sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Společnost TransAstra provádí studii financovanou investory a zákazníky, jejímž cílem je prozkoumat technickou proveditelnost přesunu asteroidu o hmotnosti 100 metrických tun na stabilní oběžnou dráhu blízko Země.
Společnost Rocket Lab oznámila, že získala kontrakt od Pentagonu ve výši 190 milionů dolarů na 20 hypersonických testovacích letů.
Čína identifikovala nový cílový asteroid blízko Země pro svou první misi kinetických testů planetární obrany, která je naplánována na prosinec 2027.
Společnost Telesat plánuje vyčlenit 25 % své širokopásmové konstelace Lightspeed pro vojenské pásmo Ka. Důvodem je zpoždění programu, které posouvá poskytování globálních služeb na začátek roku 2028, čímž vytváří více prostoru pro sladění designu s měnícími se geopolitickými prioritami.
Americké vesmírné síly postupují s rozsáhlou reorganizací způsobu nákupu družic a souvisejících systémů, což je součást širšího úsilí Pentagonu o urychlení zadávání veřejných zakázek a lepší využití komerčních technologií.
Společnosti Melagen Labs a Satlyt dnes oznámily společnou technologickou demonstraci na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) prostřednictvím platformy AEGIS MISSE.
Společnost Nvidia představuje výpočetní modul pro umělou inteligenci určený pro vesmírné mise a potenciální orbitální datová centra.
Americké letectvo zvýšilo o 2 miliardy dolarů hodnotu kontraktu se společností Raytheon na výrobu a údržbu terminálů, které propojují letadla, velitelská stanoviště a další platformy s armádní družicovou komunikační sítí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zhruba půl roku americké vozítko Curiosity studovalo oblast plnou geologických útvarů označovaných jako boxwork. Jde o nízké hřebeny vysoké přibližně 1 až 2 metry, mezi nimiž se nacházejí písečné dutiny. Tyto útvary, které se nepravidelně táhnou po povrchu na vzdálenosti dlouhé kilometry, naznačují, že v této části Rudé planety tekla podzemní voda později, než vědci původně očekávali. Tato možnost otevírá nové otázky ohledně toho, jak dlouho mohl případný mikrobiální život na Marsu před miliardami let přežívat, než vyschly řeky a jezera a zůstala po nich jen mrazivá poušť.
Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.
Výzkumníci Mariam Naseem a Marc Neveu z University of Maryland a Goddardova střediska NASA v marylandském Greenbeltu, přivítali nový rok na lodi u samotné špičky Antarktického poloostrova. Jejich cílem byl odběr vzorků mořské vody, které jsou co možná nejpodobnější vodě v oceánech mimo Zemi. Vědci předpokládají, že mnoho objektů Sluneční soustavy (třeba Jupiterův měsíc Europa, nebo trpasličí planeta Pluto) disponují rozlehlými oceány ukrytými pod silnou vrstvou ledu. Některé z těchto oceánských světů obsahují klíčové ingredience pro život včetně uhlíku, dusíku a chemické energie. To vedlo vědce k hledání odpovědí na základní otázku: „Mohly by tyto skryté oceány hostit mikroorganismy?“ Na Saturnově měsíci Enceladu může podpovrchová voda tryskat do kosmického prostoru díky jevu, kterému se říká kryovulkanismus. Ten nabízí jedinečnou možnost pro robotické sondy, jak odebrat oceánský materiál bez nutnosti vrtat kilometry skrz led.
Tento týden přinesl zejména druhý test WDR rakety SLS, v rámci kterého byla sice úspěšně natankována celá raketa, ale nakonec se v datech ukázaly problémy s heliem na druhém stupni ICPS. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se budeme věnovat evropské firmě Orbex, která v pátek vyhlásila propuštění zbývajících zaměstnanců a likvidaci. Při této příležitosti si shrneme aktivity i některých dalších evropských firem usilujících o starty kosmických prostředků z Evropy. V dalších tématech nás čeká raketoplán Dream Chaser či oživení rampy B na Starbase. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
Na čtvrteční tiskové konferenci NASA zveřejnila vyšetřovací zprávu věnovanou pilotované testovací misi CFT kosmické lodi Starliner z programu Commercial Crew Program. „Kosmická loď Starliner od Boeingu čelila problémům během svých bezpilotních i zatím poslední pilotované mise. Ačkoliv Boeing Starliner postavil, NASA jej akceptovala a vyslala v této lodi dva své astronauty do kosmického prostoru. Technické problémy, které se objevily během spojování s Mezinárodní kosmickou stanicí byly velmi zřejmé,“ uvedl administrátor NASA, Jared Isaacman. Below is the note that I sent to the NASA workforce today as we release the report on the Starliner Crew Flight Test Investigation. We will achieve success through extreme ownership, immense competence, and decisive action. pic.twitter.com/UoXI25PFOQ — NASA Administrator Jared Isaacman (@NASAAdmin) February 19, 2026 „Abychom podnikali mise, které změní svět, musíme být transparentní jak u našich úspěchů, tak i u našich selhání. Musíme si přiznat vlastní chyby a zajistit, že se už nebudou opakovat. Kromě technických problémů je zřejmé, že NASA povolila, aby celkové programové cíle, tj. mít dva dodavatele schopné přepravovat astronauty na oběžnou
Představte si, že úplně sami projíždíte kamennou. nemilosrdnou pouští bez silnic a nemáte přitom mapu ani GPS. Pouze jednou denně se dočkáte telefonického hovoru s někým, kdo vás informuje, kde přesně se nacházíte. Na takovou situaci si musel po svém přistání na Marsu před pěti lety (18. února 2021) zvyknout americký rover Perseverance. Ačkoliv disponuje časem prověřenými nástroji k určení své obecné lokality, rover potřeboval pozemní operátory, aby mu přesně sdělili, kde se nachází – tedy, až doposud.
Tepelné infračervené možnosti snímače na americké družici Terra byly vypnuty a nedochází tak k dalšímu sběru těchto údajů. K tomuto kroku došlo více než 25 let poté, co tento přístroj zaznamenal své první snímky Země z kosmického prostoru. Jedná se o nejnovější snahu upřednostnit napájení zbývajících přístrojů na Družici Terra. Její životnost byla při vypuštění stanovena na šest let, kterou však již dávno překročila. Přístroj ASTER (Advanced Spaceborne Thermal Emission and Reflection Radiometer) je jedním z pěti palubních přístrojů družice Terra, která byla vynesena na oběžnou dráhu v prosinci 1999. ASTER vznikl spoluprací mezi NASA a japonským ministerstvem financí, obchodu a průmyslu. Subsystém ASTER TIR (Thermal Infrared) byl deaktivován 16. ledna kvůli energetickým limitům na palubě družice. Systém pro řízení teploty pro ASTER TIR byl vypnut 6. února, aby se ušetřená energie mohla využít k dalšímu provozu zbylých přístrojů družice Terra. Vypnutí systému tepelné regulace TIR znamená, že subsystém ASTER TIR již nebude možné obnovit, ani kdyby se zlepšily výkonové rezervy. Díky výkonové rezervě získané vypnutím systému tepelné regulace TIR však bylo
Voda teče ven a data tečou dovnitř. Tak agentura NASA ve stručnosti, ale výstižně popsala svůj nejnovější úspěch v oblasti příprav zkoušek hardwaru pro misi Artemis IV. Aktivace vodního systému na testovacím stanovišti Thada Cochrana (B-2), která proběhla 30. ledna na Stennisově středisku nedaleko města Bay St. Louis ve státě Mississippi, umožnila získat kriticky důležitá technická data. Ta budou sloužit k podpoře nadcházejících testů nového stupně nosné rakety SLS, který by měl podle současných plánů letět při misi Artemis IV.
Výzkumníci využili data z dnes již nefunkčního kosmického teleskopu i pozemských observatoří, aby se pokusili složit dohromady záhadu „neúspěšné“ supernovy. Masivní hvězdy často končí svůj život ve velkém stylu. Jejich jádro zkolabuje a ven vyrazí vlna subatomárních částic, kterým se říká neutrina, což způsobí, že hvězda exploduje jako supernova, která dokáže přesvítit celou galaxii. Jenže 2,5 milionu světlených let vzdálená umírající hvězda M31-2014-DS1 z galaxie v Andromedě udělala při focení americkým teleskopem něco neobvyklého. Namísto exploze hvězda pohasla a zanechala po sobě závoj horného plynu a prachu – a také ještě něco. S využitím archivních dat z americké mise NEOWISE (Near-Earth Object Wide-field Infrared Survey Explorer) i dat z dalších kosmických i pozemských observatoří mezi roky 2005 a 2023 astronomové poskládali záhadu této „neúspěšné“ supernovy a poskytli dosud nejpodrobnější pohled na to, jak může černá díra vzniknout z „prskání místo z ohňostroje“. Výzkum, který byl podpořen programem NASA pro analýzu astrofyzikálních dat, je popsán ve studii zveřejněné v časopise Science. Archivní data odhalila, že hvězda v roce 2014 výrazně zjasnila v infračervené části spektra, ovšem v roce 2023 se jas
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
