Štítek ‘planetka’

Blíží se výběr místa odběru z Bennu

Již jen pár dní nás dělí od chvíle, kdy odborníci oznámí název lokality, ze které sonda OSIRIS-REx odebere vzácné vzorky materiálu určené k dopravě na Zemi. Dlouhý a složitý proces výběru již před několika měsíci dospěl k výběru čtyř finálových lokalit. Nyní se čeká, která oblast bude vybrána jako primární a která jako záložní. Celý proces je specifický i tím, že OSIRIS-REx je první americkou sondou, která má za úkol dopravit na Zemi vzorky z nějaké planetky. Rozhodnutí o výběru vhodné lokality je tedy o to složitější.

Hera využije služeb amatérských astronomů

Hera má nést i cubesaty.

ESA požádala amatérské astronomy o pomoc v souvislosti s chystanou misí Hera pro průzkum dvojplanetky Didymos. Na cestě k tomuto hlavnímu cíli by totiž tato sonda potenciálně mohla proletět minimálně kolem jednoho tělesa. Tým, který sondu připravuje, ale potřebuje dodatečná měření potenciálních kandidátů, aby bylo možné lépe zvolit vhodné cíle. „Výzkum planetek je jedním z oborů astronomie, kde mají amatérská pozorování stále nezbytnou pozici,“ vysvětluje Alan Fitzsimmons z Queen’s University v Belfastu, který je členem týmu kolem sondy Hera a dodává: „Kandidáti na průlet, které jsme zatím objevili, vypadají na obloze jako slaboučké světelné tečky. Jsou tak slabé, že je pouhým okem nespatříte. Potřebujeme tedy maximální možnou pomoc, abychom zpřesnili jejich oběžné dráhy a změřili jejich vlastnosti, které jsou nezbytné, abychom poznali jejich charakteristiky ještě předtím, než Hera v říjnu 2024 odstartuje.“

LISA Pathfinder pomohla s výzkumem prachu

Dnes již ukončená mise sondy LISA Pathfinder byla extrémně úspěšná. Evropský projekt s částečným americkým podílem totiž úspěšně prověřil technologie nezbytné k budoucímu vybudování kosmické observatoře detekující gravitační vlny. Tato chvění časoprostoru způsobuje například spojení dvou černých děr. Tým vědců z NASA nyní využil nevídané přesnosti měření této sondy k výzkumu úplně jiného rázu. Podařilo se jim totiž prozkoumat mikroskopická prachová zrnka, která do svého okolí uvolňují komety a planetky.

Hayabusa 2 opouští Ryugu

Po roce a půl výzkumu, měření, výsadcích několika landerů a dvou odběrech vzorků zažehla sonda Hayabusa 2 včera své trysky a zamířila k Zemi i s tmavým materiálem v odběrném pouzdru. Sonda se od planetky začala vzdalovat rychlostí 9,2 cm/s, přičemž zanedlouho dojde k aktivování iontových motorů pro úpravu dráhy, která sondu zavede koncem roku 2020 k naší planetě. Řídící středisko ve městě Sagamihara včera ve 2:24 SEČ potvrdilo, že odlet byl zahájen a sonda začala opouštět svou domácí pozici zhruba 20 km od Ryugu. Mise byla doslova napěchována úkoly a ani odlet není jen tak – sonda má za úkol snímkovat až do 18. listopadu postupně se vzdalující planetku o průměru 900 metrů. Odhaduje se, že focení bude ukončeno ve vzdálenosti 50 kilometrů od Ryugu.

Lucy splnila další milník

Vizualizace sondy Lucy

18. října projekt americké mise Lucy úspěšně dokončil kritické zhodnocení návrhu. Při tomto procesu prezentovali členové odborného týmu kompletní návrh celé mise, dokazovali, že jejich tým splnil všechny technologické výzvy, které před ně tato mise klade a že jsou připraveni začít stavět skutečný hardware. Po dokončení celého procesu přišla ke slovu nezávislá hodnotící komise od NASA, která nakonec dala projektu zelenou. Nic tedy nebrání začátku výrobní fáze celé mise. Kritické zhodnocení návrhu mise Lucy začalo 15. října v coloradském městě Littleton v sídle firmy Lockheed Martin. Když o několik dní později přišel pozitivní výsledek, všichni moc dobře věděli, že tento milník znamená vyvrcholení měsíců posuzování a hodnocení jednotlivých systémů a podsystémů.

Lander MINERVA II-2 uvolněn

Sonda Hayabusa 2 uvolnila i poslední zařízení určené k přistání na planetce Ryugu – lander MINERVA II-2. Sonda nyní sleduje pohyb landeru. 2. října 23:47

Hayabusa 2 je zpět ze safe módu

Japonská sonda měla 5. září uvolnit do okolí planetky Ryugu sledovací terčíky. Tato akce však musela být odložena, neboť sondu potkaly menší komplikace. Hayabusa 2 je vybavena čtveřicí setrvačníků, z nichž tři slouží k udržení orientace v prostoru. 29. srpna se inženýři pokusili prověřit stav záložního setrvačníku, který byl naposledy použit vloni v říjnu. Data však ukázala nestandardní hodnoty – nadlimitní byla úroveň točivého momentu. Sonda proto automaticky vstoupila do tzv safe modu (bezpečný režim) a čekala na pokyny ze Země. Během této doby nebyla sonda v žádném nebezpečí, protože pozici udržovaly tři setrvačníky. Problém se podařilo vyřešit a proto sonda mohla nastoupit zpět do provozu.

Slibovaná podrobná topografická mapa Bennu je tu

V dubnu letošního roku jsme vám přinesli článek, ve kterém jsme Vám ukázali hrubou topografickou mapu planetky Bennu, kterou vytvořil přístroj OLA (OSIRIS-REx Laser Altimeter) na sondě OSIRIS-REx. Tehdejší hrubý model vznikl z více než 11 milionů měření provedených mezi 12. a 17. únorem. Některé oblasti planetky nebyly nasnímány, ale už tehdy jsme Vám slibovali, že bychom se měli již brzy dočkat podrobnějšího zmapování terénu Bennu. A dnes svůj slib plníme. Mezi 2. červencem a 5. srpnem totiž sonda provedla dodatečná měření přístrojem OLA. Po spojení s první várkou údajů tak bylo k dispozici zhruba 20 milionů měření.

Vesmírné výzvy – srpen 2019

Další měsíc uběhl jako voda a je čas na jeho rekapitulaci. Srpen nám přinesl mnoho zajímavých momentů – sedm velkých témat a bezpočet krátkých zpráv. To ve výsledku dává 42 minut a 37 sekund dlouhý díl Vesmírných výzev jako obvykle ve 4K rozlišení pro maximální zachycení detailů a se 60 snímky za sekundu pro jemné podání pohybů. Díl s pořadovým číslem 120 v sobě ukrývá 150 metrů vysoký skok Starhopperu, nepilotovaný start Sojuzu MS-14, americký výstup do volného prostoru, vypuštění družice Amos-17, poslední let jednotrupové Delty IV, plány na znovupoužitelnost raket Electron a na závěr 4 místa vhodná pro odběr vzorků z planetky Bennu. Přijměte proto naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.

ANKETA: Místo odběru vzorků na Bennu

Původní anketa vydržela na našem webu necelého čtvrt roku a už ji nahrazuje nové otázka – tentokrát velmi aktuální. Nevymyslel ji nikdo z naší redakce – s nápadem přišel náš čtenář, který do komentářů pod články přispívá pod nickem pbpitko, kterému tímto děkujeme za inspiraci. Před pár dny jsme vydali článek, který se podrobně věnuje čtyřem lokalitám, které NASA vytipovala na povrchu planetky Bennu pro odběr vzorků sondou OSIRIS-REx. V dalších měsících se NASA na základě detailnějších analýz rozhodne, kterou lokalitu vybere. Ale zkuste si představit, že byste o výběru rozhodovali Vy – jaká lokalita by vyhrála? Rozhodovat se můžete na základě informací uvedených v článku. A jelikož NASA vybere hlavní a záložní oblast, můžete i Vy v anketě označit dvě možnosti (ale již bez rozlišení na hlavní a záložní).