Když sonda prospí rande se Zemí

Juno byla hlavní bohyně starověkého Říma (její jméno v antickém Řecku bylo Héra) – královna bohů, ochránkyně žen a manželství. Stejně jako Jupiter (římská obdoba řeckého boha Dia) měla možnost dštít blesky. Bůh Jupiter byl velký záletník a nebylo prý hezky vypadající bohyně, kterou by nesváděl. Uměl kolem sebe vytvořit hustou hradbu mraků, aby jeho činy zůstaly skryty, ovšem jeho žena, bohyně Juno, dokázala přes tyto závoje prohlédnout a odhalit jeho zálety. Jde tedy o příznačný název pro sondu, jež nám má odhalit tajemství největšího plynného obra naší sluneční soustavy.

Jelikož od vypuštění uběhly už více než dva roky, pojďme si v krátkosti připomenout pár základních údajů. Sonda byla vytvořena k měření a sledování mnoha fenoménů Jupiteru, za všechny jmenujme třeba:

• složení planety, včetně jádra, o kterém toho ještě stále moc nevíme,
• intenzitu gravitačního pole,
• počasí ve vnějších slupkách atmosféry, především složení, teplotu a obsah atmosféry,
• obsah vody v joviánské atmosféře a pohyby oblačnosti,
• zmapování magnetického a gravitačního pole Jupitera,
• studium magnetosféry, zvlášť v oblasti pólů planety, kde pozorujeme úžasné polární záře.

Startem 5. srpna roku 2011 pomocí rakety Atlas V z mysu Canaveral započala pětiletá cesta k Jupiteru. Po dvou letech putování kosmickým prostorem se sonda v úterý 9. října opět přiblížila naší domovské planetě, aby uzmula malinkou část její pohybové energie a dosáhla tím zrychlení z původních sedmi kilometrů za sekundu na více než 12 km/s. Tato metoda, známá jako gravitační akcelerace či gravitační prak, byla původně vypočítána technikem NASA při výpočtu dráhy sondy k Merkuru, kde se pohybové energie Venuše použilo naopak ke zpomalení sondy na cestě k nejbližší planetě ke Slunci.

Trajektorie průletu sondy kolem Země
Trajektorie průletu sondy kolem Země
zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/

V úterý ve 21 hodin 21 minut našeho času prolétla Juno kolem Země ve vzdálenosti necelých 560 km a získala tím skoro dvojnásobnou rychlost, takže u Měsíce se ocitla už druhý den kolem půl osmé ráno (sondám Apollo trvalo přiblížení skoro 3 dny), z našeho pozemského hlediska jde o rychlost přímo „kosmickou“. Bohužel v době maximálního přiblížení nebyla z našich zeměpisných šířek viditelná, dobře pozorovatelná byla událost třeba z oblasti jižní Afriky, poté z jižní části Evropy a Asie, a stala se velkým lákadlem jak profesionálních, tak amatérských astronomů. Díky obřím slunečním panelům očekávali jasnost 9. magnitudy, pozdější zprávy dokonce zmiňovaly jasnost od +7,5 do +8,5 magnitudy. Na rádiové frekvenci mohli pozemští fandové dokonce poslat sondě pozdrav v morseově kódu.

fotografie Země pořízená palubní kamerou
fotografie Země pořízená palubní kamerou
zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/

Zajímavá věc je, že Juno se v průběhu přeletu kolem Země přepnula do safe modu, který započne vždy, když se logická jednotka sondy snaží ochránit funkčnost a předejít problémům. Samo o sobě to nemá na průběh dráhy a další cestu žádný vliv, nicméně vědci z JPL zažili horké chvilky, i když přesnost trajektorie průletu nepřekročila prostorově dva kilometry. Ohledně příčin nebyla nouze na různé teorie, které byly povícero později vyloučeny – nezvyklé atmosférické anomálie ve výškách přesahujících běžně sledovaný stav, magnetismus, nezvyklé radiační vyzařování, dokonce zvýšená přítomnost temné hmoty v blízkosti Země nebo strhávání samotného časoprostoru rotací naší planety.

snímek prolétající sondy pořízený na španělské observatoři Nerpio
Snímek prolétající sondy pořízený na španělské observatoři Nerpio
Zdroj: http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/

Dle oficiálních zpráv NASA byla sonda Juno stále v safe do sobotního odpoledne. Technici byli ve spojení se sondou, zatím nenašli žádné problémy na subsystémech a jednotlivých komponentech. Oživení sondy do běžného stavu se plánovalo na víkend, nejpozději na počátek příštího týdne. Podle posledních  zpráv došlo k  „oživení“ Juna v sobotu v 17:12 EDT. Sonda je v dobrém stavu, všechny systémy jsou plně funkční. Na objasnění záhadných příčin spuštění safe modu si zřejmě budeme muset počkat do příštího týdne.

Zdroje informací:
http://missionjuno.swri.edu/
http://www.jpl.nasa.gov/
http://vanguardtec.blogspot.cz/
http://www.sen.com/
http://blog.thingswedontknow.com/
http://www.esa.int/
http://www.universetoday.com/
http://www.universetoday.com/
http://www.space.com/
http://earthsky.org/
http://www.swri.org/
http://www.theregister.co.uk/
http://www.universetoday.com/

Zdroje obrázků:
http://www.sen.com/uploads/articles/detail/0c8728aff78949e0b9236c99fb867f37.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/…/2013/10/JunoEFBGeometriesPublic_full.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/wp-content/uploads/2013/10/efb09-580×405.jpg
http://d1jqu7g1y74ds1.cloudfront.net/…/2013/10/Juno_Spacecraft_I89_09_October_2013.jpg

Rubrika:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Hlášení chyb a nepřesností
Pomozte nám článek vylepšit

Hlášení chyby

Když sonda prospí rande se Zemí

Napište výsledek součtu.

Zprávu a kontaktní údaje zpřístupníme redakci a předáme autorovi článku, aby mohl hlášení vyřídit.

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
Dušan Vaverka
Dušan Vaverka
12 let před

Dobrý večer,

v článku čteme:
…prolétla Juno kolem Země ve vzdálenosti necelých 560 km a získala tím skoro dvojnásobné zrychlení…

Lépe bych chápal: …a získala tím skoro dvojnásobnou rychlost…,
uvažujeme-li změnu rychlosti ze 7 km/s na více než 12 km/s

Jinak ale veliké díky za zajímavé čtení.

DV

Dušan Vaverka
Dušan Vaverka
12 let před

Jejda, reagoval jsem na článek starý 1 rok a 1 den 🙂

Dušan Majer
Dušan Majer
12 let před
Odpověď  Dušan Vaverka

Děkujeme za zpětnou vazbu. Nevadí, že se jedná o starší článek, přesto jsem tuto pasáž přeformuloval. 😉

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗