Teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se 4. července dočkal milníku – jeho základní mise byla u konce. Během dvouleté služby nasnímal 75% hvězdného nebe. Ve vytvořené mozaice se podařilo objevit 66 exoplanet a dalších 2100 světů mimo Sluneční soustavu jsou kandidáti čekající na potvrzení. „Teleskop TESS přinesl proud vysoce kvalitních pozorování s cennými daty pro různé vědecké obory,“ popisuje Patricia Boyd, hlavní vědecká pracovnice mise z Goddardova střediska a dodává: „Když nyní mise TESS vstupuje do své nadstavbové části, tak už nyní představuje velký úspěch.“
TESS mapoval oblohu v takzvaných sektorech s rozměry 24 × 96 stupňů. Každý z nich sledoval pomocí čtyř kamer po dobu jednoho měsíce. První rok služby se zaměřil na 13 sektorů na jižní obloze a další rok zase snímkoval severní oblohu. Nyní tedy vstupuje do nadstavbové fáze a nejprve se znovu zaměří na jižní hvězdné nebe. Kromě toho navíc pozemní týmy představily několik vylepšení, v řetězci sběru a zpracování dat. Palubní kamery nyní pořídí kompletní snímek sektoru každých deset minut, tedy 3× rychleji než během primární mise.
Nový rychlý režim umožňuje změřit jas tisíců hvězd každých 20 sekund společně s předešlými metodami pozorování z desítek tisíc hvězd každé dvě minuty. Rychlejší měření umožňují, aby TESS lépe vyhodnotil změny jasu hvězdných oscilací a také aby mohl detailněji zachytit explozivní záblesky aktivních hvězd. Tyto novinky se budou používat po celou dobu nadstavbové mise, která by měla skončit v září 2022. TESS bude opět rok sledovat jižní oblohu a dalších 15 měsíců se zaměří na oblohu severní a navíc i na oblasti kolem ekliptiky – roviny, po které Země obíhá kolem Slunce. Tato oblast nebyla při primární misi zmapována.
TESS hledá exoplanety takzvanou tranzitní metodou. Sleduje slabounké poklesy jasu hvězd způsobené tím, že přes disk hvězdy z pohledu pozorovatele přechází planeta. Mezi nejnovější objevy této mise patří exoplaneta TOI 700 d o velikosti Země, která se u své hvězdy nachází v obyvatelné zóně – vzdálenosti, která by umožňovala přítomnost kapalné vody na povrchu. TESS také objevil exoplanetu u velmi mladé hvězdy AU Microscopii, nebo exoplanetu o velikosti Neptunu, která obíhá kolem dvojhvězdy.
Tento teleskop ale nepomáhá jen studiu exoplanet. Jeho kamery zachytily silné zjasnění komety, nebo několik hvězdných explozí. TESS také pozoroval překvapivá zatmění v dobře známém binárním systému, vyřešil záhadu pulzujících hvězd a prozkoumal jevy spojené se superhorkými hvězdami. Možná ještě zajímavější je, že TESS také sledoval, jak černá díra ve vzdálené galaxii roztrhala hvězdu podobnou Slunci.
Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/
Zdroje obrázků:
https://mk0spaceflightnoa02a.kinstacdn.com/…/2018/04/TESSInSpaceRender1.jpg
https://www.nasa.gov/sites/default/files/tess_first_light_labels_quarter.jpg
http://spaceflight101.com/…/215/2018/03/TESS_with_techs_high_res.jpg
Takhle by se měla snímat celá obloha a nepřetržitě.
A teď v době klesajících cen raket a továren na satelity by to měl být cíl astronomů (a ne srdnatě bojovat proti Starlinku)
Mne by velmi potesilo, kdyby SpaceX nabidla spolupraci vsem, kdo jsou ochotni vesmirme teleskopy provozovat, ze jim nejaky vyrobi a vynese.
Napriklad ted se Starlinky nosi i teleskopy pro sledovani Zeme. Stacilo by malo.
Ano, nebo take muzete v podobnem duchu „poradit“ vsem najemnikum panelovych bytu, aby se v ramci pokroku prestehovali do vlastnich luxusnich vil a vyresi tim preplnena sidliste a parkovani vozidel v jednom.
Ta díra na části severní oblohy, to odešly dvě kamery nebo to má jiný důvod?
Tipnu si, ze je to vina Zeme a jeji atmosfery (nejvetsiho nepritele astronomu). Kdyz TESS obiha okolo Zeme ve vzdalenosti 100 000 – 300 000 km nutne musi v jeho zornem poli figurovat uhel, ve kterem mu Zeme a jeji atmosfera znehodnocuje mereni natolik, ze by byla hanba to publikovat (prozatim).