NASA
NASA podporuje společnost Boeing při dokončování úprav její kosmické lodi CST-100 Starliner, aby byla připravena pro mise s posádkou poté, co se očekává vyřazení lodi Crew Dragon společnosti SpaceX z provozu.
NASA
-
-
Link
Mise Swift, jejímž cílem bylo zvýšit oběžnou dráhu astrofyzikální družice NASA, byla oficiálně ukončena. Jak vesmírná agentura, tak zapojená společnost si z mise odnesly zkušenosti, které chtějí využít při budoucích projektech.
-
AI se zakousla do archivu teleskopu Chandra
Za více než 27 let pozorování vytvořila americká rentgenová observatoř Chandra, vlajková loď agentury NASA v rentgenové astronomii, jeden z nejbohatších vědeckých archivů v celé astronomii. Dnes již vědci využívají umělou inteligenci (AI), která jim pomáhá získávat nové poznatky z rentgenových dat shromažďovaných po celá desetiletí. Archiv mise Chandra je jedinečný poklad. Obsahuje desítky tisíc jednotlivých pozorování různých oblastí oblohy o celkové délce stovek milionů sekund. Jelikož je archiv volně přístupný, vědci i veřejnost se mohou vracet k datům nasbíraným za desítky let a zkoušet na nich nové nápady a nástroje. To otevírá cestu k objevům, které v době pořízení dat nemusely být možné.
-
NASA do nové kategorie misí vybrala teleskop ve vzdálené infračervené části
Studiem vyzařované energie, která se objevuje pouze ve vzdálené části infračerveného záření, má nově oznámený teleskop PRIMA pomoci s výzkumem širokého spektra vědních oborů spojených s vesmírem. 23. září agentura oznámila novou misi, která má studovat historii a vývoj vesmíru. Projekt PRIMA (PRobe far-Infrared Mission for Astrophysics) nyní pokročil do další fáze vývoje. Tento kosmický teleskop je prvním zástupcem nové kategorie astrofyzikálních misí NASA, označované jako Probe Explorers, která patří do dlouhodobého programu NASA Explorers.
-
Jared Isaacman
Administrátor NASA Jared Isaacman uvedl, že agentura „unikla kulce“ díky nečekanému odkladu čínské lunární mise, zatímco Spojené státy závodí s Čínou o to, která země jako další dopraví lidi na Měsíc.
-
Falcon 9 vynese hledače gama záblesků
Agentura NASA si vybrala firmu SpaceX k zajištění startovních služeb pro svou misi StarBurst. Jedná se o malou družici navrženou k výzkumu slučování neutronových hvězd a původu gama záblesků. StarBurst má letět nejdříve v roce 2028 na sdílené misi Falconu 9 z programu Bandwagon, která odstartuje z rampy SLC-40 na floridském kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station. Jde o zakázku s pevně stanovenou cenou v rámci smlouvy NASA o startovních službách VADR (Venture-Class Acquisition of Dedicated and Rideshare). Tato smlouva s neurčitým termínem dodání a neurčitým množstvím umožňuje NASA nakupovat startovní služby během desetiletého období, přičemž celková hodnota všech smluv nesmí překročit 1 miliardu dolarů.
-
Teleskop XRISM pozoroval zajímavý pulsar
S využitím dat z kosmické observatoře XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission), jejíž misi vede Japonsko, se astronomům podařilo přímo pozorovat hvězdný vítr z obří hvězdy zachytávaný jejím kompaktním průvodcem. Tento proces je zdrojem energie pro silné rentgenové záblesky. Výzkum je součástí širších snah agentury NASA prozkoumat extrémní jevy ve vesmíru, aby lidstvo lépe porozumělo tomu, jak v něm vše funguje.
-
NASA
NASA pokračuje v plánech na nákup dalších tří misí kosmické lodi Crew Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní vesmírné stanici, přestože dlouhodobá budoucnost této kosmické lodi zůstává nejistá.
-
Kosmotýdeník 731 (14. 9. – 20. 9.)
Další týden je za námi a přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. Došlo hned k několika startům, USA oznámily, že mají zbraně na oběžné dráze či proběhla zásobovací mise k ISS. V hlavním tématu se Kosmotýdeník zaměří na další úspěšný start rakety Electron v řadě. Podíváme se také na to, jak omezení letů Falconu 9 nahání zákazníky k jiným firmám. Nezapomeneme ani na nový kosmický teleskop Nancy Grace Roman či si budete moct pustit krásné záběry ze startu mise Artemis II. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
-
Závod o návrat na Měsíc (září 2026)
Nedávný odklad čínské bezpilotní mise Chang’e-7 na rok 2027 umožnil Washingtonu prozatím se vyhnout případnému mediálnímu a politickému napětí, které by mohlo vyvolat úspěšné čínské přistání. Zatím není jasné, jestli by se Peking pokusil politicky využít přistání landeru v blízkosti jižního pólu Měsíce dříve, než tam dorazí americké landery Griffin-1 a Blue Moon MK1 Endurance. Odklad vrací obě mocnosti v závodu o přítomnost u jižního pólu Měsíce na srovnatelnou časovou úroveň. Obrovské geopolitické vítězství by ovšem přišlo, pokud by Čína dokázala dostat na Měsíc své astronauty dřív, než se tam vrátí astronauti USA. To by Číně umožnilo z propagandistického hlediska tvrdit, že nejenže dohnala Spojené státy, ale že je překonala jako nová supervelmoc tohoto století.
křišťálová lupa
Naše podcasty
Doporučujeme
