Štítek ‘Europa’

Potvrzeno! Nad měsícem Europa je vodní pára

Před čtyřiceti lety se sondě Voyager 2 podařilo pořídit první snímek Europy, která byla do té doby jen jedním z větších měsíců obíhajících kolem Jupiteru. Na snímcích vědci spatřili nahnědlé praskliny táhnoucí se po povrchu měsíce, takže celá Europa připomínala tak trochu oční bulvu protkanou jemnými žilkami. Od té doby se toho změnilo docela dost a díky novým generacím kosmických sond jsme se dozvěděli o Europě mnohem více informací. Dnes má tento měsíc vysokou prioritu při vědeckém výzkumu a hledání mimozemského života.

Zkoušky antény pro Europa Clipper

Na první pohled vypadá objekt na fotografii jako obyčejná satelitní anténa, která zdobí fasádu či střechu leckterého domu. Ale zdání klame. Tahle anténa totiž není obyčejná a už vůbec není určena k příjmu televizního signálu. Jde o vysokoziskovou anténu HGA (high-gain antenna), jejíž příští verze bude přijímat pokyny a odesílat vědecká data z oběžné dráhy planety Jupiter. Ještě stačí dodat, že zkoušky tohoto zařízení probíhají v Langley Research Center, které spadá pod NASA a už je asi všem jasné, že bude řeč o misi Europa Clipper.

Čím zkoumat povrch Europy?

To, že americká agentura NASA připraví v nejbližších letech misi Europa Clipper je již téměř hotová věc. Sonda má již několik let politickou podporu a zajištěné financování. Ještě minulý týden se sice stále nevědělo, jaká raketa ji bude vynášet (a tedy ani to, jak dlouho bude trvat její přelet mezi Zemí a Jupiterem), ale to byly spíše kosmetické detaily, které by samotnou realizaci mise ohrozit neměly. Minulý týden navíc bylo rozhodnuto, že nosičem bude nová americká superraketa SLS. Je proto na místě začít psát i o misi, která by měla následovat po projektu Europa Clipper. Už samotný pracovní název projektu, který se již brzy začne formovat, prozradí vše – Europa lander.

Galileo prošlapal cestu misi Europa Clipper

Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.

Super zpráva: NASA nebude muset škrtat projekty!

Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů.  Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.

Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST

O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.

Sonda, která má „šťávu“

Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

Ledové a přesto horké Měsíce

Enceladus

Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.

Webbův teleskop prozkoumá i ledové světy

Teleskop Jamese Webba bývá právem označován jako vlajková loď astronomie pro příští desetiletí. Jeho spektrum možností je mimořádně široké a sahá od zkoumání vzdálených galaxií, přes výzkum exoplanet až ke studiu objektů ve sluneční soustavě. Už teď je jisté, že se jeho možnosti v infraspektru využijí k výzkumu Jupiterova měsíce Europa a Saturnova měsíce Enceladu. Vědci tak dostanou unikátní možnost zkombinovat nová data s těmi, která jim poskytl Hubbleův teleskop, nebo sondy Galileo či Cassini.

Takhle bude vypadat evropský průzkumník Jupiteru

Do startu evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) zbývá ještě pět let a od chvíle, kdy dorazí k největší planetě sluneční soustavy, nás dělí více než deset let. Přesto už víme, jak bude tato sonda vypadat. Na první pohled zaujme dvojice solárních panelů v křížovém uspořádání s celkovou plochou 97 metrů čtverečních. Půjde o největší solární panely, jaké se kdy dostaly do meziplanetárního prostoru. Vše je dáno potřebou generovat 850 W pro palubní přístroje ve velké vzdálenosti od Slunce.