Tiangong

  • Nová posádka dorazila na čínskou stanici

    Nová posádka dorazila na čínskou stanici

    Dnes v 5:14 SELČ odstartovala z kosmodromu Ťiou-čchüan raketa Dlouhý pochod 2F/G, která na nízkou oběžnou dráhu dopravila pilotovanou kosmickou loď Shenzhou 17. Jejím velitelem je Tang Hongbo (Tchang Chung-po), který letí již podruhé v životě. Společnost mu dělají dva nováčci –  Tang Shengjie (Tchang Šeng-ťie) a Jiang Xinlin (Ťiang Sin-lin). Jejich cílem byla kosmická stanice Tiangong, s jejímž základním modulem Tianhe se spojili hned v den startu v 11:46 SELČ. Po kontrolách těsnosti spojení se mohl průlez otevřít a nová trojice se tak setkala se současnými obyvateli stanice.

  • Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

    Smělé čínské plány 20 let po první pilotované misi

    Psal se 15. říjen roku 2003, když z kosmodromu Jiuquan v poušti Gobi v čínské provincii Gansu odstartovala raketa Dlouhý pochod 2F. Pod jejím aerodynamickým krytem se ukrývala kosmická loď Shenzhou 5 a v jejích útrobách ležel kosmonaut Yang Liwei. Šlo o misi mimořádného významu, jelikož šlo o počátek čínského pilotovaného kosmického programu. Při této misi vypustila Čína poprvé člověka do vesmíru. Od té chvíle už uplynulo 20 let, během kterých se čínské ambice stát se významným hráčem na globálním poli ještě zvýraznily. Čína dokázala vynést orbitální stanice, sondu k Marsu a na obzoru se již rýsují obrysy pilotovaného lunárního programu.

  • Na stanici Tiangong čekají nové zásoby

    Na stanici Tiangong čekají nové zásoby

    Čerstvá porce potravin, experimentů i pohonných látek dorazila 10. května na palubě nákladní lodi Tianzhou 6 ke stanici Tiangong. Tato nákladní loď odstartovala ten samý den v 15:22 SELČ pomocí nosné rakety Dlouhý pochod 7. Po automatickém připojení nákladní lodi k orbitálnímu komplexu čeká na tříčlennou posádku stanice otevření průlezů a poté bude následovat vynášení převezeného nákladu. Zatímco bude posádka pracovat, ve stěnách schované ventily a potrubí se postarají o přečerpání pohonných látek z kosmické lodi do nádrží v centrálním modulu Tianhe.

  • Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

    Kosmotýdeník 550 (27.3. – 2.4.)

    Již 550 týdnů se setkáváme u pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautky v uplynulých sedmi dnech. Ani tentokrát tomu nebude jinak. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát zaměřené na podpis vůbec první komerční smlouvy pro lunární verzi Starship společnosti SpaceX. Zákazníkem je společnost Astrolab, která využije kapacitu této lodi k dopravě jejich vozítka FLEX. V dalších tématech se podíváme na dění na čínské kosmické stanici, anebo na odklad startu nové rakety Vulcan od společnosti ULA. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Jaký byl rok 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

    Jaký byl rok 2022? (Pilotovaná kosmonautika)

    Náš čtyřčlánkový přehled, který nejprve lákal na významné události roku 2023 v bezpilotní a pilotované kosmonautice, aby poté zrekapituloval hlavní události uplynulého roku 2022 v bezpilotní kosmonautice, se dnes uzavře. Posvítíme si totiž na kosmonautiku pilotovanou v roce 2022 a jak už bývá v našich shrnutích pravidlem, zařadíme sem také povídání i kosmických lodích, které sice létají bezpilotně, ale vozí na kosmické stanice zásoby. Bez nich by tedy pilotovaná kosmonautika nemohla existovat. Ani dnes nebudou v článku chybět grafy, které se pokusí stručně a jasně shrnout, nejrůznější porovnání.

  • Kosmotýdeník 533 (28.11. – 4.12.)

    Kosmotýdeník 533 (28.11. – 4.12.)

    Týden se s týdnem sešel a máme tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se rád zaměřuje na události, na které v týdnu nezbylo dostatek prostoru a tak vám v hlavním tématu přinášíme informace o středečním ruském startu s vojenskou družicí. Budeme se věnovat také průběhu mise Artemis I a podíváme se, jak si vedou zásoby paliva evropského servisního modulu. V dalších tématech zavítáme na čínskou kosmickou stanici Tiangong, anebo se podíváme na nové solární panely na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Kosmická loď Shenzhou 15 startuje

    ŽIVĚ A ČESKY: Kosmická loď Shenzhou 15 startuje

    Díky čínské kosmonautice už Mezinárodní kosmická stanice není jediným trvale obydleným místem na oběžné dráze Země. Ačkoliv dříve byly čínské kosmické stanice obydlené vždy v ohraničených obdobích, nyní se již jednotlivé posádky na kosmické stanici Tiangong střídají. Jelikož stávající posádka z lodi Shenzhou 14 přilétla ke stanici na začátku června letošního roku, pomalu se blíží plánovanému půlročnímu trvání. Je tedy čas tuto posádku vystřídat a na stanici Tiangong poslat tři nové astronauty. Právě to je úkolem kosmické lodi Shenzhou 15, kterou má dnes v 16:08 SEČ z kosmodromu Jiuquan vynést raketa Dlouhý pochod-2F/G.

  • Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

    Kosmotýdeník 531 (14.11. – 20.11.)

    Další týden je za námi a před vámi je aktuální vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal hned tři výstupy do kosmického prostoru (EVA), které proběhly v tomto týdnu. Ohlédneme se samozřejmě za startem rakety SLS a počátkem mise Artemis I, která právě probíhá. Podíváme se také na misi Mars Sample Return. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 530 (7.11. – 13.11.)

    Kosmotýdeník 530 (7.11. – 13.11.)

    Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a tak je ideální čas se retrospektivně ohlédnout, jaké nejzajímavější události nám kosmonautika v uplynulých sedmi dnech přinesla. Kosmotýdeník si v hlavním tématu vybral téma polárních září na Marsu, které v létě zachytila sonda MAVEN. Podíváme se však také na start čínské automatické zásobovací lodě Tianzhou-5, anebo na stav rakety SLS poté, co přes kosmodrom prošla bouře Nicole. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

sociální sítě

Přímé přenosy

Ariane 6 (LE-4)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Virgin Galactic

    Dva vědci z Floridské univerzity se zúčastní suborbitálního letu společnosti Virgin Galactic, během něhož provedou experimenty v mikrogravitaci. Navážou tak na snahy začlenit podobné lety do běžné výzkumné praxe.

  • Google

    Google v roce 2029 vypustí na raketě New Glenn společnosti Blue Origin skupinu prototypových družic určených pro datová centra ve vesmíru.

  • ATMOS Space Cargo

    Německý startup ATMOS Space Cargo, který se zabývá logistikou ve vesmíru, podepsal s výrobcem raket MBDA Deutschland dohodu o spolupráci. Společně prověří možnosti vývoje systému, který by umožnil provádět přesné údery z vesmíru na pozemní cíle.

  • Úřadu pro kosmický obchod

    Ředitel amerického Úřadu pro kosmický obchod uvedl, že mezi jeho hlavní priority pro nadcházející rok patří odstraňování regulačních překážek a zajištění toho, aby na mezinárodní scéně zaznívaly „americké hlasy“.

  • Sophia Space

    Společnost Sophia Space poprvé nasadila ve vesmíru svůj operační systém Sophia Orbital Operating System. Udělala tak krok k vytvoření základní softwarové vrstvy pro svou budoucí výpočetní infrastrukturu na oběžné dráze.

  • Evropa

    Představitelé dvou největších národních kosmických agentur v Evropě, Francie a Německa, zdůraznili potřebu užší spolupráce evropských zemí v oblasti kosmonautiky, lišili se však v názorech na způsob, jakým by této spolupráce mělo být dosaženo.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗