O tom, že zdravá výživa prospívá lidskému tělu, slýcháme ze všech stran. Nyní se potvrzuje, že to platí nejen na Zemi, ale i v kosmickém prostoru. Stejně jako může strava vylepšit sportovní výkony, má schopnost pomoci astronautům lépe přivyknout stresům, které jsou spojeny s kosmickými lety. Jak může zdravé jídlo ovlivnit fyziologii astronautů? Dr. Grace Douglas, hlavní vědecká pracovnice projektu Advanced Food Technology z Johnson Space Center v Houstonu se nyní se svým týmem pustila do studia fyziologických efektů jídla na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Douglas a další vědci vyhodnocují, jak si současná strava kosmonautů (která je už teď podle všech parametrů řazena do kategorie „zdravá“) povede při srovnání s obohacenou stravou. V ní jsou v hojné míře zastoupeny potraviny bohaté na živiny – ať už jde o flavonoidy, lykopen, nebo omega-3 mastné kyseliny. Jak taková strava ovlivní imunitní systém, střevní mikroflóru nebo výživu obecně? Vědci už vědí, že se tyto faktory navzájem ovlivňují – nyní by rádi přišli na to, jak přesně to funguje.

Účastníci studie se před kosmickou misí zúčastní konzultace, v rámci které odborníci vytvoří vhodnou rozšířenou stravu. Ta je ve srovnání s běžnou kosmickou stravou rozmanitější z hlediska potravinách bohatých na bioaktivní sloučeniny – především ovoce, zeleninu a ryby. Je tu sice problém, že tato jídla musí být připravena tak, aby byla v podmínkách kosmického letu poživatelná i po letech při skladování v pokojové teplotě, ale i přesto se podařilo vytipovat hned několik možností – od mrazem sušené tykve muškátové až po rybu s mangovou salsou.

Studie má fungovat tak, že zúčastnění astronauti zkonsultují s vědeckým týmem vývoj rozšířené stravy, která jim vyhovuje. Při pobytu na ISS pak konzumují přidělenou stravu a denně si zapisují množství zkonzumovaného jídla. Každý týden pak účastníci konzultují své stravování se členy vědeckého týmu, kteří na oplátku poskytnou zpětnou vazbu o dietním stavu a informace potřebné ke kontinuálnímu plnění požadavků. Před letem, během něj i po něm se shromažďují biologické vzorky daných astronautů – krev, moč sliny i stolice. Experti v nich poté sledují probíhající změny během mise, aby zachytili zlepšení spojená se zdravotním stavem člověka.

Po celý experiment je zapotřebí osmi účastníků. Zatím se do projektu zapojili Američané Chris Cassidy a Victor Glover. Výsledky výzkumu by měly pomoci výzkumníkům určit, jak rozšířená strava ovlivňuje lidskou fyziologii. Prostřednictvím těchto fyziologických změn se může zlepšit schopnost člověka adaptovat se na kosmický let. Výsledky by také měly poskytnout důkazy o dietních intervencích, které podporují prospěšné nutriční výsledky pro posádky z hlediska obranyschopnosti a mikroflóry. Je tu ale ještě jeden faktor, na který se nesmí zapomínat. Budoucí kosmické lodě budou mít omezený vnitřní prostor a posádka v nich zároveň bude trávit delší čas. Aby to bylo možné, je potřeba minimalizovat množství potřebného nákladu. „Když se uvažuje o tom, co s sebou vzít, bývá právě jídlo cílem, který má být zredukován, protože představuje největší hmotnost i objem,“ říká Grace Douglas a dodává: „Mnoho velmi zdravých jídel má však nízkou energetickou hustotu. Abychom mohli pracovat s těmito rozhodnutími, musíme přinést o poměrech rizik a množství zdrojů potravin z hlediska zdraví.“

Přeloženo z:
https://www.nasa.gov/

Zdroje obrázků:
https://i.insider.com/562627d6dd0895ce548b4684?width=1000&format=jpeg&auto=webp
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/mango_salsa_enhanced_diet_embed1.jpg
https://www.nasa.gov/…/thumbnails/image/chris_cassidy_fresh_fruit_space_diet_main.jpg