Štítek ‘Rusko’

Vostok – úsvit věku kosmického (28. díl)

Vostok během příprav v montážní hale MIK

Jedna z největších obav před startem Valerije Bykovského byly dávky radiace, jimž bude kosmonaut vystaven. Vzhledem k tomu, že sluneční aktivita byla v předchozích dnech znatelně zvýšená, bylo rozumné těmto obavám popřát sluchu. Vostok-5 proto s sebou na palubě vezl hned několik dozimetrů, z toho i jeden ruční, u něhož mohl hodnoty odečítat sám Bykovskij v reálném čase. Podle jeho slov se však ručička ani nehnula. Jeden z největších strašáků tak byl zažehnán a přípravy ke startu lodě 3KA No8 mohly pokračovat plným tempem. Oproti patáliím během startovních příprav Bykovského se nyní zdálo, jako by kdosi držel nad Vostokem i raketou pro ženskou kosmonautku ochrannou ruku. Zcela hladký chod předstartovních operací nenarušila žádná vážnější závada a 15. června se opět otevřela vrata MIKu, aby z nich lokomotiva vytlačila raketu s lodí na špici. Toho samého dne v podvečer se konalo setkání kosmonautek s bojovým odřadem a zástupci vedení kosmického programu na startovní rampě. Ještě před ním však bylo třeba vyřešit jednu velmi „důležitou“ otázku, která nedávala spát vedení letectva…

Vostok – úsvit věku kosmického (27. díl)

Motor RD-0109

Po relativně bezproblémových startech předchozích Vostoků by se mohlo zdát, že vzlet páté pilotované lodi bude rutinní záležitostí. Velmi trnitá cesta ke konečné fázi odpočtu však všechny na kosmodromu překvapila. Tolik smůly se zatím nikdy u letu s lidskou posádkou nenasbíralo a ubohý Valerij Bykovskij musel po několikadenním odkladu vinou nových a nových technických problémů trčet v kabině celkem pět hodin, než se stroj odlepil od rampy. Diváci a odpovědní činitelé v bunkru řízení startu a na pozorovacím bodě nedaleko rampy si oddechli, když se mohutná semjorka změnila v zářící bod pomalu se sunoucí k horizontu, nicméně vydechnutí to bylo jen velmi mírné. Zatímco první a druhý stupeň by při selhání (pakliže by se nejednalo o selhání explozivního charakteru) znamenaly pro kosmonauta nepříjemnosti v podobě přistání do ne zcela obydlených oblastí, třetí stupeň byl docela jiná písnička. Pokud by selhal ten, mohlo to pro kosmonauta znamenat možnou smrt i přes úspěšnou aktivaci havarijní záchranné sekvence. V jižním Altantiku většinou nepanuje úplně ideální počasí, navíc v této oblasti nemělo loďstvo sovětského námořnictva zrovna nejsilnější zastoupení. Pokud by motor RD-0109 nefungoval tak, jak se od něj očekávalo, důsledky by byly bývaly velmi závažné. Nebylo tedy divu, že když 673 sekund po startu motor ukončil svou práci, zmíněná skupina lidí si oddechla definitivně. Jak ovšem vzápětí vyšlo najevo, oddechnutí to bylo lehce předčasné. Bykovského se smůla zkrátka nehodlala pustit…

Dnes v 17:32 h přistává ExoMars na Marsu aneb článek, který nevznikl

Evropa zatím neměla s povrchovými výpravami na Mars moc štěstí. Se sondou Beagle II nebylo v prosinci 2003 vůbec navázáno spojení (i když průlet atmosférou i přistání přežila a na povrchu se začala rozkládat do pracovní konfigurace) a výsadkový modul Schiaparelli se v říjnu 2016 zřítil z výšky cca 3,7 km na povrch. Pro úplnost dodáváme, že Beagle II nebyl projektem ESA, ale byl britským přístrojem na misi Mars Express. Potvrdí se okřídlené „do třetice všeho dobrého“? Dnes v 17:32 h přistává na povrchu čtvrté planety Sluneční soustavy sonda ExoMars 2022 tvořená přistávací platformou Kazačok a roverem Rosalind Franklinová.

Vostok – úsvit věku kosmického (26. díl)

Sergej Koroljov

Kolosální podnik, jakým byl vývoj, výroba a lety lodí Vostok, byl v rámci Sovětského svazu srovnatelný jen s několika málo velkými projekty. Sergej Koroljov kolem sebe soustředil nejen brilantní mozky v rámci svého OKB-1, ale dokázal zorganizovat kooperaci s tucty dalších konstrukčních kanceláří, továren, organizací a dodavatelů. I z dnešního hlediska je téměř neuvěřitelné, jak dokázal Sergej Pavlovič tento olbřímí „orchestr“ dirigovat, navíc pouze za použití telefonu, dopisů a osobních jednání. Ve své době byl zřejmě jedním z nejmocnějších mužů, ne-li tím nejmocnějším vůbec, minimálně v rámci obranného a kosmického průmyslu. Šíře jeho aktivit byla neuvěřitelná a Vostok v portfoliu programů OKB-1 zaujímal sice velmi významné, nikoli však jediné místo. Pro muže, jenž byl perfekcionistou, muselo být neuvěřitelně frustrující, když se musel krom gigantických organizačních úkolů vyrovnávat také s proměnlivou kvalitou práce dodavatelů i vlastních lidí…

Vostok – úsvit věku kosmického (25. díl)

První skupina sovětských kosmonautek

Bylo nás pět… Přesně tuto větu si mohly říkat novopečené členky oddílu sovětských kosmonautů na přelomu roku 1961-62. Valentina Těreškova, Irina Solovjova, Valentina Ponomarjova a Žanna Jorkina byly těmi, z nichž se bude vybírat žena, jež s velkou pravděpodobností vstoupí do dějin. Jejich pátá kolegyně, Taťjána Kuzněcova, ještě v průběhu podzimu ze zdravotních důvodů dočasně musela výcvik přerušit. Vybírat se tedy mělo ze čtyř prvně jmenovaných. Zdálo by se, že teoreticky mají všechny stejné šance, prošly plnohodnotným výcvikem a závěrečné zkoušky zvládly se ctí. To však bylo pouze zdání. Každá z nich byla individualitou se svými vlastními přednostmi a rezervami a speciálně dvě z nich se mohly domnívat, že právě ony budou vybrány pro první ženský kosmický let v historii. Na to, která z nich usedne do křesla Vostoku, mělo vliv mnoho osob a proměnných, hlavní slovo však měl velitel oddílu Nikolaj Kamanin. A ten měl své preference relativně pevně dány již dlouho předem…

ŽIVĚ A ČESKY: Start a přílet Progressu MS-23

Na kosmodromu Bajkonur se schyluje k již pátému letošnímu startu. Nosná raket Sojuz 2.1a by měla dnes ve 14:56 našeho času odstartovat a na oběžnou dráhu dopravit nákladní kosmickou loď Progress MS-23. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se ještě dnes dočkat nejen startu této lodi, ale i jejího příletu k Mezinárodní kosmické stanici. Její připojení k orbitálnímu komplexu je prozatím plánováno na 18:20 našeho času. Jak ze startu, tak i z připojení ke stanici pro Vás připravíme živě a česky komentované přenosy, které naleznete právě v tomto článku.

Vostok – úsvit věku kosmického (24. díl)

Kreml

Vedení Sovětského svazu v souvislosti s pilotovaným programem velmi rychle pochopilo, jaký úžasný nástroj propagandy drží v rukou. V porovnání s lety Američanů, kteří začínali pouze „žabími skoky“ na suborbitální dráze, byly několikadenní mise Vostoků o mílové kroky vepředu. V době, kdy astronauti Mercury nakukovali za hranice atmosféry na několik krátkých hodin, Sověti ve Vostocích zažívali několik kompletních cirkadiánních cyklů, což poskytovalo spoustu dat, jakými se jejich rivalové z NASA zatím chlubit nemohli. Ale hlavní na letech sovětských kosmonautů nebyla věda nebo láska k technologickému pokroku. Hnací silou dobývání vesmíru bylo z hlediska špiček tehdejšího stranického a státního vedení soupeření s kapitalistickým západem o to, či společenský systém je efektivnější a nadřazený. A na začátku šedesátých let se, viděno prizmatem kosmických letů, skutečně zdálo, že socialismus má navrch. K tomu však bylo třeba ohromovat svět novými prvenstvími. Občas takové prvenství vzešlo z iniciativy shora, někdy zase díky iniciativě na nižších úrovních řízení tohoto nového odvětví…

Vostok – úsvit věku kosmického (23. díl)

Gagarinův domek na Bajkonuru

Malý dřevěný domek vzdálený přibližně tři kilometry od startovní rampy byl onoho jitra, kterým začínal 11. srpen 1962, zatím tichý. Skupinka lékařů držela vartu po celou noc, zatímco dva nejdůležitější muži, kteří večer předtím ulehli na postele s železným rámem, spali tvrdým a klidným spánkem. Ani předešlého večera na nich nebyla znát nervozita. Jak Nikolajev, tak jeho dublér Bykovskij byli věrni svým stoickým povahám a nezaujatému pozorovateli se mohlo zdát, že se na druhý den chystají spíše na rodinný výlet, než na cestu do výšky několika set kilometrů rychlostí 8 kilometrů za sekundu. Večeři oba zhltali jako nic, Bykovskij si dokonce přidal ještě jednu porci. Nyní se nad kosmodromem začala jasnit obloha a u dveří do ložnice kosmonautů se setkali Koroljov s Kamaninem. Zatímco Kamanin právě vstal a chystal se vyprovázet své svěřence hektickým dopolednem, Koroljov byl evidentně velmi unavený a poté, co se ujistil o tom, že oba mládenci ještě nevědí o světě, odjel na rampu, kde probíhaly přípravy na start. Poté odešel i Kamanin, kterého čekalo zasedání Státní komise, jež měla potvrdit připravenost lodi i rakety k letu. Chodba v domku opět osiřela, ne však nadlouho…

ŽIVĚ: Ruští kosmonauti přemísťují přechodovou komoru

Dnes ve 22:05 našeho času by měl na Mezinárodní kosmické stanici proběhnout další výstup do volného prostoru věnovaný postupnému vybavování modulu Nauka. Velitelem výstupu bude Sergej Prokopjev, který oblékne skafandr s červenými pruhy. Asistovat mu bude jeho krajan, Dmitrij Petelin ve skafandru s modrými pruhy. Na dvojici čeká v zásadě pouze jediný úkol, zato však důležitý a nelehký. Od roku 2010 je na modulu Rassvet uložena přechodová komora ŠK určená pro přesuny experimentů, která zde dlouhé roky čekala na přílet modulu Nauka. Nyní konečně přijde její čas. Oba muži ji připraví na přesun, následně proběhne přemístění komory na Nauku a v závěru proběhne její instalace. Prozatím je plánováno, že by výstup mohl trvat 6 hodin a 22 minut, avšak může se podle potřeby prodloužit, či zkrátit. V tomto článku najdete okno přehrávače jak přenosu od Roskosmosu, tak od NASA.

Vostok – úsvit věku kosmického (21. díl)

Nosič typu Vostok

Pátý srpen 1961 se poznenáhlu přehoupl do šestého srpna a kazašská step si alespoň na pár hodin oddechla od ubíjejícího letního žáru. Teploty v těchto končinách mohou v létě pravidelně šplhat až přes čtyřicetistupňové hodnoty a vše je umocňováno čerstvým horkým větrem, jenž s sebou nese všudypronikající prach a písek. Ale z půlnoci ještě neuplynuly ani tři hodiny a rampa, na níž už od včerejšího dne stála raketa 8K78K s kosmickou lodí 3KA No4 na špici, začala ožívat mumrajem příslušníků bojového odřadu. V pět hodin místního času rozhodla Státní komise o zahájení tankování nosiče. V jeho průběhu se projevila jediná větší závada v rámci předstartovních příprav – u centrálního stupně se objevila netěsnost palivové instalace. Naštěstí se nejednalo o vážný problém a pod vedením Koroljovova náměstka Leonida Voskresenského se ji brzy podařilo odstranit. Obloha už byla modrá se zářícím slunečním kotoučem stoupajícím od východního obzoru, když úderem šesté hodiny v domku na ploščadce 2 do místnosti, kde spali kosmonauti, vstoupil Jevgenij Karpov. „Prospíte let,“ řekl s úsměvem, „je nádherné ráno!“ Titov s Nikolajevem byli okamžitě bdělí. Zejména prvně jmenovanému hrály nervy jako strunky, dnes nastal jeho den. Od okamžiku probuzení byl čas kosmonautů plánován na minuty, nicméně po Gagarinově letu již všechno probíhalo v klidnější a svým způsobem rutinnější atmosféře. I tak se i dnes měl člověk vydat za hranice známého – jako první měl prožít celý jeden den ve vesmíru…