sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
SpaceWERX, inovační složka Vesmírných sil USA, vybrala 11 společností do nového kola dohod o veřejno-soukromém financování, jejichž cílem je posunout vesmírné technologie od prototypů k praktickému nasazení.
Bílý dům 20. srpna zveřejnil novou politiku v oblasti vesmírné dopravy, jejímž hlavním cílem je umožnit výrazné zvýšení počtu startů a návratů kosmických prostředků do atmosféry.
Společnost Firefly Aerospace dopraví při nadcházející misi lunárního landeru náklad společnosti Zeno Power, který má otestovat radioizotopový zdroj tepla. Ten by mohl v budoucnu umožnit misím přežít dlouhou měsíční noc.
Společnost Vantor jmenovala Willa Cocose do čela svého podnikání pro americkou vládu. Cocos bude zároveň dohlížet na spolupráci této společnosti zaměřené na zpravodajství o Zemi s americkými obrannými, zpravodajskými a civilními agenturami.
Strategická komunikační a poradenská společnost IN2 získá přístup k multisenzorovému zadávání družicových snímků a analytickým službám společnosti EarthEye Space na základě memoranda o porozumění (MoU), které bylo podepsáno 19. srpna.
Národní úřad pro průzkum (NRO) udělil společnosti HawkEye 360 novou zakázku na poskytování komerčních zpravodajských informací založených na monitorování rádiových frekvencí. Firma tím přechází z několikaletého testovacího programu do fáze operační podpory amerických zpravodajských a obranných institucí.
Společnost Rocket Lab plánuje v roce 2027 využít jednu ze svých družic Photon k demonstraci fungování datové sítě amerických vesmírných sil přímo na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je nedělní poledne a tak je ideální čas na porci zajímavých informací, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát ohlédneme za úspěšným nárazem sondy DART do měsíčku Dimorphos a to pohledem dalekohledu Jamese Webba společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Zaměříme se také na nové snímky měsíce Europa z palubní kamery sondy Juno, či stěhování modulu na čínské stanici Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Dalších sedm dní uteklo jako voda a před vámi je opět připraveno čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start rakety Electron, která vynesla první exemplář nově budované konstelace radarových družic. Zároveň Rocket Lab oslavila dvě kulatiny. V dalších tématech se podíváme na zajímavý japonský lander pro Měsíc, čínský výstup do volného prostoru, anebo na přípravu komerční mise Polaris Dawn. Přeji dobré čtení a pěknou neděli.
Další týden je za námi a v kosmonautice se toho tentokrát dělo opravdu hodně. Ačkoli největší zážitek nám snad přinese až týden další, i v tomto se je nač těšit. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát určení plánu startu prvního pilotovaného Starlineru a zpráva o tom, jaké chyby se udály během zkušební nepilotované mise této lodi. Podíváme se také na Boca Chica či na stavbu modulů pro komerční stanici Axiom. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čínská těžká raketa Dlouhý pochod 5B vynesla v neděli ráno našeho času druhý velký modul čínské kosmické stanice. Start z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan přišel 24. července v 8:22:32 SELČ. Jednalo se o osmý let rakety Dlouhý pochod 5 a třetí let varianty 5B. Tato verze nepoužívá horní stupeň a je určena k dopravě těžkých nákladů na nízkou oběžnou dráhu Země, kam zvládne vynést zhruba 25 tun nákladu. Zhruba 23 tun těžký laboratorní modul Wentian se hned ten samý den připojil k zárodku stanice – základnímu modulu Tianhe.
Ráno jsme sledovali úspěšný start nejsilnější čínské rakety Dlouhý pochod 5B, která na nízkou oběžnou dráhu země dopravila téměř 23 tun těžký laboratorní modul Wentian. Ten s pomocí vlastního pohonu začal upravovat svou oběžnou dráhu a přiblížil se k základu stanice Tiangong, což bude jeho pracovní destinace. Spojení se základním modulem Tianhe je naplánováno na nedělní večer středoevropského letního času. Konkrétní termín zatím neznáme, ale ke spojení obou modulů by mohlo dojít mezi 21:00 a 21:30. Jelikož má být zajištěn obrazový přenos z celé události, budeme vysílat i my.
Dalších sedm dní uteklo jako voda a je tu opět připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky v uplynulém týdnu. Hlavní téma se tentokrát bude zabývat důvody odložení dalšího startu zásobovací lodi Cygnus, která má problémy s dodávkami komponent. Do výrobního řetězce totiž zásadně zasáhla ruská válka na Ukrajině. V dalších tématech se změříme na rekordní počet startů rakety Falcon 9, také nevynecháme start nového modulu pro čínskou stanici, anebo se podíváme na proběhlý výstup do volného prostoru z Mezinárodní kosmické stanice. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V neděli ráno by měla odstartovat raketa Dlouhý Pochod 5B s prvním vědeckým modulem pro čínskou stanici Tiangong. V roce 2021 byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul stanice Tiangong a tím je modul Tianhe. Nyní se k tomuto základnímu modulu přidá právě laboratorní modul Wentian. Ten má na délku 17,9 metru, 4,2 metru v průměru a jeho hmotnost se pohybuje kolem dvaadvaceti tun. Na modul Wentian se také budou moci experimenty umístit i na vnější stranu modulu, kde tak budou experimenty vystaveny kosmickému záření, slunečnímu větru a vakuu. Výrobu elektrické energie zajišťují dva fotovoltaické panely, které vyrobenou energii ukládají do baterií. Wentian také bude sloužit jako záloha modulu Tianhe z hlediska pohonu, navigace a orientace. Jakmile bude modul Wentian funkční, tak bude moci stanici Tiangong obývat až šest lidí. Díky tomu se budou moci střídat stejně jako na ISS a stanice tak bude moci být trvale obyvatelná.
Čína vypustila 9. května na oběžnou dráhu nákladní loď Tianzhou 4, která ve svých útrobách dopravila na zárodek orbitálního komplexu nářadí, pohonné látky, ale i potraviny, které budou k dispozici posádce, která sem v červnu dorazí na další dlouhodobý pobyt. Start, který vysílala živě čínská státní televize, proběhl v 19:56:37 SELČ – právě v tu chvíli totiž otáčení planety Země dostalo startovní rampu na kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan do blízkosti roviny oběhu stanice Tiangong. Bezpilotní kosmická loď se k čínské stanici připojila 10. května ve 2:54 SELČ, tedy zhruba sedm hodin po startu. Trojice kosmonautů, kteří se chystají na start v lodi Shenzhou 14 (plánovaný start příští měsíc) vybalí z lodi Tianzhou 4 dovezený náklad, až dorazí na stanici.
Další týden je za námi a pro vás byl v toto nedělní poledne naservírován další Kosmotýdeník, který se opět zaměří na nejzajímavější události kosmonautiky uplynulého týdne. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na výzkum zmražených lunárních vzorků z dob výpravy mise Apollo 17, pro které byl vyvinut nový systém zpracování a výzkumu, který následně využijí i výpravy Artemis. V dalších tématech se podíváme hned dvakrát do Číny, anebo na přistání lodě Crew Dragon s posádkou mise Crew-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Návratový modul čínskej kozmickej lode SZ-13 úspešne pristál do oblasti vnútorného Mongolska 16.4.2022 v čase 1:57 hod. UT. 17. apríla 1:05
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
