Štítek ‘cubesat’

Kosmotýdeník 186. díl (4.4. – 10.4.2016)

Minulý týden jste v našem pravidelném souhrnu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech, viděli, jak přistává raketový experimentální stupeň New Shepard. Na závěr článku jsem vyslovil otázku, jak zvládne SpaceX přistání na plošinu se skutečnou raketou na skutečné misi. Otázka byla na místě a odpověď je fascinující. I v Kosmotýdeníku se proto budeme věnovat prvnímu přistání úspěšnému přistání Falconu 9 na plovoucí plošině. Zejména pak zprávám z tiskové konference. Nevynecháme však ani jiné dění. Podíváme se na teleskop Kepler, který má, zdá se, závažné problémy. Vyrazíme také do Číny, kde došlo k vynesení návratové experimentální sondy. To, a mnoho dalšího naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku.

Známe 10 cubesatů k Měsíci

Možná jste už dříve zaznamenali zprávu o tom, že až nová americká superraketa SLS vyrazí na svou první cestu do vesmíru, ponese s sebou kromě nepilotované kosmické lodi Orion také malé družice, kterým se říká cubesaty. Tyto satelity s unifikovanými rozměry jsou ideálním formátem pro testování nových inovativních technologií i relativně nízkonákladových forem výzkumu vesmíru. Ke startu by mělo dojít až v roce 2018, nicméně NASA včera veřejně oznámila, o jaké cubesaty se bude jednat. NASA se snažila tyto družice, tvořící sekundární náklad mise, vybírat tak, aby zvolila co nejpestřejší složení. Cubesaty toho dokáží mnoho a byla by velká škoda zaměřit se pouze na jednu oblast. Technologické rozpětí cubesatů, které se vydají k Měsíci proto bude široké. NASA se zároveň snažila, aby vybrané cubesaty nějakým způsobem pomohly vědeckému poznání, případně usnadnily cestu budoucích pilotovaných výprav – třeba i k Marsu.

Soukromá přechodová komora na ISS?

Když byla ISS navrhována v devadesátých letech, nikdo nepočítal s tím, že se stane důležitým uzlem pro soukromé vesmírné společnosti. V posledních letech ale stanice přispěla obrovskou mírou k rozvoji právě tohoto sektoru. Americká společnost NanoRacks přišla s návrhem instalace soukromé přechodové komory na ISS. Ta by sloužila hlavně pro vypouštění cubesatů, ale dala by se použít i pro jiné účely. NanoRacks nejsou žádní nováčci, na ISS již od roku 2013 působí jejich CubeSat Deployer, který po připojení k japonské robotické paži vypouští cubesaty dopravené na stanici pomocí zásobovacích lodí. Možná se ale ptáte, na co je potřeba další přechodová komora? Není jich na ISS již dost?

Kosmotýdeník 166. díl (16.11. – 22.11.2015)

Nastává nedělní poledne a s ním vychází aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se toho stalo opravdu mnoho a tak se můžete těšit na pořádnou dávku informací. Podíváme se například do společnosti ULA, která překvapila prohlášením, že bude vysílat některé cubesaty zdarma. Společnost SpaceX zase prošla dalším milníkem na cestě k prvnímu letu astronautů na palubě jejich lodi Crew Dragon. Nevynecháme však ani start čínské rakety CZ-3B, podíváme se na zprávu o českém přístroji, který by měl přistát na Marsu, nebo na aktuální záběry trpasličí planety Ceres. Příjemné čtení a hezkou neděli.

Nová lehká raketa při premiéře havarovala

Před několika dny jsme Vás informovali o tom, že je na konec října naplánován první letový test nové rakety SPARK, zvané též Super-Strypi. Původně plánovaný termín se nakonec nepodařilo splnit, ale včera brzy ráno se zapálil motor nosiče a raketa se vydala k obloze. Leč neletěla dlouho – po minutě práce prvního stupně došlo ke zničení rakety. První let experimentální SuperStrypi, která vznikla s přispěním amerického ministerstva obrany při své neúspěšné misi zničila i 13 vynášených cubesatů. Raekta byla postavena ve spolupráci s firmou Sandia a jejím cílem je dosáhnout levné možnosti vynášení malých družic. Raketa přitom využívá technologií ze starších suborbitálních raket Strypi.

Havajská Jiskra

Pokud půjde všechno podle plánu, bude poslední říjnový den pro Havajské ostrovy dnem, kdy se tohle souostroví zapíše na kosmickou mapu. Nejizolovanější stát USA by měl totiž půl hodiny po naší půlnoci vypustit svou první raketu. Ta nese název SPARK, což česky znamená Jiskra. Ve skutečnosti se ale jedná o zkratku “Spaceborne Payload Assist Rocket”. Kromě jiného se můžete setkat i s označením SuperStrypi. Je totiž odvozena od suborbitální rakety Strypi, která v šedesátých letech pomáhala při zkouškách jaderných zbraní.

Kosmotýdeník 161. díl (12.10. – 18.10.2015)

Po vědecké stránce nás tento týden nepotkala žádná mimořádná událost. Přesto je vhodné si připomenout všechny události, které uplynulých sedm dní přineslo. Hlavním tématem dnes bude rozhodnutí NASA o výběru tří malých raket pro vynášení cubesatů. V krátkých zprávách pak najdete třeba informace o vypuštění dvou telekomunikačních družic, nebo o změnách v managementu projektu Orion a SLS. Závěrečný snímek týdne Vám ukáže, že na různých místech Sluneční soustavy mohou vznikat podobné útvary.

“Podporujeme nebeské bojovníky” alias NROL-55

Text našeho nadpisu není náhodný, právě naopak. Včera ve 14:49 našeho času odstartovala z rampy SLC-3E na kosmodromu Vandenberg na západě Spojených států raketa Atlas V. Jejím úkolem bylo dopravit na oběžnou dráhu misi NROL-55, jejíž logo vidíte na levé straně. Obraz kováře, který zrovna kuje meč obklopuje latinský nápis “sustentantes bellatores de caelis”, což můžeme přeložit právě jako “Podporujeme nebeské bojovníky”. Náklad patří do kategorie tajných, přesto jsme se stejně jako dříve pokusili poodhalit roušku tajemství a zjistit o nákladu nějaké bližší informace. Stejně jako u minulých článků, které se věnovaly možnému určení misí označených zkratkou NROL, musím hned na začátku poznamenat, že informací není mnoho a v některých částech se proto nevyhneme spekulacím. Ve výsledku bychom se však měli dostat velmi blízko určení nově vypuštěného nákladu, který spadá pod národní průzkumný úřad (NRO = National Reconnaissance Office).

ISS vypustila dávku cubesatů

Mezinárodní vesmírná stanice plní řadu úkolů – probíhají na ní desítky experimentů, ale málokdo ví, že momentálně jediná obydlená stanice funguje také jako místo, ze kterého se do vesmíru dostávají družice. Čas od času ze své paluby vypustí náklad malých satelitů standardizovaných rozměrů, takzvaných cubesatů, které následně plní různorodé úkoly. Před pár dny se z paluby ISS na oběžnou dráhu vydala další várka cubesatů, které budou fotit naši planetu, ale také mají monitorovat námořní a leteckou dopravu. V dnešním článku si detailněji představíme jejich úkoly a zaměříme se i na samotné vypouštění těchto malých družic.

Úspěšná premiéra nové čínské rakety

Čína opět dokázala, že její plány a kroky jsou skutečně nevyzpytatelné. Sice se už delší dobu hovořilo o tom, že bychom se letos měli dočkat letové premiéry nové rakety Čchang-čeng 6, ale termín se nijak neupřesňoval. Čína žádné nové informace nezveřejňovala, chyběla jakákoliv mediální kampaň a proto této raketě nikdo moc nevěnoval pozornost. Poměrně překvapivá je tedy informace, která se včera začala šířit internetovým éterem – nosič má za sebou svůj premiérový let. V dnešním článku se zaměříme nejen na aktuální misi, ale také na samotnou konstrukci nové čínské rakety.