NASA
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Program NASA pro komerční sběr družicových dat (CSDA) oznámil 23. června udělení smluv osmi novým poskytovatelům komerčních satelitních dat, z nichž tři jsou evropští: Kuva Space (Finsko), OroraTech (Německo) a Satlantis (Španělsko).
Společnost Iridium Communications dokončila převzetí společnosti Aireon. Společnost zabývající se sledováním letadel se tak plně stává součástí Iridum, a to před plánovaným prodejem družicového operátora společnosti Rocket Lab za 8 miliard dolarů.
Společnost Blue Origin pokračuje ve vývoji svých lunárních modulů Blue Moon, přičemž vyrábí sedm těchto modulů.
Nová zpráva vládního dozorčího orgánu (GAO) naznačuje, že některé nákupy vesmírných technologií, které zajišťují U.S. Space Force, se i nadále potýkají s mnoha stejnými problémy, které po celá desetiletí trápí nákupy obranného vybavení.
Evropská kosmická agentura si vybrala společnost Airbus Defence and Space pro zahájení prací na nástupci družice Aeolus-2 pro monitorování větru.
NASA spolupracuje s americkým Úřadem pro malé podniky (SBA) na snaze přilákat kapitál pro investice do společností vyrábějících kritické vesmírné komponenty.
Polská státní banka BGK a evropská společnost rizikového kapitálu 3TS Capital Partners oznámily investici ve výši přibližně 35 milionů zlotých (10 milionů dolarů) do polské společnosti Sybilla Technologies, která se zabývá vesmírnými technologiemi.
Společnost Isar Aerospace získala kontrakt od německé dceřiné společnosti Planet na vypuštění zobrazovací družice.
Společnost Hongqing Technology, dceřiná společnost firmy Landspace, která vyrábí družice, zajistila jedno z největších jednorázových navýšení financování pro čínského výrobce komerčních družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.
Čerstvá porce potravin, experimentů i pohonných látek dorazila 10. května na palubě nákladní lodi Tianzhou 6 ke stanici Tiangong. Tato nákladní loď odstartovala ten samý den v 15:22 SELČ pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 7. Po automatickém připojení nákladní lodi k orbitálnímu komplexu čeká na tříčlennou posádku stanice otevření průlezů a poté bude následovat vynášení převezeného nákladu. Zatímco bude posádka pracovat, ve stěnách schované ventily a potrubí se postarají o přečerpání pohonných látek z kosmické lodi do nádrží v centrálním modulu Tianhe.
Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.
Týden se s týdnem sešel a máme tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se rád zaměřuje na události, na které v týdnu nezbylo dostatek prostoru a tak vám v hlavním tématu přinášíme informace o středečním ruském startu s vojenskou družicí. Budeme se věnovat také průběhu mise Artemis I a podíváme se, jak si vedou zásoby paliva evropského servisního modulu. V dalších tématech zavítáme na čínskou kosmickou stanici Tiangong, anebo se podíváme na nové solární panely na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Včera ve 22:42 SEČ se ke stanici Tiangong připojila kosmická loď Shenzhou 15. Poprvé se tak na oběžné dráze setkaly dvě trojice čínských astronautů. 30. listopadu 9:05
Díky čínské kosmonautice už Mezinárodní kosmická stanice není jediným trvale obydleným místem na oběžné dráze Země. Ačkoliv dříve byly čínské kosmické stanice obydlené vždy v ohraničených obdobích, nyní se již jednotlivé posádky na kosmické stanici Tiangong střídají. Jelikož stávající posádka z lodi Shenzhou 14 přilétla ke stanici na začátku června letošního roku, pomalu se blíží plánovanému půlročnímu trvání. Je tedy čas tuto posádku vystřídat a na stanici Tiangong poslat tři nové astronauty. Právě to je úkolem kosmické lodi Shenzhou 15, kterou má dnes v 16:08 SEČ z kosmodromu Jiuquan vynést raketa Dlouhý pochod-2F/G.
Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a tak je ideální čas se retrospektivně ohlédnout, jaké nejzajímavější události nám kosmonautika v uplynulých sedmi dnech přinesla. Kosmotýdeník si v hlavním tématu vybral téma polárních září na Marsu, které v létě zachytila sonda MAVEN. Podíváme se však také na start čínské automatické zásobovací lodě Tianzhou-5, anebo na stav rakety SLS poté, co přes kosmodrom prošla bouře Nicole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V pondělí bychom se měli dočkat dalšího startu čínské rakety Dlouhý pochod 5B, tentokrát s druhým laboratorním modulem pro čínskou stanici Tiangong který dostal název Mengtian. Jak již bylo řečeno, jedná se o laboratorní modul a je k tomu patřičně vybaven. Stejně jako u modulu Wentian mohou být vědecké experimenty nejen uvnitř přetlakové komory, ale mohou být i umístěny na vnější straně modulu, aby byly vystaveny kosmickému prostředí. Co se týče rozměrů tak na délku má modul 17,9 metru, v průměru 4,2 metru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaceti tun.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.