Štítek ‘TGO’

Závěrečné spojení TGO a Schiaparelli

Evropsko-ruská mise Exomars 2016 má za sebou další krok ke startu, který by měl přijít už v polovině března. V montážní hale na kosmodromu Bajkonur jsou přípravy v plném proudu. Obě části – družice TGO a zkušební přistávací modul EDM cestovaly z Turína na Bajkonur odděleně a v první fázi se odděleně i připravovaly. 30. ledna bylo do nádrží přistávacího modulu natankováno 45 kilogramů hydrazinu, 12. února se celý 600 kilogramů těžký lander pomocí jeřábu umístil na vrchol sondy TGO, kde byl připojen pomocí 27 šroubů. V tomto krátkém článku Vám přinášíme video z celé operace + několik povedených fotek.

Přípravy na start ExoMars 2016 nabírají obrátky

Už 14. března by mělo dojít k jednomu z nejdůležitějších startů letošního roku. Ruská raketa Proton s horním stupněm Briz-M má k Marsu vystřelit první část evropsko-ruského programu ExoMars. Je o zkušební přistávací pouzdro EDM, které ověí technologie měkkého přistávání na Marsu a družici TGO, která bude zkoumat složení atmosféry s důrazem na metan a podobné plyny. Aby start dopadl úspěšně, je potřeba vykonat řadu postupných kroků. V tomto krátkém článku Vás seznámíme s  termíny těch nejdůležitějších milníků. Údaje pochází od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který tyto informace zveřejnil na našem diskusním fóru. Podle jeho slov je to jen stručný výpis těch nejdůležitějších kroků. Skutečný rozpis totiž čítá na sto různých aktivit a vydal by na dvě plné stránky textu.

ExoMars 2016 je na Bajkonuru

Start rakety Proton s evropskou sondou Trace Gas Orbiter k Marsu je naplánován na polovinu března. Technici ve firmě Thales Alenia Space již dokončili všechny přípravy a sonda uložená do speciálního přepravního kontejneru. Konvoj sestávající ze dvou částí, které zamíří k Marsu a dalšího vybavení, se vydal 17. prosince z Cannes, kde sonda vznikala, do italského Turína. Tady už čekalo obří dopravní letadlo Antonov-124, které natřikrát (18., 20. a 22. prosince) přepravilo náklad na kazašský kosmodrom Bajkonur.

Na co se těšit v dalších letech?

Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.

Průzkumník Marsu zamíří z Evropy na kosmodrom

Start první fáze evropsko-ruského projektu ExoMars se nezadržitelně blíží. Technici ve výrobní hale firmy Thales Alenia Space ve francouzském Cannes dokončili přípravné práce na družici Trace Gas Orbiter (TGO) a přistávacím pouzdru Schiaparelli (též označovaném jako EDM). Již v polovině prosince se obě části vydají na kazašský kosmodrom Bajkonur, na který by měly dorazit 21. a 23. prosince. Tady se družice i pouzdro dočkají důkladných kontrol a postupných příprav, které vyvrcholí připojením k raketě Proton. Její start je zatím naplánován na 14. března s tím, že startovní okno trvá do 25. března.

Výrobní vada odkládá start ExoMars

Pokud jste se těšili, že sedmého ledna příštího roku odstartuje z Bajkonuru raketa Proton, která k Marsu dopraví první část evropsko-ruského projektu ExoMars, budete asi lehce zklamaní. Včerejší jednání společné skupiny ESA a Roskosmosu totiž rozhodlo o odsunu startu o dva měsíce na záložní startovní okno. Za všechno může odhalená výrobní vada na pouzdru EDM Schiaparelli, které má otestovat technologie nutné pro přistání u příští mise.

Dobrodružství jménem ExoMars

Evropská kosmická agentura se chystá na další výrazný krok ve zkoumání Sluneční soustavy. Ve spolupráci s ruskou státní agenturou připravují Evropané společnou misi ExoMars, jejíž první díl odstartuje už na začátku roku 2016. V rámci podprojektu označovaného jako ExoMars 2016 zamíří k Rudé planetě družice Trace Gas orbiter (TGO), která s sebou ponese testovací přistávací pouzdro Schiaparelli. Zatímco družice zůstane na oběžné dráze, pouzdro vyzkouší průchod atmosférou. Právě to se bude hodit ve druhé části označované jako ExoMars 2018. V jejím rámci zamíří k Marsu rover, který bude poprvé v historii zkoumat Mars skutečně do hloubky. Vozítko Curiosity vrtá do hloubky sotva deseti centimetrů a přesto dokázalo posunout naše znalosti o Marsu. Evropský rover má ale vrtat až do dvou metrů!

Marsovské Last minute: Vyšlete svůj přístroj na Mars

Start první části evropsko-ruské mise ExoMars se blíží. Sonda TGO by k Marsu měla vyrazit už v roce 2016 a v roce 2018 by jí mělo následovat očekávané vozítko, vybavené vrtákem pro až dvou metrový průzkum podpovrchových hornin Marsu. My se v dnešním článku zaměříme především na druhou část mise, tedy ExoMars 2018, která má za úkol doručit na povrch Marsu vozítko. Přistávací platforma pro vozítko je v současnosti v režii ruského Roskomosu a ten letos vyhlásil soutěž na osazení této platformy vědeckými přístroji. Zapojit se můžou i české firmy a výzkumné ústavy.

Rodí se evropský průzkumník Marsu

Evropská mise ExoMars je sice ještě několik let vzdálená, ale už nyní poutá pozornost fanoušků kosmonautiky. Největší zájem je pochopitelně o vědecké vozítko, ale to vyrazí k Rudé planetě až ve druhé vlně, tedy roku 2018. Už o dva roky dříve ale vyrazí předvoj v podobě družice TGO (Trace Gas Orbiter), která bude nejen zkoumat Mars, ale prověří i klíčové komponenty pro druhou část programu ExoMars, která obsahuje již zmíněné vozítko. V těchto dnech se sonda TGO dočkala významného milníku – Jádro sondy je hotové.

Spolupráce nás zavede na Mars

Mars má mezi všemi planetami Sluneční soustavy z pohledu lidstva mimořádné postavení. Je podobný Zemi, mohl na něm existovat život a hlavně je dost blízko na to, abychom k němu mohli vysílat kosmické průzkumníky v počtu větším než malém. Objektivně vzato musíme uznat, že v průzkumu Marsu hrají prim Američané, kteří k Rudé planetě poslali nejen několik družic, ale také přistávací moduly a vozítka. Rusové už takové štěstí neměli a jejich projekty končily povětšinou z různých příčin nešťastně. Evropa až doposud stála trochu v závětří. Nyní se zdá, že i ona by mohla přispět se svou troškou do mlýna. Chystá totiž misi ExoMars.