Štítek ‘cubesat’

Z ISS se prozkoumá kosmické počasí

Americká agentura NASA vybrala novou vědeckou misi, která vědcům pomůže lépe porozumět systému kosmického počasí. V ideálním případě by nabyté znalosti mohly pomoci tyto jevy a jejich změny lépe předpovídat. Kosmické počasí umí výrazně ovlivnit nejen fungování družic, ale i ohrozit zdraví astronautů. Ani lidé na Zemi nejsou před účinky tohoto fenoménu plně chráněni. Kosmické počasí umí narušit rádiovou komunikaci a v extrémních případech ničí i elektrické sítě. Ostatně o tom, co dokáží takzvané výrony koronální hmoty napáchat, jsme psali předevčírem v článku o evropské misi Lagrange. Dnes se podíváme na americký projekt, který by chtěl tento jev lépe prozkoumat.

ŽIVĚ: Jeden Cygnus opouští ISS a další se chystá

Tři měsíce poté, co na ISS dovezla několik tun nákladu, se kosmická loď Cygnus od firmy Northrop Grumman dnes oddělí od stanice. NASA TV bude celý manévr vysílat živě od 16:45 našeho času, přičemž samotné oddělení je plánováno na 17:10. V tomto článku najdete jako obvykle okno s přehrávačem. Celý proces vyžaduje, aby Anne McClain a David Saint-Jacques z 58. dlouhodobé expedice loď zachytili staniční robotickou paží. Pozemní operátoři pak vydají pokyn k povolení šroubů, které loď fyzicky poutají ke spodnímu portu modulu Unity. Po uvolnění paže domanévruje s lodí do místa vhodného k vypuštění.

SkCube nereaguje na příkazy

První slovenská družice SkCUBE

V noci z 12. na 13. ledna se malá družice SkCube nečekaně odmlčela. Ještě ve 22:32:21 poslala svůj poslední datový balíček a po půlnoci už bylo ticho. Cubesat tehdy přelétával nad jihoamerickou anomálií, v jejímž okolí už operátoři slovenské družice dříve zaznamenali nadměrné ohřívání hardwaru. Další desítky hodin se nesly ve snaze obnovit komunikaci, ale pozitivní výsledek nepřicházel. Začíná se tedy zdát, že první slovenská družice ukončila svůj provoz po 569 dnech. Je tedy čas zhodnotit její přínosy a výhledy do budoucna.

Co zvládnou cubesaty? Co třeba přistát na asteroidu?

Až se evropská sonda Hera vydá na svou cestu k duální planetce, nebude sama. Ponese s sebou i dva cubesaty, které budou obíhat planetky Didymos a Didymoon a možná dojde i k jejich přistání. Každý cubesat přitom bude dost malý na to, aby se vešel do běžné poštovní schránky. Tyto malé družice se skládají ze základních stavebních bloků, kterými jsou kostky s hranou délky 10 centimetrů. Na misi Hera poletí dva cubesaty, jejichž velikost se označuje jako 6U – budou tedy tvořeny šesti základními kostkami v uspořádání 3 × 2. Tím zároveň dostávají odpověď na svou nevyřčenou všichni čtenáři, kteří nejsou zvyklí na měření v poštovních schránkách – cubesaty budou mít rozměry cca. 10 × 20 × 30 cm.

Jaký byl rok 2018?

Dámy a pánové, rok 2018 bude již zítra minulostí. Končí rok, který byl zcela objektivně vzato mimořádný. Kosmonautika při něm zažila nadprůměrný počet úžasných momentů, byli jsme svědky vysokého počtu startů i významných pokroků na mnoha frontách. V každém roce se stane něco zajímavého, ale rok 2018 byl unikátní v tom, že se v něm stalo těchto událostí nezvykle mnoho. Právě z hlediska počtu unikátních momentů nemá rok 2018 v dřívějších letech konkurenci a ani v dalších letech by hned tak neměl být překonán. V dnešním článku se pokusíme shrnout všechny důležité události, které nám rok 2018 přinesl, ale vzhledem k jejich počtu se i přes maximální snahu může stát, že některou událost vynecháme. Pokud se tak stane, můžete se ozvat v komentářích.

Cubesat s butanovým pohonem má hotovo

Osudu cubesatu GomX-4B jsme se věnovali již ve dvou článcích. Nyní se na něj podíváme potřetí a zhodnotíme jeho misi. GomX-4B je unikátní tím, že se jedná o největší cubesat v historii Evropské kosmické agentury, jehož rozměry jsou pro lepší představu přirovnávány ke krabici s cereáliemi. Nyní jeho primární mise skončila a je tedy čas si ukázat, jak si vedl cubesat, který měl otestovat komunikaci mezi malými družicemi (se sesterskou družicí GomX-4A), dále hyperspektrální snímač, sledovač hvězd a pohonný systém na principu butanu.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí opakované použití je tu!

SpaceX usiluje o znovupoužitelnost raket. První stupně Falconů 9 ve verzi Block 5 zvládnou jen s drobnou kontrolou až deset startů – na tyto a různé podobné věty jste mohli slyšet reakci, která fungovala jako studená sprcha, ale byla pravdivá: „Vždyť zatím letěl každý stupeň jen dvakrát.“ Jenže staré rčení o huse a klasu platí i v tomto případě. Už dnes večer bychom se měli dočkat startu Falconu 9, který použije první stupeň, který už má za sebou dvě mise. Ale tenhle start není zdaleka zajímavý jen prvním stupněm – i náklad si zaslouží pozornost.

Mars má nového návštěvníka

Takto vypadá vizualizace sondy InSight na Marsu.

Přistání americké sondy InSight bylo zcela jistě jedním z vrcholných momentů letošního roku. Celou událost jsme Vám zprostředkovali formou psaného online přenosu a včera jsme si ukázali, jak se možná psala historie využívání cubesatů, které při této misi hrály poměrně důležitou roli. Ale jelikož je přistání mise InSight natolik důležité, považujeme za vhodné se k celé situaci ještě vrátit a rozebrat ji v článku. Dnes si tedy zopakujeme, co se vlastně v pondělí stalo, proč je to tak důležité a na co se můžeme těšit v dalších týdnech a měsících.

Přelomová fotografie Marsu z cubesatu

Angličtina má krásný výraz gamechanger, který se ale do češtiny nedá přímo přeložit. Tento výraz se používá pro situaci, která „mění pravidla hry“, tedy umožňuje úplně překopat dosavadní architekturu myšlení. Včera kosmonautiku jeden gamechanger potkal – nemluvím teď o fenomenálním přistání americké sondy InSight na Marsu, byť z hlediska geologického výzkumu to svým způsobem gamechanger je. Objekt našeho zájmu v tomto článku je ale mnohem menší. Tím prvkem, který mění pravidla hry, jsou dva cubesaty Mars Cube One (MarCO) – malí a nenápadní hrdinové včerejšího technologického galapředstavení.

Vůbec poprvé poletí první stupeň Falconu potřetí

30. března 2017 se psala historie – Falcon 9 startoval na misi s telekomunikační družicí SES-10 a použil k tomu první stupeň, který již jednou letěl. Bylo to poprvé v dějinách kosmonautiky, kdy k něčemu podobnému došlo. Od té doby jsme se dočkali celkem 17 recyklací – ať už to bylo na Falconech 9 nebo na Falconu Heavy, jehož oba boční stupně byly při premiéře použity opakovaně. Ve všech případech bez rozdílu však šlo pokaždé o druhé použití daného stupně. Nyní však přichází další milník – blíží se první start, při kterém poletí první stupeň na svou třetí misi.