Open Cosmos
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Open Cosmos vyrobila nejméně 50 z více než 96 družic pro zajištění konektivity v rámci projektu ConnectedCosmos. Britská společnost 5. října uvedla, že tyto družice plánuje nasadit do konce roku 2028.
Pentagon financuje vývoj technologie, která by umožnila přenášet solární energii z vesmíru na Zemi, a zkoumá tak potenciální zdroj elektřiny pro vojenská zařízení závislá na zranitelných dodavatelských trasách paliva. Nejnovější investice směřuje do virginského startupu Overview Energy, který vyvíjí družice schopné přenášet energii k rozsáhlým solárním elektrárnám na Zemi.
Dnes odpoledne má do přístavu v Bronwsville doplout těžká loď FORTE, která převáží Starship S40 z mise IFT-13. Přímý přenos zajistí kanál NASASpaceflight.
Dceřiná společnost EchoStar, která provozuje americkou družicovou televizní službu Dish TV a internetovou streamovací službu Sling TV, ukončila ochranu před věřiteli poté, co dokončila předem připravený restrukturalizační plán.
Americké vesmírné síly uzavřely smlouvu v hodnotě 461,9 milionu dolarů se společností L3Harris Technologies, která zajistí komerční satelitní komunikaci na palubách vládních letadel využívaných nejvyššími představiteli americké vlády a armády.
Ve věku 94 roků zemřel 1. října 2026 bývalý letový ředitel NASA Milton Windler.
Jako letový ředitel pracoval při misích Apollo 8, Apollo 10, Apollo 11, Apollo 13, Apollo 14, Apollo 15 a všech třech misích programu Skylab.
Za práci na záchraně posádky mise Apollo 13 byl M. Windler oceněn prezidentem Nixonem Prezidentskou medailí svobody.
Čest jeho památce.
Starship na lodi FORTE je už v Mexickém zálivu a míří do přístavu Brownsville k vyvazišti číslo 15. Zdroj
Thomas Zurbuchen, bývalý přidružený administrátor NASA pro vědu, nastupuje do společnosti Blue Origin, kde povede její práci na pokročilých technologiích.
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Čínska kozmická loď SZ-13 sa 15.4.2022 o 20:44 hod. UT odpojila z nadirového uzlu modulu Tianhe s troma astronautami na palube. 16. apríla 0:35
Vážení čtenáři, chtěl bych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítat v novém roce 2022. V minulých dnech jsme Vás ve dvou článcích seznámili s nejočekávanějšími momenty, které nás mají v roce 2022 potkat a nyní přichází čas na rekapitulaci roku právě skončeného. Také tentokrát téma rozdělíme do dvou samostatných článků – první, který vychází dnes, bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou, druhý, který nás čeká v pondělí, zrekapituluje kosmonautiku nepilotovanou. V obou okruzích se toho stalo opravdu mnoho a proto v článcích nebudou chybět statistiky či grafy, které dokáží jednoduše vystihnout stav popisovaného tématu.
Zatímco včera jsme se seznámili s důležitými momenty, které se v bezpilotní kosmonautice chystají na rok 2022, dnes nás čeká podobný výhled, který však bude zaměřen na kosmonautiku pilotovanou. Do této kategorie však zařadíme také bezpilotní mise, které se však pilotované kosmonautiky týkají – jedná se o starty bezpilotních lodí vstříc kosmickým stanicím, ale také o vypuštění nových modulů. Poslední den roku 2021 tedy zahajujeme přehledem dění, které se očekává na Mezinárodní kosmické stanici a také na modulární čínské stanici, která dostala označení Tiangong.
29. apríla sa z rampy LS-101 kozmodrómu WSLC na ostrove Hainan vzniesla raketa CZ-5B. Ale tentokrát to nebol obyčajný štart, ba naopak, bol v mnohých ohľadoch výnimočný. Týmto štartom sa začala séria jedenástich misií, na konci ktorých by mala byť hotová čínska orbitálna stanica Tiangong. Jedná sa o štarty troch hlavných modulov (Tianhe, Mengtian, Wentian) pomocou rakety CZ-5B, štyroch zásobovacích lodí Tianzou-2 až 5 pomocou rakety CZ-7 a štyroch pilotovaných lodí Shenzhou-12 až 15 pomocou rakety CZ-2F.
Je nedělní poledne a vychází čerstvé vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky, které přineslo uplynulých sedm dní. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát let čínské pilotované lodi Shenzhou-13, na který se však podíváme s otázkou, zda budou na čínskou kosmickou stanici létat také mezinárodní posádky. V dalších tématech se zaměříme například na certifikaci modulů firmy Axiom, na start Sojuzu, který vynášel OneWeb, přistání lodě Sojuz MS-18 a mnoho dalšího. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dnes nás čeká významná mise. Na 18:23 SELČ je ze vzletové rampy 43/91 kosmodromu Ťiou-čchüan naplánován start nosné rakety CZ-2F ve verzi G určené pro pilotované kosmické výpravy. Na oběžnou dráhu bude dopravena kosmická loď Šen-čou 13. Posádku tvoří velitel Čaj Č‘-kang, který se již účastnil mise Šen-čou 7, letová specialistka/pilotka Wang Ja-pching se zkušeností z mise Šen-čou 10 a nováček Jie Kuang-fu na pozici letového specialisty. Na čínské kosmické stanici stráví minimálně 5 měsíců. Na nadirový stykovací uzel modulu Tchien-che se Šen-čou 13 připojí 16. října okolo 01:00 SELČ.
Po dalších sedmi dnech je tu čerstvé a pravidelné vydání přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky. Kosmotýdeník se samozřejmě bude věnovat i dvěma hlavním tahákům tohoto týdne – tedy přistání čínské kosmické lodě ShenZhou-12 a misi Inspiration4. Hlavním tématem však bude začátek stavby nové výrobní haly společnosti SpaceX pro výrobu atmosférických metanových motorů Raptor, která roste u testovacího zařízení McGregor. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Výstup začal v 02:38 SELČ otevřením poklopu přechodové komory a kosmonauti Nie Chaj-šeng a Liou Po-ming strávili v kosmickém prostoru 5 hodin a 55 minut (do 08:33 SELČ). 20. srpna 15:30
Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Středeční pokus o start čínské rakety Dlouhý pochod 7 musel být zrušen z důvodu závady na pozemním vybavení. Problém se však podařilo rychle vyřešit a začala se řešit otázka, kdy se poletí. Vše hře byly různé termíny – od čtvrtka do neděle, ale aktuálně se zdá, že bychom se startu měli dočkat už dnes v 19:09. Na oběžnou dráhu má dorazit druhý exemplář nákladní lodi Tianzhou, která nese několik tun nákladu. Jejím cílem je modul Tianhe – základní blok čínské kosmické stanice. Loď Tianzhou veze zásoby, které využije už za pár týdnů posádka pilotované lodi Shenzhou 12.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.