DARC
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Radarové centrum DARC (Deep Space Advanced Radar Capability) č. 1 v Západní Austrálii již poskytuje partnerům AUKUS první data ze sledování a plná operační kapacita je plánována na rok 2027.
Prospekt společnosti SpaceX k primární veřejné nabídce akcií (IPO) prezentuje Starlink Mobile jako více než jen zálohu pro vzdálené oblasti. Služby nové generace pro přímé přenosy do chytrých telefonů jsou navrženy tak, aby byly na úrovni pozemních mobilních sítí i v městských oblastech.
Společnost Rocket Lab 21. května oznámila, že získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 90 milionů dolarů na návrh, výrobu a provoz dvou geostacionárních družic, které armáda použije k monitorování a sledování objektů na oběžné dráze.
Společnost Starfighters Space, která vyvíjí modifikaci nadzvukového letounu F-104 pro vypouštění družic ze vzduchu, transformuje své texaské zařízení v letovou základnu pro testování v mikrogravitaci. Děje se tak v reakci na žádost NASA o informace o komerčních parabolických schopnostech.
Americké vesmírné síly plánují ve fiskálním roce 2027 naborovat 2 800 aktivních vojáků a 2 000 civilních zaměstnanců, protože se očekává, že do konce desetiletí se jejich velikost téměř zdvojnásobí. Tuto informaci uvedl tento týden zákonodárcům nejvyšší důstojník ozbrojených sil.
Společnost Varda Space Industries dokončila 18. května svou šestou misi W-6.
Společnost SpaceX podala dokumenty pro první veřejnou nabídku akcií 20. května, které odhalily finance společnosti a její obrovské ambice.
U.S. Space Force se připravuje na vypuštění více družic na geostacionární oběžnou dráhu v roce 2027, a to pro dvě samostatné demonstrace služeb ve vesmíru: jednu pro testování doplňování paliva družic a druhou pro testování servisní mise k družicím.
Společnost LatConnect 60 oznamuje zrychlené kolo investic, které má pomoci vybudování konstelace družic v krátkovlnném infračerveném spektru SWIR s nejvyšším rozlišením v souladu s AUKUS.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.
Týden se s týdnem sešel a máme tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se rád zaměřuje na události, na které v týdnu nezbylo dostatek prostoru a tak vám v hlavním tématu přinášíme informace o středečním ruském startu s vojenskou družicí. Budeme se věnovat také průběhu mise Artemis I a podíváme se, jak si vedou zásoby paliva evropského servisního modulu. V dalších tématech zavítáme na čínskou kosmickou stanici Tiangong, anebo se podíváme na nové solární panely na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Včera ve 22:42 SEČ se ke stanici Tiangong připojila kosmická loď Shenzhou 15. Poprvé se tak na oběžné dráze setkaly dvě trojice čínských astronautů. 30. listopadu 9:05
Díky čínské kosmonautice už Mezinárodní kosmická stanice není jediným trvale obydleným místem na oběžné dráze Země. Ačkoliv dříve byly čínské kosmické stanice obydlené vždy v ohraničených obdobích, nyní se již jednotlivé posádky na kosmické stanici Tiangong střídají. Jelikož stávající posádka z lodi Shenzhou 14 přilétla ke stanici na začátku června letošního roku, pomalu se blíží plánovanému půlročnímu trvání. Je tedy čas tuto posádku vystřídat a na stanici Tiangong poslat tři nové astronauty. Právě to je úkolem kosmické lodi Shenzhou 15, kterou má dnes v 16:08 SEČ z kosmodromu Jiuquan vynést raketa Dlouhý pochod-2F/G.
Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a tak je ideální čas se retrospektivně ohlédnout, jaké nejzajímavější události nám kosmonautika v uplynulých sedmi dnech přinesla. Kosmotýdeník si v hlavním tématu vybral téma polárních září na Marsu, které v létě zachytila sonda MAVEN. Podíváme se však také na start čínské automatické zásobovací lodě Tianzhou-5, anebo na stav rakety SLS poté, co přes kosmodrom prošla bouře Nicole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V pondělí bychom se měli dočkat dalšího startu čínské rakety Dlouhý pochod 5B, tentokrát s druhým laboratorním modulem pro čínskou stanici Tiangong který dostal název Mengtian. Jak již bylo řečeno, jedná se o laboratorní modul a je k tomu patřičně vybaven. Stejně jako u modulu Wentian mohou být vědecké experimenty nejen uvnitř přetlakové komory, ale mohou být i umístěny na vnější straně modulu, aby byly vystaveny kosmickému prostředí. Co se týče rozměrů tak na délku má modul 17,9 metru, v průměru 4,2 metru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaceti tun.
Je nedělní poledne a tak je ideální čas na porci zajímavých informací, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát ohlédneme za úspěšným nárazem sondy DART do měsíčku Dimorphos a to pohledem dalekohledu Jamese Webba společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Zaměříme se také na nové snímky měsíce Europa z palubní kamery sondy Juno, či stěhování modulu na čínské stanici Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dalších sedm dní uteklo jako voda a před vámi je opět připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start rakety Electron, která vynesla první exemplář nově budované konstelace radarových družic. Zároveň Rocket Lab oslavila dvě kulatiny. V dalších tématech se podíváme na zajímavý japonský lander pro Měsíc, čínský výstup do volného prostoru, anebo na přípravu komerční mise Polaris Dawn. Přeji dobré čtení a pěknou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.