_tQ_E/s1600/IMG004991.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/625462main_titan20120223unlabel-full.jpg
