sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
NASA slučuje řadu svých programů v oblasti vynášení do vesmíru pod jeden společný úřad, který zvažuje také hromadné nákupy startů.
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Nosná raketa Dlouhý pochod 7 má z kosmodromu Wenchang odstartovat dnes v 19:35. Přímý přenos má být na této adrese. 19. května 17:15
K nedělnímu obědu je pro vás již tradičně přichystán Kosmotýdeník, pravidelný souhrn těch nejzajímavějších událostí, které přineslo uplynulých sedm dní. V aktuálním čtyřstém padesátém vydání se v hlavním tématu podíváme na prvních 100 dní administrativy nového amerického prezidenta a na to, jak podporuje aktivity NASA. Dočkáte se však i jasných náznaků, že Blue Origin chystá let prvních turistů na hranice kosmického prostoru, anebo informací o čtvrtém letu vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Čínská kosmonautika je na prahu dalšího významného kroku – blíží se zahájení budování modulární kosmické stanice určené pro pilotovanou kosmonautiku, která ponese jméno Tiangong, případně Tchien-kung, pokud použijeme českou transkripci. Budování stanice začne letos a očekává se, že v roce 2022 po jedenácti misích (tři starty různých modulů, čtyři starty nákladních lodí a čtyři starty pilotovaných lodí) bude stavba dokončena. Čína tak pokračuje ve svém postupném vývoji, který začal testovacími nepilotovanými starty lodí Šenčou 1 až 4. Po nich přišly pilotované mise Šenčou 5 (s jedním astronautem), 6 a 7 (s tříčlennou posádkou) a u mise Šenčou-7 přišel i první čínský výstup do volného prostoru.
Máme za sebou týden, který byl napěchovaný událostmi v kosmonautice. Je na čase si otřít pot z čela a události jakými byla nehoda rakety Sojuz při vynášení pilotované lodě Sojuz MS-10, anebo přepnutí teleskopu Chandra do nouzového režimu nechat nyní trochu stranou. Kosmotýdeník vám přinese i další zprávy. Například se dozvíte novinky o aktuálních plánech nové generace čínských pilotovaných lodí. Podíváme se také na nový výrobní závod společnosti RocketLab a přijde i na další tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Čínská laboratoř Tiangong 1 by měla podle odhadů shořet v atmosféře zítra v 1:30 SELČ +/- 7 hodin. 1. dubna 8:15
Osmnáctého října 2016 vstoupila na palubu stanice Tiangong 2 první posádka, kterou tvořili taikonauti Jing Haipeng a Chen Dong. Takto začal pokus Číny o nejdelší pobyt svých vyslanců na orbitě Země. Stanice Tiangong-2 je vlastně hlavně technickým demonstrátorem a demo verzí budoucí velké čínské stanice. Jako taková nemá velké vědecké cíle, ale hlavně technologický význam. Ale i přesto, nebo právě proto je velice zajímavá. Pojďme se ve druhém díle našeho krátkého třídílného seriálu podívat podrobněji na technologické řešení celé této stanice.
Jestli je Čína, minimálně v kosmonautice, něčím typická, pak je to poměrně velké tajnůstkářství. Největší země světa se sice pomalu učí informovat o aktuálních úspěších, ale co se týče plánů do budoucna, tam stále trvá neprostupná informační bariéra. I přes ni ale občas proniknou drobné úlomky, které naznačují, jak by se mohla čínská kosmonautika v dalších letech vyvíjet. V minulých dnech se pár takových útržkovitých informací objevilo a díky nim můžeme nahlédnout do plánů, které se týkají čínských orbitálních stanic.
Co nabídne devátý díl pravidelného Kosmotýdeníku? Představíme si sondu GOCE, která obíhá planetu Zemi a mapuje její gravitační pole. Nyní snižuje svoji oběžnou dráhu, aby mohla přinášet přesnější a lepší data. Její mise skončí v roce 2014. Čína se připravuje na další pilotovaný let. Cílem bude vesmírná stanice Tiangong-1, která je na orbitě od roku 2011. Na plánu je automatické i ruční spojení se stanicí. Ve čtvrtek jsme si připomněli první a zároveň poslední vesmírný let raketoplánu Buran. Tento velice moderní stroj v několika věcech překonával americké kosmoplány.
Čínský kosmický program je v mnoha ohledech specifický. Zástupci této země se do kosmických závodů zapojili poměrně pozdě, vždyť první Číňan (Jang-Li-Wej) letěl do kosmu až v roce 2003, navíc není tajemstvím, že se Číňané při konstrukci svých kosmických výtvorů inspirují u zkušenějších – viz nápadná podoba lodi Šen-čou a ruského Sojuzu. Čína má ale smělé plány do budoucna. Chce totiž světu ukázat, čeho všeho je schopná. Má k tomu ideální podmínky – velké lidské zdroje, asijskou pracovitost a zároveň i zarputilost. U Číňanů jsou totiž lety do vesmíru součástí národní a hlavně stranické prestiže. V našem novém seriálu se v několika dílech podíváme na plány čínské kosmické agentury CNSA.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
