křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Lightspeed

Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

FCC

Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

NASA

Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

Boeing

Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

ISS přijde o jeden modul

Modul Pirs

Už je to tak, dny ruského modulu Pirs na Mezinárodní vesmírné stanici jsou sečteny. Na Zemi se už připravuje jeho „kat“. Tedy, abych to uvedl na pravou míru – Rusové připravují další ze své dlouhé řady zásobovacích lodí Progress, konkrétně jde o Progress M-22M. Tato loď bude mít kromě standardních úkolů, tedy dopravit na stanici jídlo, vodu, vědecké experimenty a osobní věci pro posádku, i jeden neobvyklý úkol – až bude odlétat od stanice, vezme s sebou modul Pirs. Ale rozhodně to neznamená, že budeme muset nad jeho ztrátou smutnit. Odpojený modul se dočká více než důstojné náhrady. Ostatně všechno rozebere náš dnešní článek.

Je to už skoro 12 let od chvíle (14. září 2001), kdy se k dolnímu stykovacímu uzlu modulu Zvezda připojil tři a půl tuny těžký modul Pirs. Na stanici ho tenkrát dopravilo zařízení, které bylo odvozené od lodi Progress. Dolní část byla totožná, ale v místech, kde má Progress běžně modul se zásobami se nacházel právě modul Pirs. Ostatně bylo to logické – samotný modul by se nedokázal přiblížit k ISS, natožpak sám zadokovat.

Nádkers ukazující podobu modulu Pirs během příletu ke stanici. V pravé části můžete vidět zařízení odvozené od lodi Progress.
Nákres ukazující podobu modulu Pirs během příletu ke stanici. V pravé části můžete vidět zařízení odvozené od lodi Progress.
Zdroj: http://www.nasa.gov/

Téměř 5 metrů dlouhý Pirs po celou dobu, kdy je připojený ke stanici, slouží především ke dvěma základním úkolům – jednak coby dokovací uzel, na který se připojují ruské zásobovací Progressy, nebo pilotované Sojuzy. Ale také jako přechodová komora, kterou ruští kosmonauti využívali při výstupech do volného prostoru. Ještě před několika měsíci bychom na něm našli i dvojici manipulátorů Strela, které slouží pro přesouvání astronautů a materiálu po vnější části stanice.

Počítačem generovaný obrázek ukazuje, jak se modul Nauka napojí na ISS. Vlevo Zvezda - vpravo Zarja - nahoře Poisk - dole Nauka
Počítačem generovaný obrázek ukazuje, jak se modul Nauka napojí na ISS. Vlevo Zvezda – vpravo Zarja – nahoře Poisk – dole Nauka
Zdroj: http://upload.wikimedia.org/

Konec modulu Pirs má na svědomí nový ruský modul Nauka, na který se čeká už několik let. V současné době se však zdá, že bychom se jej mohli dočkat už v dubnu příštího roku, ovšem nezakřikněme to! Nauka bude víceúčelovým modulem, který bude zaměřený především na vědu.  Kromě toho bude obsahovat navigační systémy a motory pro změnu orientace stanice. Tento dvacet tun těžký a 13 metrů dlouhý modul je potřeba někam umístit. Volba padla na dolní stykovací uzel modulu Zvezda. Avšak tam už je „zaparkovaný“ Pirs. Co s tím?

Nakonec vyhrála možnost, že starý Pirs ustoupí nové Nauce. Možná vás napadlo, proč nemůže Pirs zůstat na svém  místě a Nauka se nepřipojí na něj? Brání tomu prostá fyzika. Takové spojení by bylo značně nestabilní, protože Pirs  by v místě napojení na Zvezdu nedokázal zajistit dostatečně pevné spojení. Musíme si uvědomit, že Nauka bude mít 20 tun. To už je nějaká páka, která se projeví především při motorických manévrech stanice.

Gennadij Padalka a Jurij Malenčenko při výstupu vloni v srpnu odstranili manipulátor Strela-2.
Gennadij Padalka a Jurij Malenčenko při výstupu vloni v srpnu odstranili manipulátor Strela-2.
Zdroj: http://www.stoplusjednicka.cz/

V minulých měsících proto probíhala příprava na odlet Pirsu. Ruští kosmonauti například odmontovali obě ramena Strela – jeden exemplář zamířil na sesterský modul Poisk a další skončil na modulu Zarja. Pak už jen zbývalo čekat, až padne definitivní rozhodnutí. Jak jsem už zmiňoval, modul Nauka se měl k ISS vydat už před několika lety, ale vinou neustálých odkladů se neustále posouval. To se mimochodem nelíbilo Evropské kosmické agentuře, která má na Nauce své robotické rameno. Zbývalo vyřešit otázku, kdy a jak se Pirs od stanice oddělí.

Ještě před několika hodinami se spekulovalo, že Pirs „stáhne dolů“ už Progress M-20M, který by se měl k ISS vydat za pár dní – už 27.7. (jeho start je naplánovaný na 22:45 SELČ). Až dorazí ke stanici, připojí se právě na dokovací port modulu Pirs. Za zmínku stojí, že by na své palubě měl nést i zařízení pro opravu rozbitého amerického skafandru (viz starší článek o problémech při výstupu). Co by ovšem následovalo, kdyby měl Progress M-20M opravdu snést Pirs s sebou? Vzhledem k tomu, že by měla Nauka přiletět až za necelý rok, znamenalo by to mít „zabitý“ jeden stykovací port, na kterém by musel být pořád připojený Progress. Stejně tak možnost odpojit Progress s Pirsem a dokovat lodě přímo na port modulu Zvezda není možná. Bylo by tedy logičtější, aby M-20M letěl jako normálně a tím pádem odletěl sám, až by to bylo potřeba. S Pirsem se přeci může odletět, až přijde správný čas. A neodpustím si jedovatou poznámku – co kdyby náhodou, nedejbože, zase došlo k odkladu startu Nauky.

Během včerejšího dne už vyšla nová informace, podle které bude „katem“ Pirsu až Progress M-22M, který odstartuje příští rok v dubnu. I tento Progress se připojí na modul Pirs a až přijde odlet, tak zámky, které jej budou spojovat s modulem Pirs zůstanou pevně zaklapnuté. Naopak západky poutající Pirs ke Zvezdě se otevřou a celé tohle soulodí odmanévruje pryč. Progress pak jako obvykle zapálí své motory proti směru letu a i s připojeným Pirsem vstoupí do hustých vrstev atmosféry, kde shoří a zanikne.

Na uvolněné místo se za krátko připojí modul Nauka. Pirs se tak stane prvním modulem v historii ISS, který se dočká zničení. Na druhou stranu ale téhle ztráty nemusíme litovat. Nauka přinese mnoho nových možností, které jsou v současné době na ISS nemožné – těšit sem můžeme třeba na malou přechodovou komoru, která umožní umísťovat sledované vzorky vně stanice. Zatím touto možností disponuje pouze japonský modul Kibó, nebo je musí provádět astronauti během výstupů do volného kosmu.

Zdroje informací:
http://forum.nasaspaceflight.com/
http://www.kosmo.cz/
http://forum.kosmonautix.cz/
http://www.spaceflightnow.com/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/
http://en.wikipedia.org/

Zdroje obrázků:
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/23/ISS_pirs_module.jpg
http://www.nasa.gov/images/content/116561main_pirs_diagram.gif
http://upload.wikimedia.org/…/Russian_Orbital_Segment_-_post_Nauka_launch_(3D_rendering).jpg
http://www.stoplusjednicka.cz/…/fotoeditorial/2013/05/679285main_eva08202012_full.jpg

Štítky:

Hodnocení:

0 / 5. Počet hlasů: 0

Sdílejte tento článek:

Další podobné články:

Komentáře:

Odběr komentářů
Upozornit
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Nejvíce hodnocený
dd
dd
13 let před

Pěkný článek jako vždy

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.