17. září 2021 
Dňa 14.9.2021 o 18:07 hod. UT sa uskutočnil úspešný štart 9. várky operačných družíc konštelácie OneWeb pomocou rakety Sojuz-2.1b. 17. septembra 0:35
Štítek ‘Rusko’
Kosmotýdeník 469 (6.9. – 12.9.)
Krásné nedělní poledne, vážení čtenáři. Srdečně Vás vítám u dalšího dílu našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník, ve kterém si jako obvykle připomeneme důležité momenty uplynulého týdne, které jsme nestihli rozebrat v samostatných článcích. Dnešním hlavním tématem bude start z kosmodromu Pleseck pro ruské ministerstvo obrany, ale těšit se můžete také na novinky kolem nejbližších chystaných misí firmy SpaceX, nebo na informace o nečekaném poplachu, který v pátek večer našeho času zastihl Kennedyho středisko. Dočkáte se také tradičních rubrik jako jsou Foto a Video týdne. Přejeme Vám příjemné čtení.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: armáda, Artemis I, Crew Dragon, Falcon 9, Falcon Heavy, GOES, GOES-U, Inspiration4, Kosmotýdeník, Rusko, SLS, Sojuz 2.1v, SpaceX, Starlink, Starlink 2-1, Starship S20 Štart z Plesecku
Dňa 9.9.2021 o 19:59 hod. UT prebehol úspešný štart ruskej vojenskej družice Kozmos 2551 pomocou rakety Sojuz-2.1v. 9. septembra 23:20
Přípravy rakety Sojuz 5 pokračují
Společnost Energomaš v plném rozsahu dokončila testy druhého raketového motoru RD-171MV. V blízké době se tento motor vydá do Samary, konkrétně do Raketového a kosmického střediska Progress, kde bude sestaven první stupeň nosné rakety Sojuz-5. Na motor RD-171MV budou čekat další zkoušky, kterými projde celý první stupeň. „Připravovaný nosič Sojuz-5 bude schopen vynést na nízkou oběžnou dráhu Země až 17 tun užitečného nákladu, s použitím horního stupně dopraví až 5 tun na dráhu přechodovou ke dráze geostacionární a až 2,5 tuny na geostacionární dráhu. Bude to univerzální raketa pro různé úkoly. Náš podnik přísně dodržuje všechny termíny výroby motorů, takže v roce 2023 zahájí Sojuz-5 letové zkoušky. Nyní se v naší montážní hale skládají další exempláře motorů RD-171MV,“ uvedl generální ředitel NPO Energomaš Igor Arbuzov.
Tři sondy si společně posvítily na prašné bouře
Kombinovaná měření tří kosmických sond obíhajících kolem Marsu umožnila vědcům zjistit, že lokální prašné bouře hrají ohromnou roli ve vysychání rudé planety. Prašné bouře ohřívají vyšší vrstvy chladné atmosféry Marsu, brání vodní páře v tom, aby mohla jako obvykle zmrznout. Ta se místo toho dostává do větších výšek. Tady, kde je již atmosféra řídká, jsou molekuly vody velmi zranitelné ultrafialovým zářením, které je dokáže rozložit na složky, ze kterých se voda skládá, tedy na molekuly vodíku a kyslíku. Vodík (jakožto nejlehčí prvek) se snadno ztratí do kosmického prostoru a kyslík buďto také unikne nebo může klesnout zpět k povrchu.
TOP 5: Moduly, které na ISS nedostaly příležitost
Připojení modulu Nauka bylo první zásadní změnou ve vzhledu ISS po mnoha letech. Z tohoto úhlu pohledu by se stanice mohla zdát jako nesmírně statické těleso. Nebylo tomu tak vždy: ISS svoji zamýšlenou podobu mnohokrát změnila, v nejednom případě dokonce „za pochodu“ – po zahájení výstavby. Dnes se podíváme na pětici modulů, se kterými bylo pro ISS vážně uvažováno. V některých případech se dokonce „stříhal plech“ a došlo k výrobě letového hardware. Všechny moduly ale mají jedno společné: nikdy se na oběžnou dráhu nevydaly.
Nauka po připojení změnila orientaci ISS
Těžkotonážní ruský laboratorní modul, který po startu v minulém týdnu čelil hned několika problémům, se ve čtvrtek úspěšně připojil k Mezinárodní kosmické stanici. Zakrátko však způsobil nečekaně dramatickou situaci. Provedl totiž nečekaný zážeh svých motorů, čímž vychýlil orbitální komplex z jeho normální orientace. Jak uvedl Joel Montalbano, manažer programu ISS, stanice udržovala svou orientaci pomocí masivních amerických gyroskopů, když vtom náhle v 18:34 SELČ (tedy tři hodiny po připojení) začaly zážehy motorů na dvacetitunovém modulu Nauka. Setrvačníky nebyly schopny na tento nečekaný impuls zareagovat a více než 400 tunový kolos s rozměry fotbalového hřiště se začal odklánět od plánované orientace.
TOP 5 – křehcí supermani
Ve většině lidí profese kosmonauta evokuje téměř dokonalé lidské exempláře, obdařené výjimečnými schopnostmi a blížící se ideálu dokonalosti ve všech směrech. Od železného zdraví přes skvělé vzdělání až po neotřesitelnou mentální stabilitu. Čtenáře, který na tyto stránky zabloudil až nyní a stále má v podvědomí právě takovou představu, však musím hořce zklamat. Co se týče zdraví – samozřejmě, do vesmíru asi těžko poletí člověk po několika infarktech, ale kosmonauti rozhodně nejsou etalonem dokonalého zdravotního stavu, což už se jeden krátký seriálek na tomto portále pokusil dokázat. Ani stran vzdělání není všechno pouze černé nebo bílé. Například první sovětský oddíl kosmonautů se, až na dvě výjimky, skládal z mužů, jejichž nejvyšším dosaženým vzděláním bylo to střední, začasté ve formě učiliště. Pravda, v dalších letech se důraz na vzdělání extrémně zvýšil a nyní už se do vesmíru bez titulu v kapse coby profesionál v žádném případě nedostanete. A co se týče mentální stability, ani tam není vše natolik růžové, jak bychom čekali. A právě touto poslední „položkou“ se bude zabývat dnešní díl Top 5. Podíváme se na nejzajímavější projevy psychických problémů a osobnostní nekompatibility během letu nebo krátce po něm. Opět je třeba zdůraznit, že výběr a pořadí jsou zcela subjektivní a autor si je vědom toho, že několik poměrně známých a křiklavých případů zůstalo mimo pořadí. Stupínků je však pouze pět a proto bylo třeba s těžkým srdcem třídit. Nuže, připravme si medikaci na uklidnění a vzhůru do vesmíru…
Modul Nauka potkaly na oběžné dráze problémy
21. července v 16:58 našeho času odstartovala z rampy 200/39 nosná raketa Proton-M (vůbec poprvé ve třístupňové konfiguraci). Na nízkou oběžnou dráhu vynášela ruský laboratorní modul Nauka, který se má 29. července spojit s Mezinárodní kosmickou stanicí. Nosná raketa pracovala perfektně, ale zhruba dvě hodiny po startu se začaly objevovat informace, že modul potkaly problémy. Když se tato informace potvrdila z více zdrojů, rozhodli jsme se, že vydáme článek, ve kterém se pokusíme shrnout všechny aktuálně dostupné informace. Bohužel jich není mnoho a proto je prozatím těžké udělat si komplexní představu o tom, co přesně Nauku postihlo. Abychom se vyhnuli riziku nepřesné dedukce, která může při nedostatku informací nastat, rozhodli jsme se článek pojmout jako časový průřez vývojem.
ŽIVĚ A ČESKY: Modul Nauka čeká na start
Neustálé zvraty, komplikace a nové problémy v minulých letech způsobily, že se start ruského laboratorního modulu Nauka výrazně odkládal. Nyní je ale všechno na správné cestě. Modul na kosmodromu Bajkonur prošel několik měsíců trvajícími testy a nyní je již usazen pod aerodynamickým krytem rakety Proton-M, která stojí na rampě 200/39 kosmodromu Bajkonur. Půjde mimochodem o vůbec první start tohoto nosiče ve třístupňové verzi. Aktuálně je start této dlouhé roky očekávané mise plánován na středeční odpoledne v 16:58 našeho času. Jelikož jde o opravdu velkou událost, nemůžeme si nechat ujít příležitost k uspořádání komentovaného přenosu, na který zveme všechny zájemce.
Nahrávání ...