Francouzský astronaut se na přiložené fotografii seznamuje s experimentem Grasp. Tohle je jen nácvik, který probíhá ve středisku přípravy evropských astronautů v německém Kolíně nad Rýnem, ale až se Thomas vrátí na ISS, bude tento experiment provádět znovu a tentokrát už v podmínkách mikrogravitace. Ale je potřeba říct, že tohle zařízení pro něj není nové – experiment Grasp alias Gravitational References for Sensimotor Performance totiž používal i při své první kosmické misi pojmenované Proxima v roce 2017. V rámci tohoto experimentu se ověřuje, jak lidský mozek interpretuje vizuální podněty v prostředí mikrogravitace. Astronauti při něm používají brýle pro virtuální realitu a jejich úkolem je provádět na první pohled jednoduché úkoly – například chytají míč nebo nalévají vodu do sklenice (vše samozřejmě jen virtuálně). Při experimentu je astronaut připojen postrojem ke stěně, aby nedopatřením nenarazil do staničního vybavení.
„Bylo to lehce znepokojující,“ prohlásil Thomas, když Grasp poprvé vyzkoušel na palubě ISS a dodal: „Ale byla to legrace – být na ISS, která je už sama o sobě samostatným světem a navíc jsem byl ještě v jiné (virtuální) realitě.“
Jak již bylo uvedeno v úvodu článku, Thomas bude Grasp testovat i při své druhé kosmické misi – ta dostala jméno Alpha a měla by začít na jaře roku 2021. Pesquet se při ní stane prvním Evropanem, který na ISS poletí v lodi Crew Dragon od SpaceX. Lidé si často myslí, že trénink astronautů na kosmickou misi tvoří pouze nácviky oblékání skafandrů a simulace výstupů ve velkém bazénu. Kromě těchto známých činností se ale musí astronauti také seznámit s hardwarem pro experimenty a laboratorním vybavením, na kterých budou provádět výzkum na ISS. Takový výcvik probíhá právě v Kolíně nad Rýnem a podstupují jej tu nejen evropští astronauti, ale i jejich kolegové z jiných států. Na cestu k ISS je připravují instruktoři od ESA, kteří je seznámí se všemi evropskými systémy na stanici včetně laboratorního modulu Columbus.
Přeloženo z:
https://www.esa.int/
Zdroje obrázků:
https://www.esa.int/…/flat_out_training/22177970-1-eng-GB/Flat_out_training.jpg
Díky, jsem zvědavý na konkrétní výsledky. Ve stavu mikrogravitace se mění tvar lidského oka, což poněkud změní jeho vidění. Nedočetl jsem se, zda to má nějaké praktické dopady.
Jaké to má praktické využití? Nebo jaké důsledky mají zjištění pro práci ve virtuální realitě ve vesmíru?
Využití je dvojí – jednak mohou lékaři lépe prozkoumat procesy, které ovlivňují člověka, jeho vnímání prostoru, koordinaci pohybů, souhru očí a rukou atd. Inženýři pak tyto testy využijí k navrhování lepších systémů virtuální reality pro případné ovládání např. robotických průzkumníků na dálku.
K čemu by byla simulace gravitace ve virtuální realitě v kosmu? Pořád mě nenapadá žádné využití…
Jo aha, kosmonaut je ve stavu bez tíže, ale robot je na povrchu tělesa, pak ta simulace má smysl…
Trefa. 😉