Štítek ‘SpaceX’

Kosmotýdeník 158. díl (21.9. – 27.9.2015)

Po sedmi dnech se opět vrací seriál který má na našem portálu zasloužilý titul nejdéle vycházejícího občasníku. Nedělní oběd Vám náš Kosmotýdeník doplňuje již více než tři roky. Ani dnes nevynecháme nejdůležitější kosmonautické události, které přineslo uplynulých sedm dní. Ty byly plné událostí spíše drobnějšího významu, na které bychom sice zapomínat neměli, ale které svým rozsahem nevydají na velký článek. Dnes Vám proto přinášíme spíše jen souhrn několika kratších, ale přesto zajímavých momentů a situací. Jediným větším tématem bude dění okolo rakety Vulcan, kde společnost Orbital ATK vyhrála soutěž o dodávku urychlovacích bloků na tuhá paliva.

Zkuste si přistát s prvním stupněm Falconu

Pokud máte rádi technologické novinky, pak Vám jistě neutekla snaha soukromé firmy SpaceX, která chce dosáhnout znovupoužitelnosti prvních stupňů svých raket Falcon 9. K tomu je samozřejmě potřeba, aby stupně po oddělení od zbytku rakety měkce přistály. V budoucnu by k tomu mělo docházet na pevnině, nyní se systém ladí na plovoucí plošině. Do nejbližšího startu ještě zbývá několik týdnů a tak se musí fanoušci zabavit jinak. V dnešním článku Vám přinášíme hru, která simuluje právě závěrečné sekundy celého přistávacího manévru. Hra sice disponuje jednoduchou grafikou, ovšem její hraní jednoduché není.

Kosmotýdeník 156. díl (7.9. – 13.9.2015)

Vítám vás u dalšího vydání Kosmotýdeníku, který přináší to, co přineslo právě uplynulých sedm dní v kosmonautice. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Podíváme se na události, které formovaly tento týden ve vesmíru. Nejdříve zamíříme na Kourou, kde odstartovaly dva nové satelity navigačního systému Galileo. Navštívíme kazašské stepi, kde přistála návštěvnická expedice, která byla součástí Mezinárodní kosmické stanice. Následně se zaměříme na obhlídku našich vyslanců po Sluneční soustavě. Navštívíme vozítko Curiosity a sondy Maven, podíváme se na nové fotky ze sondy New Horizons a podrobněji nahlédneme na povrch trpasličí planety Ceres. To však není vše. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Kosmotýdeník 155. díl (31.8. – 6.9.2015)

Další týden utekl jako voda a to zejména díky velkému počtu velmi zajímavých kosmických událostí. V aktuálním vydání Kosmotýdeníku, který každý týden shrnuje to nejzajímavější z dění právě v kosmonautice se proto podíváme hned na několik zajímavých věcí. Nejdříve navštívíme japonský rentgenový teleskop Suzaku, jehož mise musela být ukončena. Zamíříme k Mezinárodní kosmické stanici, kde v současnosti pobývá devět astronautů. Nevynecháme ani dění v soukromém sektoru a navštívíme kosmodrom na Floridě, kde k nebi vzlétl Atlas V. Mnoho dalších událostí vás čeká již v samotném článku. Přeji příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

SpaceX prolomila hradbu mlčení

Informací o tom, co se bude okolo SpaceX dít v dalších měsících nebylo mnoho. Na veřejnost se sice dostaly nějaké neověřené kusé informace, ale oficiální potvrzení chybělo. To bylo živnou půdou pro různé spekulace a domněnky. Tomu je již ale konec. SpaceX sice ještě nemá pevně stanovený kalendář letů, nicméně v posledních hodinách jsme se dozvěděli více informací o chystaných misích, než za několik posledních týdnů dohromady. Proto jsme se rozhodli sesbírat všechny oficiální zprávy a složit z nich tento článek, který se pokusí shrnout výhled na další týdny a měsíce.

Těžko na pozemním cvičišti, lehko na vesmírném “bojišti”

SpaceX ve svém středisku v kalifornském městě Hawthorne úspěšně spustila testovací zařízení pro zkoušky avioniky pilotované lodi Crew Dragon. Simulace letu k ISS ukázala, že hardware a software v podmínkách podobných letu spolupracují správně. Na tomto stanovišti se testuje centrální řídící systém lodi – jakýsi hlavní mozek celého stroje, který řídí všechny kriticky důležité operace během mise. Technici tak nyní mohou “létat” s Dragonem i když je na zemi.

Kosmotýdeník 151. díl (3.8. – 9.8.2015)

Dalších sedm dní uplynulo jako voda a proto tu máme další vydání pravidelného Kosmotýdeníku, který vám přináší přehled toho nejzajímavějšího, co přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se podíváme do NASA, kde odstoupil dlouholetý programový ředitel Mezinárodní kosmické stanice. Dále zamíříme do Hlavního pásu planetek, kde operuje u planetky Ceres sonda Dawn. Podíváme se však i na netradiční pohled na Měsíc a Zemi, nebo na tři kandidáty na nový teleskop NASA. Přejeme příjemné čtení a hezký zbytek neděle.

Nemáme peníze, zůstáváme v Sojuzech, zní z NASA

Sojuz TMA-16M, jak jej během přibližování vyfotil Terry Virts.

Americká kosmická agentura je v nezáviděníhodné pozici. Zákonodárci před několika týdny neschválili rozpočet pro NASA v požadované výši a nejvíce se škrtalo v položkách určených pro soukromé firmy SpaceX a Boeing, které mají za pár let ve svých lodích Crew Dragon a CST-100 vozit americké astronauty na ISS. Kosmická agentura opakovaně upozorňovala, že se sníženým objemem financí nebude možné dostát předem daným termínům, ale nikdo to evidentně neřešil. NASA proto musela vzít řešení problému do vlastních rukou a nakoupila dalších šest míst v ruských lodích Sojuz.

Vesmírné osudy 117. díl – Elon Musk

Mars - vysněný cíl Elona Muska

Jednoho pozdního večera v červnu 2001 jel Elon Musk v autě s Adeo Ressim a dalšími známými z jakési akce v Hamptonu. Oba byli už v té době milionáři a investory. Přesto zůstávali snílky s velkými plány. Cestující na zadních sedadlech postupně usnuli a dva muži vepředu pro ukrácení dlouhé chvíle vedli řeči o všem možném. Vzpomínali na staré časy na Penn a nakonec přišel na přetřes vesmír. Zpočátku měli oba stejný názor: cestování do vesmíru je příliš drahé a komplikované. Nikdo jiný než NASA nedokáže tak nákladnou věc realizovat. Po pár kilometrech se ale začali ptát – jak drahé a komplikované to může být? Než dojeli do New Yorku, měl Elon jasno: „Přece to nemůže být AŽ TAK drahé a komplikované!“ Jako přirozený cíl se mu hned od počátku zdál Mars. Když pozdě v noci dorazil ke svému počítači, začal pátrat na stránkách NASA, jak probíhají přípravy k letu na Mars, o němž byl přesvědčen, že jej agentura MUSÍ mít v plánu. Hledal dlouho a pečlivě a nakonec s mírným šokem pochopil, že NASA se na Mars nechystá. Když ne NASA, kdo tedy? Elon Musk dost možná právě v onen okamžik uslyšel volání vlastního osudu…

Je jasno – Raketu Falcon zničila vadná podpěra

Jako na trní čekali fanoušci kosmonautiky na odtajnění výsledků vyšetřování nehody rakety Falcon. Ta 28. června vynášela k Mezinárodní vesmírné stanici zásobovací loď Dragon. 139 sekund po startu ale došlo k letové anomálii, po které se nosič rozpadl. Šlo o první havárii rakety Falcon 9 v celé historii. Okamžitě se rozjelo zevrubné vyšetřování, které mělo odhalit příčinu – šlo o jednorázovou chybu, nebo systémové selhání, které se může kdykoliv opakovat? Bylo jasné, že dokud firma nezjistí, kde byl problém, nebude možné vypustit další nosiče.