Štítek ‘cubesat’

Třetí český CubeSat se chystá na start

Prvním českým CubeSatem se stal VZLUSat-1, který 23. června 2017 vynesla indická raketa PSLV na polární oběžnou dráhu Země ve výšce 505 kilometrů. Druhý český CubeSat – Lucky 7 od SkyFox Labs – vynesla 5. července 2019 ruská raketa Sojuz 2.1b na heliosynchronní dráhu s výškou 530 km a sklonem 97,5°. Nyní se na svůj start chystá i třetí český zástupce těchto malých a stále populárnějších družic. VZLUSat-2 připravuje (stejně jako u prvního českého CubeSatu) Výzkumný a zkušební letecký ústav a k jeho vynesení by měl sloužit Falcon 9 od firmy SpaceX.

Další evropská mise s umělou inteligencí

Raketa Vega vynesla tento týden 53 družic a mezi nimi byl i ɸ-sat-1 – první evropská mise pro sledování Země vybavenou umělou inteligencí. Nyní již probíhají přípravy na další inovativní družici se špičkovými technologiemi – ɸ-sat-2. 3. září vypuštěná družice, jejíž název se čte Fí-sat-1, má za úkol demonstrovat, jak mohou družicová data ve spojení s pokročilými digitálními technologiemi přinášet výhody uživatelům na Zemi – ať už jsou z komerční, průmyslové či vědecké sféry.

VZLUSAT-1 atakuje rekord Magionu 5

VZLÚSAT-1

Když 23. června 2017 startovala z kosmodromu Šríharikota indická raketa PSLV, byl na palubě i první český cubesat VZLUSAT-1. Ačkoliv cubesaty průměrně vydrží fungovat jen 1,1 roku, český výtvor je i po více než třech letech od startu stále funkční. Pokud vydrží ještě pár týdnů, mohl by si připsat i rekord pro nejdéle fungující českou družici. Tento rekord zatím drží Magion 5, který posílal údaje po dobu tří let a 2 měsíců. „Úspěšně provozovat fungující satelit není tak jednoduché, jak se může zdát. Navíc VZLUSAT-1 byl vystřelen na oběžnou dráhu po čtrnáctileté pauze v českém vesmírném programu, což znamená, že bylo nutné vybudovat mnohé postupy téměř od nuly.  Dnes díky prvnímu VZLUSATu máme znalosti, které nám umožňují mnohem rychleji postupovat ve vývoji další družice VZLUSAT-2,“ uvedl Vladimír Dániel z VZLÚ.

ŽIVĚ: Electron vynáší sedm družic

Netradičně o jeden den dopředu posunula firma Rocket Lab svůj start rakety Electron. Toho bychom se tak mohli dočkat už v noci na neděli. Okno se otevře ve 23:13 a zůstane otevřené do nedělních 0:03 našeho času. Start má proběhnout z jediné aktuálně provozuschopné rampy na Novém Zélandu a ani tentokrát firma nepřišla s nudným názvem mise. Ta nese pojmenování Pics Or It Didn’t Happen, což je fráze často používaná v diskusích na internetu, kterou můžeme volně přeložit jako: „Jestli nemáš fotku, tak se to nestalo“. Většinou se tato fráze používá jako reakce na příspěvek, který popisuje nějaký neobvyklý zážitek.

ŽIVĚ A ČESKY: Mnohokrát odkládaný start rakety Vega

Start nejlehčí evropské rakety zažil už několik velkých odkladů – poprvé kvůli selhání předchozího nosiče, pak udělal čáru přes rozpočet COVID-19 a tím pádem na několik měsíců uzavřený kosmodrom. V posledních dnech zažíváme třetí vlnu odkladů – sice ne výrazných (vždy jen o pár dní), ale zato opakovaných. Na vině je vždy počasí. 53 malých družic na dispenzeru vyrobeném v brněnské firmě S. A. B. Aerospace mohlo být už dnes ráno na oběžné dráze, ale počasí opět přesahovalo vybrané limity. Firma Arianespace se nakonec rozhodla pro odklad o 24 hodin – letět se má v pondělí ve 3:51 SELČ. Pokud by se to nestihlo, přišel by odklad o několik týdnů.

Odklad rakety Vega

Dnešní pokus o start byl odvolán kvůli špatnému počasí. Nový termín zatím nebyl oznámen. 28. června 4:00

12. Electron nezklamal

Po několikatýdenní odstávce vynucené pandemií koronaviru a kratším posunu kvůli výškovému větru se firma RocketLab odhodlala ke své 12. misi, která dostala přezdívku Don’t Stop Me Now! Jednalo se o sdílenou misi, při které byli zákazníky agentury NASA, NRO a univerzita z Nového Jižního Walesu. Ke startu z jediné aktuálně používané rampy na novozélandském poloostrově Mahia došlo v sobotu v 7:12 našeho času. A jestli si říkáte, kde se vzal název této mise, pak je vysvětlení prosté – jde o název známého hitu skupiny Queen – jejím fanouškem byl Scott Smith, člen představenstva firmy RocketLab, který nedávno zemřel.

Testy evropského cubesatu pro internet věcí

Největší zařízení, které Evropská kosmická agentura používá k testování antén zůstává v provozu navzdory pandemii COVID-19. Nyní zde probíhají testy posledního exempláře družicové sítě, která bude sloužit takzvanému internetu věcí. „Hlavním rozdílem oproti běžným testům je, že kontakt mezi lidmi musí být minimalizován, abychom dodrželi požadavky na dodržování bezpečnostních odstupů,“ vysvětluje Eric Van Der Houwen, testovací inženýr antén a dodává: „Znamená to, že zákazníci dorazí do naší komory k instalaci jejich nanodružice a pak odejdou. Normálně zůstali na místě po celou dobu zkoušek. Po většinu času pracuji ze svého stanoviště a na dálku spolupracuji s kolegou, který se jmenuje Alfredo. Když potřebuju osobní pomoc, třeba je nutné něco zkontrolovat, nebo posunout něco těžkého, tak kolega přijde. Oba máme roušky a dodržujeme bezpečné odstupy jak to jen jde.“

První český cubesat dostane bratříčka!

Nanodružice VZLUSAT-1 umožnil českým odborníkům osahat si práci s cubesaty a jelikož přinesl pozitivní výsledky, je čas připravit jeho nástupce. Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ) proto připravil družici VZLUSAT-2, která kromě jiného ponese i kameru, která má experimentálně snímkovat Zemi. Příprava druhého cubesatu má velký význam – je totiž dalším krokem ve strategickém plánu VZLÚ s názvem Space 2030. V rámci tohoto plánu by měla do roku 2030 na nízké oběžné dráze vzniknout první česká družicová síť. Ta by pak mohla plnit různé úkoly podle toho, co by si zákazník přál – pro začátek se začne u prvních misí se sledováním naší planety v různých režimech.

Cubesat, který si posvítí na lunární led

Až na Měsíci přistanou astronauti v rámci programu Artemis, měli by zkusit využívat místní zdroje – třeba vodu. Jedná se o těžký a tím pádem i drahý zdroj pro dopravu ze Země a tudíž by budoucí průzkumníci měli hledat led v místě přistání. Po vytěžení dojde k jeho roztavení a vyčištění, aby mohla být voda poživatelná nebo využitelná pro výrobu raketového paliva. Ale kolik vody na Měsíci vlastně je a kde ji můžeme najít? Tady se budou hodit data z projektu Lunar Flashlight. Jde o malý cubesat přibližně o velikosti poštovní schránky (6U), který má na trvale zastíněných dnech lunárních kráterů hledat přirozeně se vyskytující povrchový led.  Projekt má startovat už příští rok jakožto část sekundárního nákladu mise Artemis I.