Štítek ‘Rusko’

Závěrečné spojení TGO a Schiaparelli

Evropsko-ruská mise Exomars 2016 má za sebou další krok ke startu, který by měl přijít už v polovině března. V montážní hale na kosmodromu Bajkonur jsou přípravy v plném proudu. Obě části – družice TGO a zkušební přistávací modul EDM cestovaly z Turína na Bajkonur odděleně a v první fázi se odděleně i připravovaly. 30. ledna bylo do nádrží přistávacího modulu natankováno 45 kilogramů hydrazinu, 12. února se celý 600 kilogramů těžký lander pomocí jeřábu umístil na vrchol sondy TGO, kde byl připojen pomocí 27 šroubů. V tomto krátkém článku Vám přinášíme video z celé operace + několik povedených fotek.

Glonass-M č. 51

Start Sojuzu 2-1B s družicí Glonass. Zdroj: Ruské ministerstvo obrany

Minulý týden byl ve znamení navigačních družic. Jak jsme již informovali, v pondělí Čína vypustila další satelit sítě Beidou, poté USA vypustily další satelit GPS a konečně v neděli v 1:21 SEČ odstartovala raketa Sojuz 2-1B s urychlovacím stupněm Fregat-M, na jejíž palubě byla 51. družice Glonass-M. Pěkné záběry startu z primárně vojenského kosmodromu Plesetsk ukazují 46 metrů vysokou raketu, jak stoupá k nočnímu nebi. Jako obvykle pracovaly nejprve čtyři postranní bloky a centrální stupeň, aby posléze odpadly a později došlo k zapálení třetího stupně o chvíli dřív, než došlo k oddělení stupně centrálního (hot staging). Vše šlo podle plánu a tak se po devíti a půl minutách ocitl Fregat-M na prozatímní oběžné dráze.

Explozivní déjà-vu – v hlavní roli Briz-M

Horní stupeň Briz-M

Jen pár dní uplynulo od vydání článku, ve kterém jsme se věnovali explozi horního stupně Briz-M, ke kterému došlo 16. ledna. Nyní přišla další nelichotivá zpráva. Středisko Joint Space Operations Center oznámilo, že má důkazy o explozi dalšího exempláře Briz-M. Ten v květnu 2012 pod hlavičkou společnosti ILS vynesl na dráhu přechodovou ke geostacionární telekomunikační družici Nimiq 6. Výpočty ukázaly, že k explozi mělo dojít už 22. prosince loňského roku v 17:00 SEČ +/- 1 minuta. V té době horní stupeň prolétal 10 750 kilometrů nad Brazílií. Sledovací stanice zachytily celkem devět úlomků, ovšem překvapivé je, na jak odlišných oběžných drahách se trosky pohybují. Nejde ani tak o výšku těchto drah – perigeum kolísá mezi 10 301 a 10 502 km, apogeum pak mezi 34 085 a 34 711 km, jako spíše o sklon oběžných drah. Ten je totiž od 12,04 do 12,17° vůči rovníku. Může se to zdát málo, ale změna oběžné dráhy je energeticky velmi náročný manévr. Experti proto usuzují, že impuls, který vedl k explozi byl velmi silný.

ŽIVĚ: Ruští kosmonauti na kosmické procházce

Dnes ve 14:10 našeho času by měl začít pět a půl hodiny dlouhý výstup do otevřeného prostoru v podání Jurije Malenčenka a Sergeje Volkova. Jejich úkolem je běžná údržba exteriéru stanice. Na dvojici čeká odstranění experimentu Expose-R, ve kterém byly po dobu roku a půl vystaveny různé materiály kosmickému prostředí. Kromě toho odstraní experiment CKK (opět materiály vystavené kosmickému prostředí) jeho nástupcem, nebo instalace experimentu Vinoslivost. Dvojice k výstupu použije přechodovou komoru na ruském modulu Pirs a NASA TV by měla celý výstup vysílat živě.

Přípravy na start ExoMars 2016 nabírají obrátky

Už 14. března by mělo dojít k jednomu z nejdůležitějších startů letošního roku. Ruská raketa Proton s horním stupněm Briz-M má k Marsu vystřelit první část evropsko-ruského programu ExoMars. Je o zkušební přistávací pouzdro EDM, které ověí technologie měkkého přistávání na Marsu a družici TGO, která bude zkoumat složení atmosféry s důrazem na metan a podobné plyny. Aby start dopadl úspěšně, je potřeba vykonat řadu postupných kroků. V tomto krátkém článku Vás seznámíme s  termíny těch nejdůležitějších milníků. Údaje pochází od Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který tyto informace zveřejnil na našem diskusním fóru. Podle jeho slov je to jen stručný výpis těch nejdůležitějších kroků. Skutečný rozpis totiž čítá na sto různých aktivit a vydal by na dvě plné stránky textu.

Češi mohou opět zasáhnout do kosmického výzkumu

Ruské experimentální biologické mise Bion sahají do roku 1966, kdy došlo k vypuštění prvního exempláře, aby jej v následujících letech až do roku 1996 následovalo jedenáct dalších misí. Pak si dal program na 17 let pauzu a v roce 2013 se podařilo vypustit modernizovaného nástupce, kterým byl Bion-M1. Ten sice přinesl mnoho vědeckých poznatků, nicméně část sledovaných objektů během pobytu na oběžné dráze zahynula. Rusové věří, že mise Bion-M2 chystaná na rok 2020 by mohla být úspěšnější. A díky úspěšnému vyjednávání se na projektu mohou podílet i české instituce.

Na Vostočném se sestavuje první raketa

Nový ruský kosmodrom Vostočnyj sice v minulých měsících zažil několik změn, ale nyní se pomalu blíží ke své premiéře. Termín startu první rakety Sojuz zatím ještě nebyl oznámen, nicméně v montážní hale již začalo sestavování nosiče. Prostřednictvím několika fotografií tak můžeme nahlédnout do útrob nedávno vybudované haly. Je potěšující vidět snímky, na kterých jsou jeřáby v akci – až doposud jsme totiž mohli prohlížet pouze snímky ze stavby. Nynější série fotek je ale příslibem do budoucna, že se první start opravdu blíží.

Enfant terrible horních stupňů opět v akci

Znovu se ukázalo, že dokud jsou vysloužilé kusy techniky celistvé, je vše v pořádku. Nejhorší ale je, pokud dojde k jejich výbuchu, jako se tomu stalo právě minulý týden. Podle zprávy, kterou zveřejnilo Joint Space Operations Center, došlo na oběžné dráze 20. ledna k explozi ruského horního stupně Briz-M. Pozemní středisko totiž odhalilo minimálně deset úlomků, které se pohybují po dráze, jejíž parametry odpovídají hornímu stupni. Ten se použil 13. prosince loňského roku pro vynesení vojenské komunikační družice Garpun-2, označované též Kosmos 2513.

Po Svazu přijde Federace

Název článku pochází z hravé asociace, která se v hlavě vybaví asi každému, když se podívá na vývoj ruských pilotovaných lodí. Těm už několik desítek let neochvějně kraluje v drtivé většině případů spolehlivá loď Sojuz (Svaz). Rusové ale již před několika lety rozjeli plánování nové kosmické lodi. Ta byla nejprve označována jako PPTS (Perspektivnaja Pilotirujemaja Transportnaja Sistema), později byl program přejmenován na PTK-NP (Pilotirujemyj Transportnyj Korabl Novogo Pokolenija). V minulých měsících mohla veřejnost hlasovat o tom, jaké jméno loď dostane. Porota v čele s Igorem Komarovem nakonec vybrala možnost Federace.

Premiéra se odkládá

Loňské turbulence v ruském kosmickém programu se podepsaly na všech jeho projektech, nový národní kosmodrom Vostočnyj nevyjímaje. Kosmodrom navíc v plné nahotě demonstruje dvě, podle mého názoru, zásadní slabiny ruské kosmonautiky. Nedostatek peněz a způsob řízení. Ve druhém případě pak zejména představu, že vládní ministr dokáže pomocí dekretů, politických nástrojů a pravidelného pouštění hrůzy vůbec uřídit (natož efektivně) tak rozsáhlé odvětví. A to navíc v Rusku, kde právě takový přístup v minulém století pohřbil ekonomiku celého státu. Jak ukázal osud posledních tří ředitelů Roskosmu, potažmo osud „starého“ Roskosmu samotného, ti, kteří by měli uskutečňovat přijaté vize a ladit procesy jsou zcela vytíženi mocenským bojem a na kosmonautiku jim nezbývá čas a zřejmě ani energie.